Region Asie je hospodářskou zónou, která je stejně úzce propojená jako EU. Navíc je chráněna před ekonomickými šoky z USA a Evropy. Asijské století začalo

ASIE: Komentátor David Goldman tvrdí, že asijský region se stal úzce propojenou ekonomickou zónou.

Ekonomičtí historici jednou položí začátek asijského století do května 2020. V té době se totiž většina asijských ekonomik vrátila k plné zaměstnanosti, zatímco Západ se stále potýká s karanténou. Asie se ukázala být propojenou ekonomickou zónu, stejně integrovanou jako EU a zároveň chráněnou před ekonomickými šoky z USA a Evropy.

Goldman tvrdí, že výborným indikátorem ekonomické aktivity jsou denní údaje od Google, které zobrazují lokaci pracovníků pomocí smartphonů. 13. května byl Tchaj-wan, Jižní Korea a Vietnam zpět na běžné úrovni, Japonsko (a Německo) 20 % pod normálem, USA, Velká Británie a Francie jsou paralyzovány. Google se v Číně nedá použít, ale dostupná evidence ukazuje, že se Čína blíží Jižní Koreji, tedy normálu.

Asijské ekonomické oživení je spjato s úspěšným zvládnutím pandemie. Čína, Japonsko, Jižní Korea či Singapur mají smrtnost na desetině Německa a na setině Francie či USA. USA mají problém otevřít ekonomiku, protože mají vysokou míru nákazy. Dvě továrny firmy Ford se otevřely, ale vzápětí zase zavřely, protože zaměstnanci měli pozitivní testy na koronavirus.

Asijský úspěch souvisí s prevencí. Dlouhodobým motorem asijského růstu je ale Čína a její postavení technologické supervelmoci. Očekává se, že Národní shromáždění schválí investice do sítě 5G, do další automatizace, samořídících aut i umělé inteligence.

Asie je kohezní ekonomický blok, tvrdí Goldman. Šedesát procent obchodu asijských zemí se odehrává v Asii, což je zhruba stejný poměr jako v EU. Aktuální údaje ukazují, že asijské propojení roste, zatímco vazba na USA klesá.

Nárůst čínského obchodu s jihovýchodní Asií, s Jižní Koreou a Tchaj-wanem ukazuje míru asijské integrace. Čínské exporty do Asie rostly mnohem rychleji než obchod s USA. Dobře se daří i čínské burze, zatímco jiné burzy jsou tvrdě v záporu. Síla čínské burzy je podivuhodná vzhledem k eskalaci ekonomické války s USA. Připomeňme, že USA zakazují exporty počítačových čipů, které jsou vyráběny americkými technologiemi kdekoliv na světě, čínským firmám, které jsou na blacklistu. Nemluvě o snahách dostat čínské firmy z americké burzy.

Čínskou burzu táhnou zdravotnické technologické firmy, jako třeba Alibaba Health Information. USA jsou konsternovány, že je to právě Čína, komu koronavirus dodal popud k rozvoji analýzy velkých dat ve zdravotnickém sektoru.

Americké ministerstvo obchodu uvalilo kontroly na prodej polovodičů čínským firmám, tedy pokud jsou vyráběny americkou technologií. Huawei, světový lídr v 5G, si připravuje vlastní čipy a má kontrakty s tchajwanskou Semicondutor Manufacturing Corporation, která je v čipech světovou špičkou. Tato firma používá americká zařízení a bude tedy spadat pod zákaz. Analytici nyní netrpělivě očekávají, jak budou USA pravidla vynucovat.

Ze strany Trumpovy administrativy je sázka proti Číně hodně vysoká. Zatím se americké administrativě nepodařilo své spojence odradit od obchodů s Huawei, přestože o této firmě tvrdí, že je hrozbou pro americkou národní bezpečnost. Pokud se USA podaří firmám nařídit, aby Huawei neprodávaly špičkové polovodiče, pak bude mít čínská firma problém, píše Goldman. Huawei má údajně velké zásoby, čínské dovozy polovodičů se v letech 2017-2018 zdvojnásobily, neboť Čína si počínala obezřetně. Je ale jasné, že plně aplikovaný americký zákaz by čínskou firmou poškodil.

Výroba polovodičů je poslední silnou technologickou kartou, kterou má Washington v ruce. Američtí manažeři a inženýři nediskutují zda, ale kdy se Číně podaří překonat americké a holandské stroje a vyrábět si vlastní. Čína možná nebude schopná rychle vyrábět špičkové počítačové čipy, ale zcela jistě si hned může najmout inženýry po celém světě. Tchaj-wan je hlavní zemí výroby čipů a již desetina jeho inženýrů pracuje v Číně, za dvojnásobný plat, tvrdí Goldman.

Minulá zkušenost ukazuje, že Čína byla schopná vybudovat špičkovou technologickou autonomii mnohem rychleji, než se očekávalo. Telekomunikační firma ZTE měla v dubnu 2018 veliký problém, když USA uvalily embargo na prodeje čipů Qualcomm. Už v prosinci 2018 jí ale Huawei dodávala své vlastní čipy s větším výkonem než Qualcomm. Čína k výrobě čipů stále používá americký software a stále je závislá na tchajwanských zařízeních používajících americké technologie. Pokud se ale nyní Číně podaří rychle dosáhnout soběstačnosti i v čipech, padne poslední síla americké technologické dominance.