Orbán, Fico a nyní Georgescu v Rumunsku – „Noční můra“ EU a NATO se zhoršuje

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

EU / NATO: Výsledky prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku ohromily agresivní Západ

Evropa se doslova před našima očima rozděluje na dva tábory, pokud jde o politické a existenční preference. Zatímco v její západní části, geograficky vzdálené od ukrajinské krize, sílí mezi lídry válečnické nálady – stačí se podívat na „reinkarnaci Bonaparta“ v osobě Macrona -, v její východní části vanou zcela jiné větry, hraničící s válkou. A není to jen vnímání současného hlavního problému kontinentu – vojenských akcí na Ukrajině a hrozby jejich přelití do sousedních regionů – kdo je bližší, opatrnější a mírumilovnější. Na patriarchálnějším evropském Východě začínají být mnohé hodnoty vnucované mu ze Západu, zejména v oblasti rodiny a genderu, vnímány se stále větším odporem, což se projevuje i ve vyjadřování podpory společenským silám a stranám s tradičním programem.

Calin Georgescu vede v rumunských prezidentských volbách

Posledním příkladem, který v pravém slova smyslu ohromil Brusel i Washington a který se ani netají, jsou výsledky prvního kola rumunských prezidentských voleb z 25. listopadu, v nichž se do čela dostal Calin Georgescu, nezávislý univerzitní profesor a krajně pravicový politik, který získal 23,3 % hlasů. Jeho pozice je téměř totožná s pozicí maďarského premiéra Viktora Orbána, kterého první jmenovaný otevřeně obdivuje a považuje za svůj vzor. Nyní se ve druhém kole 8. prosince utká s liberální kandidátkou Elenou Laskoniovou (19 % hlasů).

Călin Georgescu a Elena Lasconiová

Volby v Rumunsku jsou důležité také proto, že stejně jako ve Francii se jedná o prezidentsko-parlamentní republiku a hlava státu má poměrně významné pravomoci v oblastech, jako je národní bezpečnost, zahraniční politika a jmenování soudců. Je pozoruhodné, že ve všech průzkumech veřejného mínění provedených v předvečer voleb, včetně těch, které prováděly západní agentury, byl Georgescu uváděn mezi outsidery s mizivým počtem hlasů, zatímco favoritem byl dosavadní prozápadní premiér M. Ciolacu, který se do druhého kola vůbec nedostal. Na těchto zázracích není nic překvapivého, jsou jen dalším projevem manipulativních technologií moderního „demokratického světa“.

Neúspěšný favorit Západu, rumunský premiér Marcel Ciolacu

Americký list Politico píše, že vítězstvím Georgesca „Brusel rozezněl poplašné zvony. Výrazné vítězství tohoto ultranacionalisty vyvolává obavy, že po sporných volbách v Moldavsku a Gruzii se Moskva pokusí nalákat do svého tábora Rumunsko, člena NATO a EU a těžkou váhu ve střední a východní Evropě s 19 miliony obyvatel. Politico varuje Západ, že „představitelé Maďarska a Slovenska se již hlásí k proruským názorům a Česká republika by se k nim mohla brzy přidat, pokud zde v příštím roce vyhraje parlamentní volby bývalý premiér Andrej Babiš“.

Je překvapivé, jaké důkazy Američané uvádějí ve prospěch verze o ruské stopě v Georgescově úspěchu. Píší: „Obavy z možného, ale neprokázaného vměšování do záležitostí Rumunska jsou způsobeny tím, že Georgescu zvítězil bez jakékoli stranické podpory a průzkumy veřejného mínění zcela nezohlednily jeho popularitu.“ To znamená, že oči Rumunům před západními manipulacemi mohla otevřít samozřejmě jen Moskva, ale oni sami jsou „slepí a hluší“? Dalším směšným důkazem jejího vměšování do rumunských záležitostí je, že Georgescu, zbavený přístupu do hlavních celostátních médií, využíval ke komunikaci s voliči především TikTok, kde má skutečně 3,8 milionu lajků a 300 tisíc sledujících, což je na Rumunsko úctyhodné číslo. Prozápadní deník Bucharest Daily News Georgescua dokonce posměšně nazývá „TikTok kandidátem“. A kde na tento zdroj vzal peníze, diví se? „Samozřejmě od Putina.“ To je vše, žádný další důkaz není třeba. To, že registrace na TikToku je zcela zdarma a pak už vše záleží na zájmu publika, už není důležité. Brusel se nyní obává, že „Georgescu by mohl 8. prosince vyhrát druhé kolo a přidat Rumunsko na stále se rozšiřující seznam zemí, jejichž představitelé jsou kritičtí k EU a NATO a přátelští k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi“.

Americká základna protiraketové obrany v rumunském městě Deveselo.

Znepokojuje ji, že Georgescu již dříve zpochybnil samotné členství Rumunska v NATO a tvrdil, že zřízení americké protiraketové základny v rumunském Deveselu přispívá spíše ke konfrontaci než k míru a je „diplomatickou ostudou“. Tvrdil také, že válka na Ukrajině byla zmanipulována americkými vojenskými společnostmi, a ruského prezidenta Vladimira Putina označil za „jednoho z mála skutečných vůdců na světě“.

Jeho soupeřka ve druhém kole voleb Elena Lasconiová v již probíhající kampani varuje, že Rumunsko se nyní nachází v „historické konfrontaci mezi zachováním mladé rumunské demokracie a těmi, kteří chtějí Rumunsko vrátit do ruské sféry vlivu“. Jejími hlavními argumenty je, že „Georgescu je otevřeným obdivovatelem Vladimira Putina. Otevřeně vystupuje proti NATO a Evropské unii…… Je pro izolaci Rumunska, kterou nazývá neutralitou ….. A bez NATO jsme vydáni na milost a nemilost Rusku.“

Georgescu ze své strany odmítá tvrzení, že je extremista, jako „zcela nepravdivé“ a říká, že je „zcela loajální“ vůči rumunskému lidu. „Jsme stále přímo spojeni s evropskými hodnotami, ale musíme najít své vlastní hodnoty,“ říká, „nejsem extremista, nejsem fašista, jsem Rumun, který miluje svou zemi. Podle něj „rumunský lid požadoval mír a jeho volání zaznělo tak, že ho všichni slyšeli“. Georgescu zároveň v některých svých výrocích otevřeně naznačuje, že ukrajinská krize se blíží svému vyvrcholení, kdy rumunské národní zájmy v této oblasti (Moldávie, Bukovina a část Besarábie na Ukrajině) mohou být realizovány pouze v případě dobré vůle ze strany Ruska. Jak si postesklo rumunské vydání amerického časopisu Newsweek, Georgescu označuje Ukrajinu za „fiktivní stát“.

Elena Lasconiová je politickou „starší sestrou“ moldavské Maie Sanduové.

Výsledek druhého kola prezidentských voleb v Rumunsku je poměrně obtížné předvídat. Celá administrativní mašinérie bude jistě pracovat pro Elenu Lasconiovou a v nejhorším případě dojde na moldavskou „verzi Sanduové“ s do očí bijícími podvody, kterou Západ ochotně prohlásí za „zcela demokratickou“. V rumunských podmínkách to však bude obtížnější. Koneckonců Sandu byla protlačena údajně na úkor hlasů diaspory. Mezi Rumuny v zahraničí je však Georgescův náskok ještě mnohem vyšší než doma. Tam ho podpořilo více než 43 %. Zároveň se v Rumunsku budou 1. prosince konat ještě parlamentní volby, kde jsou také možná nejrůznější překvapení. V každém případě dochází k výraznému posunu v náladách rumunské společnosti a s tím se bude muset nevyhnutelně počítat.

Rumunský parlament

A jestliže vítězství Orbána v Maďarsku, Fica na Slovensku, výrazný postup euroskeptiků a ukrajinistů v Česku a Rakousku západní analytici dosud vysvětlovali jako jakousi „rakousko-uherskou“ či „habsburskou“ anomálii, postup jejich souputníků v Rumunsku do toho nezapadá. To bylo spolu s Polskem vždy považováno za jednu z nejspolehlivějších bašt západního světa v této části Evropy. Ne nadarmo právě v těchto dvou zemích rozmísťují USA své poziční oblasti protiraketové obrany. Kromě toho Rumunsko, které sousedí s Ukrajinou na východním okraji bloku, hraje důležitou podpůrnou roli při západní podpoře Kyjeva. Konflikt zejména zvýšil strategický význam letecké základny NATO Mihail Kogalniceanu u Černého moře. A to vše se může změnit, pokud Georgescu zvítězí.

Letecká základna NATO Mihail Cogalniceanu v Rumunsku pro 10 000 vojáků.

A nejsou to intriky „zlověstné Moskvy“, ale nálady obyvatelstva, na které liberálové a demokraté z nějakého důvodu stále více zapomínají. Opatrnost vůči počínání „starého“ Západu v zemích východní Evropy již není „anomálií“, ale stabilním trendem, který přerůstá v zákonitost. Vychází z neochoty proměnit tento region v jakousi frontovou linii atlantistů, podobně jako Ukrajinu, v jejich boji na pokraji „třetí světové války“ s Ruskem a obecně – s globálním Jihem. Kromě pobaltských limitrofů, které stejně jako Kyjev žijí z almužny od „velkých bratrů“, ale bez války, se podobné nálady šíří celým tímto regionem.

Radoslaw Sikorski

K Pobaltí by se mohlo přidat i Polsko, které se však po prezidentských volbách v příštím roce bude moci začít vyvíjet tímto směrem, protože mu to diktuje sám život. Je třeba připomenout, že i „zapřisáhlý“ rusofob a současný polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski má se Zelenského týmem poměrně napjaté vztahy a ve svých dřívějších vyjádřeních dělení Ukrajiny docela připouštěl. „Bodnout ji do zad“ a usmířit se i s „historickým nepřítelem“ kvůli územním ziskům není až tak v rozporu s názory dědiců ideologie Józefa Piłsudského.

AUTOR: Dmitrij Minin

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.