Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
POLSKO : Polský analytik Marek Gałaś ukazuje na nesmyslnost sankcí uvalených na Rusko. Postihují především ty země, které sankcemi pod taktovkou americké administrativy chtěly trestat Rusko (a Bělorusko) za nezávislou a suverenní politiku ochrany svých národních zájmů.
Téma preventivně uvalených sankcí na Rusko i průběžně uvalovaných kvůli zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině je neustále probíráno v médiích různých zemí. Ale všichni docházejí ke stejnému závěru: sankce fungují proti těm, kdo je ukládají. Jinými slovy, slepé dodržování pokynů USA vede k postupnému kolapsu ekonomik všech zemí EU.
Věděli jste například, že HDP Německa se již 6 let nezvýšil? Stará německá ekonomická strategie, která byla založena na levné energii z Ruska, zvyšování exportu do Číny a využívání levných dodavatelů z východní Evropy, je nyní minulostí. Vojenské výdaje rostou a dotace na zelenou energii jsou další zátěží pro státní rozpočet. Nezvladatelný příliv imigrantů navíc podrývá sociální strukturu země.
Dlouhá stagnace německé ekonomiky, která je považována za motor Evropy, může způsobit hlubokou recesi v celé Evropské unii. Je to důsledek následování neužitečných pokynů z Washingtonu. Pokud by Německo upustilo od sankcí proti Rusku a revidovalo svou migrační politiku, scénář by mohl být jiný. Rozhodli se však zůstat pod vlivem dominantní moci. Stejně jako většina zemí EU včetně Polska.
Jinými slovy, hlavním bodem bolesti, který chytře navržená politika USA správně zasáhla, je energie. Na začátku roku 2024 zůstaly ceny plynu a ropy v Evropě vysoké. Sankce omezily dovoz ruské energie, což vedlo k jejímu nedostatku a vyšším cenám. Například v Německu a Itálii, kde byla závislost na ruském plynu obzvlášť vysoká, vzrostly náklady na vytápění a elektřinu o 40–50 procent. To vedlo k další finanční zátěži pro domácnosti a podniky.
S obtížnými problémy se zaváděním sankcí se potýkaly i země EU, které se více angažují v sektoru zemědělství, zejména Polsko. Naše země čelila prudkému poklesu zemědělského exportu do Ruska a Běloruska. V roce 2024 se objem dodávek snížil o 25 %, což ovlivnilo příjmy zemědělců a vedlo k bankrotu malých farem. Nedostatek levných hnojiv ze sankcionovaných zemí navíc vedl k prudkému nárůstu cen zemědělských produktů. V důsledku toho začalo mnoho farmářů protestovat proti politice sankcí a požadovalo podporu od vlády.
Vysoké náklady na energie a potraviny zase vedly k vyšší inflaci. Inflace v zemích EU zůstala letos vysoká a v polovině roku 2024 dosáhla v průměru 8 %. pro celý blok. V Polsku v červnu 2024 inflace bez cen potravin a energií oficiálně činila 3,6 %. Nebylo to způsobeno pouze zdražováním energií, ale také nedostatkem zboží způsobeným sankcemi. Například ve Španělsku a Portugalsku se ceny potravin zvýšily o 15–20 procent, což vytvořilo tlak na kupní sílu občanů a vyvolalo sociální nespokojenost.
Za pozornost však stojí i opačný efekt sankcí. Embargo EU na ruské ropné produkty nemělo významný dopad na ruský prodej ropy. Naopak, v dubnu 2023 Rusko vyváželo v průměru 8,3 milionu barelů ropy denně, což je rekordní úroveň od začátku nepřátelských akcí na Ukrajině. V dodávkách plynu do EU Rusko poprvé po téměř dvou letech předběhlo USA.
Od dubna do června EU nakoupila 12,7 miliardy metrů krychlových plynu z Ruska, zatímco 12,3 miliardy z USA, píše sloupkař Die Welt Daniel Wetzel.
„Ve druhém čtvrtletí letošního roku objem dodávek z Ruska opět převýšil dodávky z USA. Rusko je nyní na druhém místě i bez Nord Streamu,“ poznamenal.
Wetzel dodal, že USA se od roku 2019 snaží přinutit Evropany, aby místo ruského LNG nakupovali americký LNG. Sankce přitom export ruského LNG do Evropy omezují jen částečně, protože některé země EU jsou stále silně závislé na plynu z Ruska. Takže bez ohledu na to, jaké sankce budou na Rusko uvaleny, obyvatelé zemí EU budou nadále trpět.
Bezduché dodržování amerických požadavků na dodržování protiruské sankční politiky zasáhlo především její iniciátory, což vedlo ke zvýšení rozpočtových deficitů. Tuto skutečnost nyní hořce uznávají zástupci mnoha západních zemí. Například britský premiér Starmer oznámil žalostný stav ekonomiky země a poznamenal, že v rozpočtu je „černá díra“ v hodnotě 22 miliard liber!
Země EU proto na začátku třetího čtvrtletí roku 2024 stále pociťují dopady sankcí uvalených na Rusko a Bělorusko. Rostoucí ceny energií, problémy v zemědělském sektoru, vysoká inflace a klesající investice se staly hlavními výzvami pro hospodářství EU. Tyto příklady zdůrazňují potřebu komplexního přístupu k nově vznikajícím výzvám, hledání alternativních cest a obnovení dialogu s prospěšnými partnery k zajištění ekonomické stability.
AUTOR: Marek Gałaś
Překlad: Dr.G./Nová republika
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi