SLOVENSKO – LABORATOŘ VELKÉHO RESETU A ÚTOKU NA EVROPSKOU CIVILIZACI

Stáhnout PDF

SLOVENSKO: O tom, proč Slovensko nemá atributy samostatného státu, kdo stojí za uchvácením vládní moci partou šílenců okolo plačtivého Igora Matoviče, kdo pomohl nainstalovat parádnici Zuzanu do prezidentského paláce v Bratislavě, kdo doopravdy stojí za vraždou novináře Kuciaka a jeho snoubenky, o tom snad někdy příště. Každé z nadhozených témat by stálo za obsáhlou analýzu.

V této krátké úvaze zmíním jen tři zásadní zrůdnosti, které se na Slovensku udály v posledních měsících, a které se, tu se větším, tu s menším zpožděním postupně realizují v ostatních zemích Střední Evropy. Pochopitelně, ne ve zcela stejném rozsahu. Ostatní země Visegrádu a Rakouska mají dosavadní míru samostatnosti, prozatím, vyšší.

Slovensko, (které mimochodem miluji), je, žel, banánovou republikou, v tom pravém smyslu slova. Na Slovensku není zapotřebí provozovat komedie typu Vrbětice, provádět sofistikované svržení vlády kmotry a státními zástupci. Není tam zapotřebí, aby důležití zpravodajci a osoby z vlivných zahraničních think tanků chodili, ve skrytu, našeptávat ústavním činitelům co, kde a jak mají podniknout. Slovenskou státnost nikdo nerespektuje, i proto se tam zásadní procesy, mající dopady na zdraví a životy občanů, provádějí prostřednictvím pokynů, či rozkazů, subalterních úředníků, tu z ambasád velmocí, tu z kanceláří nadnárodních korporací.

Tři příklady tedy postačí.

Případ první – hromadné testování stáda. Na podzim loňského roku, v období hlubokého míru, obsadila zemi armáda a armáda donutila – vlastními slovy „dvě třetiny z pěti milionů obyvatel země“, aby stály několika hodinové fronty, hlava na hlavě, v studeném, listopadovém, dešti. Bláznivý Matovič se před kamerami tetelil blahem málem orgastickým – „Jsme nejlepší, takto plošně netestoval nikdy a nikdo na světě“. Okolní země i WHO opatrně naznačovali, že toto není cesta, že je to nadbytečné – i náš Andrej Babiš povedal, že „touto cestou nie, u nás se to plošně robiť něbudě“.

Uběhlo pár měsíců a hle, plošně se testovalo všude, ve školách, na pracovištích, v domovech důchodců apod. Slovenský experiment vyšel. Prokázalo se, že většina lidí je tak vystrašených, že uposlechnou jakýkoli blábol a nesmysl nařízený vládní mocí.

Případ druhý – „očkování“ dětí ve věku 5 – 12 let experimentální látkou. Narychlo spíchnuté „proti covidové injekce“, v sobě skrývají tolik neznámých, že většina nezkorumpovaných lékařů na celém světě nedoporučuje napichovat mladé lidi obecně a děti již vůbec ne. Přesto – Matovič a jeho parta, za zády svých obyvatel, domluvili v létě tohoto roku s Big Pharma experiment a „zapůjčil si” k tomu životy a zdraví malých slovenských dětí. Několik tisíc malých Slováků posloužilo jako „reprezentativní vzorek“ pro Big Pharma a hle – před pár týdny oznámil radostně doktor Smrt – Fauci, že Pfizer injekce byly na vzorku dětí již vyzkoušeny, jsou „neškodné“, nemají vedlejší účinky. Slovenští „negři“ posloužili a nyní je tuto látku možno aplikovat na děti v USA a koneckonců i jinde v EU. WHO sice preferuje „očkovat“ raději dospělou populaci třetího a čtvrtého světa, nicméně proti očkování dětí se nevyslovila.

Případ třetí – trestní postih opozičních názorů. Případy popsané výše jsou závažné z hlediska dopadů na zdraví populace. Případ následující sice „pouze“ chystá omezení na svobodě, pro vybranou skupinu osob, ale za to se jedná vskutku o bizár nejvyšší. Před čtrnácti dny seznámila ministryně spravedlnosti SR Mária Kolíková veřejnost s chystanou novelou trestního zákona, kdy za šíření nepravdivé informace, která je „schopná vyvolat nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatel,“ ohrozit život a zdraví anebo ovlivnit obyvatele při rozhodování o závažných otázkách, se chystá trestní sankce na jeden až pět let odnětí svobody, v případě zištného motivu tři až osm let, při spáchání „deliktu“ v době kupř. nouzového stavu až deset let.

Přeložme si onu orwelovštinu do lidské řeči. Příspěvky na tomto serveru shlédne v průměru několik set (občas několik tisíc) čtenářů. Stačí, aby mnou výše uvedené, „vyvolalo nebezpečí vážného znepokojení“ alespoň u pěti, deseti, třiceti, osob. Nu, a co myslíte ? Má ho tam ! Trestný čin jako vymalovaný. Takto gumovou formulaci trestního skutku nedokázal vytvořit ani soudruh prokurátor Vyšinskij, styděli by se za ní i sovětští poradci působící po druhé světové válce u našeho ministerstva vnitra. O tom, která informace je ta pravdivá, či nepravdivá, schopná, neschopná vyvolat znepokojení, či ovlivnění, u třetí osoby, bude, pochopitelně, rozhodovat, na státní penězovod přisátý, orgán činný v trestním řízení. A o konečné výši trestu rozhodne soudce, nejlépe speciálního, soudu. Pochopitelně, jakákoli naše vláda vám „na teď“ odpřisáhne, že se jedná o nehoráznost a u nás by nikdy nic takového neprošlo. A já jen dodám – samozřejmě, tomu se dá věřit. Podobně jako u nás nikdy nemůže být zaveden lockdown čínského typu nebo, dokonce, povinné očkování proti čínské chřipce…

Všechny tři, shora popsané, příklady zásadního porušování práv člověka jsou nejen dupáním okovanou botou po lidských právech, ale zejména pokusem o rozbourání přirozenosti západního světa, tak jak jsme ji seznali v, nám známé, historii. Slovákům držme palce, modleme se za ně. A přemýšlejme, my všichni, od Brestu po Vladivostok, od San Francisca k Bostonu, jestli pomalu, ale jistě, nenastává čas, vzít doma do rukou libovolný pracovní nástroj a jít se, společně, volným krokem, podívat před budovy našich vlád a zastupitelských sněmů a říci k některým okolnostem rozhodné NE.

Hezký den všem, MG.

Autor: Michal Grise

Zdroj: voxpopuliblog.cz