JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.11.2019 Titulky CZ

Fond konceptuálních technologií uvádí
Analytický pořad Otázka-odpověď
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den.
Zdravím naše vážené diváky,
posluchače a kolegy ve studiu.
Dnes je 11.11.2019.
7. listopadu se, jak známo, konala další přehlídka na počest přehlídky,
jak to nazvala média ve svých titulcích.
V souvislosti s tím tu mám několik otázek, přečtu tu od Jevgenije.
Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím rekonstrukci přehlídky na Rudém náměstí 7. listopadu 2019.
Vždyť jestliže se tato rekonstrukce konala, tak to někdo potřeboval.
Mauzoleum překližkou nezakryli.
Byl tam přítomen Sobjanin.
V čem je ten chyták z pozice Koncepce?
Že by se opravdu historická spravedlnost začínala probíjet ven přes dlažební kostky Ruského náměstí?
Nebo je to něco jako s tím Nesmrtelným plukem?
Kdy vymysleli ideologickou diverzi a dosáhli opaku.
Samozřejmě s výjimkou té vlasovské vlajky.
Jenže tu vlasovskou vlajku z toho právě nesmíme vylučovat.
Ta věc se má tak, že tato přehlídka, nebo pochod, jak ji ještě nazývají,
proběhla v rámci veřejné iniciativy.
Nejednalo se o státní akci.
Byly tam přítomny všechny prvky právě jen veřejné iniciativy, včetně toho, kdo té přehlídce velel.
A ta veřejná iniciativa předpokládala vyjádření úcty památce hrdinů.
Ta přehlídka 7. listopadu 1941 byla první přehlídkou Vítězství.
Naši otcové a dědové, vojáci Rudé armády odcházeli na frontu, aby bránili náš stát, aby bránili lidi, aby ubránili prosté právo těch lidí žít ve své zemi.
Neboť k nám vtrhl nepřítel, který o toto právo ruské lidi chtěl zcela připravit.
V plánu byla plná, absolutní genocida ruského obyvatelstva.
Naši vojáci a velitelé tehdy odcházeli bojovat pod rudou vlajkou!
A čelili jim nacisté pod vlajkou Třetí říše a trikolórou,
bílo, modro, červenou!
Jednalo se o ne-lidi, kteří se nesmířili s tím, že Rusko existuje.
Gruppenführer SS Škuro, ataman Krasnov, kteří se okamžitě po říjnové revoluci přidali…
„Ó jaké nás potkalo štěstí!
Našli jsme si německého páníčka, kvůli kterému budeme moci zase zabíjet ruské lidi!“
Tak jako za občanské války sloužili zahraničnímu páníčkovi, tak stejně tomu bylo v této válce.
Pojem vlasovci v sobě zahrnuje všechny tyto zrádce, kteří měli jinak různé vlajky.
Ten pojem vlasovci se objevil až v roce 1942, kdy Vlasov přeběhl.
Ale ten pojem vlasovci je použitelný i pro ty zrádce a lidské nedodělky,
kteří do Ruska, SSSR přišli společně s Hitlerem zabíjet ruské lidi.
Takže na takové akci trikolóra není státní vlajkou.
Není tam státní vlajkou!
Je to vlajka těch lidí, kteří se sem drali, aby zabíjeli lidi v Moskvě.
Pod rudou vlajkou lidé Rusko bránili a pod tamtou vlajkou sem přišli zabíjet a zabíjeli civilisty, zabíjeli všechny.
Já nevím, kdo to tam všechno řídí, ale přítomnost trikolóry
při rekonstrukci této přehlídky…
Je to stejné, jako kdyby místo naší státní vlajky vyvěsili vlajku Třetí říše.
Je to úplně stejné.
Když se jedná o státní akce…
Ať už se nám to líbí či ne, dnes je to naše státní vlajka, a tak ji není možné opominout na přehlídce k Vítězství, která je státní akcí.
Proto ji tam nesou.
Ale veřejná iniciativa?
Jak je možné v Nesmrtelném pluku připustit přítomnost trikolóry?
To chtějí v dobrém vzpomínat na vlasovce?
Na ty, kteří zabíjeli naše otce a dědy, kteří bojovali na frontě?
Na ty, kteří zabíjeli civilisty? Kteří prováděli kárné operace proti civilistům?
To jejich vlajku tam nesete!
V Nesmrtelném pluku?
A tu samou vlajku nosíte při veřejné iniciativě uspořádané jako vzpomínku na naší první přehlídku Vítězství?
Jste snad na hlavu padlí?
Ale ti, kteří tyto ideologické diverze plánují, velmi dobře vědí, co dělají.
V našem státě nám tu zavádějí kult zrádců.
Kult vlastizrádců!
To, co bylo provedeno s Ukrajinou, teď provádějí i nám.
Tam jim vnutili Mazepu se Šuchevičem a nám zase vnucují Krasnova s Vlasovem,
proto ta trikolóra.
Takto fungují ta Overtonova okna.
Mimochodem, máme tu otázku od Viktora k té trikolóře, který píše:
My víme, že (ruská státní vlajka) je od samého počátku tím vlasovským hadrem, se kterým přicházeli do Ruska…
To nějak není ono,
já začnu až další větou.
Řekněte svůj názor. Nepřipustíte, že dnešní Rusko pod vlajkou v podobě trikolóry,
které vede globální budovatelskou politiku
ve vztahu ke všem národům světa,
naplňuje tuto vlajku novým, kladným, faktologickým smyslem, důležitou složkou naší epochy?
Pokusy nahradit ji opět rudou vlajkou VYMAŽOU všechny dnešní úspěchy DNEŠNÍHO národa,
což bude mít destruktivní účinky,
neboť ne všichni jsou schopni uvidět stalinské úspěchy SSSR
pod tou hromadou destruktivních činů všech následujících „vůdců“ a zrádců.
A to hlavní, vždyť to znehodnotí úspěchy dnešního národa a dnešního prezidenta?! – Opravdu?
Tak se na to pojďme podívat, na ty úspěchy.
Je nesporné, že budovatelská činnost národa tak či onak trikolóře vytváří kladný image.
Tomu se nedá vyhnout.
Například v Sýrii už je po roce 15 trikolóra vnímána zcela jinak než do roku 11.
Mám samozřejmě na mysli roky 2015 a 2011.
Zcela odlišně.
Když v roce 2011 v Sýrii vznikl problém a do roku 2015 jí nikdo nepomohl, tak jsme tam přišli pod trikolórou a pomáháme, a to samozřejmě vyvolává zcela jiný dojem.
Takže tam tu trikolóru vnímají jako ruskou vlajku.
Ale my přece musíme pro sebe přesně vědět, co znamená ta vlajka a jaké ideologie je nositelkou.
V dějinách státu se vlajky tak či onak vždy mění.
Tvrdit proto, že se změnou vlajky se zlikviduje
i celá historie mezistátních vztahů, není možné.
Ale to, co se děje pod danou vlajkou
a jaké jsou možné úspěchy
pod touto vlajkou, to už je otázkou.
Takže rok 1991.
Zhroutil se SSSR
a vznikl ruský stát.
O čem to vypovídá?
„Rusko je poražený stát“, řekl Zbigniew Brzezinski.
„Rusko prohrálo gigantickou válku a tvrdit, že se nejednalo
o Rusko, ale o SSSR, znamená utíkat před realitou.
Bylo to Rusko pojmenované Sovětský svaz. Vyzvalo k boji USA a prohrálo.
Dnes nesmíme přiživovat žádné iluze o Rusku jako o velmoci.
Musíme podobným myšlenkám zamezovat.
Rusko bude rozčleněno a pod dohledem.“
Další z jeho vyjádření: „Nový světový řád je vytvářen proti Rusku a na úkor Ruska, na troskách Ruska a na jeho účet.“
Podívejme se na našeho prvního demokratického premiéra.
Co řekl?
To jsou ti lidé, kteří nám vnutili tu trikolóru,
kterou zvolili podle své ideologie,
to je ta vlajka odpovídajíc
jejich ideologii.
Takže Jegor Gajdar: „Rusko jako stát Rusů nemá žádnou historickou perspektivu.“
Ministr zahraničí Kozyrev: „Rusko nemá žádné své národní zájmy, pane prezidente…“
Jednalo se o viceprezidenta Bidena z USA (byl to bývalý prezident Nixon)
„Řekněte nám, jaké máme mít národní zájmy?“
To byl ministr zahraničí.
Čubajs, ten privatizátor celičké Rusi, který řekl:
„Já jsem přečetl celého Dostojevského a teď k tomu člověku necítím nic jiného než fyzickou nenávist.
Když vidím v jeho knihách myšlenky o tom, že ruský národ je jedinečný, Bohem vyvolený, tak mám chuť roztrhat ho na kousky!“ Koho roztrhat?
Dostojevského? Nebo ten ruský národ?
Nu vidíme, že svým jednáním Čubajs trhá ruský národ.
A takových citátů se dá uvést celé moře. Je jich plný internet.
Jak od těch bývalých činitelů, tak i od současných činných liberálů.
Pro ně v tom není rozdíl.
Oni se stále drží své ideologie,
kterou sem přinesli s tou vlajkou,
když dělali z Ruska surovinový přívěšek Západu, je stále stejná!
Dokud tato vlajka vlaje nad naším státem, tak se Čubajs nemusí bát, že by byl trestně stíhán za své činy směřující k likvidaci ruského národa.
„Nu, tak zemřelo 30 miliónů lidí…“
Co k nám přišlo s touto vlajkou?
Jaká je vládní ideologie?
Co říkal Gajdar?
„Učitelé, doktoři, vědci, technická inteligence, to jsou všechno příživníci, které Rusko nepotřebuje.“
A co následovalo?
Rozsáhlá likvidace naší ekonomiky, rozsáhlá likvidaci našeho vzdělání, likvidace našeho zdravotnictví.
Lidé umírali hladem, a když na to Gajdara upozornili, tak řekl:
„No a co? Umírají jen ti lidé neschopní přizpůsobit se změnám.“
A co to bylo za změny? Pamatujte se na ty západní přátele našich liberastů?
„Rusko se musí stát surovinovým přívěškem
a k tomu postačí 15 miliónů obyvatel!“
A nás je tu teď 145 miliónů, díky úsilí našeho gosudara,
který se věnuje problému obnovy obyvatelstva.
A jak se mu to daří? Jak jsou plněny naše národní projekty?
Ta situace totiž vypadá tak, že ta ideologie, která přišla s touto vlajkou, nikam nezmizela.
A oni doufají, že ten dočasný jev v podobě gosudara, se jim povede pod touto vlajkou přečkat.
Ta ideologie se nezměnila.
A pod touto ideologií budou všechny pozitivní výsledky využity zcela jiným způsobem.
Tak dobře, stavíme silnice. Vždyť čínská Velká hedvábná stezka ty cesty potřebuje.
Pracuje se u nás na některých komunikačních projektech.
Samozřejmě, vždyť nový svět vyžaduje zvýšit operativnost řízení.
Proto mají komunikační projekty také zelenou.
Putin odejde a my s touto ideologií a pod touto vlajkou
opět proměníme náš stát v surovinový přívěšek Západu, ale již v nové kvalitě.
Proto tomu také nebrání.
A reálně se něco mění?
Došlo snad k nějakým změnám ve vzdělávacím systému?
Jen si to vezměte, proběhla ta státní porada o ruském jazyku, kde byl ministr Koťukov.
Putin tam mluví o věci, která zajišťuje státní suverenitu naší země!
Která spadá do kategorie
státní národní bezpečnosti!
A co on na to?
„Já plním směrnice USA
a tohle je mi vřele ukradené!
Já vím, že s tím nic nenaděláš!
Já Rusko nenávidím.“
Takto je možné přeložit všechno, co tam řekl. On nemá v úmyslu nic dělat.
Hodlá stejně jako dřív pracovat na genocidě ruského národa a Ruska.
Státní vlajka je označením vládnoucí státní ideologie, v jejíchž rukou se nachází řízení.
A proto ještě jednou opakuji, že taktické úspěchy jsou pod touto vlajkou plně možné, ale beze změny státní ideologie a změny státní symboliky, která bude vyjádřením této ideologie, tedy návrat k ruskému bolševismu, k ruské rudé vlajce, pod kterou bojovali střelci Ivana Hrozného například v Molodinské bitvě, nebo pod ní v bitvě u Poltavy Petr I. porazil Karla XII.
Na Kulikově poli… Oj, ano, tam se také bojovalo pod rudou vlajkou.
A co bitva u Borodina?
Když se vrátíme k rudé vlajce, budeme slavit úspěchy. Když se k ní nevrátíme, budeme mít smůlu.
Ta doba státní neurčitosti, kdy jsme za Romanovců 300 let neměli státní vlajku, se projevila tím nejvýmluvnějším způsobem za vlády Alexandra II.
Chtěl jen to nejlepší a dopadlo to jako vždycky!
A kdy se ta trikolóra stala státní vlajkou? Za Prozatímní vlády?!
Svrhli cara, rozpoutali totální občanskou válku, rozvrátili stát, a až bolševici pod rudou ruskou vlajkou ho dokázali zachránit.
Proto zde jde o konceptuální volbu, o bytí či nebytí Ruska.
Jestliže přijímáte logiku Čubajse a Gajdara, tak vám to může být jedno, ať tu máme třeba tu trikolóru.
Protože pod touto vlajkou… To oni s ní přišli, neboť je vyjádřením jejich ideologie,
jejich nenávisti k Rusku, jejich názoru, že Rusko má přestat existovat.
To je všechno.
Pokud má Rusko přežít, musí se vrátit ke své státní vlajce, která historicky byla vždy rudá!
Další otázka je od Andreje.
Valeriji Viktoroviči, mám otázku ke státním kádrům.
Zpráva ze dne 05.11.2019.
Putin odvolal více než deset generálů Vyšetřovacího výboru,
ministerstva vnitra a pro mimořádné situace. Zpráva z 09.09.2019.
Putin odvolal téměř třicet generálů a plukovníků.
V poslední době Putin celkem často takto dělá čistky v silových strukturách.
Vy na všechny otázky k výměně vlády nebo prosté výměně jednotlivých liberastů ekonomického bloku obvykle odpovídáte, že kádrový kolotoč ve státním řízení jen zhorší situaci.
A proč podobným kolotočem může Putin dělat takovou probírku mezi siloviky?
Vysvětlete prosím v čem je rozdíl, proč nemůže stejnou probírku udělat mezi ekonomy,
jako ji dělá v silových strukturách?
U nás se dnes všechno točí okolo té vlajky. Rozdíl je ve státní ideologii.
Státní ideologie, kterou Putin zformuloval v podobě vlastenectví, je tak či onak formalizována v silových ministerstvech.
A v souladu s tím, když Putin vytyčuje úkoly týkající se státní bezpečnosti pro silová ministerstva, má možnost z těchto ministerstev odvolávat lidi, kteří své generálské výložky dostali od Washingtonu.
Jenže v oblasti ekonomiky u nás bohužel vládne liberální ideologie a žádné alternativy k dispozici nejsou.
A protože máme takovou vlajku, jakou máme, tak je bohužel nutné neustále, stále dokola řešit tyto otázky na úrovni domluv:
„Udělejte, zajistěte… Vy jste říkali, že to bude mít výsledky a žádné nejsou!“
Ale jaký chcete mít výsledek, je-li stát v postavení kryptokolonie? Když není suverénní?
Nabiullinová je teď tou „nejlepší“
hlavou Centrální banky.
Proč? Protože všechna doporučení MMF plní raz dva.
Je třeba znehodnotit národní měnu? Okamžitě to zařídí!
Pokud ji budete chtít odvolat, musíte ohlásit suverenitu vlastního státu!
Protože jinak se okamžitě dostaneme do střetu s celým světem.
Neboť s touto vlajkou nám sem byla zanesena zcela jiná ideologie,
na jejímž základě je postaveno celé státní řízení.
Takže tam, kde Putin může dělat pořádek,
tam kde může budovat státnost, tam to také dělá.
Buduje tam suverenitu i státnost. A tam, kde to nejde,
zatím připravuje základy, tvoří fundament.
To je ten rozdíl.
Dále je tu otázka od Igora.
Otázka zní následovně:
Ve svých pořadech analyzujete aktuální události globálního významu.
Jenže mne jako mnoho jiných zajímají věci přízemní, obyčejných lidí.
A takový obyčejný člověk jako já vyhodnocuje svou situaci a ta se k mé velké lítosti zhoršuje.
Je šance, že se tato tendence v nejbližší době změní?
Rostou platby za bydlení, zkrácení služeb ze zdravotního pojištění, penzijní reforma,
kterou, soudě podle všeho, nemají v úmyslu odvolat, reálná inflace.
To všechno jsou objektivní procesy, které nás hodně tlačí ke zdi a vyvolávají znepokojení.
A opět se musíme vrátit k té státní suverenitě.
Putin uplatňuje absolutně suverénní globální politiku.
Jenže v rámci vnější a vnitřní politiky jsme tak či onak připoutáni k tomu zformovanému řízení, které je ideologicky vyživováno dvouhlavým orlem a trikolórou.
Před tím nikam neutečete.
Podstata toho zformovaného státního zřízení, které tu bylo poskládáno pod trikolórou a dvouhlavým orlem, spočívá v tom, že státní úředník neodpovídá za kvalitu své práce.
To v sovětské době byly od úředníka vyžadovány výsledky a nyní úředníci „porcují“ rozpočty místo toho, aby je přerozdělovali.
Ta praxe, která tu vznikla v devadesátkách a pokračovala v prvních letech 21. století, kdy byl rozpočet každé organizace v podstatě
považován za osobní prostředky některého z jejích šéfů,
a on ty peníze jen musel nějakým více méně legitimním, formálně legitimním způsobem přesunout ze státní do vlastní kapsy, tak ta doba je pryč.
Těmto zlodějinám začali zamezovat.
Jenže ti úředníci neumí řídit, protože je to nikdo neučil.
A kvůli tomu tam také nepřišli, oni tam přišli krást.
A tak nehodlají nic dělat, protože ani nevědí jak.
To proto také všude rostou nevyužité přebytky rozpočtů: „Raději nebudu dělat vůbec nic.
Žádný národní projekt realizovat nebudu, ať ty peníze leží v bance,
alespoň z nich budou úroky a já si přes prostředníka od banky na nějaký ten bakšiš přijdu za to, že tam ty peníze nechám ležet.
A nikdo nebude moci říci,
že bych ty peníze ukradl!“
Jenže to není to pravé ořechové, jim se líbily víc devadesátky, ty svaté devadesátky.
Kdy se nemusela lidem platit výplata: „Že vymírají? To nevadí.
Hlavně že se zdroje vyvážejí, fabriky se likvidují nebo také vyvážejí, a je možné doma hromadit tuny
řezaných zelených papírků, někde na Riviéře si koupit pěkný domeček, v Itálii nebo ve Francii.
A co je zapotřebí, abychom se k tomu vrátili? Putin dělá v zemi pořádek.
Takže co musíme udělat? Je nutné donutit lidi odvrátit se od Putina.“
A tak vláda i místní úředníci vyvíjejí maximální snahu, aby lidi naštvali
a dostali je na majdan se stejným výsledkem jako v Libyi nebo…
Nu v Sýrii se jim to nepovedlo a na Ukrajině zase ano.
Přejete si stejný výsledek?
Tak, do toho!
A pokud nechcete, tak vám zase nezbyde, než si sednout k těm učebnicím, učte se řídit a podporujte gosudarovy kroky, kterými vše dává do pořádku.
A potom se všechno, co bylo uděláno, nedostane nějakému zahraničnímu strýčkovi,
který sem přijde kralovat a bude mu to tu patřit, ale lidem, kterým to bude zajišťovat pohodlný život.
Otázka od Denise.
Valeriji Viktoroviči, stále častěji slyším rozhovory, ve kterých srovnávají Putina se Stalinem.
Že prý Stalin dokázal vytvořit mocný stát a Putin za stejnou dobu ne a ani to tak nevypadá.
Že prý tehdy tu taky byl tlak ze Západu a „elita“ se také snažila Stalinovi čelit, stejně jako dnes Putinovi.
Přesto Stalin i s takovou „elitou“
dokázal vybudovat silný stát.
Co myslíte, je takovéto porovnávání vůbec na místě?
Nemyslíte si, že se dnes Putin nachází v daleko složitějších podmínkách než kdysi Stalin?
V nesrovnatelně složitějších.
Stalin měl konceptuální ideologickou určitost v měřítkách celého státu.
Stalin tak mohl vznášet formální požadavky vůči úřednictvu,
jakékoliv elitě, pokud nebyly dodržovány státní zájmy.
V současné době takové požadavky fakticky vznášet nelze.
Můžete někoho skřípnout, jen pokud ze státního rozpočtu krade, nic víc.
Pokud se jedná o porušování státních zájmů, tak je to: „A jak je porušuji?
Jaké jsou ty státní zájmy? Kde je jaká státní ideologie? V čem spočívá?“
Stalin měl za sebou občanskou válku, i s jejími velice těžkými důsledky.
Přesto byli všichni paraziti živící se ruskými zdroji odstřihnuti, nebo jim byly změněny podmínky.
Ty koncese ještě existovaly dlouho, téměř do konce čtyřicátých let, nu do jejich poloviny určitě, neboť kvůli válce bylo nutné ty koncese ještě zachovat.
Takže ty koncese tu sice byly, ale fungovaly za zcela jiných podmínek a s jiným výsledkem pro stát.
Stalin, který měl k dispozici ideologickou konceptuální vymezenost společnosti,
mohl tlačit na elitu a organizovat vzájemné vztahy se Západem.
A jestliže Západ ví, že za stát bojuje jen Putin a Čubajs ten stát zase kdykoliv zradí…
A ten Čubajs tu přece není sám.
Takových úředníků je tu spousta.
Třeba ten Koťukov (ministr vědy a vysokoškolského vzdělání)
Ten vůbec nemá v úmyslu hájit zájmy státu.
Dosadily ho tam klanově-korporativní skupiny, proto tam sedí.
A teď si představte, jak je asi
hodnocen možný vliv na náš stát?
„Tahle skupina je silná, dokáže to a tamto.
A ona kdykoliv zájmy Ruska zradí.
Kdykoliv, s těmi se vždy
dokážeme dohodnout.
Oni nám k nohám položí cokoliv, aby se mohli stát našimi slouhy.
Oni řídí reálné mechanismy a jsou ochotni vše kdykoliv zaprodat.“
Už velmi dlouhou dobu se nám snaží vnutit kult zrádcovství.
Vlasov zradil a vojáci Druhé úderné armády prý také zradili. Jak to zradili?
Oni bojovali a umírali.
Ano, přišli o vojskové velení, proto také padlo víc vojáků a velitelů a nedokázali udržet obsazené vyvýšené body, takže museli ustoupit, přičemž ustupovali nekoordinovaně.
Ale když ve válce padne nebo přijde o řízení velitel,
tak je danému armádnímu segmentu okamžitě přidělen jiný velitel.
Jiný velitel!
A v závislosti na tom, jak to bylo organizováno…
Řekněme, že by byl Vlasov zabit na svém velitelském stanovišti, tak by armádě začal okamžitě velet jeho zástupce.
A kvůli tomu, že Vlasov přeběhl, tak se celé velení zhroutilo a zbyly jednotlivé jednotky.
Ale z hlediska státu to vše dopadá daleko hůře, všechno je to daleko horší.
Když teď tvrdí: „Ale lidé tehdy
nevyšli zachraňovat SSSR!“
Lidi, spadli jste z višně?
Víte vy vůbec něco o řízení?
Co to znamená vyjít hájit zájmy? Čí zájmy?
Pod čím vedením? Co měli jako dělat?
Pokud nejvyšší státní vedení zradí zájmy státu a systém se zhroutí,
tak lidé musí vybudovat alternativní systém řízení!
A právě tohle lidé také celou tu dobu dělají.
Lidé začali to alternativní řízení budovat zezdola.
To je to, co se těm liberastům pořád nelíbí.
Oni nám vnucují kult zrádcovství:
„Přestaňte s tím budováním
a řekněte, že ta elita, která zradila
stát, dál může zůstat „elitou“.
Je zbytečné ji měnit
a nepodporujte toho Putina…“
Takže ta situace je následující.
Máte tu systém řízení státu, který v něm všechno řídí.
Tento systém disponuje určitou kádrovou zdrojovou stabilitou, kterou odněkud čerpá.
Pokud tento systém řízení odstraníte, tak přestane existovat stát.
Všechny ty současné protiputinské záležitosti, všechna ta majdanizace,
o kterou se snaží liberasti, to vnucování kultu zrádců a to i prostřednictvím té trikolóry a přes popírání spásné role říjnové revoluce…
V říjnu už Rusko prakticky neexistovalo! NEEXISTOVALO!
Prozatímní vláda splnila svůj úkol!
Už v létě všichni říkali, že tu není žádná síla, která by Rusko dokázala zachránit. V létě roku 1917.
Jen Lenin odpověděl: „Taková strana tu je!
My ho zachráníme!“ A zachránili!
To bolševici zachránili Rusko!
A to je to, co jim nemůže odpustit nikdo, kdo vyznává kult zrádcovství.
Proto je záchrana tonoucích v rukou samotných tonoucích!
Sami se musí naučit, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy a budovat své systémy řízení!
Je nutné si uvědomovat, že pod touto trikolórou k nám přišli vlasovci, ideoví vlasovci, kteří nemohou Rusku odpustit, že stále ještě existuje.
Oni touží být otroky zahraničního páníčka a lidé jsou jim ukradení.
Taková je ta jejich ideologie, se kterou se přece vůbec netají.
Trochu jsem odbočil od té otázky, připomeňte mi ji.
– Zda má Putin těžší podmínky.
– O hodně složitější podmínky.
Putin nemá co společnosti předložit v tom smyslu…, no jako těm ekonomům.
Kde je jaká ekonomická idea?
A ty klanově-korporativní skupiny, které lidem údajně nabízejí nějaká východiska,
jen nabízejí jinou formu otroctví.
Tolik toho nadělají s Glazevem, s dalšími…
Vždyť oni jen nabízejí jinou formu otroctví.
Rusko prostě nesmí být suverénní stát, jen surovinový přívěšek Západu.
Jen si vzpomeňte, jak Glazev neustále trval na té privatizaci půdy.
Čubajs se postaral o privatizaci průmyslu a Glazev chtěl privatizovat půdu, aby lidem nezůstalo vůbec nic.
A dnes je z něj patriot.
A v těch jeho patriotických výmyslech jde zase jen o tu privatizaci půdy,
přenechat naši půdu zahraničnímu páníčkovi.
Takže aby nám něco vycházelo a stát se pozvedal, aby se život lidí stával den ze dne pohodlnější a bezpečnější, je nutné, aby si lidé sami osvojovali teorii řízení a vstupovali do řízení všemi jim dostupnými způsoby.
A dělali to nekonfliktním způsobem.
Neboť liberast a rusofob rovná se neprofesionál, v jakékoliv oblasti činnosti
a do své funkce byl dosazen jen z jednoho důvodu, že nenávidí svou zem.
Další otázka je z Bulharska od Alexandra, který hned prosí, abychom omluvili jeho chyby, kterých se mohl dopustit při psaní otázky v ruštině.
Dá se říci, že osvobození Bulharska z pětisetletého otroctví,
bylo projektem na zřízení zahraničního řízení našeho státu? – Ne. – Má na mysli Bulharsko.
Neboť ihned po našem osvobození v roce 1878 nám západní státy dosadily německého cara na úkor Ruska.
Přičemž v době obrození, v 18. a 19. století, u nás byly ve společnosti koncepce,
které přirovnávaly církev s Turky (k Turkům). Takto to napsal.
My si samozřejmě pamatujeme na hrdinství ruských vojáků, máme zde více ruských památníků než těch bulharských.
Také se chce zeptat, zda bylo carské Rusko projektem globálního prediktoru? Nebo něco jiného?
Ne. Vůči historicky zformovaným státům se bezesporu snaží uplatnit projektově-konstrukční mechanismy.
A co se týče Francie, tak tam s dost velkým úspěchem.
Francie byla do roku 1789 úspěšným historickým státem, imperiálního typu, který měl své državy i v Americe.
Například stát Louisiana je jen část toho území, které tam vlastnila,
nebo třeba francouzsky mluvící části Kanady.
Francii dostali na kolena revolucemi, Napoleonovskými válkami, a neustále ji dál podrývají, dělají to neustále.
Existovalo takové období renesance, v dobách de Gaulla, ale to zase díky „oranžové“ revoluci…
Nu, studenti se prostě rozhodli, sami vyšli do ulic s pokrokovým heslem:
„Buďte realisty, požadujte nemožné!“
O čem se tedy s nimi dalo mluvit? O čem dohodnout?
Jediným cílem bylo zbavit se de Gaulla a hotovo.
Americké tajné služby úspěšně zrealizovaly projekt odstranění de Gaulla.
A proč se ho potřebovali zbavit?
Protože de Gaulle by po zhroucení dolaru byl pro zavedení vzájemných mezinárodních plateb v rublech.
Potom by sovětské vedení…
Nu, nemohlo by si zachovat tvář, kdyby zradilo zájmy SSSR a přešlo na vzájemné vypořádání v dolarech.
Proto se potřebovali de Gaulla zbavit, za každou cenu.
Neboť jinak by prostě SSSR objektivně zvítězil v ekonomickém boji se Západem,
a potom by těm kremelským vládcům, kteří tam tehdy byli, a to už byl tenkrát Brežněv, nezbylo než bránit zájmy SSSR a jeho národů a ne připravovat budoucí zaprodání SSSR, jeho destrukci a budoucí rozčlenění,
jak k tomu celou dobu směřoval Brežněv.
Carské Rusko bylo přirozeným státem, carské impérium, Ruské impérium.
Ale pokusy konstruování a projektování byly vůči Rusku také uplatňovány.
Konkrétně se jednalo třeba o období smuty, kdy
anglický lékař otrávil celou rodinu Ivana Hrozného.
Následovalo období zmatků, díky kterému byla na trůn dosazena dynastie,
kterou v podstatě od nuly vytvořili Holanďané a za holandské peníze.
Jednalo se o Romanovce.
Jenže jim to hned začalo selhávat.
A například Petr I., který měl Rusko dorazit, po sobě nakonec zanechal Rusko jako impérium,
a potom za velice podivných okolností zemřel, což vyvolává podezření, že byl také otráven.
Těch gosudarů, kteří přispěli k velikosti Ruska, bylo jen pár.
Pokud to vezmeme od Ivana Hrozného, tak to byl Ivan Hrozný, Petr I., Mikuláš I.
A koho jsem vynechal?
Vynechal jsem to skvělé období Kateřiny II. A proč jsem Kateřinu nezahrnul mezi gosudary?
Vždyť šlo o úspěšnou dobu?
Neboť za všechny své státní úspěchy vděčí jen Jeho Jasnosti knížeti Potěmkinovi.
To on byl tím gosudarem a ne Kateřina.
Takže po Mikuláši I. je tím dalším až Stalin.
Tak to byli ruští gosudaři.
Osvobození Bulharska z pětisetletého otroctví vyšlo na dobu Alexandra II.
A v roce 1821 (1822), jestli se nepletu, na Veronském kongresu Alexandr I. prohlásil:
„Já opouštím řecké záležitosti.“
Tehdy, už jsem o tom mluvil, stačilo…
Ano, bylo to v roce 1822, omlouvám se.
Takže v roce 1822 prohlásil, že opouští řecké záležitosti na Veronském procesu, tedy kongresu.
Tehdy se dalo vše vyřešit tím nejpřirozenějším způsobem:
Osvobodit Balkánský poloostrov, osvobodit Řecko, bylo možné osvobodit i řecká území na poloostrově Malá Asie.
To všechno bylo možno udělat prakticky bez většího úsilí.
Tenkrát nikdo neměl dost sil, aby v tom Rusku zabránil.
Dokonce i jen vstoupit tam s nějakými procesy neměl nikdo dost sil, zatímco Rusko ty síly mělo.
Jenže ta touha udělat službičku Britům, byla u Alexandra nepřekonatelná.
A toto jeho prohlášení, kterým se vzdal zasahování do těchto procesů v tom regionu Řecko, Balkán, Malá Asie, mělo své důsledky ještě v roce 1945.
Stalin tehdy nemohl poskytnout pomoc Řecku z jednoho jednoduchého důvodu,
že v roce 1822 byly vytvořeny takové podmínky, které neumožňovaly SSSR,
aniž by šel do střetu s celým světem,
a to se státem vyčerpaným z té nejtěžší války, poskytnout Řecku pomoc.
A když tedy bylo na vahách, zda bude či nebude existovat SSSR/Rusko…
Navíc Řecku by to v žádném případě už nepomohlo…
Kdyby tam SSSR zasáhl, tak by ho převálcovali.
A když teď nezasáhne, tak bude
moci pomoci v budoucnu.
Jenže když Alexandr I. odmítl bránit zájmy Slovanů na Balkánském poloostrově,
tak to ještě neznamenalo, že o ně Rusko úplně ztratilo zájem.
A Alexandr II. byl nucen bojovat s Tureckem v té válce 1877-78.
Nebýt toho chování Alexandra I., tahle válka by nebyla potřebná.
To osvobození by proběhlo prakticky bezbolestně.
Osmanská říše by se smrskla, splaskla, nebýt, znovu opakuji, Alexandra I.
Ale protože bylo nutné bojovat a bojovat jsme museli prakticky proti celému světu,
protože Turecku pomáhali všichni, neboť bojovalo proti Rusku.
A poté, kdy Rusko nad Tureckem v té válce zvítězilo, tak na Rusko zaútočili v diplomatické rovině a vynulovali tak veškeré výsledky toho vítězství.
Proto tehdy Bulharsko diplomaticky vytrhli z ruského světa. Diplomaticky!
To proto bylo Bulharsko ve dvou světových válkách vždy v našem nepřátelském táboře.
Takže tak.
Co se týká Bulharska, tak je to absolutně projektově zkonstruovaný stát,
který nemá žádnou možnost zajistit si své fungování silami vlastního obyvatelstva.
Je potřebný silný vnější protektorát, aby Bulharsko bylo jako stát způsobilé.
Proto mohlo Bulharsko být státem, dokud mělo protektorát v podobě SSSR/Ruska.
Společně se zhroucením SSSR, byl rozhodnut i osud Bulharska.
Dále tu je otázka od Taťány.
Ty rozhovory o přesunutí hlavního města Ruska na Sibiř již probíhají roky.
Já to chápu jako Overtonovo okno.
Změna klimatu na planetě, přenos centra koncentrace řízení do Číny, projekt národního programu rozvoje dálného východu, to všechno do sebe podle mého zapadá.
Jak můžete okomentovat ten možný proces přenosu hlavního města na Sibiř?
Tomu nápadu přenést hlavní město na Sibiř je již více než 100 let.
A založení města Novonikolajevsk, dnešního Novosibirsku, bylo realizací tohoto projektu.
A s čím to souviselo?
V 19. a na začátku 20. století byly informační technologie velice slabé.
Takže bylo prostřednictvím kurýrské pošty nebo i vlakem problematické dosáhnout okrajů státu,
přičemž ten potenciál rozvoje
Ruska byl očividný.
Proto také vznikla ta idea vytvořit hlavní město uprostřed impéria, aby bylo stejně rychle možné dosáhnout jednoho i druhého jeho konce, což mělo tento problém vyřešit.
Ale už v době sovětské moci, s rozvojem rádia a telefonu začalo být jasné, že bude možné efektivně řídit z jakéhokoliv bodu státu, a vzhledem k tomu, že všechna řídicí komunikace byla orientována na Moskvu, je řízení prováděno odtamtud.
Moskva je už zavedenou obchodní značkou, samotný ten název,
proto je vybudování jednotného státu ruského světa s centrem v Moskvě objektivní daností.
Ale ten projekt náhradního hlavního města v podobě Novosibirsku
své využití našel v rozvoji
Sibiře i celého státu.
Další otázka je od Stanislava.
Dnes se v naší televizi rozjelo mnoho politických jarmarečních show, takže nikdo nemůže stihnout dívat se na všechny.
Nemohl byste ze svého pohledu sestavit jejich rating od té pro sledování nejméně přínosné až k té, jejíž pořady není dobré vynechávat?
Neboť já už se dávno na žádné nedívám, mám z toho hlavu jako věrtel.
A pro naše centrální kanály je teď módou ty hlavní show opakovat po nocích místo filmů, které dávali dříve.
A na všech tam sedí diváci jako pasivní statisté.
Nebylo by správné, kdyby moderátoři na konci dali slovo obyčejným divákům v sále, aby okomentovali diskusi, položili odborníkům svou otázku?
Začnu tím posledním. V takovém případě by okamžitě začali formovat příslušné účelové auditorium, které by pokládalo ty „správné“ otázky, aby byly položeny správně.
Ti moderátoři na těch talk show tam nejsou jen tak pro nic za nic.
Když to vezmeme v hrubých obrysech, tak jedinou politickou talk show, která si zasluhuje pozornost je ten Večer se Solovjovem.
Ovšem dívat se na něj je velice nesnadné kvůli hulvátskému chování Solovjova.
Je to všechny hranice překračující nevychovanost.
Ale ty otázky, které tam probírají a úroveň těch odborníků je celkově…
Přestože tam jsou někdy i takoví odborníci jako například Štejnmanová.
To děvče naučili pronášet slova,
ale jejich význam jí vysvětlit zapomněli.
Proto všechny její věty, všechno, co tam říká, se redukuje na něco podobného tomuto nesmrtelnému výroku:
„Nejvíc na světě miluji urostlé muže, jablkový koláč a jméno Roland.“
Pokud si někdo nevzpomíná,
tak je to ze Svatby od Čechova.
Požadavků má moře, ale mele tam
takové hlouposti, no opravdu.
Tomu děvčeti opravdu zapomněli vysvětlit význam slov, která používá.
A to tak bije do očí, když tam například vystupuje Kedmi nebo Vitalij Tovijevič Treťjakov a další odborníci, obeznalí, erudovaní, kteří mluví k věci.
Když ti vystupují, tak to vyvolává určitý drive, zájem.
A když potom nastoupí Štejnmanová…
Už se jí to pokoušeli vysvětlit.
Nu, jak se tam ti experti dostanou,
ví v podstatě jen sám Solovjov.
Opakuji, že je to jediný pořad, který udržuje
takovou úroveň odpovídající úrovni řízení státu.
Všechno ostatní je odpad,
na který se vůbec nemusíte dívat.
Vůbec nechápu, kdo na to může
chodit a vyznat se v tom.
Nu občas na těchto talk show vidím takové lidi jako je Vitalij Tovijevič Treťjakov,
člověk velice kompetentní, jehož názor je vždy dobré si vyposlechnout.
Ten navštěvuje i jiné pořady, to je jeho věc,
co tím sleduje, ale celkově je to prostě odpad.
Jednou byl velice dobrý záměr, velice dobrý nápad.
To byl ten Michejevův pořad – Kdo je proti?
Ale napřed ten pořad ze všech sil mařil Solovjov, který se tam k Michejevovi přifařil a ten pořad prakticky pohřbil.
Když na tom Michejev začal pracovat, tak to byl opravdu
velice perspektivní pořad.
Ale soudě pode všeho dostal Michejev
pořádně přes prsty a teď je tam Kulikov.
Kulikov jako moderátor, to je prostě hrůza.
Když moderátor prosí: „Pojďme mluvit popořadě.“ Co to má být?
A ta úroveň probíraných otázek prudce poklesla, až na dno, prostě katastroficky.
Ten člověk na to nemá, prostě na to nemá.
A opakuji, že když ten pořad vedl Michejev, tak tam zněla velice silná poselství.
Proto také Solovjov roznesl svého konkurenta na kopytech, jednoduše mu šel po krku.
Takže to je vše k těm politickým talk show, ve zkratce.
Putin nedávno navštívil konferenci o umělé inteligenci, která se konala v Moskvě 8. až 9. listopadu, píše Konstantin.
Kde opět ohlásil postoj ruského vedení k realizaci národní strategie rozvoje umělé inteligence (UI).
Ve svém vystoupení Putin konkrétně zmínil, že na základě UI je nutné budovat řídicí procesy a to na všech mocenských úrovních.
Valeriji Viktoroviči, sdělte prosím svůj názor na principiální možnost využití umělé inteligence v řízení složitých sociálních supersystémů.
Je mi jasné, že výsledek využití jakéhokoliv nástroje závisí na koncepci řízení.
Bezesporu závisí na koncepci řízení a v naší technosféře, ve které žijeme, dokáže umělá inteligence v mnohém osvobodit člověka od neprofilových, monotónních operací a od práce, která nevyžaduje lidskou tvořivost, osvobodit člověka, aby se mohl seberozvíjet a uplatnit svou tvořivost.
Ta otázka využití umělé inteligence naráží na to, že již dnes je možné bez jakýchkoliv problémů vytvářet videa i audia s účastí kohokoliv, v jakékoliv konkrétní situaci, s jakýmkoliv zvoleným scénářem.
Může to tedy být důkaz?
Čehokoliv?
A tady vyvstává problém s falešnými zprávami, jak se v nich vyznat?
Když je dnes možné vymodelovat cokoliv?
A čím dostupnější je tato technologie,
tím dostupnější je rozšířené využití té, takříkajíc,
výroby kompromitujících materiálů a jejich šíření.
Jak tedy bude možné, aby se v tom lidé vyznali?
Žádná umělá inteligence nemůže člověka ohrozit, pokud si osvojí svůj geneticky podmíněný potenciál, umí pracovat s informacemi a má mozaikový pohled na obklopující ho svět.
Potom dokáže jakékoliv dezinformace jednoduše odsívat.
Jenže to se musí člověk naučit.
Stejně jako když vyjedete na silnice a musíte znát pravidla silničního provozu,
nebo jako když v účetnictví musíte umět matematiku.
Takže pro řízení složitých sociálních supersystémů a rozpoznávání různých dezinformací
potřebujete vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy.
Jak je řízena společnost.
A když tohle člověk zná a dokáže si porovnávat informační moduly, tak si s dezinformacemi dokáže lehce poradit a ta umělá inteligence bude jen výpomocí, která mu uvolní ruce od některých problémů spojených s řízením technosféry.
V takovém případě se nikdy umělá inteligence nemůže dostat do konfliktu s člověkem.
Zatímco západní model to výslovně předpokládá.
Tam mají obyvatelé žít jen svými živočišnými potřebami, najíst se, vyspat a uspokojit svůj sexuální instinkt.
To je vše.
Pro ně umělá inteligence znamená velké nebezpečí.
V takové společnosti umělá inteligence jednoznačně převezme řízení.
Bylo to mnohokrát zpracováno v různých vědeckofantastických filmech
natáčených Hollywoodem.
Jako třeba Terminátor, kdy se stroje vymkly kontrole a vytvořily svůj vlastní svět a začaly střílet lidi jako přebytečný prvek.
A co matrice? Ta z toho vyplývá.
Na úrovni obyvatele žijícího na úrovni typu struktury psychiky zombie/biorobot
představuje umělá inteligence pro jeho život bezesporu nebezpečí.
Už jen proto, že takoví lidé nedokážou rozeznat dezinformace.
A každá lež vede k realizaci nějakého jiného plánu,
a potom takto pomýlený člověk s využitím svých vlastních zdrojů pracuje na realizaci tohoto druhého plánu, což může vést i k jeho smrti.
Jestliže chceme žít a ubránit zájmy své i své rodiny a rozvíjet se, tak se musíme učit.
Přečtu další otázku v trochu jiném znění.
Mám otázku ke všem přívržencům Koncepce.
Já se také dívám na Pjakina, ale ne tak jako vy, s jinými cíli a tak se ptám.
A s jakými cíli?
Cožpak nikoho z vás, má na mysli ty přívržence, dosud nenapadlo se zeptat,
odkud má, tedy vy, tolik prý důvěrných informací?
Odkud například vzal, že se ti takzvaní globalisté přesunují do Číny a Íránu?
Odkud má ty informace? Kde jsou důkazy?
Čím je to potvrzováno?
Je to prostě předpoklad, teorie, hypotéza?
To už není ani směšné. Uvědomujete si vůbec, že za válečného stavu by ho už dávno pohnali k odpovědnosti?
Cožpak v tom nevidíte nebezpečí?
Až začne opravdová, horká válka, tak jsem na vás
zvědavý, kdo se ukáže být přítelem a kdo nepřítelem,
kdo bude mužem a kdo zbabělcem, kdo je vlasti oddán a kdo je zrádce.
Ve válce se všechno rychle odhalí, protože ve válce se projeví pravá podstata člověka.
– Takže odkud máte ty důvěrné informace?
– A jaká podstata člověka?
Byl takový kozácký ataman Aněnkov, který byl v 1. světové válce nesporným hrdinou.
A v občanské válce si ho lidé u nás na Sibiři velice dobře zapamatovali.
Bojů se neúčastnil a věnoval se pouze kárným operacím proti civilistům,
a zanechal po sobě „slávu“, která dosud neodezněla. Předvedl, že není člověk ale neřád.
Takže jak ta válka odkryje tu pravou podstatu? To je otázka.
Ten člověk mluví v termínech,
kterým, mírně řečeno, nerozumí.
Takže k té válce.
Ještě před tím, než začnou hvízdat kulky,
padat bomby, vybuchovat granáty
musí proběhnout ohromná, velice rozsáhlá práce na přípravě dané války.
Přinejmenším je nutné zprovoznit fabriky na výrobu munice, jinak je válka jako taková nemožná, nu mám na mysli na současné technologické úrovni.
I s ohledem na každou minulou válku v dějinách lidstva proběhl určitý přípravný proces.
Každý, kdo alespoň trochu, jen trošičku studoval dějiny, kdo si alespoň otevřel učebnici dějepisu, ví, že mnohé války byly připravovány, ale v důsledku politického, diplomatického a ekonomického působení ze strany jiných subjektů k nim nedošlo.
Nebo naopak případy, kdy se na válku, zdálo by se, nikdo nepřipravoval, kdy se chtěli omezit krátkodobým střetem od 3 do 12 měsíců a byla z toho 1. světová válka.
Takže odkud se berou ty důvěrné informace?
Nemám žádné důvěrné informace.
Už jsem to říkal snad tisíckrát.
A co tedy využíváme? To odkud vše beru, je velice jednoduché.
V roce 1051, to je takový přijatý průměr, zdali to byl rok 49 nebo 51, je otázkou k diskusi.
Ale tam v podstatě dva roky nehrají žádnou roli.
Tehdy se Anna Jaroslavna (Kyjevská) vdala za francouzského krále Jindřicha I. Francouzského.
Ta hrůza. Oni Annou Jaroslavnou pohrdali: „Co to jako má být?
Nestačí, že se neustále myje, navíc ještě umí číst a psát!
Cožpak tohle je práce pro urozeného člověka?
Zabývat se takovouto činností, která je určena jen sprostým lidem?
Když to budu potřebovat, tak mi přece přečtou a napíšou všechno, co budu potřebovat.
Činnost hodná urozených je přece lov
a podobně. A mýt se? No to je konec světa.“
Tyto názory se ve francouzské „elitě“ udržely
až do pádu francouzské monarchie.
Ludvík XIV., řečený král Slunce, se ve svém životě myl dvakrát a vzpomínal na to s hrůzou, když ho posadili do kádě s teplou vodou, aby se umyl. Doktor mu to nařídil.
Naši diplomaté poukazovali na to, že smrdí tak, že není možné vedle něho stát.
Ta neznalost čtení a psaní se mezi francouzskou vyšší aristokracií udržela až do revoluce.
Je takový film, Hrbáč.
Je jich víc variant, ale v podstatě ukazují jednu jednoduchou věc.
Číst a psát vyšší aristokracie začala, až když ji k tomu donutil ekonomický rozvrat a životní okolnosti, k vykonávání této podřadné práce.
Díky tomu, že podceňovali znalosti, přišli o své impérium, to kvůli tomu o něj přišli, díky tomu je porazili.
A oni se ještě tou svou omezeností honosili.
Všechny procesy jsou předvídatelné a předpověditelné.
Všichni přece známe předpověď počasí.
Ale na tu předpověď počasí se můžeme podívat v televizi, podívat se na ní na internetu nebo jinde, nebo se můžeme podívat na příznaky v přírodě.
Je třeba nízká oblačnost, zesílený vítr, ptáci létají při zemi, bude tedy asi pršet.
A takových znamení je moře.
A přesto se tě mohou lidé ptát: „A jak to víš, vždyť hydrometeorologové ještě nic nepředpověděli?!
Ty lžeš, ty si vymýšlíš!
Všem bude zcela jasné, že plácá hlouposti, ale když se to týká otázek řízení, tak tyto hlouposti mnozí lidé pronášejí zcela vážně.
Uvědomte si, že teorie řízení je jako matematika vztahů v sociálních supersystémech, přes které je vidět všechny procesy.
Jako v tom kresleném filmu Kozlík, který uměl počítat do deseti.
Dokud je životní okolnosti nepřesvědčily, v tom dětském kresleném filmu,
tak si tam všichni mysleli, že ta matematika je něco urážlivého.
Není to přesně to, co dnes pozorujeme ve vztahu ke Koncepci sociální bezpečnosti?
Vždyť co nám Koncepce sociální bezpečnosti poskytuje?
Umožňuje nám vyznat se v procesech řízení.
A právě odsud, to právě odsud pramení to, že se veškeré to úřednictvo a „elita“ v Rusku snaží ze všech sil zadusit teorii Koncepce sociální bezpečnosti.
Neboť rozšíření znalostí o řízení mezi obyvatelstvem ohrožuje jejich monopolní právo, jejich monopolní postavení na tom řídicím Olympu.
Dokud lidé nevědí, jak vybudovat svůj systém řízení, jsou v bezpečí, ale pokud lidé budou vědět, jak jsou realizovány procesy řízení na rozdíl od toho úřednictva, které se dnes podobá té francouzské aristokracii, která přišla o své impérium.
Sami nic neumí.
Co je z jejich pohledu ta správná činnost pro guvernéra?
Vodka a holky v sauně.
A jak řídit kraj? Koho to zajímá?
A právě proto, že tohle je jejich vztah k životu, se snaží ze všech sil potlačovat osvojování Koncepce sociální bezpečnosti mezi lidmi.
To proto různé ty seznamy extrémistické literatury a podobně.
Pro ně to znamená katastrofu, jestliže lidé začnou chápat, jak je společnost řízena.
Chovají se jako když člověk neumí řídit auto, ale moc ho chce řídit.
A že to auto jede do pole? Vždyť také může skončit na dně nějaké propasti.
A my dnes v důsledku toho řízení letíme do propasti.
Jenže oni se cítí být za vodou, protože ten systém řídí, takže mají prioritní právo
na spotřebu, jsou „elitou“!
A já tedy vůbec nechápu, v čem jako má spočívat to větší či menší vlastenectví?
Opakuji, že válku je možné odvrátit.
Vždyť válka přináší utrpení a smrt.
Tak proč bychom to měli nechat dojít až k ní?
Pokud připouštíte, že běží válka, tak to znamená, a to je šestá priorita, že jste na všech pěti vyšších prioritách prohráli!
Tak jste prohráli!
Stalin neměl na výběr, zda válka bude či nebude.
Ten se mohl jen snažit co nejvíce ji oddálit.
Neboť 2. světová válka byla naprogramována více než sto let před jejím vypuknutím, v roce 1815.
Už tehdy bylo v plánu, že bude světová válka provedena ve dvou etapách.
A ta první etapa začala v roce 1914 a ta druhá v roce 1939, tedy relativně řečeno,
protože to bylo o něco dříve.
Ale Stalin to dokázal oddálit alespoň do toho roku 1939. Uhrál další tři roky míru.
A s ohledem na Velkou vlasteneckou válku to oddálil o celých pět let.
On tu možnost neměl, ale my ji máme.
Cožpak dokud nepadají bomby, dokud neletí kulky, nevybuchují granáty,
není lepší pracovat na tom, aby k válce (na šesté prioritě) nedošlo?
Abyste si své zájmy uhájili zcela jinými způsoby než je horká válka?
Vždyť je třeba chápat, že válka je soubor opatření
zaměřených na zmocnění se cizích přírodních,
energetických… Omlouvám se.
Válka je soubor opatření zaměřených
na zmocnění se cizích energetických,
přírodních a nakonec i těch lidských zdrojů, na zbytkovém principu.
Na prvním místě je energetika.
O tu šlo vždycky.
Pokud nenakrmíte koně a vojáky, jako v dřívějších dobách, nebudete mít čím bojovat.
Jako první je nutné zmocnit se energetiky.
Když dnes nenatankujete tanky
a letadla, nebudete mít čím létat.
Potom jde o ty přírodní zdroje, které se dají získat.
A až nakonec o ty lidské zdroje, kolik lidí zbyde, tolik jich zbyde.
Přece se jedná o soubor opatření!
Cožpak do naší vlasti přilétly cizí bombardéry?
Cožpak naši vlast ostřelovalo cizí dělostřelectvo?
Vtrhla sem cizí vojska, v roce 1991?
Jakým způsobem bylo dosaženo toho, že jsme se
v roce 1991 proměnili v surovinový přívěšek Západu?
Metodami „kulturní spolupráce“!
Metodami studené války.
Bojovat proti těmto metodám na úrovni šesté priority je hovadina!
Je nutné bojovat
proti nim na stejné úrovni.
Prý: „Až bude válka…“
Tebe i bez války převálcují,
budeš-li pořád čekat, až na tebe
začnou padat bomby.
A v roce 1991 náš stát padl.
Putin už dvacet let, jen tak tak, kapku ke kapce, po kousíčkách náš stát dává dohromady.
Je nutné mu v tom pomáhat. Chápat,
co gosudar potřebuje, abychom udělali.
Ale k tomu jsou potřebné znalosti! Znalosti to všechno řídí, znalosti znamenají moc!
Berte tuto moc do svých rukou.
Stávejte se konceptuálně mocnými.
Vytvářejte masovou statistiku chování a hotovo.
A potom si stát dokážeme vrátit i bez horké války, aby naši chlapci neumírali na bojišti
a tím spíše, aby neumírali civilisté,
jako se tomu dnes děje na Donbasu.
Proto je nutné zapomenout na jakékoliv důvěrné
informace. Právě jsem mluvil o umělé inteligenci.
Těch informací je moře, je jen nutné umět ty informace využívat!
Každý člověk ve svém životě dostává
všechny nezbytné informace.
Z televize se je dozví. Některé si může dohledat navíc, když ho něco zaujme.
Ale jinak vám všechny informace, které potřebujete, budou poskytnuty shora,
je jen nutné umět je využívat.
Uvedu takový příklad.
V osmdesátých letech byl proveden experiment, na konci osmdesátých let, jak různí lidé dokážou používat různé produkty.
V USA vybrali zástupce různých národnostních kultur a všichni dostali stejný
výchozí produkt, pytel mouky.
Američané div neumřeli hlady, protože nevěděli, co si s ním počít.
To se dnes děje se všemi lidmi.
Těch informací je moře, ale vy nám přesně řekněte, kde je ta předpověď od hydrometeorologů, nebo kde vám kdo na co prstem přímo ukázal. Cožpak vy sami jste slepí?
Vy nic nevidíte? Vy si sami neumíte činit závěry?
Ve vašem běžném životě vám také někdo musí říci, jak máte jednat se svou manželkou, se svou dívkou?
S dětmi? S kolegy v práci? Nebo v životě, ve vaší referenční skupině?
Sami si s tím nějak dokážete poradit.
Proč? Protože máte dost znalostí.
A proč tedy nemůžete rozšířit tyto
komunikační znalosti na vyšší úroveň?
To je mimochodem poslední otázka.
Zde platí buď to, že je člověk subjekt řízení, nebo je objekt řízení.
Člověk si buď osvojí svůj genetický potenciál, a dokáže ubránit zájmy své i své rodiny,
nebo zůstane jen objektem cizího řízení
a bude využit pro řešení jiných úkolů.
A tyto úkoly mohou být řešeny na úkor jeho vlastních zdrojů, včetně jeho vlastního života.
Třeba jako na Majdanu, ta nebeská stovka. Zaskákali si.
A jiní, aby měli svou stovku, ti organizátoři, nechali odstřelovače střílet jim do zad.
Ano stříleli po berkutu, ale také do těch majdanovců, kteří tam skákali.
Abyste nepřipustili, že se stanete loutkou v cizích rukách, tak musíte vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy.
Abyste věděli, co je to konceptuální moc a jak je uplatňována.
Co je to globální politika a jak ta je realizována.
A až budete znát druhy sociální moci, druhy sociální idiocie, priority zobecněných prostředků řízení a mnohé další, tak dokážete ubránit zájmy své i své rodiny.
Dokážete si zajistit mírové nebe nad hlavou a komfortní život pro sebe a své blízké.
Komfortní život pro všechny obyvatele našeho státu.
Znalosti znamenají moc, berte tuto moc do svých rukou.
Tyto znalosti naleznete v pracích vnitřního prediktoru SSSR, které byly zveřejněny do června 2018.
Čtěte je, osvojujte si nové znalosti, stávejte se konceptuálně mocnými.
Buďte šťastní, do příštích setkání.

Odeslat komentář