SERGEJ LATYŠEV: Válka o moc spěje do finále: Texas a sedmnáct dalších států bojuje proti podvodu. Nejvyšší soud USA už nemůže podléhat Deep State. Kongres odmítl uznat Bidenovu inauguraci. Dají se věci konečně do pohybu?

USA: Sergej Latyšev přibližuje další dění ohledně boje zastánců Donalda Trumpa za poctivý výsledek voleb a přináší naději, že zločinné manipulace Bidenových globalistů snad pro jednou neuspějí

Texaský generální prokurátor Ken Paxton se obrátil přímo k Nejvyššímu soudu USA s žalobou na protiústavní a zmanipulované volby ve čtyřech státech – Georgii, Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu. V současné době texaskou žalobu podpořilo již sedmnáct států a sám šéf Bílého domu podal u Nejvyššího soudu USA žádost, aby byl do této žaloby zahrnut jako zainteresovaná třetí strana.

Prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, že se „v příštích několika dnech stane mnoho důležitých věcí“ se začíná naplňovat. Pokud Nejvyšší soud nezvrátí podvodné volby nebo neumožní Trumpovým  voličům znovu zvolit, Spojené státy se mohou vrátit do roku 1861, kdy se země rozdělila a začala krvavá občanská válka.

V USA se odehrávají skutečně dramatické události. Jsme svědky akutní ústavní krize těhotné občanskou válkou v důsledku voleb ukradených Demokraty. Texas, s nímž je lepší raději nic nemít – jak každý v Americe dobře ví – a nejen tam (Don’t Mess with Texas), podal v osobě svého generálního prokurátora Kena Paxtona přímo u Nejvyššího soudu USA žalobu proti státům, kde byl podvod se sčítáním hlasů obzvláště závažný.

Z čeho Texas obviňuje Demokraty?

V žalobě se uvádí, že výše uvedené státy porušily klauzuli Ústavy USA o volbách, protože provedly změny v pravidlech a postupech při hlasování prostřednictvím soudů nebo výkonných orgánů, ale nikoli prostřednictvím státních zákonodárných sborů, jak to vyžaduje zákon. Kromě toho existovaly rozdíly v pravidlech a postupech hlasování napříč státy, které diskriminovaly Republikány a porušovaly ústavní doložku o „rovné ochraně“. A konečně v těchto státech došlo v důsledku výše uvedeného k „porušení volebního řádu“.

„Tyto čtyři státy využily pandemie koronaviru k ospravedlnění ignorování federálních a státních volebních zákonů, čímž zkreslily výsledky všeobecných voleb v roce 2020,“ uzavřel Paxton.

Vlády jmenovaných států, podtrhl texaský generální prokurátor, které stojí na „třech pilířích“ – ropě, zbraních a Bohu – a kde si nejvíce cení svobody, „podkopaly víru“ v integritu voleb, zpochybnily výsledky hlasování a porušily Ústavu USA i ústavy svých vlastních států.

Dotčené státy zaplavily své občany desítkami milionů žádostí o hlasování a hlasovacími lístky v rozporu se zákonnými kontrolami nad tím, jak jsou legálně přijímány, hodnoceny a počítány. Ať už šlo o dobré úmysly nebo ne, tyto protiústavní kroky měly jediný účinek – v dotčených státech způsobily, že volby v roce 2020 byly méně spolehlivé. Tyto změny, jak uvádí dokument, jsou neslučitelné s příslušnou státní legislativou a byly zavedeny osobami bez příslušného mandátu a bez jakéhokoli souhlasu státních zákonodárných sborů. Činnost těchto osob byla v přímém rozporu s ústavou.

Co požaduje Texas od Nejvyššího soudu?

Poté, co vyjmenoval jasná a zjevná porušení ústavy, Texas požaduje, aby Nejvyšší soud umožnil zákonodárcům v těchto státech jmenovat své vlastní volitele, a ti aby zvolili skutečného vítěze voleb, tedy prezidenta Trumpa. „Stát samostatné hvězdy“, coby jediný stát, který vstoupil do USA už jako samostatný stát, a také jediný stát, který má teoreticky právo vystoupit z unie, také vysvětlil, proč je zneklidněn jednáním vlád čtyř dalších států: „Jmenované státy svými nezákonnými akcemi nejenže narušily čestnost hlasování svých vlastních občanů, ale svými činy rovněž zpochybnily hlasy občanů v dalších státech, které zůstaly věrné ústavě.“

Texas se obrátil přímo na Nejvyšší soud, protože článek III Ústavy USA stanoví, že je soudem prvního stupně ve věcech spadajících do jeho jurisdikce, což se týká sporů mezi dvěma nebo více státy. Nejvyšší soud v USA je povinen tento případ posoudit, protože má pro zemi zásadní význam. Navíc existuje precedens. V případě „Bush verzus Gore“ z roku 2000, kdy se hlasy přepočítávaly na Floridě, Nejvyšší soud rozhodl, že byla porušena doložka 14. dodatku o rovné ochraně, když jeden volební okrsek státu zacházel s hlasovacími lístky jinak než ostatní, přičemž voliči mají ústavní právo na stejné zacházení s jejich hlasovacími lístky v kterémkoli volebním okrsku. Tehdy se to stalo v jediném okrsku a nyní – v mnoha různých částech země.

Existuje také starší precedens. Jak je uvedeno v rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1892 ve věci „MacPherson verzus Blacker“, „bez ohledu na to, jaká ustanovení mohou být přijata zákonem nebo ústavou státu pro výběr volitelů lidovým hlasováním, nelze zpochybňovat pravomoci zákonodárných orgánů převzít kdykoli moc na sebe.“

To vše prakticky znamená, že bude-li vyhověno texaské žalobě, budou si čtyři zákonodárné sbory dotčených států moci nezávisle zvolit své vlastní volitele, jak to vyžaduje ústava USA, pokud nebude možné potvrdit vůli lidu pro nezákonnost volebního procesu nebo pro jeho opakované porušování. Nicméně i prosté vynulování hlasů volitelů v těchto čtyřech státech by vedlo k Trumpovu vítězství, pouze by si to vyžádalo vleklejší proceduru.

Skupina Trumpových podporovatelů roste

Pokud do dnešního dne teoreticky existovala šance, že pod silným tlakem Deep State se soudci Nejvyššího soudu, navzdory jeho konzervativní většině, „ohnou“ a odmítnou přijmout texaskou žalobou, nyní taková možnost prakticky zmizela. Protože Texas již podpořily další státy – Arkansas, Alabama, Louisiana, Missouri. V tuto chvíli, nepočítaje Texas, je jich už sedmnáct.

„Poctivost voleb má pro naši republiku klíčový význam. A všude ji budu bránit. Stejně jako ve všech ostatních případech i já pomohu v úsilí o podporu texaského soudního sporu podaného dnes u Nejvyššího soudu. Missouri jde do boje,“ napsal na Twitteru generální prokurátor Eric Schmitt.

„Po přezkoumání návrhu podaného Texasem u Nejvyššího soudu USA jsem se rozhodl podpořit návrh všemi právně přijatelnými způsoby. Čestnost našich voleb je pro náš národ zásadní a musí být podepřena,“ uvedla ve svém prohlášení generální prokurátorka Arkansasu Leslie Rutledgeová.

Louisianský generální prokurátor Jeff Landry se také postavil za Texas s tím, že jeho stát je „hluboce znepokojen“ průběhem voleb v Georgii, Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Na podporu Texasu se vyslovil také jeho alabamský kolega Steve Marshall, který zdůraznil, že „protiústavní chování a volební podvody v jiných státech se netýkají pouze občanů těchto států – mají dopad na občany všech států“. Marshall vyslovil naději, že Nejvyšší soud texaskou žalobu přezkoumá rychle.

Trump Bílý dům opustit nehodlá

Mezitím mnohé další skutečnosti naznačují, že Trump zůstane prezidentem. Podle průzkumů veřejného mínění polovina obyvatel USA, včetně mnoha čestných Demokratů, považuje volby za ukradené. Bidena považuje za „zvoleného prezidenta“ pouze 25 z 249 Republikánů v Kongresu USA.

Nejvyšší soud v Arizoně, kde byly volby také hrubě zmanipulované Demokraty, přijal žalobu Republikánů na neplatnost oficiálních výsledků. V tomto a v několika dalších státech vystoupili před zákonodárci během veřejných slyšení Trumpovi právníci, odborníci a řada svědků na důkaz nestoudných podvodů a nesrovnalostí, které převrátily výsledky voleb. Nepodstatné také není, že Pentagon, jehož vedení Trump nedávno vyměnil, a zejména jeho vojenská rozvědka podle CNN účinně bojkotuje Bidenův „přechodový tým“.

Na ministerstvu zahraničí se rovněž vyskytly problémy – jeho šéf Mike Pompeo má totiž v úmyslu předat moc nikoli Bidenovi, ale „druhé Trumpově administrativě“. FBI a ministerstvo spravedlnosti vyčkávají, jak dramatický boj o moc skončí.

Pokud Trump vítězství nakonec obhájí, nastanou velké čistky. Těm se samozřejmě nevyhne ani CIA, která se na falšování voleb ve prospěch Bidena aktivně podílela.

Z prezidenta Trumpa během jeho projevu před několika dny na masové demonstraci v Georgii nadále vyzařovala víra v jeho konečné vítězství:

„Neprohrajeme, budete se o tom moci přesvědčit. Nemůžeme dopustit, aby se něco podobného opakovalo.“

V reakci na „falešné zprávy“ novinářů přítomných na shromáždění je americký prezident ubezpečil:

„Za pár týdnů nebudete tak spokojení.“

A cosi velmi podstatného naznačuje jedna z posledních zpráv: Inaugurační výbor amerického Kongresu nepřijal rezoluci uznávající Bidena za zvoleného prezidenta, což neumožňuje zahájit přípravu ceremoniálu jeho inaugurace ve funkci prezidenta USA, která se měla konat 20. ledna 2021. 

Jak se říká, už je to tady. A stále nás čeká „mnoho důležitých událostí“, abych použil Trumpova slova, protože současný – a národem fakticky znovu zvolený – prezident dosud zjevně nevyložil všechny karty na stůl.

Ve skutečnosti tedy všechno teprve začíná.