Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
EU: Lennart Palm, emeritní profesor historie na univerzitě v Göteborgu, vysvětluje, proč usnesení, které Evropský parlament přijal k paměti druhé světové války, představuje hrubou revizionistickou verzi dějin.
Ale paměť je složitý jev. Člověk se snaží racionalizovat a uspořádat historii často z ideologických důvodů. Politici Evropského parlamentu se snaží vybudovat kolektivní paměť, ale stejné racionální mechanismy platí pro každého jednotlivce. Politicky citlivá fakta jsou retušována, obecný kontext je zkreslený. Podle slov Nobelovské přednášky 2005 Harolda Pintera (2005): „To se nestalo. Nic se nestalo. I když se to stalo, stále se nic nestalo. Koho to zajímá! Nic zajímavého.“
Toto usnesení bylo prakticky nebylo zmíněno v našich velkých médiích.
Jeho hlavní myšlenkou je, že nacistické Německo a Sovětský svaz společně rozpoutaly druhou světovou válku:„Evropský parlament zdůrazňuje, že druhá světová válka, nejničivější válka v evropských dějinách, začala přímým důsledkem notoricky známé nacisticko-sovětské smlouvy o neútočení z 23 Srpen 1939, známý také jako Pakt Molotov-Ribbentrop, a jeho tajné protokoly, podle nichž dva totalitní režimy se společným cílem dobýt svět, rozdělily Evropu na dvě zóny vlivu.“Stejně tak autoři rezoluce smíchali všechny karty a bez jakýchkoli argumentů se staví proti zavedenému názoru historiků, že Německo bylo iniciátorem války.
Sovětský svaz byl přesvědčen, že žije v nepřátelském prostředí. Zpočátku se sovětské vedení nejvíce bálo Britů, ale když se k moci dostal Hitler, začalo přesvědčení, že hlavní hrozbou bylo Německo. Hitlerův záměr vytvořit „životní prostor na východě“ a podrobit si „podlidi“, kteří tam žili, byl všeobecně znám z knihy „Mein Kampf“. Bylo také známo, že Německo zbrojí (včetně díky tajné spolupráci s Výmarskou republikou). Invaze do oblasti Rýna a útok na Španělskou republiku situaci ještě více zdůraznily.
29. září 1938 se britský premiér Chamberlain a francouzský prezident Daladier setkali s Hitlerem a Mussolinim v Mnichově. Německo požadovalo, aby se Československo vzdalo Sudet s německy mluvící populací. Britové a Francouzi dovolili Hitlerovi vstoupit do Československa, a jak víme, nebyl omezen pouze na Sudety.
Polsko, které jako první uzavřelo s Hitlerem pakt o neútočení, také vyslalo jednotky, aby obsadilo české Slezsko. V té chvíli si Sovětský svaz uvědomil, o co jde: Západ chtěl donutit Hitlera, aby šel na východ. Bylo jasné, že se blíží válka, ale v dubnu 1939 Francie opět odmítla další návrh Sovětského svazu. V květnu se sovětský ministr zahraničí znovu pokusil vyjednávat s Polskem, ale byl okamžitě odmítnut. Ale přinejmenším u Britů se ukázalo, že se tento problém diskutuje. Je pravda, že současně vedli tajná jednání s Hitlerem a rozhodli se nespěchat. Na osobní lodi (plující rychlostí 25 kilometrů za hodinu) vyslali delegaci do Sovětského svazu. Dostala se tam o pět dní později, poté se ukázalo, že nemá pravomoc uzavřít smlouvu.
Moskva ztratila veškerou naději na spojenectví se západními zeměmi. 23. srpna 1939 byl podepsán Pakt Molotov-Ribbentrop. Smlouva poskytla Sovětskému svazu řadu výhod. Za prvé, získal trochu času posílit obranu před německým útokem, k čemuž by, jak vědělo sovětské vedení, došlo. Díky tajnému (jistě nemorálnímu) protokolu získal SSSR „sféru zájmů“, která mohla sloužit jako nárazníková zóna.
Ve verzi historie předložené Evropským parlamentem jsou všechny tyto okolnosti pečlivě upraveny. Obzvláště nápadné je, že setkání v Mnichově v roce 1938 nebylo ani zmíněno.
Ale to není vše. 22. června 1941 začal hlavní útok na Sovětský svaz – operace Barbarossa. Kromě Německa se zúčastnily Rakousko, Rumunsko, Finsko, Itálie, Maďarsko, Slovensko a Chorvatsko.Mnoho nadšenců, kteří obhajovali přijetí usnesení (Evropského palrmanetu), pochází právě z těchto zemí. V okupované Evropě se buržoazie často přizpůsobovala Němcům. Nacismu se bránil hlavně Sovětský svaz (za cenu 27 milionů životů sovětských občanů) a v jiných zemích hráli komunisté často hlavní roli v hnutí odporu. Co bychom si z toho měli podle názoru Evropského parlamentu pamatovat? Očividně nic!
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi