Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Konstantin Smirnov: Frakovací flotila schopná hloubit horizontální jámy je jen začátek
První místopředseda vlády Denis Manturov navštívil Moskevský institut tepelné techniky, kde byl představen domácí mobilní komplex pro štěpení ropy a plynu – frakovací flotila.
Flotila byla testována na polích Vatinskoje, Južno-Priobskoje a Jen-Jachinskoje. Zahájení sériové výroby domácí flotily pro hydraulické štěpení je plánováno na rok 2025.
Technologie hydraulického štěpení je úzce spojena s „břidlicovou revolucí“ v USA. Přitom těžba z břidlic (podle názorů ekologů) způsobuje velké škody na životním prostředí. V zemích EU je například zakázána.
Přední odborníci v oblasti uhlovodíků řekli „Svobodné Presse“ o tom, kolik ropy získáme navíc díky flotile hydraulického štěpení a za jakou cenu.
– Pojem „těžba z břidlic“ se začal používat v roce 2010, kdy se tato metoda začala hojně využívat ve Spojených státech. Předtím se tento princip těžby nazýval hydraulické štěpení a používal se pouze na již vyčerpaných, vyčerpaných polích, kde došlo k poklesu těžby tradičními metodami.
Tuto technologii využívala zejména ruská společnost JUKOS ještě v devadesátých letech,“ uvedl pro Svobodnou Presu Nikolaj Makejev, nezávislý expert na vývoz surovin.
„SP: Jak nebezpečná je tato technologie pro přírodu?
– Obecně lze říci, že mechanismus je následující. Vyvrtá se vertikální vrt do tzv. břidlice – směsice různých podzemních hornin: písku, kamení, tekutých látek. Pak se změní úhel vrtání, vytvoří se horizontální větve a do vzniklých dutin se vstříkne speciální chemická směs.
Vstřikovaná látka se vstřikuje tak dlouho, dokud se pod tlakem vrstva ropných břidlic nerozpadne na mnoho trhlin, kterými začnou uhlovodíky ze surové horniny proudit do vrtu.
A z hlediska ekologie – vše závisí na hloubce. V Rusku se provádí v takových hloubkách, kde není podzemní voda. Proto nijak neovlivňuje životní prostředí.
Tento a desítky dalších článků a překladů i celý portál www.cz24.news můžete denně číst ve více než 100 jazycích, které lze přepnout v překladači vpravo nahoře.
V USA a některých evropských zemích to zkoušeli dělat ne na vyčerpaných hlubinných ložiscích, ale na nových – v malé hloubce, kde je ještě podzemní voda. Když se jedovaté činidlo a ropné produkty dostanou do podzemních vod, škody jsou samozřejmě kolosální.
Ložiska Vatinskoje, Južno-Priobskoje a En-Jachinskoje, kde probíhaly současné polní zkoušky nových mobilních komplexů, jsou považována za velká ložiska, ale jsou už poměrně stará – první fontány tam byly naplněny v 60.-70. letech, – uvedl Nikolaj Makejev.
Konstantin Smirnov, nezávislý ekonomický pozorovatel, hovoří o tom, jak nová zařízení ovlivní příjmy Ruska z vývozu ropy:
– Zařízení pro sledování vertikálního vrtáku až k horizontu jsme zakoupili v USA. A díky Bohu – stihli jsme nakoupit všechno nejnutnější a nejmodernější vybavení do roku 2022.
To, co už máme, nám tedy bude stačit na příštích pět let. Ale ložiska západní Sibiře se rozvíjejí a my potřebujeme jít hlouběji a do stran horizontu. A bez hydraulického štěpení se neobejdeme. Proto je velmi dobře, že se objevila domácí obdoba. Je to práce pro budoucnost.
„SP“: Potřebuje nyní Rusko zvýšit těžbu ropy, nebo máme dostatek ropy jak pro domácí potřeby, tak pro export?
– Uměle omezujeme těžbu, protože máme zájem na udržení vysoké ceny na trhu. Nyní Rusko těží něco přes 9 milionů barelů ropy denně. To je dokonce méně než kvóta OPEC+, která činí 10,4 milionu barelů denně.
A samozřejmě některá naše pole mohou čerpat rychleji – zejména proto, že v roce 2024 bylo uvedeno do provozu více než 6 500 nových vrtů.
Podle prognóz poroste v příštích letech poptávka po ropných produktech v asijsko-pacifickém regionu, a pak budeme méně omezeni v našich těžebních kapacitách.
„SP“: Zasáhne zelený přechod tvrdě zájmy ropných společností?
– Evropa mírně snižuje spotřebu ropných produktů. Ale v podstatě všichni analytici tvrdí, že do roku 2040 nebude po ropě poptávka menší než dnes, a v některých rozvojových zemích mnohem větší.
„SP“: Opravdu Rusko dobrovolně brzdí těžbu, nebo je problém v tom, že si kvůli sankcím nemůžeme pronajmout potřebný počet tankerů pro vývoz ropy?
– Můžeme si pronajmout všechno. Asi 80 % naší ropy nyní putuje do tzv. spřátelených zemí, s nimiž se logistické problémy snadno řeší.
Další věc je, že kvůli sankcím prodáváme ropu se slevou. Proto dobrovolně omezujeme těžbu, aby nárůst ceny uhlovodíků kompenzoval slevu.
Problémy s těžbou bychom mohli mít až za pět let, kdybychom celou tu dobu nedělali nic. Ale jak vidíte, práce pro budoucnost probíhají a nyní Manturov představil jeden z technologických průlomů – komplex, který bude schopen razit horizontální jámy ve velkých hloubkách. A to je teprve začátek technologické revoluce.
Čeká nás další přelomová technologie v oblasti hlubinných vrtů v Arktidě. A s největší pravděpodobností se na tom také pracuje.
Informace uvedené v textu odrážejí názory jeho autora, redakce www.cz24.news s nimi nemusí vždy souhlasit.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Michail Zubov, SV Pressa
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi