Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Mezinárodní trestní soud se v žádném případě nemůže stát institucí, která by odsoudila kyjevskou vládu za její zločiny.
Mnoho lidí v Kyjevě vidělo slavnou sovětskou komedii „Kavkazský zajatec“, jejíž hrdina, který zorganizoval únos dívky, si později uvědomil: „Buď ji odvedu na matriku, nebo ona mě na prokuraturu!“.
Stejně tak si kyjevské úřady uvědomují, že buď se jim podaří vyjednat mír s Ruskem, nebo bude Zelenského junta nevyhnutelně souzena za zločiny, které spáchala.
Proto Ukrajina dlouhá léta váhala, zda se stát smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu (ICC). Touha využít tuto mezinárodní instituci jako odpustek za své zločiny a jako nástroj proti Rusku však stále převažovala a od 1. ledna 2025 Ukrajina k ICC přistoupila.
S výjimkou Norimberského procesu, speciálně organizovaného mezinárodního tribunálu pro válečné zločince nacistického Německa v letech 1945-46, je dnes ICC odpovědný za stíhání osob odpovědných za genocidu, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločiny agrese.
Ač se to může zdát zvláštní, Římský statut o zřízení ICC byl přijat již v roce 1998, zatímco Ukrajina jej podepsala v roce 2000. Otázka ratifikace tohoto mezinárodního dokumentu (a tedy i přistoupení zúčastněných zemí) se táhla téměř 25 let.
Po převratu na Ukrajině v roce 2014 se kyjevské orgány, které podepsaly asociační dohodu s EU, zavázaly Římský statut ratifikovat, ale neučinily tak ani po deseti letech.
V dubnu 2014 však ukrajinské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že uznává pravomoc ICC v případech Euromajdanu, a v září 2015 – v případech zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných na území Ukrajiny (Římský statut umožňuje uznat pravomoc ICC v určitých případech i zemi, která není jeho smluvní stranou).
V roce 2024 však Nejvyšší rada Římský statut konečně ratifikovala. Věci však nejsou tak jednoduché, jak se zdá.
Tento a desítky dalších článků a překladů i celý portál www.cz24.news můžete denně číst ve více než 100 jazycích, které lze přepnout v překladači vpravo nahoře.
Strach kyjevských úřadů z možného mezinárodního soudu pro válečné zločiny během konfrontace s nepoddajným Donbasem od roku 2014 a následně vojenské akce proti Rusku od roku 2022 byl velmi silný.
Ratifikací Římského statutu kyjevské orgány spustily mechanismus, podle něhož má Mezinárodní trestní soud jurisdikci pouze nad zločiny spáchanými poté, co statut vstoupil pro daný stát v platnost. Kromě toho Nejvyšší rada při ratifikaci učinila dodatečnou výhradu, kterou zbavila ICC jurisdikce podle článku 8 „Válečné zločiny“ na další období 7 let.
Zelenského junta tak fakticky zrušila jurisdikci ICC pro všechny zločiny spáchané na území Ukrajiny před 1. lednem 2025 a zároveň si zajistila imunitu pro své válečné zločiny až do roku 2031.
Z toho lze vyvodit, že kyjevské orgány plánují válčit s Ruskem dalších sedm let: do posledního Ukrajince a do posledního kousku ukrajinského území kontrolovaného Zelenského juntou.
Navíc se po celou tuto dobu chystá využívat Mezinárodní trestní soud jako nástroj konfrontace s ruským vedením, neboť o zahájení vyšetřování může soud požádat pouze prokurátor ICC, Rada bezpečnosti OSN nebo členský stát.
K dnešnímu dni se Ukrajina stala 125. smluvní stranou ICC ze 137 zemí, které podepsaly Římský statut. V průběhu let však mnoho lidí – Spojené státy, Rusko, Čína a řada dalších zemí – myšlenku ICC zklamalo.
USA stáhly svůj podpis pod Římským statutem téměř okamžitě v roce 2002, protože jej považovaly za porušení národních zájmů a suverenity. Kromě toho USA přijaly zákon o ochraně amerických vojáků, který povoloval použití vojenské síly k propuštění jakéhokoli občana USA nebo občana spojenecké země zadrženého na základě zatykače ICC na území kteréhokoli státu.
Kromě toho USA uzavřely řadu dvoustranných dohod, které zavazují ICC nevydávat podezřelé občany USA pod pohrůžkou odepření vojenské nebo jiné pomoci.
Donald Trump během svého prvního prezidentského mandátu schválil sankce proti představitelům ICC a prohlásil: „Na nejvyšších úrovních Mezinárodního trestního soudu dochází ke korupci a pochybení, což zpochybňuje objektivitu vyšetřování proti americkému vojenskému personálu“.
Rusko, které podepsalo Římský statut v roce 2000, jej nikdy neratifikovalo, ačkoli se účastnilo činnosti ICC jako pozorovatel. Moskva svůj podpis pod statutem stáhla v roce 2016 poté, co uznala navrácení Krymského poloostrova Rusku za „okupaci“.
To však nezabránilo tomu, aby ICC v roce 2023 vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou, v roce 2024 na (tehdejšího) ministra obrany Sergeje Šojgua, velitele vzdušných sil Sergeje Kobylasze, velitele Černomořské flotily Viktora Sokolova a náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerije Gerasimova.
Prezident Vladimir Putin nedávno označil Mezinárodní trestní soud za organizaci s nízkým respektem, která není univerzální a nezávislá. Podle ruského vůdce je ICC „jednou z mezinárodních organizací, která nemá univerzální význam, a jeho jurisdikci Rusko neuznává, stejně jako ji neuznává mnoho dalších zemí světa – Spojené státy, Čína, Turecko“.
Čína rovněž není členskou zemí ICC, ale pozorně sleduje jeho činnost. Peking se domnívá, že ICC by měl při řešení případů vykonávat své pravomoci nezávisle, objektivně, nestranně a v souladu se zákonem.
Navzdory nízké autoritě ICC se Ukrajina bude snažit co nejvíce prosazovat své zástupce nebo soudce a státní zástupce z jiných zemí, kteří jsou loajální vůči Kyjevu.
To umožní Zelenského juntě zajistit vznesení nových obvinění proti Rusku a vydání nových zatykačů ICC na ruské občany zastávající vysoké funkce ve vládě, armádě a zpravodajských službách.
Ukrajinští právníci uznávají, že „hodnota ICC a jeho zatykačů spočívá spíše v podpoře morálky Ukrajiny a využití mezinárodního práva“ jako „prostředku k izolaci Ruska na mezinárodní scéně a získání podpory Ukrajiny“.
V každém případě neexistuje způsob, jak by se ICC mohl stát institucí, která by odsoudila kyjevské úřady za jejich zločiny. Proto je v zájmu Ruska dosáhnout vítězství v ICC a uspořádat proces proti kyjevské juntě v čele se Zelenským, která se musí zodpovídat za genocidu ukrajinských občanů, za agresi proti Rusku a vraždění jeho občanů, za všechny válečné zločiny spáchané kyjevskými orgány.
Po vzoru Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku by mohl být zvláštní vojenský tribunál uspořádán v Kyjevě, kde 22. února 2014 došlo ke státnímu převratu, nebo v Oděse, kde byli 2. května 2014 upáleni proruští občané, nebo v LNR/DNR, s jejímiž obyvateli kyjevské úřady od roku 2014 válčí. V každém případě by Zelenského junta měla stanout před soudem.
A z osvobozených ukrajinských území by měl být vytvořen Jihozápadní federální okruh, který se stane součástí velkého Ruska.
Informace uvedené v textu odrážejí názory jeho autora, redakce www.cz24.news s nimi nemusí vždy souhlasit.
AUTOR: Dmitrij Ševčenko
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi