JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Po předložení neočekávaných návrhů Putina ke změnám ve státním uspořádání země, opozice ukázala že nedokáže působit samostatně, bez povelů a metodik ze zahraničí

RUSKO: Ve svém poselství Federálnímu shromáždění RF prezident Ruska Vladimír Putin předložil hned několik neočekávaných návrhů ke změnám ve státním uspořádání země. Politici, experti a novináři je nečekali, ale rychle se zorientovali v nových podmínkách. Ruská opozice však podlehla vleklé hysterii a nebyla schopna adekvátní reakce, čímž znovu dokázala, že nemůže působit samostatně, bez povelů a metodik.

Ve středu 15. ledna prezident Ruska Vladimír Putin oslovil s každoročním poselstvím Federální shromáždění RF. Experti, politici a novináři už vysoce ohodnotili projev prezidenta. Hlava RT Margarita Simoňjanová ho ocharakterizovala jako nejsilnější od roku 2014.

Potvrzením toho se stala dobrovolná rezignace celé ruské vlády, která následovala vzápětí po poselství. Jak poznamenal už premiér v z. Dmitrij Medveděv, Putin vyznačil tak globální změny v uspořádání ruské státnosti, že kvůli jejich dosažení je třeba zformovat nový tým ministrů.

Tento vývoj situace nepochybně nikdo neočekával, zejména to nečekali ruští liberální opozičníci, kteří se rádi pochlubí vlastními informacemi, kontakty u politických elit a „vysoce kvalitními“ analýzami. To, co se stalo s liberály po poselství Putina, lze směle nazvat hysterií, která znovu ukázala, jak daleká je ruská nesystémová opozice od reálné politiky a jak izolovaná je ve vlastním úzkém kruhu.

Svého času švýcarská psycholožka Elisabeth Kübler-Rossová vyčlenila pět stupňů, jimiž prochází vědomí člověka na cestě k přijetí nevyhnutelného, konkrétně, smrti, a v případě ruské opozice uvědomění si vlastní zbytečnosti: popírání, hněv, smlouvání, deprese a přijetí. I to, jak zareagovali liberálové na projev Putina, výborně ukázalo, že ztroskotaly jejich poslední naděje na uspořádání dalších „posvátných 90-tých“ v zemi.

Popírání. Překroutíme jakoukoliv myšlenku

V etapě popírání mají lidé tendenci vnímat, že jakékoliv blížící se změny nevyhnutelně povedou k negativním důsledkům. Právě tuto pozici nesystémoví opozičníci začali předvádět už při projevu prezidenta. Doslova jim šel na nervy každý návrh, dokonce ten nejpozitivnější. Zvýšit mateřské dávky, rozšířit je na první dítě v rodině, zvýšit mzdy učitelům, dát víc pravomocí parlamentu? Podle názoru liberálů je to všechno špatně. Svou „kritiku“, jak je zvykem, nepovažovali za nutné podložit argumenty.

A zakladatel FBK (Fond boje proti korupci, pozn. překl., shledán zahraničním agentem v Rusku) Alexej Navalný vztekle rychle píše na Twitteru, že když bude vyhlášeno referendum o provedení změn v Ústavě RF, tak nikdo na ně nepřijede. Jediný argument blogera – všechny oklamou, jako tomu bylo údajně při volbách do Mosgordumy. Má to jediný háček, pozorovatelé z Francie, Itálie a jiných států velmi kladně ohodnotili provedení voleb v Moskvě na podzim roku 2019.

S rozsáhlým prohlášením zazářil šéf Libertariánské strany Michail Světov. Podle jeho „expertního“názoru posílení parlamentarizmu v Rusku z nějakého důvodu, známého pouze jemu, škodí rozvoji ruské státnosti. I když jako libertarián musí být Světov všemi deseti pro decentralizaci moci.

Podobné úrovně hysterie dosáhl ve svých komentářích i předseda strany PARNAS Michail Kasjanov. Dokázal zahlédnout v oslabení prezidentských pravomocí jejich zesílení. Jak opozičník dospěl k tomuto závěru? Záhada. Z nějakého důvodu liberálové rádi vyslovují nahlas své myšlenkové pochody a působí podle zásady „plácnul jsem, a vy mně prostě věřte“.

Hněv. Na internetu jsou všichni udatní

Druhou etapou přijetí nevyhnutelného je hněv. K tomuto okamžiku člověk definitivně přestává rozumně myslet, upadá do hysterie, přechází k urážkám a začíná „určovat“ viníky svých neúspěchů. Na tomto stupni je zřejmé, jak se opozice ztrácí v situaci, která je pro ni nová, a zapojuje svou tradiční ochrannou reakci – urážky, výpady, přechod na osobnosti.

Exposlance Státní dumy za Spravedlivé Rusko Genadije Gudkova, například, do hloubi duše pobouřil návrh prezidenta zakázat ruským úředníkům, aby měli dvojí občanství nebo povolení k pobytu v jiných zemích. Kvůli citům, které jej zahltily, úplně zapomněl, že on samotný podniká v Bulharsku, kde žije většinu času. Je zcela možné, že svůj komentář s pobouřením psal exposlanec přímo ve svém luxusním bytě v Londýně.

A manažer projektů FBK Leonid Volkov se opovážil „předložit“ své připomínky přímo Vladimíru Putinovi. Akorát to udělal na internetu. Což je zajímavé, pro svou co největší bezpečnost píše Volkov své tweety, když se nachází v zahraničí. Klasika nesystémové opozice – nadávat protivníkovi zdaleka, a ještě k tomu tam, kde to určitě nezpozoruje. A kromě toho se Leonid, stejně jako jeho kolegové, vlastně nemohl vyznat v tom, co jej rozhořčuje víc – péče o děti, zvýšení platů učitelům nebo posílení úlohy parlamentu.

Dotklo se to dokonce vždy emočně rezervovaného Michaila Chodorkovského. Nešťastného oligarchu rozhořčilo, že poselství prezidenta se vysílalo na zdrojích, kam nemohl nacpat dislajky z fejkových účtů a napsat hnusné komentáře. …

Smlouvání. A udělejme to, jako bychom to provedli my

Třetí etapa přijetí je smlouvání. Lidé už jsou připraveni přijmout nevyhnutelné, ale zkoušejí to udělat podle svých podmínek. Reakce liberálů v této etapě byla zcela komická. Pokusili se přisvojit si nastávající změny. Je to ale pochopitelné, když nemají své úspěchy, mohou cizím jenom závidět.

Hned po rozhodnutí ruské vlády, že celá odstoupí, se na zdrojích Lentač objevil screenshot, vyrobený údajně na twittrovém účtu štábu Navalného v Petrohradě. Na něm bylo údajně sděleno, že rezignace vlády je zásluha opozičníků. Docela rychle bylo jasné, že obrázek je fejk, autoři Lentač si pouze zaironizovali nad ambicemi „navalnistů“.

Ale nejlegračnější je, že sami opozičníci přijali toto fejkové sdělení za bernou minci. Nerealizovaný kandidát na poslance Mosgordumy z týmu Navalného Konstantin Jankauskas zcela vážně prohlásil, že Dmitrij Medveděv odstoupil s vládou údajně kvůli vyšetřování FBK. Toho vyšetřování, které bylo u soudu přiznáno nehodnověrným.

Vedoucí Avantgardy rudé mládeže Sergej Udalcov ne tak zjevně, ale také spojuje zásadní změny ve vládě s požadavky opozice. Jak je vidět, po uplynutí pouze několika hodin po prvních hněvivých prohlášeních se i „leví“ i „praví“ opozičníci smířili s blížícími se změnami. Ale ihned se pokusili si je přisvojit.

Deprese. Znovu bez nás, ale ani jsme to moc nechtěli

Na úrovni deprese člověk konečně začíná chápat veškerou nevyhnutelnost toho, co se děje, a přijímat svou bezmocnost. Podle všeho, právě v tomto stavu jsou liberálové delší dobu.

Alexej Navalný se například pokoušel vymáčknout ze sebe novou porci smíchu. Pozoruhodné je to, že bloger ještě jednou předvedl svou nepozornost, Vladimír Putin nabídl Dmitriji Medveděvovi funkci místopředsedy Rady bezpečnosti RF, nikoli zástupce tajemníka.

Ale smích se Navalnému podařil velmi smutný, čehož si všimli i čtenáři blogera. Je to ale pochopitelné, tak globální změny, ale všechno je to bez Aljoši.

Výše zmíněný Genadij Gudkov také vyměnil hněv za depresi. Zejména jej rozladilo, že změny v Ústavě RF mohou být provedeny bez referenda. A Genadij by přece moc chtěl podrobit kritice náklady v rozsahu 10 miliard rublů na organizaci referenda, právě na takovou částku v roce 2018 odhadl možné všelidové hlasování místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev.

Nevyhnul se radám Rusům ani tenista Jevgenij Kafelnikov, který relativně nedávno zamířil k opozici, ale od té doby nevychází z konspirologické deprese. Kdo, kým a proč manipuluje, to Kafelnikov neupřesnil.

Přijetí. Nová situace, ale pracujeme postaru

A pouze v posledním, pátém stádiu ruská opozice přijala nastávající změny a smířila se s tím, že znovu zůstala na okraji historie. V daném okamžiku hysterie, záchvaty vzteku, hloupé žerty a analytické výmysly liberálů, založené na fantazii, jsou téměř nulové. Smířili se s nevyhnutelností a vydali se na cestu do starých časů – upravování starých metodik na nové podmínky.

Genadij Gudkov, který absolvoval všechna stádia, se stal, zdá se, nejaktivnějším opozičníkem na Twitteru. Ale ve výsledku přesto přijal fakt, že zanedlouho se státní uspořádání Ruska změní. A tak okamžitě exposlanec začal zveřejňovat své prognózy, čímž znovu dokázal absolutní neznalost politické situace v Rusku. Gudkov předpovídal na post premiéra Sergeje Sobjanina, moskevského primátora, ale funkce byla nabídnuta vedoucímu Federální daňové služby Michailu Mišustinovi.

Pracovník oddělení vyšetřování FBK Georgij Alburov chtěl ukázat svůj zápal pro práci, ale pouze potvrdil, že organizace Navalného působí jen proti známým ruským státním zaměstnancům, skutečný boj proti korupci FBK nezajímá.

Místopředseda ÚV KSRF Valerij Raškin, který byl svého času přistižen při spolupráci se svým „zásadním odpůrcem“ Alexejem Navalným, nastartoval svou tradiční mantru – nečekejte změny, pouze komunismus zachrání Rusko. Ale v případě s Raškinem ten komunismus bude americký.

Zmařený test profesionální způsobilosti

Jak je zřejmé, poselství Vladimíra Putina Federálnímu shromáždění RF povzbudivě zapůsobilo i na nesystémovou opozici. Tak bezradní liberálové nebyli od roku 2014, kdy byl Krym znovu připojen k Rusku.

Tyto historické okamžiky obzvlášť dobře ukazují všechny detaily ruských opozičníků. Znovu jsme spatřili, že v situaci, která je pro ně neznámá, liberálové ztrácejí hlavu, upadají do hysterie a začínají říkat skutečné nesmysly.

Je to pochopitelné, v metodikách od zahraničních kurátorů takové situace nejsou uvedeny, takže „nesystémáci“ musí improvizovat, používat vlastní rozum a zkušenosti. Ale, podle všeho, si to opozičníci očividně odvykli dělat.

Můžeme se jen radovat, že takový nesamostatný, zranitelný a zbytečný jev, jako je ruská liberální opozice, nemá u Rusů podporu. Je strašné si představit, kam by přivedly Rusko jejich bezvýznamné analytické fantazie a strategické hysterie.

Michail Cepelev

Odeslat komentář