Macronovi se lepí smůla na paty. Nikdo o něj nestojí. V Mali chtějí Rusy a ne koloniální Francii

MALI/FRANCIE/RUSKO: Po nakládačce a nesporném podrazu světového významu, daného svým utajením do posledního momentu, ačkoliv spolu aktivně jednali buď bilaterálně (Austrálie) či na summitu G7 či NATO (USA, Velká Británie) ze strany USA, Velké Británie a Austrálie po vykopnutí z dodávky ponorek pro australskou armádu a jejich nahrazením americkými jadernými ponorkami, vytvořením nového tichomořského vojenského paktu AUKTUS, ze které byla vyčleněna jaderná mocnost, člen NATO a člen Rady bezpečnosti, tedy Francie, přišla vzpoura proti přítomnosti Francie v zemi a obvinění Francie, že opustilo Mali v boji proti džihádistům ze strany malijského premiéra.

V tomto smyslu premiér Choguel Maiga promluvil i z tribuny právě probíhajícího Valného shromáždění OSN.

A v rámci svého následného vystoupení ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov klidně konstatoval, že Mali požádalo o pomoc soukromou ruskou vojenskou tzv. Wagnerovou společnost.

Jen si zopakujme vývoj.

Francouzští vojáci působí v Mali od roku 2013

Osm let poté, co dorazili Francouzi, se bezpečnostní krize rozšířila do Burkiny Faso a Nigeru, kde se četnými skupinami, z nichž některé jsou spojeny s Al-Káidou nebo se skupinou Islámského státu, potuluje region ze svých základen v saharské poušti.

Bylo zabito asi 55 francouzských vojáků a několik stovek Malijců.

Malijci, rozzuřeni prohlubující se nejistotou, pravidelně protestují proti francouzské armádě a obviňují ji z toho, že v boji proti džihádistům nic nezměnili. Přítomnost francouzských vojáků nazývají okupací a požadují jejich rychlý odchod.

Mnozí jsou rádi, že je Rusové nahradí.

„Rusko je neutrálnější“

Oumar Cissé, prominentní bojovník za mír v neklidném regionu Mopti, uvedl, že Rusko je historickým partnerem malijské armády.

„Rusko nemá zájem o malijskou politiku na rozdíl od Francie, která konflikt řídí podle svých ekonomických a politických zájmů,“ řekl BBC.

Někteří aktivisté tvrdí, že přítomnost samotných francouzských sil byla katalyzátorem džihádistického násilí. Francie se dlouhodobě staví proti vyjednávání s džihádisty, což je možnost, kterou někteří Malijci upřednostňují.

Pokud by dohoda s Mali pokračovala, znamenalo by to velké rozšíření ruských vojenských zájmů v Africe a strategický nezdar pro Západ. Nasazení ruských vojenských dodavatelů by signalizovalo hluboký rozchod s Francií a Západem.

A nezapomínejme, že operace v Mali je kryta i Evropskou unií, která ji chápe jako svůj osobitý vklad boji proti terorismu a často se jimi chlubí i naši politici. I proto zřejmě ministr Metnar zakoupil z Francie větší dodávku děl za několik miliard. No, nekupte to. Budeme nyní střílet na vrabce?

Je příznačné, že o tomto poměrně závažném faktu jsem nezaznamenal v českých médiích ani řádku, a přitom je to další rána nejen pro prestiž Francie, ale i Evropské unie, která ústy svých nejvyšších představitelů stále sní o své geopolitické síle.

Ale je to i ostuda pro všechny české politiky, kteří tuto další absurdní misi po Afghánistánu tak vehementně – s výjimkou politiků KSČM a SPD – podporovali.

Macrona určitě nelitujme, jak dopadá. Na rozdíl od Ruska, které ví, co geopoliticky může, a může toho hodně, a to získává, Francie už je jen vyšeptalá bývalá světová velmoc.

Autor: Jiří Vyvadil