Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Druhý český prezident Václav Klaus zkritizoval současné kandidáty na prezidenta. O některých z nich mluvil jako o „lunaticích“. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) konstatoval, že i „lunetici“ patří do demokracie a nelze je vyřazovat. Klaus také konstatoval, že zavedení přímé volby prezidenta poškodilo český politický systém. Někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf prohlásil, že slabiny českého politického systému jsou jinde. A koalici SPOLU vyzval k seberozpuštění.
Do souboje o post prezidenta pro rok 2023 se přihlásilo 21 kandidátů. Ministerstvo vnitra teď do 25. listopadu přezkoumá, zda uchazeči o Hrad splnili všechny zákonné podmínky. Podle druhého českého prezidenta Václava Klause se o Hrad uchází řada „lunatiků“.
„Je spousta lunetiků, kteří netuší, co funkce prezidenta obnáší. Myslí si, že to mohou zkusit. Někteří to dělají z recese, někteří to dělají jenom proto, aby se zviditelnili, někteří to dělají proto, že je to pro ně předstupněm například kandidatury do Senátu, protože najednou se ve svém okolí stanou poměrně známými. Já jsem skoro chtěl na toto téma říct hlavně svůj zásadní odsudek. Můj zásadní odsudek proti přímé volbě prezidenta. Já si myslím, že to byla tragická chyba, že to bylo vychýlení našeho systému, že to byl svévolný zásah do tohoto systému před zhruba deseti, jedenácti lety,“ sdělil Klaus. „Vychýlení našeho ústavního systému je tímto velmi špatné a výsledkem jsou ti kandidáti, kteří tam jsou. My máme přece systém nepřímé demokracie, nikoliv přímé demokracie,“ uvedl Klaus v rozhovoru pro CNN Prima News.
Europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil ve vysílání CNN Prima News konstatoval, že i kandidáti – lunatici k demokracii patří. Přímá i nepřímá volba mají podle Pospíšila své výhody a nevýhody. „A nevypovídají nic o kvalitě demokracie v dané zemi,“ upozornil Pospíšil s tím, že nejde ani tak o systém volby, jako spíš o to, jaká osobnost se nakonec prezidentem stane. Miloš Zeman pojal svůj prezidentský úřad ofenzivně, jiný prezident by mohl jednat jinak.
Podle Klause ale bylo zavedení přímé volby prezidenta chybou, i když lidem se možnost volit si prezidenta líbí.
„Zájem je o leccos. Ale jde o to, jestli tento způsob volby může generovat potenciálně dobré kandidáty. A já si myslím, že nemůže. My to také vidíme na těch kandidátech. Já souhlasím, že takzvaně nejsou lidi. Neboli není nějaký zřetelný a viditelný a jasný kandidát. Mělo by se hlavně vycházet z toho, že prezidentská funkce je potenciálním vyvrcholením celoživotní politické kariéry člověka. Ten člověk musí mít za sebou něco zásadního a tadyhleto, že se člověk sám volí, vybírá, že se sám přihlašuje, je popřením tohoto principu, a proto já jsem z toho velmi smutný. Prezidentství je vyvrcholení politické kariéry, ne pokus o její nastartování. A to, co se stalo dvakrát v poslední době na Slovensku…“ podotkl Klaus.
Z tohoto pohledu považuje za jediného relevantního kandidáta Andreje Babiše, který fakticky vstoupil na politické kolbiště v roce 2013, takže v době lednové prezidentské volby už bude mít 10 let zkušeností s pohybem v nejvyšších patrech české politiky. Napřed v roli ministra financí, posléze v roli premiéra a teď v pozici nejsilnějšího opozičního politika.
Někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf, který pracoval právě pro Klause, dal v této věci exprezidentovi za pravdu. Také podle jeho názoru má být prezidentství vyvrcholením politické kariéry a nikoli nástupním můstkem k politické kariéře.
Ale Hasenkopf nezůstal jen u tohoto tvrzení. Na sociální síti Facebook se na český politický systém podíval v širší perspektivě. A zkritizoval koalici SPOLU, tedy koalici ODS, lidovců a TOP 09.
„Problém není v systému – tedy alespoň ne problém s prezidentem – problém je v politických stranách, že nejsou s to ,vygenerovat‘ své vlastní kandidáty. Pokud mi nějaká strana navrhne hned tři kandidáty, je to doklad její naprosté politické impotence a jako další krok by se měla sama rozpustit. Ostatně, Babiše vygenerovala politická strana, i když si to vyšperkoval sbíráním podpisů při jeho spanilých jízdách, aby to hezčejc vypadalo, a je tedy prakticky vyvrácením teze o zmrzačenosti systému jako takového. Nicméně ANO je dnes jediná politická strana, která funguje tak, jak politická strana fungovat má – je schopna generovat vlastní kandidáty a nepotřebuje k přežití se spolčovat do koalic ještě před volbami,“ vyjádřil svůj názor Hasenkopf.
Upozornil také, že český přímo volený prezident stojí vedle českého Parlamentu, ale fakticky nemá na Parlament mnoho pák. Kupříkladu nemůže rozhodnout o rozpuštění Poslanecké sněmovny.
„Prezident prakticky nemůže rozpustit Sněmovnu. Další typicky česká a nadto chtěná deformace, která zvýrazňuje roli vlády jako faktického zmocněnce a rukojmího Sněmovny. Platí od 1993. V normálním parlamentním systému má prezident při politické krizi na výběr, jestli potopí vládu nebo Parlament. Český prezident takovou volbu nemá, může jen sesadit vládu, ale to je mu houby platné, když nemá po ruce novou, které by dala Sněmovna hladce důvěru – v opačném případě si zahrává s návrhem žaloby pro velezradu, což je sice právní procedura, ale řídí se politickými ohledy,“ vykreslil svůj pohled na věc Hasenkopf.
Zdůraznil, že jak Sněmovna, tak prezident republiky jsou voleni přímo občany a oba tyto subjekty se podílejí na sestavování vlády. Ten, kdo podle Hasenkopfa tvrdí, že jediným mocenským centrem je tady Poslanecká sněmovna, nerespektuje z právníkova pohledu dělbu moci jako takovou.
Dalším problém podle Hasenkopfa tkví v tom, že se do Poslanecké sněmovny volí poměrným systémem, což v konečném důsledku znamená, že politické strany musí uzavřít nějaké kompromisy, když skládají vládu a pak taková vláda není dostatečně akceschopná a nedokáže prosadit řadu zásadních věcí.
Česká Ústava bude v prosinci slavit třicet let od svého přijetí. Sepsána byla při hektickém dělení Československa velmi rychle expertní komisí, která sice byla jmenována Klausovou vládou, ale Václavu Klausovi na konečném návrhu řada věcí vadila. Lídrem týmu akademiků, kteří ústavní dokument vytvořili, byl profesor Vojtěch Cepl.
Pokusy o její zásadnější revizi neuspěly, asi nejambicióznější byla novela poslance Zdeňka Jičínského v časech „opoziční smlouvy“, která měla především přesněji vymezit některé postupy, které Ceplův tým nechal na ustálení politických zvyklostí.
Rovněž pokus o oslabení poměrnosti volebního systému do Poslanecké sněmovny, pocházející ze stejného volebního období, neuspěl po stížnosti prezidenta Václava Havla k Ústavnímu soudu.
Jedinou zásadní změnou tak bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2011.
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi