The Daily Telegraph: Pro Evropu nastal okamžik pravdy: další chyba – a riskuje ztrátu Itálie i eura

Emoce ohledně COVID-19 už přivedly věci k obratu.

„Sociální soudržnost mezi evropskými zeměmi je tak napjatá, že stabilitu EU a eura již nelze považovat za samozřejmost. Je to bezprecedentní riziko,“ komentoval situaci Arnaud Marés ze Citigroup, veterán několika krizí, který byl kdysi pravou rukou Maria Draghi v Evropské centrální bance (ECB).

Nyní existenciální hrozba opět vychází z Itálie, kde euroskeptické hnutí, jakož i politici, kteří se chystají převzít moc do svých rukou, otevřeně používají vydírací strategii. Nebo spíše kontravydírání, píše se v článku. To vše je pomsta za drsnou taktiku, kterou věřitelé eurozóny použili při úsporných opatřeních 2010–2014. Italové na tuto epizodu nezapomněli ani neodpustili, zdůrazňuje The Daily Telegraph.

Nacionalistické strany „Liga“ a „Bratři Itálie“ slíbily, že nebudou za žádných okolností souhlasit s půjčkami od Evropské unie v rámci mechanismu pomoci zemím EU. Místo toho se hodlají zapojit do psychologické konfrontace s Evropskou centrální bankou.

Pokud ECB nepodlehne tomuto „zručnému banditismu“, bude čelit finanční řetězové reakci a rozpadu měnové unie. Pro banku se formuje mimořádně zákeřná situace, protože „Liga“ a „Italští bratři“ jsou připraveni takový výsledek riskovat.
 
Nesnaží se rozdělit Evropskou měnovou unii – jejich voliči nejsou na to připraveni, ale nebojí se takového vývoje.
 
„Lehkými podmínkami“ nouzové půjčky ve výši 2% italského HDP kvůli vypuknutí COVID-19 nebyl nikdo oklamán, protože přísné požadavky Smlouvy o rozpočtové stabilitě EU znovu vstoupí v platnost po pandemii, ale Řím bude v mnohem horší situaci.

Italské ministerstvo financí se proto domnívá, že letos se HDP země sníží o 8%, čímž se poměr dluhu k hrubému domácímu produktu zvýší o 25 procentních bodů na 160%.

„Podstata problému pro evropské politické elity je následující: italská pravice konečně chytla EU za coglioni (v překladu z italštiny „vejce“). A jak se tomu dá čelit?“ píše publikace.

Itálie, Španělsko a další země jižní Evropy byly současnou hospodářskou krizí zasaženy silněji než na severu. Zároveň se neodvažují utrácet tolik na přímou finanční podporu, jako nordické země utrácí za udržování integrity svých výrobních systémů. Jejich zadluženost roste, navíc musí za půjčky platit obrovské prémie.

Jak článek uvádí, sever a jih vyjde z této pandemie různým tempem. A rychle rostoucí neshody posunou již zranitelný systém na samou hranici.