ČESKO: Udržuje si nadhled a k panice má daleko. Proto její názor na pandemii, která zachvátila svět, se od části expertů liší. Primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra (ATB) v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Václava Adámková tvrdí, že existují mnohem větší infekční zabijáci, než je nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Lidé však řeší jen koronavirus. „Kolem současné pandemie panuje hysterie,“ říká primářka Adámková
Zaráží ji ignorace vysokého počtu úmrtí na spalničky či tuberkulózu. Mikrobioložka Václava Adámková upozorňuje, že tato infekční onemocnění mají mnohem vyšší úmrtnost než současné onemocnění COVID – 19. „Statistiky jsou alarmující. Například tuberkulózou, proti které se přestalo očkovat, se jen za předminulý rok celosvětově nakazilo 10 milionů lidí a 1,5 milionu na ni zemřelo. Na spalničky ještě v roce 2018 zemřelo 140 tisíc dětí mladších pěti let,“ přináší doktorka Adámková znepokojující čísla o těchto chorobách, nad nimiž se laická veřejnost už nepozastavuje. Stejně tak jako nad chřipkou.
„Na její následky od začátku roku v České republice už zemřelo více než 50 lidí,“ dodává. Proto ji počet úmrtí na COVID-19 nevyvádí z rovnováhy. „Jelikož už byla Ústavem zdravotnických informací a statistik České republiky (ÚZIS) zveřejněna objektivní data, kdy počet úmrtí na onemocnění COVID-19 je 0,25/100 000 obyvatel, tak mě tato bilance neděsí,“ konstatuje primářka Václava Adámková.
Paní primářko Adámková, statistika úmrtí u jiných infekčních chorob je bez přehánění děsivá. Jak si vysvětlujete, že obyčejní lidé se nad tuberkulózou či spalničkami nepozastavují, ale o novém typu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, hovoří každý?
Opravdu netuším, proč se tak děje a čím si nový typ koronaviru SARS-CoV-2 tuto pozornost vysloužil. Pravděpodobně zprávy, zprvu odborné, unikly na sociální sítě, kde si žily svým životem, a jak se šířily dál, tak k nim byla přidávána takzvaná pseudofakta o svědectví zúčastněných, ale to už byly pouze hoaxy. Bohužel tomu uvěřilo mnoho lidí, včetně odborné veřejnosti.
Mnozí podceňují i chřipku, na niž umírá velký počet pacientů. Kdyby u nás vypukla pandemie chřipky A, byly by následky horší než ty, jaké v současnosti zažíváme s koronavirem? Co by v zemi nastalo?
Statistiky říkají, že na chřipku od začátku roku v České republice již zemřelo více než 50 lidí. Je spekulativní říkat, co by bylo, kdyby…Ale oběti na životech při pandemii chřipky typu A jsou obrovské, přestože existují specifická antivirotika. Mnoho lidí během chřipkových epidemií umírá na bakteriální superinfekce, které jsou často vyvolané kmeny bakterií odolnými na antibiotika, což situaci rozhodně neulehčuje. Bylo tomu tak i při minulých celosvětových pandemiích, včetně tzv. Španělské chřipky, kde sice nebyl problém s rezistencí bakterií k antibiotikům, ale s tím, že žádná antibiotika nebyla tenkrát známá.
Zarazilo mě, že matky dětí odmítají své potomky dát očkovat proti spalničkám, část národa odmítá očkování rovněž proti chřipce, i když je to dobrá prevence. Co říkáte, že najednou téměř každý volá po látce, která by ho před koronavirem ochránila, a byl by ochoten očkování podstoupit?
Důvodem, proč někteří lidé očkování odmítají, je strach z možných vedlejších nežádoucích účinků. Ale je třeba si uvědomit, že tyto se mohou vyskytnout a vyskytují u každého očkování, nejenom u očkování proti spalničkám. Často je to proto, že se lidé, respektive děti očkují ne úplně zdravé. To znamená, že mají třeba rýmu nebo lehký kašel a pak, když je jejich imunitní systém navíc zatížen očkovací látkou, tak může reagovat nepřiměřeně.
ODBORNICI NEDĚSÍ POČET ÚMRTÍ V ZEMI NA KORONAVIRUS
Mnozí se nyní upjali na lék remdesivir, který by měl koronavirovou infekci zlikvidovat. Stane se tedy spasitelem nebo vědci přijdou s jiným medikamentem či vakcínou?
To ukáže až čas, zatím nemáme dostatek důkazů ani klinických hodnocení, abychom to mohli nějakým seriózním způsobem posoudit.
Platí stále váš názor, že kolem koronaviru SARS-CoV-2 panuje hysterie nebo současná situace vás přiměla ke změně pohledu?
Zatím mě nic nepřesvědčilo o tom, že bych měla na svém pohledu něco měnit. Spíše naopak.
Dobře, zeptám se jinak. Neděsí vás rostoucí počet obětí u nás?
Odpovím zcela jasně. Protože už konečně byla Ústavem zdravotnických informací a statistik České republiky (ÚZIS) zveřejněna objektivní data, kdy počet úmrtí na onemocnění COVID-19 je 0,25/100 000 obyvatel, tak neděsí.
Čím si vysvětlujete, že normálně je u infekčních onemocnění běžné udávat nemocnost na 100 000 obyvatel či procento nemocnosti populace, u koronaviru se bez vztahu k celku mediálně řeší případ od případu? Nemůže to vyvolat paniku?
Naštěstí, jak jsem zmínila v předchozí odpovědi, už máme objektivní data, takže doufám, že to přispěje alespoň k částečnému uklidnění. Čím více budeme mít výsledků, tím přesnější odhady a výhledy budou a tím méně mediálně zajímavá budou tato fakta.
Molekulární biolog Omar Šerý tvrdí, že koronavirus může způsobovat záněty varlat a neplodnost. Souhlasíte s ním?
K této problematice nemám žádné dostupné relevantní informace, a tak se nemohu odborně vyjádřit.
Tak jinak. Jaké ještě další nebezpečí může koronavirus způsobovat, aniž bychom to tušili?
Neočekávám, že se objeví něco neobvyklého. Již onemocněl dostatečně velký počet lidí na to, aby se nějaké „neočekávané“ příznaky objevily.
KDYŽ CHYBÍ LOGIKA: BIATLON BEZ LIDÍ, NA DERBY DAV
Neustále se hovoří o používání roušek v době pandemie. Vy jste v jednom z mnoha rozhovorů uvedla, že virus je tak malý na to, aby ústenka lidi ochránila a její používání má spíše psychologický efekt. Mají se tedy roušky, jejichž nošení povinně nařídila vláda, užívat?
Je to nařízení vlády, a to musíme všichni respektovat. Ale ani Světová zdravotnická organizace (WHO) ani samotní odborníci z Číny nedoporučují plošné ustavičné nošení roušek. Pouze u nemocných jedinců nebo u personálu, který se o tyto pacienty stará, popřípadě v Číně, kde je vysoká hustota zalidnění, tak třeba v přeplněných dopravních prostředcích to opodstatnění má. Ale je to pouze takzvaně mechanická zábrana šíření kapének, nikoliv samotného viru.
Vy schvalujete opatření, jaká zavedla vláda premiéra Andreje Babiše. Ale poukázala jste na podivnou časovou posloupnost. Světový pohár biatlonistů v Novém Městě na Moravě muselo být bez diváků, ale na pražské fotbalové derby mezi Slavii a Spartou, které se hrálo tentýž víkend, mohlo přijít téměř 20 tisíc fanoušků. Mělo toto nařízení logiku?
Nic logického jsem na této časové souslednosti opravdu nenašla.
Podobně asi mnozí nechápou, že v době celostátně nařízené karantény mohou lidé do obchodů, ale dámy nemohou navštívit svoji kadeřnici, k níž určitě chodí méně zákaznic než do obchodních řetězců. Nezaráží vás to?
Zaskočil mě výběr míst, kam lidé mohou anebo ne. Potraviny, lékárny, drogerie, zdravotní pomůcky, to je samozřejmé, že tyto služby musí fungovat a být pro lidi dostupné. Ale ostatní výběr je podobně zajímavý jako u těch selektivních zákazů sportovních akcí, samozřejmě míním před zavedením celoplošných opatření.
Mimochodem Švédsko nechává infekčnímu onemocnění volný průběh, restaurace, obchody i školy jsou otevřeny. Tamní vláda si od toho slibuje, že lidé se vzájemně promoří a získají tak imunitu. Neměli jsme se i my vydat touto cestou?
Možná měli, ale teď už je to těžké soudit. Nezbývá než počkat a zpětně vyhodnotit oba přístupy. Bez emocí a obviňování.
DVOJÍ METR NA DODRŽOVÁNÍ HYGIENICKÝCH NAŘÍZENÍ
Ústavní činitelé neustále vyzývají, aby lidé dodržovali veškerá hygienická vládní nařízení. Ale poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý se místo karantény šel klidně po návratu z Číny najíst do restaurace, naposledy část národa rozlítil přístup premiéra Andreje Babiše, který si šel koupit zmrzlinu, ačkoli ministerský předseda nabádá, aby lidé kromě cest do práce a nezbytného nákupu jinam nechodili. Jak toto chování jako lékařka vnímáte?
Evidentně ten nastavený metr není stejný pro všechny. A tak to bylo vždycky, jsme si rovni, ale někteří rovnější. A bude to tak pořád.
Často v době pandemie kritizujete tisk, který neuváženými články může způsobit chaos, a dodáváte, že dokud bude epidemii neustále živit, tak nikdy ze země nezmizí. Jak by podle Vás měla média o koronaviru informovat?
Podle mého názoru by masmédia neměla přejímat neověřené zprávy, typu jeden belgický lékař popsal…, jeden čínský lékař zmizel, když …a podobně. Zprávy, které obsahují relevantní informace by měly být konzistentní, bez citového zabarvení, nikoliv vytrhnout z původní odborné publikace pouze „nějaká“ čísla, a ty pak prezentovat palcovými titulky.
Přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš tvrdí, že i u nás se časem nakazí 70 procent pacientů. Máte stejný názor jako uznávaný infektolog?
Možná to bude i více. Je to přirozený průběh nákazy v čase. Otázkou pouze je, jak dlouho to bude trvat. Čím dříve se stav ustálí, tím lépe.
Kdy podle vás bude koronavirus v České republice kulminovat a kdy se tak situace začne lepšit?
To je otázka pro epidemiologa. Ale já osobně doufám, že co nejdříve, aby se vše vrátilo do normálních kolejí a ty dopady „koronavirové hysterie“ nebyly katastrofální až nevratné.
Diskuze