Senátor Doubrava: Agresivní USA jsou nebezpečné pro sebe i NATO

V rozhovoru s ústeckým publicistou Františkem Ročkem senátor rekapituluje proč dnes mezi nejnebezpečnější na světě patří podle amerických akademiků „demokratické“ Spojené státy americké.

Roček: Občane senátore, v úvodu knihy uvádíte, že jste netušil, že již tři roky po vydání knihy Studená válka 2.0. napíšete další knihu na stejné téma. Neboť došlo k netušené eskalaci. Jak se to projevuje?

Doubrava: V knize uvádím, že za vše hovoří fakta, se kterými se setkáte přímo v USA. Jenom od roku 2018 do roku 2020 se vláda Spojených států zavázala v 85 zemích spolupracovat (zasahovat) v rámci  „protiteroristické“ činnosti. Bohulibou misijní činnost amerických vojáků, dodavatelů a žoldáků systematicky sleduje americká akademická obec, zvláště Watson Institute na Brown University.

Přitom to je jenom vrchol ledovce amerického vojenského vměšování do světa lidí. Dochází k tomu stále, i za Bidena. Dochází k historicky bezprecedentní americké vojenské přítomnosti na této planetě udržováním více než 800 zámořských vojenských základen po celém světě. USA dosud mají prostředky, aby v reálném čase tento moloch udržovaly při životě a ovlivňovaly geopolitiku.

Roček: Proto místo snižování válečnického rozpočtu dostal od stařečka Bidena Pentagon ještě více peněz, než dostával?

Doubrava: Jsou to náklady na to, aby americké firmy měly usnadněné obchodování a investování generující zisk. Daňové výnosy jsou využívány ve prospěch státní pokladny USA. Ale tato logická konstrukce je narušována tvrdou realitou. Stát USA musí dotovat tento systém světové nadvlády z půjček. V článku „Náklady na válku financovanou dluhem“ (Brown university, leden 2020) je připomenuto, že s různými válkami po 11. září 2001 proti teroristům (a tím i proti svých ekonomickým potenciálním protivníkům v okolí) americký Kongres neměl velký problém, když nikdo nepožadoval prostředky na válku, a proto válečné výdaje pocházely z příjmů federální vlády. Spíše než zvyšovat daně nebo přesouvat prostředky z jiných částí federálního rozpočtu Bushova administrativa se rozhodla pro populistické řešení a snižovala daně a zvyšovala výdaje na válku. USA z rozpočtového přebytku propadly do deficitu, což následně zvýšilo státní dluh a úroky, které musí být z tohoto dluhu zaplaceny.

V druhé knize o nové studené válce uvádím, že od září 2001 byly války vedené USA v Afghánistánu a Iráku a později v Sýrii, Jemenu, Pákistánu a dalších oblastech, údajně souvisejících s globální válkou proti teroru, financovány výhradně z půjček. Asi 40 procent financi je ze zahraničních půjček.

Výpočet nákladů od září 2001, počínaje 16 miliardami dolarů v roce 2001, roste na více než 200 miliard dolarů v roce 2008 a pokles nakonec na přibližně 75 miliard dolarů do roku 2019, což jsou přibližně 2 biliony dolarů od roku 2001 do roku 2019. (Heidi Peltier, The Cost of Debt-financed War: Public Debt and Rising Interest for Post-9/11 War Spending, January 2020 – Brown university)

Roček: Jak se rozvíjí americká mírotvorně smrtelná činnost v posledních požehnaných letech?

Doubrava: Mezi mise a operace patří nálety a útoky dronů, pozemní bojové operace, programy – operace, ve kterých americké speciální operační síly plánují a kontrolují mise partnerských sil, přípravu na budoucí boje čili vojenská cvičení a trénink zahraničních sil. Další (neviditelné) mise používají americké vojenské základny pro špionážní a protiteroristické operace ve spojené s reciproční odměnou/prodejem zbraní zahraničním vládám. A to navzdory tvrzení Pentagonu, že USA přesouvají svůj strategický důraz z protiteroristické činnosti směrem k velké mocenské konkurenci s Ruskem a Čínou. Protiteroristické operace se v posledních letech rozšířily. Jedná se zhruba o 100 destinací, z toho 85 byla schopna Brownova univerzita identifikovat (http://watson.brown.edu). Není dostatečně zdůrazněno, že na této americké zálibě mají velký materiální a lidský podíl také sluhové Američanů z NATO.

Roček: Bohužel, místo aby USA pomohly snižovat napětí, eskalují vztahy a stahují evropské státy do své politické žumpy. Kdo patří mezi největší americké vlezdoprdelky v rámci NATO?

Doubrava: Jasně se to projevilo v kauze zpackané dvacetileté války v Afghánistánu. Kromě USA patřilo mezi pět nejvýznamnějších zemí, které vyslaly vojáky do nešťastné války v Afghánistánu: Velká Británie, Německo, Francie, Itálie a Kanada. Nejservilnější podržtašky představuje Velká Británie, což je vidět z toho, že Britové nasadili zhruba dvakrát až třikrát více vojáků než ostatní nejvýznamnější spojenci, pokud se srovná počet vojáků k populaci ve státě.

Podle Brownovy univerzity britské a kanadské jednotky vystavily své vojáky dvojnásobnému riziku, než tak učinily americké jednotky. Nejvýznamnější spojenci ztratili více než tisíc životů v konfliktech vedených USA v Afghánistánu a Iráku. Když se měří procento jejich ročních výchozích vojenských výdajů, utratilo Spojené království a Kanada zhruba o polovinu více v Afghánistánu než Spojené státy. Pokud se měří u těchto nejpilnějších sluhů z NATO poměru k jejich hrubým domácím produktům (HDP), USA poskytly méně zahraniční pomoci než ve Velké Británii, a přibližně stejnou částku jako Německo a Kanada. Evropská státy NATO se projevily z hlediska mezinárodní politiky jako idioti, protože jak přímo ve studii Brownovy univerzity o tomto fenoménu je uvedeno, že „primárním zájmem západních spojenců na tom, aby významně přispěli (v afghánských aktivitách), nebyla jejich vlastní bezpečnost, ale upevnění jejich vztahů s USA. Mezi ochotné blbce patří bohužel i Česká republika.

Roček: To znamená, že USA budou na spojencích i vydělávat?

Doubrava: Sice USA platí velkou část nákladů na fungování NATO, ale nesmíme zapomínat, že jde o alianci, která je vlastně ve vlastnictví Američanů a pracuje pro ně. Takže si Američané platí NATO  pro sebe, ne pro nás. A k tomu na spojencích i vydělávají. Třeba hloupí Poláci zbytečně utratí v přepočtu kolem 130 miliard korun za koupi 250 kusů nejnovější verze tanků Abrams. Přitom není proč, protože ruská armáda je v obranné pozici.

Roček: V pátek v Mnichově byla zahájena tradiční bezpečnostní konference. Koná se od roku 1962, se srandovním cílem dosáhnout míru prostřednictvím dialogu. Ale vždy to byla jenom propagandistická žvanírna. Podle organizátorů oznámilo svou účast na konferenci více než 30 hlav států a vlád, 100 ministrů a zástupců různých organizací, včetně NATO, EU a OSN. Čili přijeli i kreténi z české fialové vlády. Kecy budou i letos stejně důležité jako kvikot opilců v baru nad ránem. Proč?

Doubrava: K vaší otázce není co dodat. Studená válka v době Sovětského svazu i dnes byla ve znamení iracionálních obviňování těch druhých. Letos proto bude samozřejmě velkým šlágrem situace na východě Ukrajiny a u jejích hranic s Ruskem a Běloruskem.