Stručná historie Antify: část 2

USA: „Tuto fašistickou hrozbu můžeme dlouhodobě vymýtit jedině tak, že podkopeme její společenské pilíře, které jsou založeny nejen na nadvládě bílých ale také na diskriminaci postižených lidí, heteronormativitě, patriarchátu, nacionalismu, transfobii, třídní nadvládě a mnoha dalších. — Mark Bray, Antifa: Antifašistická příručka, 2017.

„Přijíždějí ze vzdálených měst. To stojí peníze. Nedělají to zadarmo. Někdo to rozhodně platí. Antifa v podstatě využívá černošskou komunitu jako svou armádu. Podněcuje, vyvolává nepřátelství, provokuje tyto mladé černé muže a ženy, aby šli ven a prováděli hlouposti, a pak se západem slunce zmizí.“ — Bernard Kerik, bývalý komisař NYPD.

Koordinované násilné protesty vyvolávají otázky o tom, jak je Antifa financována. Podle výzkumné skupiny Influence Watch, která shromažďuje údaje o advokačních nevládních neziskových organizacích, nadacích a dárcích… Podle výzkumu skupiny Influence Watch obdržela organizace AFGJ finanční podporu od nadací Open Society, Tides, Arca, Surdna, Public Welfare, Ben & Jerry a od fondu Brightwater Fund.

Jedna ze skupin financovaných AFGJ se nazývá Refuse Fascism (Odmítáme fašismus)… je odnoží Radikální komunistické strany… Heslem této skupiny je: „Tento systém nelze reformovat, musí být svržen!“

Tu naleznete 1. část série o historii globálního hnutí Antifa – popsala Antifu a prozkoumala ideologické základy skupiny. 2. část zkoumá historii, taktiku a cíle hnutí ve Spojených státech.

Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil, že americká vláda má v úmyslu označit Antifu – militantní „antifašistické“ hnutí – za teroristickou organizaci kvůli násilnostem, které propukly po celých Spojených státech během protestů vyvolaných smrtí George Floyda.

Sbírka federálních zákonů (The Code of Federal Regulations, 28 CFR § 0.85) definuje terorismus jako „protiprávní použití síly a násilí proti osobám nebo majetku s cílem zastrašit nebo donutit vládu, civilní obyvatelstvo nebo jakoukoliv jeho část k podpoře politických nebo společenských cílů.“

Americká média sympatizující s Antifou ji hned začala hájit. Média tvrdí, že Antifu nelze klasifikovat jako teroristickou organizaci, protože to podle nich je vágně definované protestní hnutí, které postrádá centralizovanou strukturu.

Jak ukazuje následující zpráva, Antifa je ve skutečnosti dobře propojená a dobře financovaná a má jasnou ideologickou agendu: podkopávat americký politický systém – často s použitím extrémního násilí – a jejím konečným cílem je nahradit kapitalismus komunismem. Ve Spojených státech je bezprostředním cílem Antify odstranění prezidenta Trumpa z funkce.

Gatestone Institute identifikoval Antifa skupiny ve všech 50 státech USA, možná s výjimkou Západní Virginie. Zdá se, že některé státy, jako Kalifornie, Texas a Washington, mají desítky regionálních organizací napojených na Antifu.

Je obtížné přesně určit velikost hnutí Antifa ve Spojených státech. Takzvaní Antifašisté Redditu – „přední antifašistická komunita“ na sociální síti Reddit – mají přibližně 60 000 členů. Nejstarší skupina Antify v USA Rose City Antifa sídlící v Portlandu ve státě Oregon má více než 30 000 sledujících na Twitteru a 20 000 sledujících na Facebooku, všichni samozřejmě nemusí být nutně její příznivci. Mediální platforma pro anarchisty, antifašisty a autonomní antikapitalisty It’s Going Down (Jde to dolů) má 85 000 sledujících na Twitteru a 30 000 sledujících na Facebooku.

Německo, které má oproti Spojeným státům zhruba čtvrtinovou populaci, je podle německé civilní vnitřní zpravodajské služby BfV (Bundesamt für Verfassungsschutz, Spolkový úřad pro ochranu ústavy) domovem 33 000 extrémních levičáků, z nichž 9 000 BfV považuje za extrémně nebezpečné. Násilničtí levicoví agitátoři jsou převážně muži ve věku mezi 21 a 24 lety, obvykle nezaměstnaní, a podle BfV 92 % z nich stále bydlí u svých rodičů. Předběžné důkazy naznačují, že většina členů Antify ve Spojených státech má podobný socioekonomický profil.

V Americe jsou národní Antifa skupiny, včetně sítě Torch Antifa Network (Pochodeň Antify), Refuse Fascism (Odmítáme fašismus) a World Can’t Wait (Svět nemůže čekat), financovány – často velkoryse, jak je uvedeno níže – jednotlivými dárci i velkými filantropickými organizacemi, včetně nadace Open Society založené Georgem Sorosem.

Aby se vyhnuly odhalení policií, používají skupiny Antify ve Spojených státech často šifrované platformy sociálních médií, jako jsou Signal a Telegram Messenger, ke komunikaci a koordinaci svých aktivit, někdy přes hranice států. Není divu, že americké ministerstvo spravedlnosti v současné době vyšetřuje jednotlivce spojené s Antifou ve snaze odhalit její širší organizaci.

Historie Antify v USA

Antifa do USA nepřinesla žádné nové ideje, svou ideologii, taktiku a cíle převzala od evropských antifašistických skupin, které jsou v té či oné podobě aktivní již téměř sto let.

Stejně jako v Evropě lze cíle amerického hnutí Antifa vysledovat až do jediného zastřešujícího cíle – více než stoleté ideologické války proti „fašistickým ideálům“ kapitalismu a křesťanství, které chce hnutí Antifa nahradit „revoluční socialistickou alternativou.“

První takzvanou antifašistickou skupinou ve Spojených státech byla Americká liga proti válce a fašismu (American League Against War and Fascism) založená v roce 1933 Komunistickou stranou USA. Tato Liga tvrdila, že se staví proti fašismu v Evropě, ale skutečnou náplní její činnosti byly podvratné akce proti vládě USA a snaha ji svrhnout.

Ve svědecké výpovědi před Kongresem Spojených států amerických v roce 1953 lídr Komunistické strany USA Manning Johnson prozradil, že Komunistická strana USA byla Komunistickou internacionálou ve 30. letech 20. století instruována k založení Americké ligy proti válce a fašismu:

„… jako krytí útoku na naši vládu, náš společenský systém, naše lídry… používali ji jako krytí útoků proti našim policejním složkám a vytváření masové nenávisti proti nim… používali ji jako krytí k podkopávání národní bezpečnosti… používali ji jako krytí k obraně komunistů, zapřisáhlých nepřátel našich slavných dějin… používali ji jako krytí pro ideologickou a organizační přípravu milionů lidí na svržení vlády Spojených států.“

Předchůdcem moderního hnutí Antifa byli Černí panteři (Black Panthers) – revoluční politická organizace založená marxistickými vysokoškolskými studenty v Oaklandu v Kalifornii v říjnu 1966. Skupina obhajovala násilí a partyzánskou taktiku ke svržení vlády USA.

Historička Robyn C. Spencer poznamenala, že vůdci Black Panthers byli hluboce ovlivněni Spojenou frontou dělnické třídy proti fašismu (The United Front of the Working Class Against Fascism), což je zpráva přednesená Georgi Dimitroffem na 7. světovém kongresu Komunistické internacionály v červenci a srpnu 1935:

„V roce 1969 začali Černí panteři používat fašismus jako teoretický rámec pro kritiku americké politické ekonomiky. Definovali fašismus jako ‚moc finančního kapitálu‘, která se projevuje nejen prostřednictvím bank, svěřenských fondů a monopolů, ale také prostřednictvím lidí, které FINANČNÍ KAPITÁL vlastní a jejichž příkladem jsou – hrabivý, nenasytný obchodník, demagogický politik a rasistické policejní prase.“

V červenci 1969 zorganizovali Černí panteři „antifašistickou“ konferenci nazvanou Sjednocená fronta proti fašismu (United Front Against Fascism), které se zúčastnilo téměř 5 000 aktivistů:

„Panteři doufali, že vytvoří ‚národní hnutí‘ se ‚společnou revoluční ideologií a politickým programem, který by reagoval na základní touhy a potřeby všech lidí ve fašistické, kapitalistické a rasistické Americe.'“

Poslední den konference byl věnován podrobnému plánu Černých panterů na celostátní decentralizaci policejních sil. Robyn C. Spencer napsala:

„Navrhli změnit městské zákony tak, aby umožňovaly vytvořit autonomní komunitní policejní útvary pro každé město, které by byly odpovědné místním policejním kontrolním radám složeným z 15 zvolených členů komunity. Rovněž založili Národní výbory pro boj proti fašismu (National Committees to Combat Fascism, NCCF) – multirasovou celonárodní síť s cílem organizovat komunitní kontrolu policie.“

V roce 1970 vytvořili členové Černých panterů teroristickou skupinu Černá osvobozenecká armáda (Black Liberation Army), jejímž cílem bylo „oslabit nepřítele – kapitalistický stát“.

Členka Černé osvobozenecké armády Assata Shakur popsala organizační strukturu této skupiny, která je podobná organizační struktuře, kterou používá současné hnutí Antifa:

„Černá osvobozenecká armáda nebyla centralizovanou, organizovanou skupinou se společným vedením a řetězcem velení. Místo toho existovaly různé organizace a kolektivy z různých měst a v některých větších městech často fungovalo několik skupin nezávisle na sobě.“

Mezi další ideologické kotvy moderního hnutí Antifa ve Spojených státech patří levicová teroristická skupina známá jako Weather Underground Organization, americký ekvivalent německé Frakce Rudé armády. Weather Underground Organization, která byla v 70. letech zodpovědná za pumové útoky a nepokoje, se snažila dosáhnout „zničení amerického imperialismu a vytvoření beztřídního komunistického světa.“

Bývalý ředitel FBI pro boj proti terorismu Terry Turchie zaznamenal podobnosti mezi hnutím Black Lives Matter dnes a Stranou Černých panterů (Black Panther Party) a Weather Underground Organization v 60. a 70. letech:

„Strana Černých panterů byla marxisticko-leninská maoistická organizace, jejíž spoluzakladatel Huey Newton řekl, že jejím cílem není nic jiného než úplná transformace vlády Spojených států.“

„Vysvětlil, že chtěli využít napětí, které již existovalo v černošských komunitách, a tam, kde to bude možné, jej ještě zvýšit. Jinými slovy – chtěli toto napětí rozdmýchat a vyvolat požár po celé zemi.“

„Dnes jsme potřetí svědky této revoluce a dnešní aktivisté jsou přesvědčeni, že to tentokrát dokáží. Jen ty skupiny se dnes jmenují jinak.“

Americká Antifa

Kořeny moderního hnutí Antifa ve Spojených státech lze vysledovat do 80. let 20. století, kdy byla zřízena Anti-rasistická akce (Anti-Racist Action) – síť anarchistických punk-rockových fajnšmekrů, jejichž životní náplní byly rvačky s neonacistickými skinheady.

Mark Bray, autor knihy „Antifa: Anti-fašistická příručka“ (Antifa: The Anti-Fascist Handbook) vysvětlil:

„V mnoha případech vyrostlo severoamerické moderní hnutí Antifa k obraně punkové scény před hnutím neonacistických skinheadů. Zakladateli původní Anti-rasistické akce v Severní Americe byli antirasističtí skinheadi.“ Boj fašistů a antifašistů byl v zásadě bojem o ovládnutí punkové scény v 80. letech 20. století, a to v té době platilo téměř pro celou severní Ameriku i různé části Evropy.“

„Mezi radikálně levicovou politikou a punkovou scénou existuje obrovský překryv. Existuje stereotyp špinavých anarchistů a punkerů, což je příliš zjednodušené schéma, ale do jisté míry to je pravda.“

Anti-rasistická akce byla inspirována Anti-fašistickou akcí (Anti-Fascist Action) – militantní antifašistickou skupinou založenou v Británii na konci 70. let 20. století. Americká skupina sdílela zálibu britské skupiny v násilných útocích na své politické odpůrce. Anti-rasistická akce byla nakonec přejmenována na Torch Antifa Network (Pochodeň Antify), která v současné době sdružuje devět militantních skupin Antify.

Davy maskovaných anarchistů, předchůdců dnešního hnutí Antifa, zpustošily v listopadu 1999 centrum Seattlu ve státu Washington během násilných demonstrací, které narušily ministerskou konferenci Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO). Během protestů proti konferenci WTO v Seattlu se zrodilo antiglobalizační hnutí.

V dubnu 2001 se v Québecu shromáždilo odhadem 50 000 antikapitalistů, kteří se postavili proti Třetímu summitu Amerik (Third Summit of the Americas) – setkání severoamerických a jihoamerických lídrů věnované jednání o vytvoření zóny volného obchodu, která by zahrnovala celou západní polokouli.

V únoru 2003 demonstrovaly proti irácké válce stovky tisíc protiválečných demonstrantů. Poté, co válka bez ohledu na protesty stejně začala, se některé části takzvaného progresivního hnutí ještě více zradikalizovaly a přitom se zrodilo současné hnutí Antifa.

Rose City Antifa (RCA) založená v roce 2007 v Portlandu ve státu Oregon je nejstarší americkou skupinou, která ve svém názvu používá slovo „Antifa“. Slovo Antifa je odvozeno od názvu skupiny Antifaschistische Aktion (Antifašistická akce), která byla založena v květnu 1932 stalinistickými vůdci Komunistické strany Německa. Logo Antify, se dvěma vlajkami představujícími anarchismus (černá vlajka) a komunismus (červená vlajka), bylo převzato z německého hnutí Antifa.

Americké hnutí Antifa zesílilo v roce 2016 poté, co senátor za stát Vermont Bernie Sanders, který se považuje za progresivního demokratického socialistu a sociálního liberála, prohrál prezidentské primárky Demokratické strany s Hillary Clintonovou. Řadoví příznivci Sandersovi slíbili, že budou pokračovat v jeho „politické revoluci“, aby v Americe nastolili socialismus.

Poté, co Donald Trump během své prezidentské kampaně sliboval, že omezí nelegální migraci do USA, se imigrace stala novým výbušným tématem americké politiky. V červnu 2016 demonstranti násilně zaútočili na příznivce Donalda Trumpa před jeho volebním shromážděním v San Jose v Kalifornii. V lednu 2017 se stovky výtržníků Antify pokusily narušit slavnostní inauguraci prezidenta Trumpa ve Washingtonu, D.C.

V únoru 2017 si výtržníci Antify násilně vynutili zrušení vystoupení krajně pravicového aktivisty Milose Yiannopoulose, který měl pronést projev na Kalifornské univerzitě v Berkeley, místu, kde se v roce 1964 zrodilo hnutí bojující za svobodu projevu. Členové Antify tam použili taktiku takzvaného černého bloku – černé oblečení a masky zakrývající obličej – aby je policisté nemohli identifikovat. Radikálové hnutí Antifa tvrdili, že Yiannopoulos plánoval „upozornit“ v Berkeley na studenty bez osobních dokladů (tj. ilegály) za účelem jejich zatčení. Maskovaní vandalové z hnutí Antifa vyzbrojení Molotovovými koktejly, cihlami a řadou dalších provizorních zbraní bojovali proti policii a způsobili škody na majetku za více než 100 000 dolarů.

V červnu 2018 předložil Dan Donovan, republikánský kongresman za New York, Sněmovně reprezentantů návrh zákona č. 6054 (Bill HR 6054) – Zákon o demaskování Antify z roku 2018 – který požaduje trest odnětí svobody až 15 let pro kohokoliv, kdo má na sobě masku nebo jinak zakrytý obličej a „zraní, utiskuje, ohrožuje nebo zastrašuje“ někoho jiného, ​​kdo uplatňuje jakékoliv právo nebo privilegium zaručené Ústavou USA. Návrh zákona nebyl přijat a zůstal ve fázi návrhu.

V červenci 2019 se radikální člen Antify Willem Van Spronsen pokusil o pumový útok na detenční centrum Imigrační a celní správy Spojených států amerických (U.S. Immigration and Customs Enforcement, ICE) v Tacomě ve státu Washington. Byl zabit při konfrontaci s policií.

Téhož měsíce navrhli senátoři Spojených států Ted Cruz a Bill Cassidy usnesení, které označuje Antifu za „tuzemskou teroristickou organizaci“. V usnesení se uvádí:

„Vzhledem k tomu, že se členové Antify domnívají, že svoboda projevu je rovnocenná násilí, použili hrozby násilí ve snaze potlačit protichůdné politické ideologie a vzhledem k tomu, že členové Antify fyzicky napadli novináře a další jednotlivce během protestů a nepokojů v Berkeley v Kalifornii.“

„Bylo tedy rozhodnuto, že Senát… požaduje, aby skupiny a organizace po celé zemi, které jednají pod záštitou Antify, byly označeny jako domácí teroristické organizace.“

„Antifa jsou teroristé, násilničtí maskovaní tyrani, kteří ‚bojují proti fašismu‘ prostřednictvím skutečného fašismu, chráněni liberálními privilegii,“ řekl Cassidy. „Tyrani vítězí, dokud je někdo nezastaví. Aby zabránili teroru, musí mít zvolení činitelé odvahu a v žádném případě nesmí být zbabělí.“

Antifa využívá smrt George Floyda

Radikálové Antify stále častěji používají výbušné události, jako je smrt George Floyda v Minnesotě, jako odrazové můstky k dosažení svých širších cílů, z nichž jedním je odstranění prezidenta Trumpa z funkce.

Zkušený novinář věnující se otázkám národní bezpečnosti Bill Gertz nedávno napsal, že hnutí Antifa začalo plánovat podněcování k celonárodní protivládní vzpouře již v listopadu 2019, když byla v USA naplno zahájena prezidentská volební kampaň. Bývalý člen Národní bezpečnostní rady USA Rich Higgins řekl:

„Akce Antify představují novou násilnou kapitolu a těžký zlom v dlouhé tradici mírového politického procesu ve Spojených státech. Jejich marxistická ideologie usiluje nejen o ovlivnění voleb v krátkodobém horizontu, ale i o úplné odstranění celého volebního procesu, který zaručuje politickou legitimitu.“

„Cílem Antify není nic jiného než vyvolání revoluce, občanské války a umlčení amerických antikomunistů. Označování Trumpových příznivců a vlastenců za nacisty a rasisty je pro levicové komunistické skupiny typické.“

„Antifa v současné době řídí nepokoje, které jsou samy o sobě zjevným využitím násilí proti cílům, jako jsou obchody – kapitalismus; památky – historie; a kostely – Bůh.“

Joe Myers, bývalý činitel Obranné zpravodajské agentury (Defense Intelligence Agency, DIA) a odborník na kontrarevoluci, dodal:

„Zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 a revitalizace USA ohrozily nihilistické cíle Antify. Nyní, v roce 2020 – v roce prezidentských voleb – Antifa aktivně podněcuje násilí, aby nastolila chaos a zoufalství. Jejím cílem je Trumpova porážka. Používá organizované násilí k politickým účelům: zničení ústavního řádu.“

Zástupce hlavního komisaře pro zpravodajství a boj proti terorismu v New Yorku John Miller vysvětlil, proč byly protesty uspořádané po smrti George Floyda v New Yorku tak násilné a ničivé:

„Zaprvé, ještě před začátkem protestů se organizátoři určitých anarchistických skupin rozhodli vybírat peníze na kauce a shánět lidi, kteří budou za získávání těchto peněz odpovědní. Také se chystali najmout zdravotníky a vybavit týmy, které by nasadili v případě násilných střetů s policií.“

„Připravovali se na páchání majetkových škod a nařídili lidem, kteří je následovali, aby se rabovalo selektivně a pouze v bohatších čtvrtích nebo ve špičkových obchodech provozovaných korporacemi.“

„Vytvořili komplexní síť průzkumníků na kolech, kteří se pohybovali před demonstranty v různých směrech a zjišťovali, kde policie je a kde není, s cílem nasměrovat menší skupinky demonstrantů do míst, kde by se mohli aktivisté vyřádit a házet Molotovovy koktejly na policejní vozidla.“

„Velké množství lidí, kteří sem přijeli odjinud, jakož i předběžná příprava, dopředu postupující průzkumníci, využívání šifrovaných informací, vytvořené zásobovací cesty pro dodávky materiálu jako je benzín, urychlovače hoření, kameny a skleněné láhve, vybírání peněz na kauce, rozmísťování zdravotníků – toto všechno dohromady ukazuje, že plánovali nepokoje, škody na majetku, násilí a násilné střety s policií již před první demonstrací a již před prvním zatčením.“

V rozhovoru pro noviny The Epoch Times bývalý komisař NYPD (New York City Police Department, policejní sbor v New Yorku) Bernard B. Kerik řekl, že Antifa protesty zorganizované po smrti George Floyda „stoprocentně využila“:

„Probíhá to ve 40 různých státech a v 60 městech. Něco takového mohla financovat jedině Antifa. Je to radikální, levicový, socialistický pokus o revoluci.“

„Přijíždějí ze vzdálených měst. To stojí peníze. Nedělají to zadarmo. Někdo to rozhodně platí.“

„Antifa v podstatě využívá černošskou komunitu jako svou armádu. Podněcuje, vyvolává nepřátelství, provokuje tyto mladé černé muže a ženy, aby šli ven a prováděli hlouposti, a pak se západem slunce zmizí.“

K fotografiím ukazujícím demonstranty s vojenskými vysílačkami a sluchátky v uších Kerik poznamenal: „Rozhodně komunikují s někým z velení. Kdopak tomu asi velí?“

Rabování a násilnosti zasáhly také město Bellevue ve státu Washington. Náčelník policie v Bellevue Steve Mylett potvrdil, že lidé odpovědní za rabování a násilnosti byli organizovaní, přijeli odjinud a byli placeni:

„Existují skupiny, které těmto lupičům platí, aby sem přišli, a pak jim platí podle počtu rozbitých oken. Je to něco úplně jiného, ​​než s čím se obvykle setkáváme. Naši policisté tyto skupiny v různých čtvrtích pronásledovali, ale když se k nim přiblížili, tak se tyto skupiny prostě rozptýlili.“

Financování Antify

Koordinované násilné protesty vyvolávají otázky, jak je Antifa financována. Podle výzkumné skupiny Influence Watch, která shromažďuje údaje o advokačních nevládních neziskových organizacích, nadacích a dárcích, slouží jako hlavní finanční sponzor mnoha radikálních levicových iniciativ organizační skupina Aliance pro globální spravedlnost (Alliance for Global Justice, AFGJ).

Aliance pro globální spravedlnost (AFGJ), která se sama popisuje jako „antikapitalistická“ a staví se proti zásadám liberální demokracie, poskytuje „fiskální sponzorství“ skupinám obhajujícím četné zahraniční a domácí levicové a extrémně levicové kauzy, včetně odstranění Státu Izrael.

Aliance pro globální spravedlnost sídlí v Tucsonu v Arizoně a lidé s ní spojení obhajují socialistické a komunistické autoritářské režimy, včetně Kuby, Nikaraguy a Venezuely. V roce 2000 se organizace AFGJ zapojila do demonstrací proti globalizaci. V roce 2010 byla AFGJ finančním sponzorem protestního hnutí Occupy Wall Street.

Organizace AFGJ obdržela značné finanční prostředky od subjektů, které často tvrdí, že jsou hlavním proudem levého středu. Podle výzkumu skupiny Influence Watch obdržela organizace AFGJ finanční podporu od nadací Open Society, Tides, Arca, Surdna, Public Welfare, Ben & Jerry a z fondu Brightwater Fund.

Jedna ze skupin financovaných AFGJ se nazývá Refuse Fascism (Odmítáme fašismus). Je to radikální levicová organizace, která se věnuje podpoře celostátních protestů, jejichž cílem je svrhnout prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativu, protože představují „fašistický režim“. Z výzkumů Influence Watch je zřejmé, že se skupina Refuse Fascism zúčastnila mnoha akcí radikálně levicové Antify. Samotná skupina Refuse Fascism je odnoží Radikální komunistické strany (Radical Communist Party, RCP).

V červenci 2017 se RCP chlubila tím, že se podílela na násilných protestech proti summitu G20 v německém Hamburku. RCP tvrdí, že kapitalismus je synonymem fašismu a že prezident Trump vede vládu USA k „persekuci celých skupin lidí“.

V červnu 2020 využila skupina Refuse Fascism smrt George Floyda k tomu, aby získala peníze na „Národní revoluční turné“ (National Revolution Tour), které mělo zjevně za cíl svrhnout vládu USA. Heslem této skupiny je: „Tento systém nelze reformovat, musí být svržen!“

„Utopie“ Antify

Mezitím v Seattlu ve státě Washington radikálové z Antify, hnutí Black Lives Matter a členové protikapitalistického klubu John Brown Gun Club převzali kontrolu částí Východního okrsku a vytvořili „autonomní zónu“, kterou nazvali Capitol Hill Autonomous Zone (CHAZ), kterou nedávno přejmenovali na Capitol Hill Organized (or Occupied) Protest (CHOP). Nápis na kartonu na barikádách oznamuje: „Nyní opouštíte USA.“ Skupina vydala seznam 30 požadavků, včetně „zrušení“ městského policejního sboru a soudního systému.

„V této čtvrti došlo ke znásilněním, loupežím a různým násilným činům, ale my se tam nemůžeme dostat,“ řekla Carmen Best, policejní šéfka města Seattle.

Několik lidí tam bylo zabito nebo zraněno.

Christopher F. Rufo, přispívající redaktor časopisu City Journal, k tomu poznamenal:

„Autonomní zóna Capitol Hill vytvořila nebezpečný precedent: Ozbrojení levicoví aktivisté si vynutili dominanci v ulicích a vytvořili alternativní politickou správu nad velkou částí této městské čtvrtě. Aktivisté tak de facto vytvořili svůj vlastní policejní dohled nad tisícovkami místních obyvatel a nad desítkami podniků a provozoven – zcela mimo normální demokratický politický proces. Za několik dní vytvořily polovojenské skupiny přidružené k Antifě střeženou hranici a základní formu vlády založenou na principech „woke“ (intersekcionálního zastoupení). Nepřátelská média byla z tohoto teritoria násilím vypovězena.“

„Autonomní zóna Capitol Hill je okupace a držení rukojmí: Nikdo z obyvatel této čtvrti nehlasoval pro Antifu jako svou reprezentativní vládu. Progresivní politická třída v Seattlu před davem kapitulovala a rozhodla se neprosazovat zákony. Během několika příštích měsíců pravděpodobně udělá Antifě masivní ústupky. A to celou koalici Antify povzbudí – a dále to oslabí právní stát v amerických městech.“

Antifa vlastními slovy

Dlouhodobý cíl amerického hnutí Antifa je totožný s cílem hnutí Antifa v Evropě: nahrazení kapitalismu komunistickou utopií. Mark Bray, jeden z hlavních zastánců Antify ve Spojených státech a autor knihy „Antifa: Antifašistická příručka“ (Antifa: The Anti-Fascist Handbook) vysvětlil:

„Tuto fašistickou hrozbu můžeme dlouhodobě vymýtit jedině tak, že podkopeme její společenské pilíře, které jsou založeny nejen na nadvládě bílých ale také na diskriminaci postižených lidí, heteronormativitě, patriarchátu, nacionalismu, transfobii, třídní nadvládě a mnoha dalších. Tento dlouhodobý cíl ukazuje na problémy v definici antifašismu, protože v určitém okamžiku bude vymýcení fašismu opravdu vyžadovat podporu revoluční socialistické alternativy.“

Nikkita Oliver, bývalá kandidátka na starostku města Seattle, dodala:

„Musíme se připojit ke globálnímu boji, který si je vědom toho, že Spojené státy hrají roli v racializovaném kapitalismu. Racializovaný kapitalismus je postaven na patriarchátu, nadvládě bílých a třídním rozdělení společnosti.“

Patrisse Cullors, spoluzakladatelka hnutí Black Lives Matter, potvrdila, že bezprostředním cílem je odstranění prezidenta Trumpa z funkce:

„Nejenom že Trump nesmí být v listopadu 2020 znovu zvolen, měl by neodkladně odstoupit z funkce. Trump musí složit svůj mandát. Není to člověk vhodný pro funkci prezidenta USA. A tak se budeme snažit svrhnout Trumpa. Zároveň se ale budeme nadále snažit ovlivňovat Joea Bidena, jeho politiku a jeho názory na činnost policie a kriminalizaci některých skupin obyvatelstva. To bude důležité. Ale naším hlavním cílem je dostat pryč Trumpa.“

Rose City Antifa tweetovala:

„Jako antifašisté víme, že vedeme boj nejen proti organizovanému fašismu, ale také proti kapitalistickému státu a policii, která mu slouží a která ho chrání. Jiný svět je možný!“

Antifašisté ze Seattlu ve státě Washington dodali:

„Toto je revoluce, toto je náš dějinný okamžik! Za násilí a teror se omlouvat nebudeme.“

Mládežnická organizace Antify – skupina PNW Youth Liberation Front (Pacific Northwest mládežnická osvobozenecká fronta) tweetovala:

„Jediným způsobem, jak dosáhnout toho, aby byl svět bez policie, vězení, hranic atd., je zničit represivní systémy, které nám momentálně vládnou. Jestli chceme být jednou svobodní, musíme neúnavně pokračovat v boji proti státu, imperialismu, kapitalismu, bílé nadvládě, patriarchátu atd.“

Leták distribuovaný v „autonomní zóně“ v Seattlu prohlašuje:

„Myšlenka, že dělnická třída může řídit naše životy, bez státních aparátů, bez vlád a bez hranic se nazývá anarchismus. Jak se však dostaneme od naší současné kapitalistické společnosti k budoucí anarchisticko-komunistické? Pokud chceme zničit současný řád, bude třeba revoluce, bude to obrovský otřes.“

Plakát v „Autonomní zóně“ v Seattlu křičí:

„Tak ty si myslíš, že jsme jenom chtěli připravit poldy o prachy (defund the police)? Chceme svrhnout celý tento systém!“

Žena patřící k vedoucím představitelům „Autonomní zóny“ ve městě Seattle řekla:

„Nechodím sem, abych tady pokojně protestovala. Každý den jsem tady s cílem sabotovat stávající systém, dokud nebudou splněny mé požadavky. Nemůžeme nic znovu vybudovat, dokud to celé nezbouráme od shora dolů. Úřady musí reagovat na naše požadavky nebo se připravit na to, že na ně vytáhneme s jakýmikoliv nezbytnými prostředky. S jakýmikoliv nezbytnými prostředky. Tohle není ani slogan ani varování. Jen lidem říkám, co bude dál.“

Skupina Revoluční abolicionistické hnutí (Revolutionary Abolitionist Movement), která má na Twitteru téměř 15 000 sledujících, vyzvala k povstání:

„Revoluční pozdravy z povstání, které se lavinovitě šíří po okupovaných územích tzv. Spojených států amerických.“

„Jak se dějiny tohoto mizerného národa znovu opakují, je naprosto zřejmé, že černí lidé byli a nadále budou jedinou revoluční silou, která dokáže svrhnout represivní status quo.“

„Poldové, ta prasata, ztratili všude svou vůli k boji. Jejich oči, které byly ještě včera plné nenávisti a pohrdání, nyní vyzařují otupělost, pochybnosti a zbabělost. Jejich chování je teď plné váhání a každý krok zpět je výrazem jejich slabosti.“

„Společně svým úsilím docílíme toho, že bude tato země otroctví materialismu, genocidy domorodého obyvatelstva a imperiální agrese v zahraničí konečně vymazána z povrchu zemského. Budeme si ji pamatovat pouze jako jednu ze škaredých kapitol lidské historie.“

Radikální člen Antify z Marylandu tweetoval:

„Toto není jen protest. Toto je povstání. A až toto povstání pořádně zorganizujeme, bude revoluce. Jsme svědky začátku slavných dějinných událostí.“

Aktivista Antify z New Yorku se takto vyjádřil o americké státní vlajce:

„Je to vlastně do pr**le jen po**aný obarvený hadr. Není to živá bytost, je to jen symbol. Každý černý, hispánský nebo domorodý Američan, který je svědkem uctívání americké vlajky, by měl být hluboce uražen, protože tahle vlajka představuje genocidu, znásilnění, otroctví a kolonizaci.“

Mediální platforma Antify It’s Going Down (Jde to dolů) napsala:

„Rabování je efektivním způsobem přerozdělování majetku.“

Aktivista Antify ze Severní Karolíny se o svobodě projevu vyjádřil takto:

„Myšlenku, že svoboda projevu je nejdůležitější věcí, kterou musíme chránit, může zastávat pouze člověk, který si myslí, že život je obdobou debatní síně. Jsem toho názoru, že vyloučení fašistů z debaty tzv. ‚deplatforming‘ sice porušuje jejich svobodu projevu, ale je to součást našeho politického boje proti fašismu.“

Síť Torch Antifa Network v reakci na plán prezidenta Trumpa označit Antifu za teroristickou skupinu tweetovala:

„Antifa označí Spojené státy americké za teroristickou organizaci.“

Soeren Kern