Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
USA: Z neoblíbené kandidátky v Iowě až do zápasu o Bílý dům. Jak se Kamala Harrisová na tuto pozici dostala? Novinář Michael Shellenberger soudí, že příliš demokratické to nebylo. Naopak v tom figurovala média a černošská lobby. Poukazuje na články a otevřené dopisy, které vedly ke zvolení Harrisové viceprezidentkou. Stejné skupiny se za ní sešikovaly teď. Ale v příběhu hraje roli i pomsta Barracku Obamovi.
Kamala Harrisová proti Donaldu Trumpovi. Tak se zatím zdá, že bude vypadat letošní souboj o post amerického prezidenta. Jak se stalo, že proti Donaldu Trumpovi nastoupí žena, která v roce 2020 odstoupila z boje o nominaci ještě dříve, než skutečně začal? Tuto otázku si klade i investigativní novinář Michael Shellenberger, známý svou prací na tzv. Twitter Files, tedy investigaci, jaký tlak na sociální sítě vyvíjela americká vláda během covidové pandemie. A má za to, že odpověď našel.
Hned na úvod připomíná, že Harrisová byla u demokratů v Iowě tak neoblíbená, že odstoupila z boje o kandidaturu již v prosinci 2019. „Barrack Obama, Nancy Pelosiová, Chuck Schumer a řada dalších lídrů Demokratické strany chtěli o Bidenově nástupci hlasovat na demokratickém celonárodním sněmu,“ uvádí Shellenberger (Barrack Obama je bývalý prezident, Nancy Pelosiová bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů a Chuck Schumer pak předseda senátu – pozn. red.). Od Bidena bylo krajně nedemokratické prohlásit Harrisovou za kandidátku strany.
Proč to tedy udělal? Část odpovědi je dle novináře už známa. V dubnu 2020 200 vlivných černošských osobností z médií a poradců z oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze podepsalo otevřený dopis Bidenovi, v němž se psalo, že černošské ženy jsou klíčem k vítězství demokratů v roce 2020 a Biden by si měl nějakou zvolit jako svou spolukandidátku. Tento dopis byl pak propírán v médiích, od Washington Postu po veřejnoprávní NPR.
V červnu 2020 vyšel na NPR článek s titulkem „Roste tlak na Bidena, aby si vybral černošku jako spolukandidátku“. Zatímco v dopise adresovaném Bidenovi bylo jmen několik, iniciátoři dopisu vypíchli Kamalu Harrisovou. „Představitelé demokratů často zmiňují kalifornskou senátorku Kamalu Harrisovou, která byla v tomto cyklu sama kandidátkou na prezidentku, jako jednu z nejreálnějších možností,“ napsalo tehdy NPR.
Shellenberger podotýká, že si samozřejmě každý řekne, že jeden dopis nebude důvod, proč Biden vybral Harrisovou a že za tím bude něco víc. „To samozřejmě bylo. Ale politika je vytvářena médii a Bidenova kampaň se bezpochyby chtěla vyhnout tomu, že by na ni 200 vlivných demokratických černošek útočilo za rasové otázky, když bude potřeba bojovat s Donaldem Trumpem,“ namítl.
10. srpna pak přišla konečná „pobídka“ či „postrčení“. Tehdy se k černoškám přidali i černoši a také poslali Bidenovi otevřený dopis, podle kterého prý prohraje, pokud si za spolukandidátku nevybere černošku. Podepsalo ho dle USA Today více než 100 černošských aktivistů, knězů, rapperů a celebrit. V mezičase se počet podpisů pro původní iniciativu rozrostl na 700. Den na to si Joe Biden zvolil jako spolukandidátku Kamalu Harrisovou.
Ale jak se stala prezidentskou kandidátkou? „Většina lidí si myslí, že si ji Biden prostě vybral a bylo to,“ píše Shellenberger. Ale deník New York Post na základě svých zdrojů naznačuje, že se jednalo o pomstu Joea Bidena Barracku Obamovi, protože ten ho tlačil k tomu, aby už ve volbách nekandidoval. „Bylo to Joeovo velké ‚Jdi do prd*le‘,“ uvedl zdroj New York Postu. Biden prý řekl, že jestli má jít, tak podpoří Kamalu. Údajně to bral jako jedinou věc, kterou mohl při svém sesazení ovlivnit.
Kamala má dle Shellenbergera stále podporu těch, kdo ji do pozice viceprezidentky dostali v roce 2020. 9. července vyšel v New York Times článek, podle kterého černošky nechtějí Bidena opustit, když ho v roce 2020 dostaly do Bílého domu. Mimo jiné se v tomto článku píše, že Harrisová zaujala jako alternativa k Bidenovi, ačkoliv sama prezidenta nadále podporuje.
„Je to chytře udělaný článek, protože Harrisová a její spojenci ho mohli ukázat Bidenovi a jeho spojencům jako důkaz loajality Harrisové. Současně to Bidenovi umožnilo dát požehnání Harrisové a nepřipustit otevřený sjezd, jaký chtěli Obama, Pelosiová a Schumer. A článek vyšel v Timesech, což je nejvlivnější zdroj zpráv pro demokratické elity,“ shrnul Shellenberger a citoval: „Pokud by Biden odstoupil a demokraté by vybrali jiného kandidáta než viceprezidentku, znamenalo by to podle mnohých téměř jistou ztrátu podpory černochů.“ Doplnil, že článek v některých pasážích připomíná spíše reklamu na Harrisovou, například větou, že někteří sponzoři, kteří se odvrátili od Bidena, projevili zájem o Harrisovou.
Tedy na pozici kandidátky se Harrisová dostala dle Shellenbergera částečně z pomsty, částečně proto, že spolu se svými spojenci použila rasové motivy k tomu, aby se dostala tam, kam by se nedostala demokratickým hlasováním.
Což novinář odsuzuje. „Představa, že všichni dnes žijící běloši jsou zodpovědní za špatné skutky bělochů v historii, je naprosto iracionální a rasistická. Jsme zodpovědní za své vlastní činy, nikoli za činy jiných lidí stejné rasy nebo pohlaví,“ říká.
Ale vidí v tom i pozitivum: „Dobrou zprávou je, že silné zaměření demokratů na rasu a pohlaví je pro většinu voličů odrazující, a to i v liberálních státech, jako je Kalifornie. Voliči zde dvakrát schválili volební iniciativy, které zakazují rasové preference ve vzdělávání a při uzavírání smluv. Na celostátní úrovni je odpor voličů k rasovým a sexuálním preferencím ještě silnější, a to i v prezidentských státech Michigan a Pensylvánie.
A připomeňme, že Harrisová je u voličů neoblíbená. O její neautentičnosti bylo řečeno mnoho. Dalším důvodem však může být to, že voliči si myslí, že jí na nich záleží více jako na abstraktních rasových a sexuálních kategoriích než jako na lidech z masa a kostí.“
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi