Proč jsou v ČR nejvyšší účty za elektřinu ve V4?

Průzkum maďarského regulačního úřadu energetických a veřejných služeb (MEKH) o cenách v hlavních městech V4 zjistil, že obyvatel Prahy letos v lednu zaplatil za kilowatthodinu (kWh) v přepočtu 22,15 eurocentu (zhruba 5,50 Kč), kdežto obyvatel Budapešti za ni dal pouze 11,32 eurocentu (2,80 Kč). Ve Varšavě stojí kilowatthodina 18,06 eurocentu a v Bratislavě 17,04 eurocentu.

Pro porovnání jsme se obrátili na statistiky Eurostatu, které uvádí o něco menší rozdíly: v prvním pololetí 2019 cena za elektřinu v ČR činila 0,1748 EUR za kWh, na Slovensku 0,1577, v Polsku 0,1343 a v Maďarsku 0,112 EUR za kWh. Pro vysvětlení cenových rozdílů v zemích Visegrádské skupiny se Sputnik obrátil na tiskového mluvčí skupiny ČEZ Romana Gazdíka. Podle odborníka ceny v jednotlivých státech definuje především místní trh.

Vlády (ale ne všechny) energetiku pěvně drží

„V Česku je obchodní složka elektřiny určována tržně. Existuje tu zhruba osmdesát aktivních obchodníků, kteří elektřinu prodávají a navzájem si konkurují. Obchodní část ceny elektřiny (v případě domácností to je cca 1/3 ceny) není státem regulována ani nijak korigována. Regulovaná část je určována energetickým regulačním úřadem. Například, v případě podniků je to zhruba naopak a dvě třetiny ceny jsou stanoveny obchodně a jen zhruba třetina regulovaně,“ řekl expert na energetické zdroje.

Podle pana Gazdíka v Evropě je stále řada států, které navzdory snahám EU se trh s elektřinou liberalizovat, do trhu zasahují a ceny pak přestávají být jednoduše srovnatelné. Dodal k tomu také, že rozdílná politika států vůči cenám dělá jejich porovnání náročné: „Děje se to i v rámci V4. Například Polsko vydalo speciální zákon zmrazující ceny elektřiny.“

Koncem roku 2018 polská vláda uzákonila cenu na elektřinu pro domácnosti na úrovni roku 2018.  K tomu ČT24 uvedla, že daň z elektřiny klesla o 75 % a distribuční poplatek o 95 %. Rychlé schválení vládní strany Právo a spravedlnost tehdy ostře kritizovala místní opozice jako populistický krok.

Kromě Polska tendenci regulovat ceny energií má i Slovensko, tvrdí Gazdík. V sousední zemi koncem minulého roku šlo ovšem o zmražení ceny na zemní plyn. Premiér SK Peter Pellegrini spolu s vládou schválil regulaci cen státní společnosti SPP do května roku 2020. Návrh předložil tehdejší ministr hospodářství a místopředseda strany Směr-SD Peter Žiga.

Z čeho všeho se skládá účet za elektřinu

Trh s elektřinou v Česku je stále zčásti regulovaný, poznamenal Gazdík a podrobně vysvětlil, z čeho se skládá finální cena na účtu za elektřinu v ČR: „Faktura u domácností je ze dvou třetin tvořena regulovanými poplatky, v případě firemních zákazníků tvoří regulované poplatky zhruba třetinu. Zjednodušeně se dá říct, že jde o poplatky za fungování sítí, kterými elektřina ke spotřebitelům proudí, aby byly sítě udržovány, opravovány a budovány, jsou potřeba neustálé investice.“

Expert v rozhovoru poznamenal, že sítě na velmi vysokém až nízkém napětí jsou v rukou několika distributorů, kdežto přenosová soustava na velmi vysokém napětí a zvláště vysokém napětí („největší sloupy“ a „největší dráty“) je přímo v rukou státu.

K regulaci státu v tomto odvětví energetiky Gazdík uvedl, že role státu je odůvodněná a stále významná: „Je to podobně jako dálnice a silnice. Cenu za dálnice a silnice určuje stát, po nich pak jezdí autobusoví dopravci, kteří soutěží o zákazníky. Stejně tak osmdesát dodavatelů elektřiny soutěží o své spotřebitele. Role regulace je však v tomto odvětví stále silná.“

Počasí a elektřina

Neméně významným faktorem nepřímo ovlivňujícím cenu elektřiny v České republice je podle mluvčího ČEZ globální oteplování. Podle slov experta globální oteplování je potvrzeným faktem a je to dáno tím, že průměrné teploty rostou a roste i ppm skleníkových plynů v atmosféře (počet molekul oxidu uhličitého na milion molekul a atomů suchého vzduchu – pozn.red).

Studie The Economic Times uvádí, že globální oteplování v současnosti činí 0,2 °C za desetiletí. Tento ukazatel je dán minulými a trvajícími emisemi. V období 1880 až 2012 se průměrná teplota ve světě zvýšila o 0,85 °C, v letech 2006–2015 o 0,87 °C. K největšímu oteplování podle studie došlo v posledních 35 letech, přičemž 16 ze 17 nejteplejších let bylo zaznamenáno od roku 2001.

Podle pana Gazdíka mají klimatické změny přímý vliv především na ceny takzvaných emisních povolenek: „Klimatické změny samotné ale cenu energií v Česku nezvyšují. Velký vliv na cenu elektřiny má nicméně cena emisních povolenek, které platí uhelné a plynové elektrárny za to, že mohou vyrábět.“

Připomínáme, že systém emisních povolenek, který má být nástrojem ke snížení emisí uhlíkových plynů, umožnuje svým subjektům (jednotlivým státům) obchodovat s povolenkami v rámci European Union Emission Trading Scheme (EU ETS), jehož součásti je i Česká republika. Evropský systém tak zahrnuje 11 000 zařízení energetického sektoru. Jeho provozovatelé v ČR se řídí zákonem č. 383/2012 Sb. a své emise každoročně vykazují Ministerstvu životního prostředí.

Nákladný přechod na novou energetickou soustavu

Česká republika se v rámci EU zavázala ke společnému plnění plánu o uhlíkové neutralitě do roku 2050. V rozhovoru Roman Gazdík také tuto skutečnost připomněl a uvedl, že Evropa se shodla na větší ochraně životního prostředí s cílem přejít k čistějším bezemisním zdrojům, které nebudou mít negativní vliv na přírodu.

Zde bychom měli připomenout, že Polsko i Česko se již dříve stavily proti tomuto termínu a požadovaly výjimky pro svou energetickou soustavu, ze které nelze jednoduše vyloučit uhelné elektrárny. Premiér Andrej Babiš uvedl, že Česká republika se současně neobejde bez jaderné energetiky.

Nákladům spojeným s přechodem na bezuhlíkovou energetiku se věnoval průzkum týmu vědců pod vedením Marka Jacobsona a Marka Delucchi ze Stanfordské univerzity. Studie zkoumala náklady jednotlivých států spojené s přechodem na čistou energetiku s vyloučením jádra a přišla s částkou 2,5 biliónu korun za podmínky, že v tomto případě by Česká republika musela musela vyrábět 53 % energie pomocí slunečných elektráren a 44 % na základě větrných elektráren. Studie byla kritizována kvůli tomu, že nebrala zřetel na reálie jednotlivých států.

Proč je v Německu a Dánsku nejdražší elektřina

V rozhovoru se Sputnikem Gazdík také poznamenal, že přechod z uhelné energetiky na bezuhlíkovou jednoduše něco stojí a nese s sebou samozřejmě náklady.

„Přejít z méně ekologické výroby na ekologičtější s sebou nese samozřejmě zvýšené náklady, které se ale celospolečensky vyplatí. Ceny obnovitelných zdrojů však výrazně klesly. Například výroba v solárních elektrárnách v aukcích je dnes víceméně na úrovni ceny tržní, stejně tak jako cena elektřiny z budoucích offshore větrných parků. Nová technologie je vždy dražší než ta prověřená. Dnes už začínají obnovitelné zdroje nicméně patřit mezi tu „prověřenou“ technologii,“ podotkl Roman Gazdík.