Sopka v Antarktidě chrlí každý den kousky zlata

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ANTARKTIDA: Kdyby se poklady hodnotily podle toho, jak moc je nemožné je získat, zlatá odměna uvnitř hory Erebus poblíž ledového jižního pólu by jistě patřila k těm nedocenitelným.

Kataklyzmatická exploze na Antarktidě před 7 000 až 18 000 lety otevřela kalderu neboli kráter v dnes nejdéle činné sopce. Ta se tyčí na Rossově ostrově, přibližně 4 000 km jižně od Nového Zélandu. Mluvíme o hoře Erebus (neboli Mount Erebus). Erebus, pojmenovaný po synovi řeckého boha chaosu, byl bohem nejtemnějších končin Země – což je příhodný odkaz. Jeho podobu najdeme v jeskyních po celé této ledové hoře, kterými z ledových komínů unikají smrtící, rozžhavené sopečné plyny.

Přesto se říká, že z hory Erebus tryská roztavené zlato. Je skutečností, že kondenzace zlata vzniká v přehřátém lávovém jezeře, které zde tryská nepřetržitě, a to přinejmenším od počátku 70. let 20. století. Tedy zlatá pára. Zatímco bod vypařování zlata se pohybuje kolem 1 400 stupňů Celsia, v tomto jezeře o teplotě odhadované na 1 000 stupňů zkapalní. Po vyvržení do vzduchu se z něj stávají velmi jemné částečky, které se usazují na vychladlé lávě a denně se nastřádá objem asi 80 gramů zlata – množství v hodnotě zhruba 160 000 korun podle dnešních historicky nejvyšších cen zlata.

Fámy se šíří jako plevel. A fámy o roztaveném zlatě ze sopek nejsou nic nového. Podobné inspirovaly tajný dobrodružný počin dobyvatelského mnicha Blase del Castilla, který se v roce 1522 spustil do zvonovitého tvaru kaldery nikaragujské sopky Masaya, přezdívané „brána do pekla“, aby zde sbíral lávu. Na jeho výpravu nakonec přišel guvernér Rodrigo Contreras a vzbudila značný rozruch. Bohužel, vše bylo zbytečné a ukázalo se, že jde jen o fámu. Zlato to nebylo.

Ale jak by dopadla výprava na horu Erebus?

Dostat se na Erebus může být těžší než k pekelné bráně v Nikaragui a sotva pohostinnější. V době psaní tohoto článku je na hoře Erebus teplota prostředí asi -57 stupňů Celsia. Koho nezabije horko v kaldeře sopky, může stejně dobře umrznout na povrchu Antarktidy. Vědci si všimli, že Mount Erebus, ačkoli v současné době nevybuchuje tak prudce, je také známá tím, že hromadí plyn a občas do vzduchu vymrští mohutné kusy roztavené horniny zvané „lávové bomby“, které při přistání explodují. Takové nebezpečí vědce stále trápí. Vidíme tedy, že exkurze za rýžováním zlata na horu Erebus nemusí být tak snadná, jak se na první pohled zdá.

Na horu Erebus je možné cestovat. Na úpatí sopky se nachází stanice McMurdo – největší město Antarktidy s rozlohou 2,6 čtverečních kilometrů a asi 100 budovami. Lety jsou však omezené a většina cestovatelů sem ve skutečnosti pluje buď z Nového Zélandu, nebo z Jižní Ameriky. Stanice McMurdo byla vybudována americkým námořnictvem, ale slouží jako zásobovací středisko pro vědce. Není soběstačná, ale závisí na každoroční masivní dodávce konzerv a sušeného zboží. Je vskutku odlehlá. Výlet na horu Erebus se zdá být pro většinu lidí, kteří ještě nejsou antarktickými vědci nebo členy amerického námořnictva, mnohem méně pravděpodobný.

Ale řekněme, že přesto trváte na svém. Neodradí vás to a vydáte se do kaldery – možná se to nakonec ukáže jako pouhý sen. Zlato je skutečně přítomno. Uvnitř roztaveného materiálu v magmatických komorách hluboko pod zemí. Vroucí podzemní vody vynášejí zlato o koncentraci jedné částečky na milion a vytvářejí ložiska v průduších. Je přinejmenším ale poněkud řídké. Mikroskopické kousky zlata krystalizují na chladnějších vrstvách kůry. Plyn tyto drobné částečky, široké jen 0,1 až 80 mikrometrů, pumpuje do vzduchu. Můžete je i vdechnout. Zlaté chuchvalce pak dopadají o několik metrů dál na břeh lávového jezera.

Hodně štěstí při jeho sběru.

Začíná to vypadat jako další příběh o penězích rostoucích na stromech. Sbírání zlata z hory Erebus se může ukázat stejně pravděpodobné jako řecká báje, podle které je pojmenována, ale i tak je to fascinující.

Kromě zlata se nad Antarktidou možná vznášejí i důležitější otazníky než jenom zlato. Katastrofální havárie letu 901 společnosti Air New Zealand na hoře Erebus v listopadu 1979 si vyžádala životy všech 237 cestujících, kteří se vydali na výlet, a 20 členů posádky. Vyšetřování ukázalo, že letecká společnost změnila souřadnice letu, aniž by o tom informovala posádku, což způsobilo, že letadlo proletělo příliš nízko nad horou. Letecká společnost se pak snažila svalit vinu na zesnulé piloty. Na hoře Erebus sice nenajdete zlato, ale říká se, že se tam stále dají najít roztroušené kusy letadla.

Tolik k hoře Erebus: zlatých pověstí je mnoho, ale sotva mají cenu zlata.

AUTOR: ET-CZ

ZDROJ

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.