JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Švédští epidemiologové řeší nepříjemný problém: Koronavirus se šíří hlavně mezi imigranty

ŠVÉDSKO: Švédští epidemiologové řeší nepříjemný problém. Nemoc covid-19 se ve velké míře šíří na chudých předměstích obývaných imigranty. Odborníci to přičítají tomu, že žijí v početných domácnostech a někteří nerozumějí vládním doporučením, píše agentura AFP.

Koncem března vyšlo najevo, že mezi prvními patnácti oběťmi nemoci covid-19 bylo šest lidí somálského původu. Minulý týden Agentura pro veřejné zdraví uvedla, že s nemocí covid-19 byl hospitalizován nepřiměřeně vysoký počet lidí se somálskými, íránskými, syrskými, iráckými, tureckými či jihoslovanskými kořeny.

„Pro nás to představuje signál, že se musíme s těmito skupinami dostat do většího kontaktu. Musíme je zkusit oslovit různými způsoby, abychom je ochránili,“ řekl agentuře AFPepidemiolog Anders Tegnell, jenž řídí švédskou strategii v boji s šířením koronaviru.

Statistiky ukazují, že na chudších předměstích Stockholmu obývaných převážně přistěhovalci je v přepočtu na obyvatele až třikrát více případů než v jiných čtvrtích.

Na hlavní město přitom připadá 40 procent z téměř 15 000 nakažených. V takzvaných „zranitelných lokalitách“, jak policie oficiálně označuje přistěhovalecké čtvrti, žije asi 550 000 lidí.

„Lidé tu žijí pohromadě“

Švédská vláda zavedla ve srovnání se zbytkem Evropy velmi umírněná opatření. Zákaz shromažďování lidí nad 50 osob, zákaz návštěv v domech pro seniory, uzavřené univerzity. Základní a střední školy dál fungují, stejně jako kina, fitness centra, restaurace a bary. Seniorům nad sedmdesát let bylo doporučeno, aby omezili společenské kontakty.

Nic se nezakazuje, nic se nepřikazuje. Vláda spoléhá na to, že občané mají v její rozhodnutí naprostou důvěru, uposlechnou doporučení a sami se dobrovolně izolují. Klíčem je důkladná informovanost veřejnosti.

Jenže v přistěhovaleckých komunitách tato strategie naráží na své limity. Desetimilionové Švédsko přijalo během poslední dekády přibližně čtyři sta tisíc uprchlíků a migrantů. Řada z nich si stále neosvojila jazyk, a tak instrukcím úřadů v době začátku koronavirové krize nerozuměli.

Dalším problémem je fakt, že přistěhovalci žijí v početných domácnostech, kde žije několik generací vedle sebe. Vládní doporučení, aby lidé nyní nenavštěvovali své staré rodiče, jsou v těchto podmínkách nemyslitelné.

„Lidé tu žijí pohromadě. Nemají vysoké příjmy. Nemají tolik peněz, aby se mohli izolovat v hotelu od zbytku rodiny. Dál chodí do práce, protože musí,“ posteskla si pro turecký portál TRT World Mirrey Gourieová ze stockholmského předměstí Spanga, kterou koronavirus počátkem dubna připravil o otce.

S letáky do ulic

Představitelé přistěhovalců si stěžují, že vláda opomíjí kulturní odlišnosti jejich komunit. Podle nich by měla vzít na vědomí specifické mocenské hierarchie a sociální sítě.

„Navíc je známo, že ve zranitelných lokalitách jsou zdravotnické služby na horší úrovni než jinde,“ připomíná další negativní faktor Jihan Mohamedová, doktorka a členka Švédsko-somálské lékařské asociace.

Místní samosprávy proto nyní horečně vymýšlejí způsoby, jak dalšímu šíření koronaviru mezi přistěhovalci zamezit. Snaží se je oslovit na ulici, ale i přes sportovní kluby a kulturní organizace. 

Například ve čtvrti Jakobsberg na severozápadě Stockholmu vyrazili do ulic náctiletí dobrovolníci, aby mezi místními šířili informace o nemoci covid-19.

„Snažíme se oslovit hlavně ty, kteří možná nepochopili to, co zazní ve švédském zpravodajství,“ vysvětlil reportérům AFP sedmnáctiletý Mustafa Jasem. S kamarády rozdává letáky v ruštině, finštině, arabštině, somálštině, perštině a tigrejštině.

 

Odeslat komentář