Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Sáhnout na příjmy pracujících je jedno z nejcitlivějších politických opatření, přímé daně jsou pro společnost bolestivé a zdanění práce je navíc demotivující. Přesto se vláda v čele s ODS rozhodla tuto přímou daň zvýšit, a to skrze odvody na pojistné. Zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou u nás přitom kvůli velmi vysokým odvodům už nyní silně zatíženi, což neprospívá nikomu. Samotná daň z příjmu u nás není nijak výjimečně vysoká, výše plateb na sociální pojištění ovšem způsobuje to, že práce je u nás zdaněna více než v některých severských státech.
Vláda v rámci svých opatření nově více zdanila příjmy zaměstnancům, živnostníkům i firmám. Zaměstnanci budou muset nově platit nemocenské pojištění. To za ně dosud odváděly firmy. Nově ho mají hradit i ze své hrubé mzdy, a to v sazbě 0,6 procenta. OSVČ se postupně zvednou minimální odvody na úroveň minimální mzdy a právnickým osobám vzroste sazba daně z 19 na 21 procent.
„Je pravdou, že daňové zatížení práce, kam patří odvody, tedy tzv. kvazidaně, je u nás relativně vysoké. Srovnání samotné sazby daně z příjmu fyzických osob nedává komplexní pohled na míru zdanění práce. Rozdělení zdanění práce na samotnou daň a odvody pomáhá s určením cílové destinace jednotlivých příjmu do důchodového, zdravotního systému a obecně státního rozpočtu. Naopak komplikuje orientaci běžných zaměstnanců v systému,“ upozorňuje ekonom Pavel Peterka ze společnosti Roklen.
Základní sazba daně z příjmu fyzických osob je u nás 15 procent, k tomu je ovšem nutné připočíst ještě právě povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které u nás tvoří zhruba 25 procent z hrubé mzdy. Tím se pak dostáváme na 40 procent. „Pokud se podíváme na daňové břemeno zaměstnanců, pak vidíme, že příjmové daně přesahují 40 procent z celkového výdělku zaměstnance. Taková situace by se politické reprezentaci komunikovala podstatně hůře. Obzvláště při debatách o jejím zvýšení,“ říká pro deník Echo24 Peterka.
Mluvíme-li tedy o daňovém zatížení práce, je u nás vzhledem k vysokým odvodům na pojistném nad průměrem OECD. Ten byl za loňský rok 34,6 procenta. Za námi se umístilo například Norsko s celkovým zdaněním práce na úrovni 35,7 procenta či Dánsko s 35,5 procenta. Pod průměr OECD se dostaly Spojené státy či Spojené království. Naopak nejvyšší zdanění práce bylo v Belgii, a to na 53 procentech.
Jako vhodný ukazatel daňové zátěže se proto nabízí poměr mezi daňovými příjmy a HDP. Ten nesleduje pouze zdanění práce, ale zátěž, která plyne z celého daňového mixu ve srovnání s výkonem ekonomiky. Česko se v tzv. složené daňové kvótě dlouhodobě pohybuje okolo 34 procent, tedy okolo průměru zemí OECD. Například v Dánsku či Francii přesahují hodnoty 45 procent, v Norsku a Švédsku pak 42 procent.
„Je to způsobeno tím, že daňové sazby jsou napříč ekonomikou vyšší, přestože třeba zdanění práce je na nižší či srovnatelné úrovni jako v České republice. Naopak v největší ekonomice světa, tedy ve Spojených státech, kde vzniká řada úspěšných firem a výzkumných ústavů, je složená daňová kvóta lehce přes 26 procent,“ uvádí Peterka.
Co se ještě týče u nás velmi vysokých odvodů na sociální pojištění, jak vyplývá z materiálů ministerstva financí, příspěvky na toto pojištění každý rok tvoří stále větší příjem státního rozpočtu. Pro loňský rok platilo, že rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením výdělků převážně v soukromém sektoru vedla k meziročně vyššímu inkasu pojistného o 7 procent, tedy zhruba o 42 miliard korun.
Na konci loňského roku se u nás průměrná mzda vyšplhala na 43 412 korun. Za celý rok 2022 vzrostla pak průměrná nominální mzda o 6,5 procenta na 40 353 korun. Vzhledem k vysoké inflaci ovšem dochází k propadu reálných mezd, loni se propadly o 7,5 procenta a i letos se čeká velký propad. Počítá se s průměrnou inflací jedenáct procent a s průměrným růstem nominálních mezd, tedy neočištěných o inflaci, na úrovni 8,8 procenta. Pokles reálných mezd tak za letošek podle odhadů analytiků může být na dvou až třech procentech.
Odpověď bude tvrdá
Odbory argumentuj tím, že podobně tvrdá opatření, jaká stát představil, nejsou v této situaci na místě. Prý na tom v mezinárodním srovnání nejsme po ekonomické stránce vůbec špatně. A státy, které jsou na tom podstatně hůře, žádné podobné balíčky nepřipravují, ba právě naopak, snaží se občanům v krizi pomáhat.
Je docela možné, že se stávková pohotovost přelije do masivní generální stávky, kterou už se hrozí. V takovém případě by se v zemi zastavily podniky a do značné míry zřejmě i doprava. Do ulic by se vyvalily stovky tisíc lidí.
ZDROJ: Echo24/Aazdravi
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi