Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

EGYPT: Znovu publikujeme čtenářsky úspěšný text o egyptských pyramidách, poprvé zveřejněný na webu !Argument v říjnu 2023. Proč vynakládala egyptská civilizace tak obrovské úsilí na stavbu gigantických pyramid? O jejich pravém smyslu a účelu se po tisíciletí vedou vášnivé spory. Co dostaneme, podíváme-li se na ně z pohledu pythagorejských čísel a kombinatoriky?

Trojice monumentálních staveb v egyptské Gíze (tři hlavní, největší pyramidy Cheopsova, Chefrenova a Menkaurova) je po generace obrovským zdrojem inspirace pro tisíce odborných i laických výzkumníků. Po mnoho staletí se badatelé přou o to, co bylo původním smyslem pyramid, a jaké hlavní tajemství se stoickým klidem střeží proslulá egyptská sfinga.

Klasickým oborem egyptologie, který vychází z pohledu západní vědy, jsou pyramidy považovány především za hrobky faraonů [1], ale v minulosti o jejich původním účelu probíhalo bezpočet sporů – mnohými badateli byly považovány například za sýpky pro skladování obilí, naváděcí majáky pro mimozemské civilizace, nástroje pro vzdálenou komunikaci, či za akumulátory energie a elektrárny. [2]

Na mnoha různých vysvětleních je bezpochyby zrnko pravdy. Podíváme-li se však na trojici pyramid poněkud neobvyklým způsobem, jehož optikou tak dosud snad nikdo neučinil, dostaneme se k poněkud překvapivým závěrům. Podle našich informací při vysvětlení původní funkce a účelu trojice staveb dosud nikdo neaplikoval tzv. teorii struktury tří a osmi počátků. K jakým konkrétním zjištěním v tom případě dospějeme?

Svět jako trojúhelník

Pro lepší porozumění pyramidám v Gíze je třeba jako klíč použít náhled, jehož základy spočívají ve starověkém čínském myšlení, které však bylo známé již ve starém Egyptě. Čínská, indická či řecká filosofie vycházejí právě z Egypta. Řecký filosof, zakladatel školy mystických čísel, Pýthagorás ze Samu, studoval 25 let právě v této zemi rozprostírající se v severní Africe kolem Nilu. [3]

Nahlížíme-li na starý Egypt a jeho kulturu z úhlu pohledu současné západní vědy, je velmi obtížné této mimořádně vyspělé civilizaci vůbec porozumět. Museli bychom přijmout nejnovější poznatky transpersonální psychologie, moderní kvantové teorie či vynořujícího se holistického paradigmatu, které začaly být diskutovány teprve ve 20. a 21. století. O tomto novém úhlu pohledu na realitu referuje americko-rakouský fyzik Fritjof Capra v knihách Tao fyziky či Bod obratu. [4] [5]

Podle starověké čínské filosofie jsou veškeré jevy ve vesmíru výsledkem interakce dvou protikladných principů, jež Číňané pojmenovali yin a yang. [6] Yang je princip pozitivní, světlý, aktivní, teplý, suchý, naopak yin princip negativní, tmavý, pasivní, chladný, vlhký. Cokoli v našem světě je yin nebo yang, vládne mezi nimi napětí i harmonie, a veškeré jevy jsou výsledkem interakce těchto dvou protikladných principů. Za tyto dialektické protiklady dále můžeme jmenovat např. muž a žena, excitace a inhibice, expanze a kontrakce.

Mezi těmito dvěma prvky však stojí ještě člen třetí – zatímco yang se dá označit za plus a yin za mínus, potom uprostřed mezi nimi se nachází neutrální prvek, který hraje roli ochránce, vyvažovatele, a pozorovatele hry dvou protikladů. Číňané nazývali tento prvek TAO. Struktura našeho světa by se tak dala zobrazit jako trojúhelník:

Obr. 1 Tříprvková struktura světa. Výzkumník J. W. Park namísto TAO, YIN, YANG používá modernizované pojmy NEUTRO, HOMO a HETERO. Tento dialektický pohled na svět je znám ze starověké Číny, avšak zastávaly ho mnohé jiné starověké civilizace, včetně Indie, Egypta, či židovské kultury.

Je možné najít celou řadu příkladů této trojnosti: například trojice bílkoviny, cukry a tuky, nebo struktura RNA (mRNA, tRNA a rRNA), struktura atomu (elektron, proton a neutron), či rodiny (muž, žena, dítě). Tato tříprvková struktura by se dala označit za strukturu božskou, známou z mnoha náboženství – v hinduismu sestává Bůh z trojice Brahma (tvořitel), Višnu (udržovatel), Šiva (ničitel), v křesťanství je známa trojice Otec, Syn a Duch svatý, v Číně již zmiňovaná trojice tao, yin, yang. Trojjediný Bůh bývá často zpodobňován jako oko uvnitř trojúhelníku.

Všechny tyto starověké filosofické tradice mluví o tom samém pojetí světa, jenom ho popisují jinými pojmy a jinou symbolikou – tento náhled najdeme v indické józe, židovské kabale i čínském taoismu, a samozřejmě i ve filosofii starých Egypťanů. O sjednocení poznatků těchto starověkých pohledů na realitu se současnou vědou usiloval jihokorejský vědec J. W. Park se svou Teorií tří a osmi počátků, který pro pojmy TAO, YIN a YANG zavedl modernizované názvosloví NEUTRO (tao), HOMO (yin) a HETERO (yang). [7]

Pro pochopení pyramid i celého egyptského světonázoru je tedy potřeba přijmout myšlenku, že svět je jevištěm dialektické hry dvou protikladných principů. V tom spočívá odlišnost s názorem současné západní vědy, ovládané darwinismem a karteziánsko-newtonovským paradigmatem pocházejícím ze 17. století, podle něhož je svět výsledkem nahodilých procesů či darwinistického přirozeného výběru. Starověké čínské, indické, židovské či egyptské myšlení však na realitu pohlíží jinak. A právě to je klíčem k egyptským pyramidám.

Osm počátků: Nekonečné množství kombinací

Náš složitý svět by ovšem nemohl existovat, kdyby byl postavený výlučně na tak jednoduchém principu, jako jsou tři body uspořádané do trojúhelníku. Pro vesmír je tak vlastní také kombinatorická struktura, kterou výzkumník J. W. Park nazývá osmi počátky (8P).

Struktura osmi počátků umožňuje nekonečné množství kombinací, které jsou základem jakýchkoli změn a evolučních procesů. Již zmiňovaná dvojice homo a hetero (yin a yang), které by bylo možné znázornit jednoduchou čarou (přerušovaná čára je homo, plná hetero) se v následujícím evolučním kroku dělí na čtyři bigramy (znak složený ze dvou čar) a tyto čtyři bigramy se v dalším kroku štěpí na osm trigramů (znak složený ze tří čar). Proces vzniku osmi trigramů lze znázornit následujícím schématem:

Obr. 2 Vývoj k osmi počátkům (8P). Na první úrovni jsou dvě jednoduché čáry, monogramy, (homo a hetero), které se v druhém kroku štěpí na čtyři bigramy (dvě čáry), a ve třetím kroku na osm trigramů (tři čáry). Při dosažení počtu osmi trigramů se jednotka existence stává harmonickou a stabilní. [8]

Tento evoluční proces lze demonstrovat na příkladu vývoje jednotlivce – vajíčko se po oplození dělí nejprve na dvě, poté na čtyři, a následně na osm částí. Hudební oktáva se skládá z osmi tónů, a podle Newtonova barevného modelu rozlišujeme osm základních barev. [9]

Evoluční proces sleduje postup k osmi trigramům, což lze ukázat na vývoji lidského těla. V okamžiku, kdy organismus v evoluci dosahuje počtu osmi částí, stává se harmonickým, stabilním. Lidské tělo sestává z osmi částí (hrudník, břicho, čtyři končetiny, hlava a kostrč, která je zdegenerovaným ohonem a tudíž poslední, osmou částí).

Modelový řád 3P a 8P se objevuje na úrovni atomů, prvků, molekul, rostlin i živočichů. Existuje 8 skupin chemických prvků, podle toho, kolik elektronů se nachází na zevní orbitě.

Modelový řád 3P a 8P lze zobrazit geometrickou formou platónského tělesa osmistěnu. Nakreslíme-li si tři osy, které tvoří třírozměrný prostor, osu horizontální (homo), vertikální (hetero) a předo-zadní (neutro) dostáváme geometrický útvar osmistěnu, kdy tři osy (tři počátky) dělí prostor do osmi sektorů (osm počátků). [10]

Obr. 3 Geometrický model vyjadřující strukturu 3P a 8P – platónské těleso osmistěn. Tři osy dělí prostor do osmi sektorů, které lze vyjádřit osmi trigramy.

Modelový řád 3Pa 8P lze spatřit ve strukturách, které zodpovídají za kódování genetické informace, tedy jakéhosi „programu“, podle něhož jsou konstruovány živé organismy. Genetický kód ve dvojité šroubovici deoxyribonukleové kyseliny (DNA) je tvořen kombinacemi čtyř molekul – adeninu, thyminu, cytosinu a guaninu (A, T, C, G). Chceme-li stanovit počet možných kombinací 4 značek v tripletu, dostaneme se k číslu 4³, tedy 64. Existuje tedy celkem 64 možných kodónů DNA.

Právě v tom lze nalézt překvapivou podobnost s několik tisíc let starou Knihou proměn (I-ťing). Také v tomto případě jsou základem dva archetypální prapóly yin a yang, které se ve třech evolučních krocích štěpí na osm trigramů. Následující tabulka ukazuje, že spojením nebes (yang) se zemí (yin), tedy osmi trigramy (yang) s druhými osmi trigramy (yin) vzniká 64 kombinací, tedy 64 hexagramů, které tvoří číselný systém Knihy proměn. [11]

Obr. 4 Číselná struktura Knihy proměn. 64 kombinací hexagramů (64 znaků složených ze šesti čar, buď plných yang nebo přerušovaných yin) je vytvořeno kombinováním osmi trigramů (Nebesa, yang) s osmi trigramy (Země, yin). Těchto 64 kombinací představuje evoluční proces, kterým prochází jednotlivec či DNA. (Obr.: Public domain, via Wikimedia Commons) [12]

Kniha Proměn je považována za čínskou záležitost, avšak byla známá již ve starém Egyptě. [13] Podle tohoto pohledu na realitu jsou veškeré procesy v našem světě řízeny kombinacemi osmi trigramů s osmi trigramy, čímž vzniká 64 kombinací hexagramů.

Obr. 5 Dva principy yin (osm trigramů) a yang (osm trigramů) v základně trojúhelníka, a střední prvek neutro jako jeviště či prostor, kde se tato interakce dvou protikladů odehrává, a kde tedy vzniká 8 krát 8, tedy 64 kombinací hexagramů. Za první bod v základně trojúhelníka si můžeme dosadit jeden libovolný zvukový tón oktávy, za druhý bod jiný libovolný tón oktávy. Uprostřed pak sloučením tónů kombinatoricky vzniká 64 tónů, tedy osm oktáv (což je zvukový rozsah piana.)

V mystických tradicích světa najdeme několik dokladů o tom, že pradávné kultury braly v úvahu právě strukturu tří a osmi počátků. Ústředním symbolem židovské kabaly je sefirotický strom, který je složen ze tří sefirot nebeských (keter, chochma, bina) a osmi konstrukčních. Za tyto sefiroty lze dosadit i čínské trigramy (dva monogramy yin a yang jako sefiroty chochma a bina, a osm konstrukčních sefirot jako osm čínských trigramů.)  V egyptské mytologii pak najdeme solární triádu a Hermopolskou ogdoadu (osmici božstev), složenou ze čtyř dvojic.

Osm počátků na chrámu sv. Víta

Struktura tří a osmi počátků by se dala označit za transkulturní fenomén, který lze nalézt v umění či architektuře po celém světě napříč historickými údobími a civilizacemi. Pro příklad není třeba chodit daleko: na katedrále sv. Víta v Praze vidíme pět malých věžiček (symbolizující pět elementů) a tři velké, tedy celkem osm, což dohromady tvoří princip osmi počátků. Také vitráž nad vchodem svatovítské katedrály představující Stvoření světa je provedená v osmielementární struktuře – v každém okénku vidíme strukturu s pěti funkčními a třemi řídícími elementy, a každý prvek se vyznačuje svou vlastní vnitřní osmiprvkovou strukturou, což společně vytváří celkem 64 elementů. [14] Jiný příklad lze nalézt v katedrále v Lausanne, na rozetě ze 12. století, symbolizující Stvoření světa, která je rovněž tvořena 64 prvky. [15]

Klíčem je kombinatorika

Novým poznatkem pak je, že právě tak trojice egyptských pyramid v Gíze odpovídá modelovému řádu tří a osmi počátků, a šlo v nich především o kombinatoriku a vznik 64 kombinací. Celý komplex staveb v Gíze, na nějž je třeba nahlížet jako na jeden celek (a nikoli jako na tři osamocené a izolované stavby) tak lze zpodobnit následující ilustrací:

Obr. 6 Komplex pyramid v egyptské Gíze. Nejsou uspořádány v přímce, ale v trojúhelníku – u střední Chefrenovy pyramidy vidíme odchylku od přímé linie, která činí přibližně 6 stupňů. V kontextu jiných staveb tohoto druhu jsou pyramidy v Gíze jedinečné, vyznačují se unikátní konstrukcí, kterou jinde nenajdeme – krajní pyramidy Cheopsova a Menkaurova nejsou čtyřstěny, ale kvůli prolomení stran se jedná o osmistěny. Egypťané tedy zvolili jeden trojúhelník Cheopsovy pyramidy, a druhý trojúhelník pyramidy Menkaurovy (zde jako příklad zvolen Cheops: 2 a Menkaure: 7.)

Trojice pyramid není uspořádaná do přesné úhlopříčné linie ve směru od jihozápadu k severovýchodu, ale najdeme zde mírnou odchylku – střední Chefrenova pyramida stojí mírně mimo tuto linii – odchylka činí přibližně 6 stupňů. [16] Tři pyramidy tak nejsou uspořádané v příčce, ale v trojúhelníku.

Pyramidy přitom nejsou jednoduché čtyřstěny, jak by se mohlo zdát na první pohled. Pyramidy Cheopsova a Menkaurova jsou zkonstruované s mírným prolomením stran. Každá ze čtyř stran těchto pyramid je ve středové ose mírně prolomena dovnitř [17], což počet stran zdvojnásobuje. Tyto stavby tak nejsou jednoduché čtyřstěny, ale osmistěny. Pouze střední Chefrenova pyramida má jednodušší strukturu, je jednoduchým čtyřstěnem. [18]

Dva komplikovanější osmistěny tedy stojí v základně trojúhelníka, a jednoduchý čtyřstěn na jeho vrcholku, jak vidíme na obr. 7:

Obr. 7 Dva osmistěny Cheops a Menkaure – Cheops dodává první trigram, Menkaure druhý trigram, a v Chefrenovi se oba trigramy spojují do hexagramu (šesti čar), tedy do 64 kombinací hexagramů.

V souladu s modelovým řádem tří a osmi počátků tedy podle naší hypotézy docházelo ke kombinacím těchto dvou osmiček v základně trojúhelníka, a prostřední Chefrenova pyramida jako střední prvek je spojovatelem a jevištěm kombinatorické hry dvou protikladů. Zde se oba protiklady střetávají a slučují dohromady. Naší hypotézou je, že docházelo ke kombinování osmi triád Cheopsovy pyramidy s osmi triádami pyramidy Menkaurovy, a ke vzniku 64 kombinací hexagramů ve středním prvku, pyramidě Chefrenově.

Co se však konkrétně kombinovalo s čím? Za oněch osm triád můžeme dosadit například frekvence zvuku či světla. Tedy například osm základních tónů v hudební oktávě, nebo osm základních barev podle Newtonova barevného modelu. [19] Ve střední Chefrenově pyramidě pak vznikalo 64 kombinací sloučením těchto dvou frekvencí z obou krajních pyramid. Názorně to ukazují flash aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF, dostupné na webu http://giza64.euweb.cz, kde je v interaktivní formě demonstrováno kombinování dvou frekvencí a vznik 64 kombinací tónů či barev. [20]

Egypťané tedy zvolili libovolnou první triádu z osmi pyramidy Menkaurovy, a druhou triádu pyramidy Cheopsovy. Výsledkem byla jedna ze 64 kombinací – tedy například jedna hudební nota ze čtyřiašedesáti, které jsou uspořádány do osmi oktáv, nebo jedna ze 64 barevných kombinací.

Jaké archeologické nálezy tomu nasvědčují?

Skutečnosti, že v systému pyramid vznikalo ve střední Chefrenově pyramidě 64 kombinací hexagramů, nasvědčují tyto archeologické nálezy:

• Součástí každé ze tří pyramid je tzv. údolní chrám, k němuž od pyramidy vede několik set metrů dlouhá cesta. V případě údolního chrámu náležejícího k osmistěnné pyramidě Menkaurově logicky najdeme na jeho vstupu osm komor – čtyři nalevo od vstupu, čtyři napravo. V roce 1908 nalezl archeolog George Reisner v Údolním chrámu pyramidy Menkaurovy osm triadických soch. Každá triadická socha sestává z faraona Menkaura, Bohyně Hathor a dítěte, které symbolizuje jednu z provincií Horního Egypta. Badatel Jea Wood uvádí hypotézu, že těchto osm triadických soch patřilo právě do oněch osmi komor u vstupu do Údolního chrámu. [21]
• Bylo by logické, kdyby osm triadických soch a osm komor na vstupu bylo nalezeno také v Údolním chrámu náležejícím k druhému osmistěnu, Cheopsově pyramidě. Tuto trojici by pak měl tvořit faraon Cheops, bohyně Bastet a dítě, symbolizující provincii Dolního Egypta (srovnejme: u pyramidy Menkaurovy šlo o trojici faraon Menkaure, bohyně Hathor a dítě jako provincie Horního Egypta). Údolní chrám Cheopsovy pyramidy v severovýchodní části komplexu však již neexistuje, zmizel pod městskou zástavbou, a z původních triadických soch bylo nalezeno pouze torzo bohyně Bastet. Pozice její pravé ruky však naznačuje, že patřila do stejné skupiny soch jako v případě Menkaura.[22] Pokud by se podařilo zjistit, zda měl Údolní chrám Cheopse na vstupu také osm komor, nasvědčovalo by to této hypotéze. V tom se objevuje pole pro další výzkum a prostor pro uplatnění moderních zobrazovacích metod, které by tuto osmiprvkovou strukturu – v současnosti skrytou pod městskou zástavbou – mohly odhalit.
• V údolním chrámu ke střední Chefrenově pyramidě vidíme dva vstupy pro dvě bohyně Hathor a Bastet, které jsou zpodobněné právě na oněch osmi triadických sochách, náležejících k pyramidě Menkaurově a Cheopsově (dohromady tedy šlo o 8 plus 8, tedy 16 triadických soch). Právě dvojice vstupů pro bohyně Hathor a Bastet naznačuje, že v Chefrenově pyramidě docházelo ke spojování dvou trojic z obou krajních pyramid, a k jejich složení do hexagramu.
• Faraon Chefren je spojen se symbolikou sjednotitele království Horního a Dolního Egypta. [23] Z logických důvodů, protože na oněch osmi triadických sochách je vyobrazené dítě, symbolizující v případě Menkaura provincie Horního Egypta, a v případě Cheopse Dolního Egypta. Faraon Chefren je tedy sjednotitelem zemí Horního a Dolního Egypta, tedy obou triád z krajních pyramid do hexagramu.

Obr. 8 Na této soše je zpodobněn sedící faraon Khafre (Chefren), který je asociován se symbolikou sjednotitele zemí Horního a Dolního Egypta, čemuž odpovídá také jeho centrální pozice v systému pyramid (spojovatel Cheopse a Menkaura). Na jeho zádech sedí Bůh Horus v podobě sokola (jeho oko bylo podle mýtu v boji rozsekané na šest částí), který se svými rozevřenými křídly chrání faraonovu krční páteř. Toto gesto ochrany poukazuje na blízkost spojení faraona Khafreho s Bohem Hórem, a zároveň je vyjádřením sjednocující funkce faraona.

 (Obr.: Djehouty, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons)

Smysl pyramid: kombinatoricky složit Oko Boha Hóra

Televizní dokumentární film španělské televize Okem Boha Hora (El Ojo de Horus) popisuje působení jiné egyptské pyramidy, Džóserovy, na frekvence čaker. [24] Podle tohoto snímku dvojice adeptů mystické školy Hórova oka (vždy muž a žena) meditovala vždy v jedné ze čtyř místností podzemí Džóserovy pyramidy, kde na ně působily různé frekvence tónů (tón MI v místnosti na západě, FA na východě, SOL na severu, LA na jihu, a pátá nejvyšší frekvence). Podle tohoto snímku tak i v Džóserově pyramidě šlo o frekvence působení na čakry a o kombinatoriku, což je i výchozí hypotézou pro trojici pyramid v Gíze.

Zde systém pyramid vytvářel 64 kombinací, za něž si můžeme dosadit kombinace frekvencí, ať už zvukových, či barevných – názorně viz zmíněné flash aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF, dostupné na webu http://giza64.euweb.cz/

Klíčovým mýtem pyramid je příběh o Bohu Hórovi, který přišel v boji se zlým strýcem Sethem o jedno oko, a to druhé bylo rozsekáno na šest části – tedy, obrazně řečeno, rozděleno na hexagram. Bůh Thoth, který je v egyptské tradici známý také jako Hermes Trismegistos, mu sdělil, že zná způsob, jak jeho rozdělené oko složit dohromady. [25]

Pyramidy tak vytvářely 64 kombinací, a jejich cílem tak bylo obrazně řečeno „složit oko Boha Hóra“ a obnovit původní jednotu, tedy dostat se až k „vrcholku pyramidy“ a hlavnímu cíli, kterým podle Egypťanů byla nirvána. Pyramida vytvářela 64 kombinací frekvencí, a tedy 64 stupňů na cestě ke splynutí s Bohem.

Obr. 9 Oko Boha Hóra, které podle egyptského mýtu bylo v boji rozsekáno na šest částí, tedy 64 hexagramů. V šesti krocích vzniká rozvětvením (bifurkací) celkem 64 částí, v posloupnosti 6 kroků: 2 – 4 – 8 – 16 – 32 – 64.

(Obr.: Kompak; Derivative work:  Benoît Stella; Vectorization:  Ignacio Icke, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons)

Praktické důsledky: Dívat se do budoucnosti?

Ukáže-li se tato hypotéza o vzniku 64 kombinací ve střední Chefrenově pyramidě jako pravdivá, pak máme co do činění s technologií zcela jiného druhu než cokoli, co poznala současná západní civilizace.

Moderní fyzikální výzkum švýcarského fyzika Nassima Harameina hovoří o tom, že základní jednotkou reality je tzv. Harameinův bod (ve starověkých tradicích tantry známý také jako Květ života), který se projevuje právě v 64 kombinacích. [26] Dokážeme si představit, co všechno by s takovým systémem, v němž máme přístup ke kombinatorickému základu reality, bylo možné? Kniha Proměn byla používána mimo jiné pro předpovídání budoucnosti, bylo by tedy se systémem pyramid možné nahlížet na budoucí jevy? Zodpovězení těchto otázek je věcí dalšího fyzikálního výzkumu. V každém případě se ukazuje, že staří Egypťané byli v pochopení reality značný kus cesty vpředu, a nahlíželi na svět způsobem, k němuž západní věda teprve pomalu dospívá po nedávných objevech Einsteinovy teorie relativity a kvantové teorii ve dvacátém a jednadvacátém století. Klíčová otázka pro další výzkum této fascinující starověké civilizace proto zní: jaká další tajemství pyramid střeží stoicky klidná sfinga v egyptské Gíze?

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (2. část)

V prvním díle seriálu o pyramidách v Gíze jsme představili myšlenku, že jedním z cílů civilizace starého Egypta bylo – obrazně řečeno – kombinatoricky složit Oko Boha Hóra, a obnovit tak původní jednotu. Podívejme se nyní na tyto úvahy podrobněji.

Úvodem si připomeňme závěry o egyptských pyramidách v Gíze, k nimž jsme dospěli v článku Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část). V této práci jsme jako klíč k objasnění funkce pyramid použili teorii struktury tří a osmi počátků (3P a 8P), jak ji popsal jihokorejský vědec J. W. Park [1].

Na základě analýzy číselné struktury pyramid, a její podobnosti s numerickým systémem Knihy Proměn (I-ťing), jsme uvedli hypotézu, že v systému těchto staveb hrála roli mj. také kombinatorika. Celá lokalita by se tak zjednodušeně dala zpodobnit následující ilustrací:

Obr. 1 Trojice hlavních pyramid na plošině v egyptské Gíze. Dvě osmistěnné pyramidy Menkaurova a Cheopsova se nacházejí na krajích, a uprostřed stojí čtyřstěnná pyramida Chefrenova. Pyramidy nejsou uspořádané v přímé linii, ale v trojúhelníku. V údolním chrámu Menkaurovy pyramidy nalezl v roce 1908 archeolog George Reisner osm triadických soch, tvořené postavami faraona Menkaura, bohyně Hathor a dítěte jakožto symbolu provincie Horního Egypta. V případě Cheopse by pak tato trojice měla sestávat z faraona Cheopse, bohyně Bastet a dítěte jakožto provincie Dolního Egypta – avšak z těchto soch se našlo pouze torzo, a údolní chrám Cheopsovy pyramidy již neexistuje. Podle hypotézy docházelo ke kombinování osmi triád Cheopse s osmi triádami Menkaura (zde jako příklad zvolen Cheops: 2 a Menkaure: 7), a ve střední Chefrenově pyramidě probíhalo složení obou trigramů do hexagramu (znaku složeného ze šesti čar). V centrální pyramidě tak vznikalo osm krát osm, tedy 64 kombinací hexagramů – což odpovídá číselné struktuře Knihy Proměn (I-ťing).

Na krajích komplexu vidíme dvě osmistěnné pyramidy – Cheopsovu a Menkaurovu – které se nacházejí v základně trojúhelníka, analogicky jako dvojice protikladů yin a yang. Podle této hypotézy dodával Menkaure první z osmi trigramů, Cheops druhý z osmi trigramů, a v Chefrenově pyramidě – jakožto středním neutro prvku – se slučovalo osm trigramů krát osm trigramů z obou krajních pyramid, čímž vznikalo 64 kombinací hexagramů (znaku složeného ze šesti čar). Za osm trigramů si můžeme dosadit frekvence zvuku či světla, tedy například osm tónů hudební oktávy, či osm základních barev. To názorně demonstrují flash aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF, dostupné ke stažení na webu http://giza64.euweb.cz [2]. Sloučením osmi frekvencí z obou krajních pyramid pak vznikalo 64 tónů, tedy rozsah piana – osm oktáv.

Podle egyptské mytologie bylo Oko Boha Hóra v boji rozsekáno zlým Sethem na šest částí (tedy na hexagram, resp. 64 kombinací hexagramů). Pyramidy tak vytvářely 64 kombinací na cestě ke sjednocení s Bohem, a jejich cílem tak bylo, obrazně řečeno, „složit oko Boha Hóra“ a obnovit tak původní jednotu [3].

Cheops a Menkaure jako spojené protiklady

Dosavadní práce publikované k tématu egyptských pyramid zpravidla neberou v úvahu, že pyramidy Cheopsova a Menkaurova v tomto systému náležejí k sobě, tvoří dialektickou dvojici v základně trojúhelníka, zatímco Chefren, jakožto střední neutro prvek, je postaven na jeho vrcholku.

Obr. 2 Cheops a Menkaure jako dialektické protiklady (yin-yang) v základně trojúhelníka, a Chefren jako střední neutro prvek na vrcholku.

Většina badatelů se zabývá především Cheopsem (bezpochyby se jedná o největší a nejvíce impozantní stavbu), avšak často opomíjí zbývající dvě pyramidy – Menkaurovu a Chefrenovu. Podle našeho názoru je však potřeba tuto trojici vnímat jako jeden celek, jako tři součásti jediného komplexu. Největší a nejmenší pyramida v této soustavě patří k sobě, a společně vytvářejí dvojici yin-yang, podobně jako například Slunce a Měsíc. Analogicky jako tato nebeská tělesa lze obě pyramidy považovat za dialektickou dvojici, i přes nepoměr v jejich fyzické velikosti. Předpoklad, že Cheopsova a Menkaurova pyramida v tomto systému náležejí k sobě, lze odvodit z následujících charakteristik:

1) Strany pyramidy Cheopsovy a Menkaurovy jsou prolomeny identickým způsobem. Toto prolomení zdvojnásobuje počet stran, a z těchto staveb činí osmistěny. Oproti tomu prolomení stran Chefrenovy pyramidy je provedeno méně výrazně, takže se tato stavba ze všech tří nejvíce přibližuje tvaru jednoduššího čtyřstěnu [4].

2) Struktura zádušních a údolních chrámů je podobná u Cheopsovy a Menkaurovy pyramidy, zatímco zcela odlišná u Chefrenovy. Zádušní chrámy jsou u Menkaura a Cheopse vzhledem k východnímu čelu pyramidy orientované na šířku – z logických důvodů, protože v jejich případě se jedná o osm volitelných kombinací, proto musí být stavba širší. Naproti tomu zádušní chrám Chefrenovy pyramidy je konstruován jako výrazně užší, což je také logické – jeho konstrukce nasvědčuje tomu, že je pro něj charakteristické sjednocující číslo dvě, a tedy slučovací funkce dvou trigramů z obou krajních pyramid. (V údolním chrámu Chefrena najdeme dva vstupy pro bohyně Hathor a Bastet.) Struktura zádušního a údolního chrámu Chefrena se tak s trochou tolerance dá označit za „dvojkovou“ či „binární“.

3) V blízkosti Menkaurovy a Cheopsovy pyramidy najdeme trojici satelitních pyramid, zatímco u Chefrena jedinou. Celkově se tak jedná o sedm satelitních pyramid: tři satelitní pyramidy u Cheopse, tři u Menkaura, plus jedna u centrálního Chefrena. Ten hraje v systému pyramid sjednocující roli (je sjednotitelem Cheopse a Menkaura), což Egypťané znázorňovali tzv. symbolem sema-tawy, který najdeme na bočních stranách trůnu faraona Chefrena.

Obr. 3 Slučovací roli Chefrena vyjadřuje znak sema-tawy, zobrazený na stranách trůnu faraona, který byl také považován za spojovatele zemí Horního a Dolního Egypta. Střední osa symbolizuje průdušnici a sjednocující funkci, trojice liliových a papyrových rostlin po stranách platí za označení Horního a Dolního Egypta. Za analogický symbol lze považovat židovský sedmiramenný svícen, v egyptské kultuře pak můžeme vysledovat podobnost s vyobrazením proslulé Aeskulapovy hole, což jsou dvě sinusoidy, obtáčející středovou osu. (Obr.: HID, CC BY 3.0 via Wikimedia Commons)

Jak zařadit do systému 3P a 8P

Pro pochopení funkce celého komplexu je především potřeba jednotlivé stavby správně zařadit do systému hetero-neutro-homo, jak jej popsal J. W. Park v teorii struktury 3P a 8P.

• Menkaurova pyramida je prvkem yang (hetero). Nejmenší pyramida je asociována s typickými yang hodnotami, kterými jsou přímost, linearita, světlo, Slunce (přímé sluneční paprsky). Samotné jméno faraona v egyptské transkripci je „Men-Kua-Ra“, je tedy spojen s egyptským slunečním bohem Ra.
• Chefrenova pyramida je prvkem neutro – je středním neutrálním prvkem spojovatele a kombinátora.
• Cheopsova pyramida je prvkem yin (homo). Je asociována s Měsícem, se zklidňujícím a ochlazujícím živlem vody, a také s ženskou yin cykličností (srovnejme s Menkaurem, tedy mužskou, yangovou přímostí a linearitou).

Zařazení jednotlivých pyramid do systému 3P (hetero-neutro-homo) můžeme shrnout v následující tabulce:

Tabulka 1 – zařazení jednotlivých prvků do systému 3P – hetero, neutro, homo

64 kroků ke složení Oka Boha Hóra

Podle naší hypotézy tak ve střední Chefrenově pyramidě vznikalo zmíněných 64 kombinací hexagramů [5].Těchto 64 kombinací (tedy 64 znaků složených ze šesti čar, buď přerušovaných yin, nebo plných yang) může nést různá označení, která jsou známa ze současné moderní vědy i starověkých tradic:

• Harameinův bod. Označení podle švýcarského fyzika Nassima Harameina, který tento hypotetický kombinatorický základ reality zkoumá pomocí fyzikálních a matematických metod.
• Mer-Ka-Ba. Egyptský výraz, který ve svých pracích používá autor Drunvalo Melchizedek [6]. Pojem Mer-Ka-Ba lze překládat jako světlo (Mer), duše (Ka) a tělo (Ba).
• Květ života. Pojem pocházející ze starověké tantry.

Bůh Thoth, který je v egyptské historii znám také jako Hermes Trismegistos – stavitel pyramid – podle egyptské mytologie sdělil bohovi Hórovi, že zná způsob, jak jeho rozdělené oko složit dohromady.

Současný americký Americký badatel Douglass A. White v práci „The Holistic Change Maker“ publikoval názornou tabulku skládání Hórova oka v 64 krocích [7]. Může se tak jednat o konkrétní návod Egypťanů, jak Hórovo oko složit pomocí kombinatoriky pyramid.

Obr. 4 Výzkumník Douglass A. White publikoval konkrétní tabulku skládání Hórova oka v 64 krocích. Vycházel přitom ze sekvence uváděné starověkými Egypťany, rekonstruované z papyrových záznamů.

Tuto tabulku jsme využili také ve flash aplikaci GIZA64.SWF, kterou si lze stáhnout z webu http://giza64.euweb.cz. Hráč v ní může zkusit, zda v postupu skládání objeví jednoduchý systém, a podaří se mu tak Hórovo oko sestavit dohromady. Nutno dodat, že rozložení barev a zvuků bylo v tomto případě zvoleno arbitrárně, a konkrétní přiřazení jednotlivých kombinací barev, zvuků a šesti částí Hórova oka může být ve skutečnosti zcela odlišné.

Čínská, nebo egyptská Kniha Proměn?

Pro tento poněkud neobvyklý pohled na egyptské pyramidy zní jedna z podstatných otázek, zda byla čínská Kniha Proměn s jejím číselným systémem známa již ve starém Egyptě. Kniha Proměn údajně pochází ze starověké Číny, avšak struktura egyptských pyramid se podle naší hypotézy nápadně podobá právě její číselné struktuře (64 hexagramů, tedy 8 krát 8 trigramů). Podle Douglasse A. Whitea v současnosti zatím nelze nalézt přímý důkaz, že Kniha Proměn pochází z Egypta (a že by tedy byla pouze později z Egypta přenesena do Číny, odkud známe její konkrétní podobu.) Možná badatelé nějaký důkaz o její předešlé přítomnosti v Egyptě objeví v budoucnu. Zřejmě nejpravděpodobnějším místem, kde by se doklady o tom mohly nacházet, je město Hermopolis ležící ve středu Egypta mezi jižními a severními provinciemi země. Toto město, nazývané také „Khemenu“, je také původním domovem egyptské „ogdoad“, tedy osmice božstev [8]. Z tohoto sídla a zdejšího chrámu však po mnoha tisíciletích zbyly jen ruiny, a proto jasné doklady o „egyptském I-ťingu“ scházejí. Douglass A. White tak uvádí pouze nepřímé indicie o přítomnosti Knihy Proměn v Egyptě – podle něj byla v Hermopoli nalezena její jednoduchá zárodečná forma, v níž jsou naznačeny jednotlivé yin-yang kombinace. Touto zárodečnou formou Knihy Proměn je egyptská osmice božstev ogdoad (známá z Hermopole), a vztahy mezi nimi. V každém případě je zjevné, že už samotné rozdělení Hórova oka na šest částí, tedy 64 hexagramů, přesně odpovídá právě numerické struktuře Knihy Proměn. Kromě egyptských pyramid je tato číselná struktura charakteristická také pro Chrám v Luxoru [9].

Pyramidy: „The ultimate mind fuck“

Celý komplex trojice pyramid v Gíze je především o slučování a spojování dvou protikladů (yin a yang, Cheops a Menkaure, Horní a Dolní Egypt), a proto má mnoho společného s mystickou sexualitou, jejímž praktikováním se zabývá například starověká tantra. Douglass A. White se ve svém díle věnuje postavě z egyptské mytologie jménem Ba-Ba. Je předchůdcem Thotha, a jeho osoba reprezentuje kultivaci člověka pomocí jógy, meditace a tantry, jakožto cesty k osvícení. Egypťané jeho jméno zapisovali hieroglyfem v podobě dvojice nohou – jedna noha představuje číslo osm, druhá noha pak druhou osmičku. Jeho dvojice dolních končetin je také symbolem bifurkace, tedy větvení (64 hexagramů vzniká větvením v posloupnosti šesti kroků, v sekvenci 2 – 4 – 8 – 16 – 32 – 64). Číňané tak hovoří o tzv. „ba-ba hexagramech“ – výslovnost čísla osm totiž v čínštině zní podobně jako „ba“. Pojem „ba-ba hexagram“ pak je interpretován jako základní věta, která je, dle našeho mínění, platná i pro pyramidy v Gíze: „osm krát osm rovná se šedesát čtyři.“

A právě mýtická postava Ba-Ba mohla přenést vědění o osmi trigramech a o Knize Proměn z Egypta do Číny (v čínském prostředí je tato postava jmenována jako Bao-Xi, přičemž White shledává řadu podobností v hieroglyfickém zápisu těchto dvou jmen) [10].

Zároveň je pozoruhodné, že postava Ba-Ba – asociovaná s větou „8 krát 8 rovná se 64“ – je spjata i s pyramidami, konkrétně vystupuje v Textech pyramid. V samotném závěru těchto textů je uvedeno, že „Ba-Ba svým falem odemyká dveře a brána k nebesům je otevřena“ [11]. V systému 3P a 8P jsou dvě nohy Ba-Ba prvky homo a hetero (8 krát 8), zatímco falus mezi nohama je středním prvkem neutro (tedy číslem 64 – viz tabulka č. 1.) Odemčení nebeských dveří falem tedy představuje finální spojení, dosažení mystické jednoty s kosmem, tantrické vyvrcholení [12]. Douglass A. White na tomto místě používá výrazu „ultimate mind fuck“.

Obr. 5 Překryje-li se obraz Hórova oka sagitálním snímkem lidského mozku, každá část reprezentuje oblasti středu mozku, a odpovídá také neuroanatomické lokalizaci smyslů. Část 1/2: čich. Část 1/4: zrak. Část 1/8: myšlení. Část 1/16 sluch. Část 1/32: chuť. Část 1/64: hmat. (Obr.: Kompak; Derivative work:  Benoît Stella; Vectorization:  Ignacio Icke, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons)

Praktické důsledky: cesta vzestupu

Jaké však mohou mít uvedené poznatky konkrétní důsledky v praxi? Víme, že Hórovo oko bylo Sethem rozsekáno na šest částí, a úkolem Egypťanů je složit ho dohromady. Těmto šesti částem je možné přiřadit i odpovídající části v centru lidského mozku [13]. Podle Egypťanů je mozek tím, co člověka odděluje od vnímání a prožívání vyšší skutečnosti, analogicky jako rozsekané Hórovo oko. Uvedená tabulka skládání Hórova oka v 64 krocích by pak mohla sloužit jako konkrétní kombinatorický návod pro cestu k harmonizaci, a tím k vyšším a sjednocujícím úrovním.

Autor uvítá ohlasy k tématu na mail: michalcerny.media@seznam.cz

Stáhnout celý článek ve formátu PDF: pyramidy-jako-kombinatorický-systém-2-část

Odkaz na první část: Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část)

Časopis !Argument se drží otevřené redakční politiky – články našich autorů tak nemusejí vyjadřovat názory redakce a jsou publikovány v rámci umožnění co nejotevřenější veřejné debaty.

Poznámky a literatura:

[1] Kap. Filosofické a přírodovědné základy čínské medicíny (str. 13-110) In: Růžička, Radomír: Mikrosystémy akupunktury z hlediska současného poznání. Nakl. Poznání, Olomouc 2002

[2] viz http://giza64.euweb.cz

Pozn.: Aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF jsou na tomto webu uloženy ve flash formátu SWF. Společnost Adobe ukončila podporu Flash playeru, proto je možné programy přehrát v bezplatné náhradě, nástroji RUFFLE: https://ruffle.rs/#downloads (Použijte prosím desktopovou verzi přehrávače. Soubor musí být pojmenován GIZA64.SWF, resp. GIZA.SWF).

[3] Povšimněme si podobnosti jména Seth či Sutech se Satanem, tedy Božím protivníkem. Zatímco kombinatorické složení oka Boha Hóra představuje spirituální cestu vzhůru směrem ke sjednocení, postava Setha, Sutecha či Satana tomuto duchovnímu vzestupu brání. 

[4] Kato, Akio: The concavity of the Great Pyramid Can Be Derived from Inward Sloping Courses Needed for the Stability. In: Archeological Discovery, Vol. 11 No. 2, April 2023

Dostupné on-line: https://www.scirp.org/pdf/ad_2023022716051094.pdf 

[5] Melchizedek, Drunvalo: Prastaré tajemství Květu života, svazek 2 (str. 407); PRAGMA, Praha 2009.

Pozn.: V systému pyramid jedná o slučování osmi trigramů (Nebesa, yang) s osmi trigramy (Země, yin), celý komplex staveb tedy má mnoho společného s praxí mystické sexuality, podobně jako například jóga či tantra. („Jóga“ znamená v překladu „spojení“, příbuznými slovy jsou anglické „join“, či slovanské „jho“.)

Drunvalo Melchizedek ve své práci popisuje osobnostní systém starých Egypťanů, vycházející právě z egyptské tantry. Egypťané podle něj nerozlišovali pouze dvě sexuální orientace, ale osm základních sexuálních typů. Konkrétně se jednalo o těchto osm kombinací: mužská heterosexuální, mužská homosexuální, ženská heterosexuální, ženská homosexuální, mužská bisexuální, ženská bisexuální, ženská asexuální, a mužská asexuální. Těchto osm sexuálních typů pak kombinovali s osmi typy osobností, čímž vzniká matrice 64 možných konfigurací osobnosti. Drunvalo Melchizedek pak popisuje konkrétní způsoby, jakými duše (Ka) při procházení reinkarnacemi volí mezi 64 konfiguracemi osobností – analogicky jako molekula dědičnosti DNA, která v evolučním procesu prochází 64 kombinacemi tripletů.

[6] Melchizedek, Drunvalo: Prastaré tajemství Květu života, svazek 1 (str. 23), svazek 2 (str. 454); PRAGMA, Praha 2009. 

Pozn.: Drunvalo Melchizedek hovoří o tom, že Egypťané rozlišovali osm způsobů programování Mer-Ka-By, analogicky k osmi základním sexuálním typům – programování mužské (heterosexuální a homosexuální), ženské (heterosexuální a homosexuální), obojetné (bisexuální mužské, bisexuální ženské), a žádné (asexuální mužské, asexuální ženské).

[7] White, Douglass A.: The Holistic Change Maker (Book of Changes) (str. 18); Sacred Scarab Institute, 2022

Dostupné on-line: https://www.dpedtech.com.tw/media/9-The-Holistic-Change-Maker-Book-of-Changes-古埃及與易經.pdf

[8] Pozn.: Výzkumník John Anthony West, autor knihy „Esoterický Egypt: Průvodce po posvátných místech“ uvádí, že v Hermopoli studoval i Ježíš Kristus, jehož učení je nápadně podobné egyptskému hermetismu.

[9] White, Douglass A.: The Senet Tarot of Ancient Egypt (str. 80); Delta Point Educational Technologies, 2004, 2011

Dostupné on-line: https://www.dpedtech.com.tw/en/the-senet-tarot-of-ancient-egypt/ 

Pozn.: Tato struktura je charakteristická také pro Chrám v Luxoru. Jeho Amenhotepův dvůr se 64 sloupy reprezentuje číselnou strukturu Knihy Proměn. Cesta hrdiny skrze chrám postupuje směrem od vyššího počtu sloupů (od složitosti světa) směrem k nižším číslům až ke dvojce, až k finální božské jednotě. Počet sloupů při cestě chrámem se snižuje od čísla 78 (64 základních kombinací plus 8 plus 4 plus 2), postupuje k číslu 64, následně pokračuje na 32, 8, 4, až je dosaženo čísla dvě, jako dvojice yin-yang, v podobě dvojice obelisků. Falus odemykající nebeskou bránu pak dvojnost kolabuje do jednoty. V tom lze vidět podobnost s trojúhelníkovým tvarem pyramid, kdy hrdina analogicky postupuje od mnohočetnosti světa, tedy od základny pyramidy, směrem k jejímu vrcholku, k jednoduchosti a finální božské jednotě. Jiným příkladem je větvící se strom bifurkací, který tvarem rovněž připomíná pyramidu – cesta probíhá od osmi trigramů, směrem ke čtyřce, dvojce, až ke konečnému splynutí s absolutnem. Jedná se tedy o proces finálního konce světa a „ukončení Hry“, naopak obrácený postup ve sledu kroků 2 – 4 – 8 je oproti tomu „začátkem Hry“ a stvořením světa. 

[10] White, Douglass A.: The Holistic Change Maker (Book of Changes) (str. 22); Sacred Scarab Institute, 2022

Pozn.: Douglass A. White v souladu s egyptskou mytologií označuje postavu Ba-Ba také jako „baboon“, tedy pavián. V egyptské kultuře se lze setkat s vyobrazením paviána (Ba-Ba) a ptáka ibise (bůh Thoth), kteří společně plují na loďce. Pavián (Ba-Ba) podává měsíční oko dozadu – směrem do minulosti – bohu Thothovi, zatímco sluneční oko směřuje do budoucnosti, ve směru plavby. Znak lunárního oka obsahuje 64 hexagramů Knihy Proměn.

[11] Dostupné on-line: https://pyramidtextsonline.com

[12] Pozn.: Pro doplnění kontextu – Bůh Horus ztratil solární oko v boji se Sethem. To druhé, lunární, bylo Sethem rozsekáno na 64 částí. Úkolem Egypťanů je vyléčit nestabilitu a cykličnost měsíčního oka, které kvůli poranění neustále mrká. Pomocí přímých slunečních paprsků (hetero, yang, Menkaure) usilují o vyléčení nestability a cykličnosti Měsíce (homo, yin, Cheops) a jeho 64 měsíčních fází, které jsou neúplné – v jednotlivých fázích vidíme pouze malou výseč, srpek Měsíce. Cílem je tak pomocí přímého slunečního světla (Menkaure) obnovit původní celistvost lunárního oka (Cheops).

[13] ReFaey, Karim: The Eye of Horus: The Connection Between Art, Medicine, and Mythology in Ancient Egypt

Dostupné on-line: https://www.researchgate.net/publication/333325577_The_Eye_of_Horus_The_Connection_Between_Art_Medicine_and_Mythology_in_Ancient_Egypt

AUTOR: Michal Černý

ZDROJ: Časopis Argument