JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Patrick Joseph Buchanan: Policisté napadáni a hanobení, ochraňují města

USA: PATRICK JOSEPH BUCHANAN – ex-kandidát na prezidenta USA – se ptá, proč se zrovna výkladní skříň pokojného liberálně-demokratického soužití ve Spojených státech změnila ve válečnou zónu – a vyvozuje z toho některé i pro nás poučné závěry

Dotaz: Jak „systémový rasismus“ proniká modrým státem, kterému po desetiletí dominují liberální demokraté? Co vysvětluje selhání demokratů, kteří v Minnesotě dlouhodobě „vykořeňovali rasismus“?

Po páté noci plné řádění, rabování a žhářství byly kriminální živly vytlačeny z ulic Minneapolis.

Kým? Těmi samými policisty, kteří byli ze strany médií neustálým terčem výsměchu a nenávisti.

Triumf anarchie

Bez tenké modré linie by byly daleko větší části desítek amerických měst v troskách, spálené na zem davy, které častovaly policii a jejich vozidla kameny, cihlami, lahvemi, zápalnými lahvemi a jakýmkoli svinstvem, kterým šlo házet.

Protože policisté na tyto nepokoje reagovali jako první, byli také prvními cíli kriminálních útoků a poslední obranou dodržování zákonů. Kdekoliv se museli stáhnout, následovala anarchie.

Podívejte se na rozhodnutí starosty Jacoba Freye a policejního náčelníka Medaria Arradonda, vzdát se a opustit 3. okrsek. Když se stáhla policejní auta a policisté uprchli, do okrsku pronikla rozzuřená chátra, vyplenila ho a spálila.

A Amerika v úžasu spatřila triumf anarchie. Člověk si klade otázku, co na to říkal přihlížející svět.

Citadela liberalismu

Nyní se podívejme na politické zastoupení v Minneapolis.

Frey, který nařídil kapitulaci, je krajně levicový demokrat. Guvernér Tim Walz je liberální demokrat, stejně jako američtí senátoři včetně Amy Klobucharové. Kongresmanka Minneapolis Ilhan Omar je duchovní sestrou Alexandrie Ocasio-Cortez.

Minnesota byla politickým domovem viceprezidentů Huberta Humphreye a Waltera Mondaleho a senátorů Eugena McCarthyho a Paula Wellstona – všichni jsou ikony liberalismu. Při volbě prezidenta stát nehlasoval pro republikána od roku 1972. V Minnesotě neměl úspěch ani Ronald Reagan.

Přesto z jeho domovského státu, této citadely liberalismu, Walz minulý týden řekl: „Pokud máme všem Minnesoťanům zajistit spravedlnost, mír a pořádek, je třeba vyřešit systémový rasismus.“

Dotaz: Jak „systémový rasismus“ proniká modrým státem, kterému po desetiletí dominují liberální demokraté? Co vysvětluje selhání demokratů, kteří v Minnesotě dlouhodobě „vykořeňovali rasismus“?

Proč liberálové nedokázali vymýtit rasismus tam, kde vládnou? Jsou tímto virem nakaženi dokonce i dobří minnesotští liberálové?

Ochrnutí

To, čeho jsme byli svědky tento týden v Minneapolis, je selhání liberalismu. Vedení města a státu nedokázalo přesvědčit protestující, aby dostáli svým tvrzením, že protestují nenásilně. A když vypukly nepokoje, rabování a žhářství a začaly útoky na policii, vedoucí představitele to morálně a politicky ochromilo.

Elity nedokázaly odsoudit zabití George Floyda se stejným morálním důrazem, jako násilné a kriminální činy z řad protestujících. Nepodařilo se jim dostat včas do města dostatečné donucovací prostředky nebo Národní gardu, ani vyhlásit zákaz vycházení nebo použít potřebnou sílu k zastavení nepokojů a rabování.

V důsledku své nekompetentnosti nebo zbabělosti nechali krásné město Minneapolis jeho opatrovníci hromadně znásilnit zločineckými gangy.

Proč tito vůdci dávno nerezignovali?

Pro srovnání uveďme několik příkladů ze 60. let.

V létě 1964 LBJ podepsal zákon Civil Rights Act. V roce 1965 byl po události při pochodu z města Selma přijat zákon Voting Right Act. Poté následoval jeden program Great Society za druhým. Jak Lyndon B. Johnson prohlásil v Howardově univerzitě, v Americe se přesouváme od rovnosti příležitostí k „rovnosti výsledků“.

V srpnu 1965 však vypukly nepokoje ve čtvrti Watts nejhorší rasové nepokoje od roku 1965, kdy prezident Lincoln poslal jednotky Unie, aby potlačily nepokoje při odvodech v New Yorku. V roce 1967 byly zažily nepokoje podobné velikosti Newark a Detroit. V dubnu 1968, několik dní po atentátu na Martina Luthera Kinga, byla drancována a vypalována americká města, včetně Washingtonu, D.C.

Kernerova komise LBJ uvedla, že příčinou nepokojů, které vyšly z černé komunity, byl ve skutečnosti „bílý rasismus“. Za „tichou většinu“ to komentoval prezident Richard Nixon: Vypadá to, že z nepokojů obviňují všechny, jen ne protestující samotné.

Také tehdejší liberálové se zdáli morálně odzbrojeni a politicky ochromeni, když došlo ke konfrontaci se zločinnými prvky, které vyšly z komunit obývaných menšinami a volících Demokraty. Zdá se, že takové situace u liberálů vždy vyvolávají ochrnutí, přičemž zločiny jsou přičítány „několika špatným jablkům“, která se skrývají mezi všemi „pokojnými protestujícími“.

O „vyzvání moci k dialogu“ se vede spousta řečí.

Co to dnes znamená?

Přinejmenším uznání, že zatímco zabití George Floyda bylo zvěrstvem, které volá po spravedlnosti, platí to rovněž o zuřivé kriminalitě, která následně explodovala.

Ale kvůli neschopnosti odsoudit tuto kriminalitu a ochrnutí minnesotské třídy politického vedení, ztratila černá komunita v Minneapolis stovky podniků (některé navždy), které jim poskytly možnost slušného života.

Liberálové mohou pojem „právo a pořádek“ přirovnávat k rasismu, ale bez zákona a pořádku neexistuje spravedlnost ani mír.

Odeslat komentář