JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Markéta Šichtařová tentokrát opravdu vzplanula: STÁTEM PODPOROVANÉ BONZÁCTVÍ! POLITICI VŮBEC NECHÁPOU, ŽE ČÍM VYŠŠÍ DANĚ, TÍM VYŠŠÍ MOTIVACE SE DANÍM VYHÝBAT…

EU: V dějinách proti sobě vždy stál rozum a víra, argumenty a pocity. Teď jednoznačně převládá víra, dojmy, pocity. Tak reaguje Markéta Šichtařová na skutečnost, že nyní v politice místo po racionálních argumentech stoupá poptávka po dojmologii lidí typu Fialy, Markéty Pekarové, Rakušana či senátora Smoljaka. Nelíbí se jí zákon, který má do českého právního řádu převést směrnici Evropského parlamentu o ochraně osob, které oznamují porušení práva EU. Ten hodnotí bez servítků jako státem podporované bonzáctví.

Vypadá to, že se doba koronavirová zvolna chýlí ke konci, nejen u nás se rozvolňují opatření a omezení, roste proočkovanost. Pokud by se počínaje létem svět, Evropa, Česko vrátily do normálu, dalo by se už teď odhadnout, jaký bude v postcovidové době vývoj nezaměstnanosti, inflace mezd, celkové inflace nebo i jiných ekonomických ukazatelů?

Já bych to nadšení ještě trochu krotila, i na základě historických zkušeností se nedá vyloučit ještě poslední, tedy čtvrtá, podzimní vlna. Pandemie respiračních onemocnění většinou mají vlny čtyři, připadající obvykle na brzké jaro a pozdní podzim. Každopádně i kdyby tato čtvrtá vlna přišla, byla by už jen slaboučká, byly by to dozvuky. Takže tak jako tak se tahle tragikomedie blíží svému konci.

Zmiňujete svět a Evropu. Ale pozor, to je velký rozdíl. USA, na rozdíl od Evropy, neintervenovaly do ekonomiky hned ze začátku tolik, ačkoliv teď za éry Bidena to zase kompenzují. Proto nezaměstnanost vylétla v USA prudce nahoru, prudce propadl průmysl, spotřeba. A následně už v létě 2020 se začaly všechny tyto ukazatele pomalu normalizovat a normalizují se stále.

V Evropě i u nás je vývoj zcela odlišný. ECB i evropské vlády včetně té naší naprosto zmrzačily trh práce tím, že hned zpočátku začaly na dluh platit lidem to, že zůstávají doma, a tím byla uměle udržována nefunkční pracovní místa. Peníze začaly vládám docházet až o mnoho měsíců později. Takže nezaměstnanost začala růst jen velmi, velmi pomalounku, zato roste pořád! Recese z meziročního pohledu také v některých odvětvích stále trvá, ačkoliv Amerika už prudce roste. Zkrátka my v Evropě jsme si na dluh odsunuli příchod ekonomických problémů dál do budoucnosti. S nezaměstnaností ještě zdaleka nejsme na maximu, ale hloupé na tom je, že zatímco během první pandemické vlny měli lidé ještě pro ekonomické problémy pochopení, teď už ho mít logicky nebudou. Zkrátka tahle evropská hospodářská politika se vážně od počátku nepovedla.

Inflace je kapitolou sama o sobě, ta poroste zejména v roce 2022 na obou stranách Atlantiku, a příčinou je opět nepodařená hospodářská politika postavená na zadlužování a tisku peněz.

A je předvídatelná i reakce spotřebitele v tom smyslu, že nebude „sedět na penězích“, ale své úspory vrhne do nakupování, jak si někteří ekonomové slibují, a žně budou mít nejen obchodníci, ale vzhledem k ročnímu období i cestovní kanceláře a další? Měli by jim jít obchodníci či prodejci vstříc slevami, nebo využít jejich „hladu“ po nákupech k navýšení cen?

Ono to bude hodně rozdvojené: v části ekonomiky poroste počet lidí bez práce a firmy budou bankrotovat, takže útraty budou klesat – to je typicky příklad drobných služeb a některých živností. A v jiných částech ekonomiky naopak lidé budou utrácet mnohem víc. Takže statisticky tržby budou ukazovat růst, ale nebude to homogenní růst napříč celou společností, v podstatě se dá říct, že nůžky mezi bohatými a chudými se tím rozevírají.

Pokud jde o slevy, moc to nevidím. Cenová hladina roste a ještě poroste, takže aby obchodníci udrželi ziskovost, mnozí budou donuceni jít s cenami nahoru, ať chtějí nebo ne. Rostou ceny vstupů v podobě průmyslových komodit, zemědělských komodit a tak dále, takže v mnoha oborech je zdražení nevyhnutelné.

A do toho ještě jednak kvůli zadlužení, jednak i kvůli levicovým náladám poroste zdanění, no a každá daň samozřejmě také ceny zvyšuje. Takže opět: Poděkujte za zdražování politikům, kteří spustili zadlužování, tisk peněz, umělé zdražení pracovní síly i zvyšování daní. To oni v tom mají prsty, nikoliv covid.

Jaké postupy či chování, které se výrazně rozšířily v souvislosti s pandemickými opatřeními, přetrvají v podobné míře i nadále? Zůstane využívání home office vzhledem k úspoře nákladů na kanceláře hojně rozšířené, nebo budou chtít mít firmy své zaměstnance raději víc pod kontrolou? Vrátí se lidé do kamenných obchodů, nebo už to e-shopy vyhrály na celé čáře?

Obojí, co zmiňujete, přetrvá. Došlo k zásadnímu technologickému skoku. Home officy, e-shopy, online webináře, online konference – to vše už navždy zůstane v běhu v mnohem větší míře, než tomu bylo před pandemií. Dost možná se s odstupem několika let budeme na toto pandemické období dívat podobně, jako se dnes díváme na období rozšíření internetu – zkrátka jako na jeden z velkých technologických skoků.

USA učinily rázný krok k tomu, aby zmenšily rozdíl mezi tím, kolik by daňoví poplatníci měli státu každý rok odvést, a kolik ve skutečnosti odvádějí. Prezident Joe Biden chce zvýšit rozpočet úřadu pro výběr daní IRS o dvě třetiny ve srovnání s částkou, s jakou disponoval za uplynulých deset let. Tento zákrok proti snaze vyhýbat se placení daní ze strany bohatých a velkých korporací by za tu dobu měl státu přinést nejméně 700 miliard dolarů. Je ze strany státu nasypání peněz do „výběrčího úřadu“ nejlepší postup, jak vybrat víc na daních?

To je dost tristní postup, který mi silně asociuje heslo „řídit stát jako firmu“. Tehdy bylo také mnoho řečí, jak výběr daní zefektivnit – a nějak se moc nezadařilo. Kauzalita je jasná: čím vyšší daně, tím vyšší motivace se daním vyhýbat. A ti největší poplatníci, tedy miliardáři, budou mít motivaci registrovat se v úplně jiné zemi než v USA. Nikam to nepovede.

Do 17. prosince letošního roku má nabýt účinnosti zákon, který má transponovat i do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Firmy budou muset nově zavést postupy a bezpečné kanály pro přijímání a šetření oznámení, tzv. vnitřní oznamovací systém, jehož součástí musí být také opatření k ochraně totožnosti oznamovatelů. Je zákon o whistleblowingu jen další zbytečná byrokracie, protože firma bude muset určit osobu, která bude za přijímání a prošetřování oznámení odpovědná, nebo to bude pro firmu účinný prostředek pro příjem informací o možných rizicích nebo dokonce podvodech?

Já bych to s dovolením nazvala pravým jménem: Je to státem podporované bonzáctví. A račte si povšimnout, že čím méně demokratický a méně svobodný režim, tím víc státem podporované a organizované udavačství. Co myslíte, kdy se se státní podporou udávalo víc, během protektorátu a během komunistických 50. let, anebo třeba ve svobodných 90. letech? Jakmile stát začne organizovat a podporovat udavačství, každý by měl být na pozoru, je to jedna z mnoha známek nastupující větší či menší kolektivistické diktatury.

Ekonom a proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze docent Miroslav Ševčík se v rozhovoru vyjádřil k situaci v naší společnosti způsobem, že by ho asi na humanitně zaměřených vysokých školách v zemi nepustili ani do budovy, natož aby tam mohl přednáškami ovlivňovat myšlení mladých. Jak moc je znát, že už v politice neznějí hlasy ekonomů, jak tomu bylo po roce 1989, ale veřejnost indoktrinují Petr Fiala s vystudovanou literaturou, Markéta Pekarová Adamová s andragogikou, Vít Rakušan s germanistikou či senátor David Smoljak s FAMU? Čím to, že není poptávka po racionálně uvažujících politicích, ale navrch má u voličů dojmologie jmenovaných?

Pojmenoval jste to naprosto pregnantně – není už poptávka po racionálních argumentech, ale stoupá poptávka po dojmologii. Můžeme to říct i tak, že v celých dějinách proti sobě vždy stál rozum a víra, argumenty a pocity. V některých obdobích víc převládalo jedno, v jiných to druhé. Teď jednoznačně převládá víra, dojmy, pocity.

Dlouho nás ve školách učili, že svět se dělí na pravici a levici. V posledních dvaceti letech se začalo ukazovat, že spíš než levice a pravice je to liberalismus a konzervatismus. A já půjdu ještě dál. Já tvrdím, že ani tohle není to naprosto klíčové dělení společnosti. Ta zcela zásadní dělicí čára ve společnosti je narýsovaná podle dvou možných myšlenkových schémat: racionální rozum versus iracionální víra – v cokoliv.

Zatímco věcná argumentace má myšlenkově blíž k individualismu a egoismu, víra a dojmologie má svým přístupem obecně blíž ke kolektivismu a altruismu. A touto poslední větou v podstatě i odpovídám i na vaši otázku, čím to, že dojmologie má aktuálně navrch.

 

Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/

Odeslat komentář