Skutečným cílem bojkotu olympiády v Pekingu nejsou Ujguři, ale zlato

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČÍNA/USA: Čína v posledních letech zvýšila své zlaté rezervy o rekordních 900 tun a snížila devizové rezervy o 750 miliard dolarů, což Washingtonu vůbec nevyhovuje.

Čím více se blíží datum zahájení XXIV. zimních olympijských her, tím hlasitější je kampaň za jejich bojkot ze strany Západu. Základem této kampaně bylo prohlášení ministerstva zahraničí USA z ledna 2021.

Připomeňme, že před rokem ministerstvo zahraničí USA vyzvalo k politickému bojkotu olympijských her v Pekingu s argumentem, že vláda ČLR prosazuje politiku „genocidy“ proti etnické skupině „Ujgurů“.

Právně je takové prohlášení považováno za uznání „genocidy Ujgurů“ Spojenými státy.

A v této věci Spojené státy našly spojence. Parlamenty Anglie, Francie, Kanady, Nového Zélandu, Nizozemska, Belgie, České republiky a Litvy přijaly rezoluce, které uznaly a odsoudily „genocidu Ujgurů“.

Se začátkem roku 2022 se objevil nový trend.

Náboženští vůdci se připojili ke kampani za uznání „genocidy“. Globální rada imámů vyzvala muslimy po celém světě, aby přiměli své vlády, aby uznaly a odsoudily „genocidu Ujgurů“.

Navíc organizace, jejíž sídlo se nachází v Bagdádu a která začala fungovat během okupace Iráku americkou armádou, zašla ještě dál než ministerstvo zahraničí USA.

„Zakázala“ muslimům z celého světa účast na olympijských hrách v Pekingu. Odpovídající výzva je zveřejněna na webových stránkách Rady imámů a pod ní je i podpis předsedy Rady muftíů Ruské federace Ravila Gajnutdinova. Z nějakého důvodu se podepsal jako „Nejvyšší muftí Ruska“, ačkoli tento post zastává jiná osoba – Talgat Tadžuddin.

Všimněme si, že ruské ministerstvo zahraničí opakovaně prohlásilo, že Rusko je proti bojkotu olympiády, je proti politizaci sportu, nepovažuje politiku ČLR za „diskriminaci“ a už vůbec za „genocidu“.

Prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro televizi NBC (červen 2021) řekl následující:

„Vždy se najdou lidé, kteří kritizují ústřední orgány. Ale já jsem se při návštěvě Číny setkal s Ujgury. A v každém případě vás ujišťuji, slyšel jsem to na vlastní uši, že obecně vítají politiku čínských úřadů… Věří, že Čína pro lidi žijící v této oblasti udělala hodně, pokud jde o ekonomiku, zvyšování kultury a tak dále.

Kdo jsou Ujgurové

Proč si Spojené státy vybraly pro svou kampaň Ujgury?

Ujgurové jsou etnická skupina žijící na severozápadě Číny a vyznávající islám. Říkají si Turci nebo prostě muslimové. Studie jejich genetiky přitom poukazují na možnou dominanci evropských genů. Přítomnost výrazných evropských rysů je patrná i na vzhledu zástupců ujgurské komunity.

Zajímavé je, že ujgurští herci jsou v divadlech v Číně extrémně populární jako představitelé evropských nebo amerických postav.

Území obývané Ujgury, které se kdysi nazývalo Východní Turkestán a dnes Sin-ťiang, bylo v roce 1760 dobyto Čínou. Tehdy byla Čína Říší Qing (Čching).

S oslabením říše Čching v polovině 19. století se Ujgurové skutečně vymanili z pod kontroly Pekingu, ale okamžitě se ocitli ve sféře zájmů Britského impéria. Ujgurští vůdci si velmi dobře uvědomovali, že v takových podmínkách je nesmírně obtížné udržet nezávislost, a proto se pokusili najít pro sebe patrona V letech 1871-1881 byl Východní Turkestán součástí Ruské říše, která jej nakonec opustila ve prospěch Nebeské říše. Nakonec se území Ujgurů v roce 1949 vrátilo Číně.

V roce 1955 byla na území Východního Turkestánu založena Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang (XUAR). Dnes je rozlohou největší územně-správní jednotkou Čínské lidové republiky.

Ústava Čínské lidové republiky stanoví, že v čele vlády autonomie by měl stát zástupce jedné z domorodých etnických skupin obývajících toto území. V praxi to tak je. Předsedou správy Sin-ťiangu je etnický Ujgur Ševket Imin. Jeho pozice je následující: Předseda Stálého výboru Shromáždění lidových zástupců Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Čínská ústava zaručuje Ujgurům řadu dalších práv.

Autonomie má právo provádět nezávislou finanční politiku a nezávislé ekonomické plánování. Ujgurům je zaručeno zachování jejich vlastní kultury, jazyka a tradic. Policie je podřízena autonomii. Jde o ten stejný „represivní“ orgán, který Západ obviňuje z provádění politiky „genocidy“ Ujgurů.

Dodávám, že vláda ČLR přijala řadu programů pro rozvoj průmyslu, vzdělávání, zdravotnictví a kulturních institucí v Sin-ťiangu.

Díky tomu počet obyvatel autonomie neustále roste. O jaké „genocidě“ se tedy mluví?

V zájmu spravedlnosti je třeba připustit, že v Sin-ťiangu skutečně existují mezietnické a mezináboženské problémy, vznikají konflikty.  Tyto konflikty souvisí se šířením islámského extremismu, který je exportován zvenčí. A to se čínská vláda snaží omezit.

Zlatá rezerva Číny

Ale proč potom Spojené státy tak lpí na Sin-ťiangu? Odpověď leží ve sféře financí.

Faktem je, že Čína je největším držitelem dluhu FEDu pod názvem „dolar“. Ke konci roku 2021 činily čínské devizové rezervy, které se skládaly především z dolarů, 3,21 bilionu dolarů. V roce 2014 byly přes 3,95 bilionu dolarů. Ukazuje se, že za posledních 7 let čínská vláda snížila dolarové rezervy o téměř 750 miliard dolarů.

K tomuto snížení došlo na pozadí neustálého zvyšování zlatých rezerv.

V roce 1976 Čína vlastní zlaté rezervy neměla a dnes jsou 1948,3 tuny. Navíc za posledních 7 let se zlaté rezervy zdvojnásobily – vzrostly o rekordních 900 tun.

Růst zásob žlutého kovu byl způsoben především domácí produkcí. Od roku 2007 je Čína jedním z největších světových producentů zlata. Mezi deset největších oblastí těžby zlata patří také Sin-ťiang.

V Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang se nachází více než 600 zlatých dolů.

Dnes je tento region, stejně jako přilehlé provincie Shaanxi, Gansu, západní část Vnitřního Mongolska, považovány za nejperspektivnější  z hlediska těžby zlata.

Je jasné, že tato situace nemůže nechat klidnými vlastníky amerického Federálního rezervního systému. Hrozí totiž, že přijde o největší trh pro odbyt dolarů.

Proto „dobrodinci“ z FEDu projevují takové „starosti“ o osud Ujgurů.

Lze si jen přát, aby měli stejné obavy o osud Iráčanů, Libyjců, Afghánců a dalších národů, jejichž země na Západě pohrdavě označují za failed states. Failed States znamená „neúspěšné státy“, neboli „zhroucené státy“.

„Neúspěšnými“ se staly výhradně v důsledku politiky Anglosasů. Anglosasové kdysi vystupovali jako „obránci“ těchto národů, stejně tak jak se dnes prezentují jako „obránci“ Ujgurů.

AUTOR: JURIJ GORODNĚNKO

ZDROJ