Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Redakce Aeronetu byla před několika dny upozorněna na velmi zásadní článek na serveru Rockefellerovy univerzity, kde se nachází vědecká publikace [1] a obecné shrnutí výzkumu profesora Jeffrey M. Friedmana z roku 2017, který vytvořil převratnou technologii dálkového radiového ovládání myší, které po stisknutí tlačítka jsou ve zlomku vteřiny nuceny se krmit, protože dostanou obrovský hlad, i když to není pravda, pouze u nich dojde k přepnutí neuronu pomoci zinženýrovaného nano-spínače, který v mozku myši přepne neuron, který informuje mozkový systém myši o prudkém poklesu cukru v krvi a myš se okamžitě rozběhne ke krmítku a začne se cpát, i když jde o falešně sepnutý neurální signál. Již v roce 2013 přitom použil Friedman tuto bezdrátovou technologii k vypouštění inzulínu v organismu myší [2].
Spínač namontovaný na neuron obsahuje ferromagnetické oxidy železa, které jsou zapouzdřeny do polymeru na virovém nosiči, který slouží jako spínač, který se přepne a pootočí, pokud se dostane do elektromagnetického pole radiového vysílače. Nosičem není nic jiného, než adenovirus. Ano, přesně ten, který se používá ve vakcínách! Myš se začne krmit po každém sepnutí tlačítka, pořád a pořád dokola, až eventuálně chcípne kvůli perforaci žaludku kvůli obrovskému tlaku žrádla
Popis studie je natolik děsivý proto, že dokonale zapadá s dnešní situací okolo magnetismu očkovaných osoby, dokonale zapadá do obrazu kolabujících dětí před Střední policejní školou v Sokolově. A doslova otevírá Pandořinu skříňku, protože najednou vám po přečtení Friedmanova vědeckého elaborátu všechno docvakne. Konspirace už není konspirací, ovládání mysli je podle všeho už hotovou realitou.
Ovládání mysli není tak přitažené za vlasy, jak by se mohlo zdát. V laboratoři Jeffreyho M. Friedmana se to děje neustále, i když subjekty nejsou lidé, ale myši!
Friedman a jeho kolegové předvedli rádiové dálkové ovládání chuti k jídlu a metabolismu glukózy u myší – sofistikovanou techniku bezdrátové změny neuronů v mozku zvířat. Pouhým stisknutím spínače jsou schopni vyvolat u myší hlad nebo potlačit jejich chuť k jídlu, zatímco myši normálně žijí. Je to nástroj, který používají k odhalení neurologického základu jídla, a je pravděpodobné, že se uplatní i při studiu dalších typů chování, které jsou pevně ukotvené v mozku.
Jeffrey M. Friedman pracuje na této technice již několik let se Sarah Stanleyovou, bývalou post-doktorandkou v jeho laboratoři, která je nyní docentkou na Icahn School of Medicine na Mount Sinai, a se spolupracovníky z Rensselaer Polytechnic Institute. Skupina si byla vědoma omezení stávajících metod spouštění mozkových buněk u živých zvířat, a proto se rozhodla vynalézt nový způsob. Uvažovali, že ideální přístup by měl být co nejméně invazivní a co nejméně poškozující. A měl by fungovat rychle a opakovaně.
Ačkoli existují i jiné způsoby, jak doručit signál neuronům, každý z nich má svá omezení. Například při hluboké mozkové stimulaci vědci provléknou drát mozkem a umístí elektrodu vedle cílových buněk. Implantát však může poškodit okolní buňky a tkáně způsobem, který narušuje normální chování. Stejný problém má i optogenetika, která funguje podobně, ale místo elektřiny využívá optická vlákna a světelné impulzy. Třetí strategie – použití léků k aktivaci geneticky modifikovaných buněk vypěstovaných v myších – je méně invazivní, ale léky působí pomalu a vyprchávají.
Dálkový přepínač připojený na neuron je v podstatě obyčejný adenovirus používaný ve vakcínách, na který je připojený polymer s kousky ferromagnetického materiálu, aby se to celé hýbalo, když to přijde do elektromagnetického pole
Řešení, na které přišla Friedmanova skupina, označované jako radiogenetika nebo magnetogenetika, se těmto problémům vyhýbá. Jejich metoda, publikovaná loni v časopise Nature, umožňuje biologům zapínat nebo vypínat neurony u živých zvířat podle libosti – rychle, opakovaně a bez implantátů – tím, že upraví buňky tak, aby byly vnímavé k rádiovým vlnám nebo magnetickému poli. “V podstatě jsme vytvořili iluzi vnímání, že zvířeti klesla hladina cukru v krvi. Zkombinovali jsme molekuly, které se již v buňkách používají k jiným účelům, způsobem, který umožňuje neviditelné síle převzít kontrolu nad tak prvotním instinktem, jako je hlad,” říká Friedman.
Metoda propojuje pět velmi odlišných biologických nástrojů, což může vypadat velmi spletitě, jako Rubeho Goldbergův výmysl v molekulárním měřítku. Spoléhá se na zelený fluorescenční protein vypůjčený z medúz, zvláštní protilátku pocházející z velbloudů, měkké sáčky s částicemi železa a buněčný ekvivalent dveří z proteinu propichujícího membrány – to vše dodává a instaluje geneticky upravený virus. Dálkové ovládání tohoto výmyslu je upravený svářečský nástroj (i když funguje i magnet zakoupený v obchodě).
Prvním úkolem výzkumníků bylo najít v neuronu něco, co by mohlo sloužit jako anténa pro detekci přicházejícího rádiového signálu nebo magnetického pole. Logickou volbou byl feritin, protein, který ukládá železo v buňkách do částic podobných balónkům o šířce pouhých desítek nanometrů. Železo je pro buňky nezbytné, ale může být také toxické, takže je uloženo v částicích feritinu, dokud není potřeba. Každá částice feritinu v sobě nese tisíce zrnek železa, která se v reakci na rádiový signál pohybují a při ponoření do magnetického pole se posouvají a vyrovnávají. Všichni máme tyto částice, které se třesou uvnitř našich mozkových buněk, ale jejich pohyby normálně nemají na neurony žádný vliv.
Radiové ovládání umožňuje vypínat a zapínat přepínač podle libosti
Friedmanův tým si uvědomil, že by mohl pomocí geneticky upraveného viru vytvořit průchod do vnější membrány neuronu. Pokud by se jim pak podařilo nějakým způsobem připojit každé dvířko k částicím ferritinu, usoudili, že by mohli ferritinem zatřást natolik, aby se dvířka otevřela. “Dveře, které jsme vybrali, se jmenují TRPV1,” říká Stanleyová. “Jakmile se TRPV1 aktivuje, do buňky začnou proudit ionty vápníku a sodíku a spustí se výbuch.” Kousky vypůjčené od velbloudů a medúz poskytly vědcům to, co potřebovali k propojení dveří s ferritinem.
Jakmile tým nový ovládací mechanismus zprovoznil, vyzkoušel jej. Pro Friedmana a Stanleyovou, jejichž cílem je odhalit biologické příčiny přejídání a obezity, byla první aplikace zřejmá: pokusit se identifikovat konkrétní neurony, které se podílejí na chuti k jídlu. Skupina upravila neurony vnímající glukózu – buňky, o nichž se předpokládá, že monitorují hladinu cukru v krvi v mozku a udržují ji v normálním rozmezí – a uvedla je pod bezdrátovou kontrolu. Aby toho dosáhli, vložili geny TRPV1 a feritinu do viru a pomocí dalšího genetického triku je vstříkli do neuronů vnímajících glukózu. Poté si mohli s buňkami pohrát a zjistit, zda se podle předpokladů podílejí na koordinaci krmení a uvolňování hormonů, jako je inzulín a glukagon, které udržují hladinu glukózy v krvi pod kontrolou.
Jak vybavit mozek pro řízení rádiem
Vědci přišli na chytrý způsob, jak ovládat neurony pomocí rádia, a to tak, že spojili geny z lidí, velbloudů a medúz. Pomocí upraveného viru instalují do vnější membrány každého cílového neuronu dvířka a pak je otevírají pomocí částic feritinu, které reagují na silné rádiové signály. Jakmile se dvířka otevřou, do buňky se vlijí ionty vápníku a spustí neuron.
Aby mohli vědci do neuronů instalovat radiogenetický systém, vybavili adenovirus (pozn. používaný často v očkovacích látkách) různými geny potřebnými k tomu, aby systém fungoval. Poté upravený virus vpravili do mozkových buněk, které chtěli změnit.
Jeden z přidaných genů produkuje TRPV1, protein, který normálně pomáhá buňkám detekovat teplo a pohyb. V každém neuronu se protein TRPV1 (růžový) zabuduje do vnější membrány buňky. Podobně jako dveře může měnit tvar a otevírat nebo zavírat iontový kanál. Aby vědci přidali ke dveřím kliku, přišili TRPV1 k “nanotvaru” (fialová) – neobvykle jednoduché odrůdě protilátky, která se vyskytuje u velbloudů.
Částice feritinu plněné železem (zelené) slouží jako senzor systému. Aby se mohly uchytit na klice nano-těla, připojili vědci gen pro GFP – protein medúzy, který v ultrafialovém světle svítí zeleně. Díky tomu nanotvar a GFP drží pevně pohromadě. Systém je nyní propojen. Při vystavení silným rádiovým vlnám nebo magnetickému poli se částice ferritinu rozkmitají, iontový kanál se otevře a dovnitř proudí ionty vápníku (červeně), které aktivují buňku.
Nejen rádiem, myši bylo možné ovládat i pomocí magnetů, se kterými jsme mávali okolo klecí s myšmi
Jakmile měl virus dostatek času infikovat a transformovat cílové neurony, vědci zapnuli rádiový vysílač naladěný na 465 kHz, tedy o něco níže, než je pásmo používané pro AM rádio. Neurony zareagovaly. Začaly vysílat a signalizovaly nedostatek glukózy, přestože hladina cukru v krvi zvířete byla normální. I další části těla reagovaly stejně jako na skutečný pokles hladiny cukru v krvi: hladina inzulinu klesla, játra začala pumpovat více glukózy a zvířata začala více jíst. “V podstatě jsme vytvořili iluzi,” říká Friedman, “že zvíře má nízkou hladinu glukózy v krvi, přestože její hladina byla normální.“
Inspirováni těmito výsledky vědci uvažovali, zda by magnetismus, podobně jako rádiové vlny, nemohl spustit feritin, aby otevřel buněčné dveře. To se také stalo: Když tým umístil klece myší do blízkosti přístroje magnetické rezonance nebo nad zvířaty mával magnetem ze vzácných zemin, jejich neurony vnímající glukózu se spustily. Stimulace chuti k jídlu je jedna věc. Mohly by ji také potlačit? Skupina upravila gen TRPV1 tak, aby propouštěl chloridy, které působí na neurony inhibičně. Když nyní do neuronů vložili upravený TRPV1, příval chloridu způsobil, že se neurony chovaly, jako by byla krev přetížená glukózou. U zvířat se zvýšila produkce inzulínu a méně jedla. “Zdá se, že to jasně naznačuje, že mozek stejně jako slinivka břišní se podílí na regulaci glukózy,” říká Friedman.
Možná léčba Parkinsonovy nemoci, ale i děsivý nástroj Total Control celé populace, pokud by někdo technologii zneužil pod nějakou rouškou
Friedman a Stanleyová doufají, že biologové budou schopni využít systém dálkového ovládání k řešení řady jiných nervových procesů, než je chuť k jídlu. A kromě toho, že metoda slouží jako nástroj základního výzkumu, by mohla potenciálně vést k novým způsobům léčby mozkových poruch. Lze si například představit, že by se dala použít k léčbě Parkinsonovy choroby nebo esenciálního třesu – stavů, které se někdy léčí hlubokou mozkovou stimulací pomocí drátů implantovaných pacientům do mozku a napojených na baterii zastrčenou v hrudníku. Potenciálně by bylo méně invazivní vstříknout ochromený virus do stejného místa v mozku a nechat ho tam trvale modifikovat buňky tak, aby reagovaly na bezdrátové ovládání.
Teoreticky by také mohlo být možné učinit pacientovy vlastní buňky vnímavými k elektromagnetickým vlnám tak, že je vyjmeme z těla, dodáme jim TRPV1 a feritin a pak je vrátíme zpět, říká Friedman. Jednalo by se o protokol, který se neliší od těch, které se v současnosti používají při léčbě kmenovými buňkami a některých imunoterapiích rakoviny, kdy jsou pacientovy vlastní buňky upraveny a znovu implantovány do těla. V tuto chvíli je však klinická užitečnost systému otázkou spekulací. “K jeho použití u lidí pro léčbu máme ještě daleko,” říká Friedman. “Ještě by bylo třeba udělat mnoho práce, než by se to vůbec mohlo testovat.”
Žádná konspirace, ale znovu a opět potvrzená realita!
Jak tedy vidíte, virové technologie s pomocí ferromagnetických a případně paramagnetických látek lze použít pro infikování neuronů v mozku a udělat tak z živých tvorů, nejen z myší, dálkově ovládané bytosti, které budou poslušně a dokonce proti své vůli vykonávat příkazy a nebudou mít tušení, že si někdo prostě jen hraje s jejich mozkem pomocí radiového dálkového ovládáni. Rockefellerova univerzita tak poskytla již v roce 2017 dokonalý popis a návod toho, jako pomocí virů a magnetismu ovládnout nejen hlodavce, ale jak aplikovat technologii v mnohem širším rámci.
Do všech lidí chtějí globalisté napíchat vakcíny, aby všem lidem v těle obíhaly potřebně ferromagnetické látky a bylo tak možné z lidí v příhodné chvíli udělat poslušné myši, které se budou cpát k prasknutí, anebo naopak poslušně se lidé vypnou a zkolabují na místě jako vypnutím vypínače. K čemu takový vypínač je dobrý? Bože, taková naivní otázka. Třeba k potlačení demonstrací, nepokojů, povstání, stávek, čehokoliv. Policie otočí knoflíkem radiového vysílače a “vypne” na místě 100 tisíc lidí. Anebo sepnou vypínač a lidem se začne chtít okamžitě jít domů na pivo, dostanou nezadržitelnou chuť na pivo a ztratí chuť na protest. Možnosti použití jsou neomezené, záleží pouze na konstrukci viru a na jeho umístění v neocortexu, jaký konkrétní neuron bude spínač zapínat a vypínat.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: https://aeronet.cz/news/mind-control-rockefellerova-univerzita-jiz-v-roce-2017-publikovala-sokujici-clanek-jak-pomoci-adenoviru-oxidu-zeleza-v-mozku-a-vnejsiho-elektromagnetismu-dalkove-ovladat-mysl/
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi