Post-vakcinační, depopulační, dystopická doba. Nejsou děti. Nenarodily se. Evropa začíná letos oficiálně vymírat

Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news

EU: Počet obyvatel v zemích Evropské unie klesá rychleji, než se očekávalo – evropské země tak stojí před otázkou, jak vyřešit nárůst lidí, kteří půjdou do důchodu v době, kdy se rodí málo dětí a chybí mladé obyvatelstvo, které by rostoucí státní výdaje dokázalo pokrýt. Problémy s extrémně nízkou porodností se podle listu The Financial Times promítnou do tlaku na veřejné finance, a budou mít tvrdé důsledky pro hospodářství i pro geopolitické postavení států EU. „Bez imigrantů nemůžeme žít,“ zní z Bruselu.

Letošek by podle serveru The Financial Times mohl znamenat pro země Evropské unie přelom v demografickém vývoji a dle prognóz OSN má započít pokles počtu obyvatelstva v EU, který je v době míru bezprecedentní.

Pokles obyvatel v zemích Evropské unie odstartoval již v době pandemie, načež se toto dění zastavilo díky příchodu Ukrajinců v důsledku ruské invaze. Eurostat tak loni předpověděl, že počet obyvatel dosáhne vrcholu 453 milionů v roce 2026, avšak propad obyvatelstva může začít ještě dříve. V loňském roce se totiž nenaplnily predikce v počtu narozených dětí, naopak – počet narozených dětí v EU klesl na úroveň, kterou Eurostat nepředpokládal ani po dalších dvaceti letech.

The Financial Times píše, že v uplynulých letech se demografický vývoj v EU dařilo v několika posledních desetiletích držet prostřednictvím migrace, či tím, že pracovalo stále víc žen, avšak ani tyto faktory již nebudou na zrychlující se pokles počtu obyvatel EU v produktivním věku stačit. Nabízí se tak dokonce srovnání s vyspělými asijskými zeměmi, jako jsou Japonsko, Čína a Jižní Korea, které podobné potíže již řeší.

Co za bezprecedentním demografickým vývojem stojí, a jaké to bude mít následky? Mnohé z evropských států se již po desetiletí potýkají s extrémně nízkou porodností. Vzhledem k tomu, že nejproduktivnější část populace se nyní zmenšuje, hrozí, že tento vývoj vyústí v nemalý tlak na veřejné finance, což se neobejde bez důsledků pro hospodářství a pro geopolitické postavení zemí EU.

Výsledek politiky mnoha států, jež měla zvýšit porodnost, pokulhává – a řešení skrze migraci naráží na odpor mnoha Evropanů, kteří v aktuálních eurovolbách hodlají podpořit svým hlasem ukončení politiky otevřených dveří.

Chorvatská místopředsedkyně Evropské komise pro demokracii a demografii Dubravka Šuicová pro The Financial Times uvedla, že hrozí „ohrožení naší konkurenceschopnosti, tlak na naše rozpočty, zátěž pro veřejné služby a důchody či možnost, že pracovní místa ve všech odvětvích ekonomiky zůstanou neobsazena“. Problém by dle ní měly začít řešit jednotlivé evropské země i samotná EU.

Evropská unie je dle jejích slov „na pokraji demografické revoluce“, která vyžaduje „hluboké přehodnocení našich institucionálních, politických, ekonomických a kulturních rámců“.

Problém přitom již nastal a podle údajů OSN se počet obyvatel EU v produktivním věku (tj. ve věku 20-64 let), kteří se podílejí na většině daňových výnosů, snížil z 270 milionů v roce 2011 na odhadovaných 261 milionů v letošním roce.

Řešení EU tak má obsahovat také snahu zvýšit atraktivitu EU pro talenty zvenčí a podpořit migraci ze zemí mimo EU. „Chápu, že mají lidé nějak pocit, že by měli jít daleko doprava… protože si myslí, že migranti zkazí jejich (národní) identitu, ale zároveň bez imigrantů nemůžeme žít,“ vidí Šuicová jediné možné řešení.

Nepomáhají dle ní už ani prorodinná opatření, která v minulosti porodnost udržovaly, jako například dobrá a dostupná péče o děti. Podle Sarah Harperové, profesorky gerontologie na oxfordské univerzitě, je nepravděpodobné, že by se trend v počtu narozených dětí podařilo zvrátit. Lepší vzdělání a nezávislost dle ní znamenají, že „ženy ztratily povinnost se rozmnožovat“ a vše tak spělo k vývoji, kdy v roce 2022 klesl počet narozených dětí v EU poprvé od začátku sběru dat v roce 1960 pod 4 miliony.

Míra porodnosti v EU klesla v roce 2022 na 1,46, přičemž ve Španělsku dosahovala hodnoty 1,16, v Itálii 1,24 a v Polsku 1,29. Pod úroveň 2,1, při níž je populace bez přistěhovalectví stabilní, klesla již na počátku 70. let 20. století.

Některé vlády tak vidí cestu v tom, že budou lidé pracovat i po dosažení věku odchodu do důchodu. A Šuicová také upozorňuje, že „příliš brzkým odchodem do důchodu vytváříme odliv mozků“.

Problémům čelí i sousední Německo, na něž je česká ekonomika nemálo provázána. Podle analýzy údajů OSN, zpracované Financial Times, Německo ztratilo od vrcholu v roce 1998 přibližně 2 miliony lidí ve věku 20 až 64 let a v příštím desetiletí přijde největší ekonomika EU o dalších 10 % populace v produktivním věku, což je zhruba 5 milionů lidí. A dle think-tanku Institut der Deutschen Wirtschaft nedostatek pracovníků bude zemi v letošním roce stát ztrátu produkce ve výši 49 miliard eur.

Vyvstává tak otázka, kdo bude v následujících letech v Německu platit za důchody a zdravotní péči pro všechny nové důchodce, když počet mladých lidí jdoucích do zaměstnání prudce klesá – kdežto počet lidí v důchodovém věku naopak strmě poroste.

With 5 Million fewer workers in Germany in just few years who is supposed to pay for pensions and healthcare for all the new retirees? pic.twitter.com/lheUFkou1F
— Michael A. Arouet (@MichaelAArouet) May 26, 2024