JAPONSKO/NĚMECKO/ČÍNA: Čtvrtým dílem miniseriálu o vztahu konkurentů Číny v Asii a kdesi v Americe, ukončíme ohlédnutím za dvěma kamarády z 2.světové války z Tokia a Berlína, kteří se dnes snaží neobratně o něco, co lze s nadsázkou nazvat spoluprací.
Rok 2021 ukázal, že země EU se z větší části vciťují do hysterického protičínského postoje Washingtonu, ale nemají zájem projevit radikálnější postoj vůči Číně, aby se jim důležitý obchodní partner – Peking – neodcizil, uvádí publicista František Roček.
Německé tápání
„Japonsko a Německo se shodují na indopacifické strategii“. Tak zní titulek z japonských novin o tom, jak Peking je (trošičku) asertivnější, Tokio a Berlín v sobě nacházejí cenné partnery, jak bylo možné
si přečíst 15. listopadu 2021.
V článku zdůraznili, že německá fregata Bayern v listopadu vplula do přístavu v Tokiu poté, co skončilo společné cvičení s námořními silami sebeobrany Japonska ve vodách jižně od hlavního města země. Tak zní oficiální zpráva.
Návštěva fregaty v Japonsku, která začala 5.listopadu, byla prvním pro německé vojenské plavidlo za posledních 20 let. Je součástí širší mise, která „má ukázat podporu svobodě plavby v indopacifickém regionu“.
Deklarovaná „podpora“ jednou malou lodí je spíše dokladem nepodstatnosti německého námořního předvádění se.
Na zpáteční cestě měla německá menší válečná loď provokativně proplout Jihočínským mořem, kde Čína uplatňuje rozsáhlé nároky a prosazuje svou moc.
Německo nepatří mezi obvyklé aktéry na rozdíl od Velké Británie nebo Francie, které se rády předvádějí. Jde o součást nové politické módy.
Podle japonských novin je to signál, že svět musí věnovat pozornost bezpečnostním opatřením, která jsou přijímána mezi Japonskem a Německem, a jejich indopacifickým strategiím z několika důvodů.
Z článku v Japan Times vyplývá, že USA chtějí propojit svou politiku s nátlakem ze zemí EU resp. NATO:- Evropa a Asie je propojena. Viz společná zájmová aliance Japonska a Německa s USA. Ale také obchodní souvislosti: Den po připlutí Bayernu do Tokia německá média informovala (ač to byla již řadu let známá informace), že motory vyvinuté v Německu byly použity v čínských válečných lodích, což obchází zbrojní embargo EU vůči Číně.
- Japonsko a Německo hostí nejvíce amerických vojáků umístěných v zahraničí, a společný historický odkaz druhé světové války omezil jejich role, které Tokio a Berlín hrály v mezinárodních bezpečnostních záležitostech. I když se sousedé Německa a Japonska již nebojí jejich remilitarizace tolik jako v minulosti, stále mají potenciál hrát významnou roli v globální vojenské rovnováze moci jako služebníci USA.
- Japonsko a Německo mají (zatím) třetí a čtvrtou největší ekonomiku na světě, což znamená, že jejich postoje vůči USA a Číně mají významné důsledky pro geoekonomiku v regionu. Čili záleží na tom, jestli USA budou mít moc využít/zneužít německého průmyslu vůči Číně. Tato služba Američanům se má nazývat strategií EU pro tzv. indopacifický region.
- vlády Japonska a Německa si v posledních desetiletích získaly pozitivní pověst v globálním společenství jako opatrní a umírnění aktéři, pokud jde o diplomacii.
To je důležité ve vztahu k Číně, protože mnoho zemí – dokonce i těch, které mají silné obavy z chování Pekingu na jeho území i mimo něj – se zdráhá znepřátelit si Čínu jako ekonomickou mocnost. Role Německa pro potřeby USA bude, že nová politicky liberálně přihlouplá vláda Německa bude zneužita jako soudce vzdychajícího nad čínskou hrozbou. „Regionální strategie obou zemí prý zdůrazňují univerzální hodnoty, jako jsou lidská práva a pořádek založený na pravidlech,“ napsal Japan Times zcela obecně a neurčitě o jenom mlhavě naznačených hodnotách.
Podle japonského deníku to je důležité, protože Japonsko není považováno za neutrálního pozorovatele kvůli svým územním sporům s Čínou a japonským masakrům v Číně za války.
Německý vlezdoprdelismus v Šanghaji
Přesto, že Japonsko není velký kamarád Německa, nová německá vláda budí sympatie svým liberálně zeleným naivismem ohledně lidských práv. Němečtí vládní politikové mohou politicky podporovat protičínskou agendu v oblasti sporů o ostrovy. Obavy Tokia ohledně sporů v Jihočínském moři jsou jasně viditelné ve strategických dokumentech Japonska navzdory pečlivé diplomatické rétorice vlády. Naproti tomu německý politický pamflet pro rok 2020 zmiňuje Čínu mnohokrát (62x na 68 stranách), ale opatrnost kritiky vůči Číně je zřejmá. Pro Německo přes všechno pseudodemokratično je důležité mít příjemné kšefty s Čínou.
Mimořádně zajímavá je informace: Německo navrhlo, aby fregata Bayern připlula na zdvořilostní návštěvu také do čínského přístavu v Šanghaji, ale Peking pokus o politický vlezdoprdelismus odmítl.
Spojenci z druhé světové války Japonska a Německo přijali strategii posezení v zákopové válce mimo čínský dostřel, ale s dobře viditelnými fanglemi vystrčenými do větru postdiplomaticko – kšeftařských keců.
AUTOR: František Roček
ZDROJ
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi