Ve stejném periodiku se pak jiná autorka, Valerie Richradson ptá: „Po týdnech pouličního násilí, které si při válkách gangů, ale i náhodných střelbách vyžádalo stovky černých obětí, včetně dětí, se pozorovatelé stále častěji ptají: Kdo je vlastně Black Lives Matter?“

Ví to nepochybně starosta New Yorku, De Blasio , který sdělil CNN, že zakazuje veškerá velká shromáždění v New Yorku, s výjimkou pro Black Lives Matter. (BLM). Podle De Blaisa se členové BLM shromažďovat smí. Právní pojem slova „diskriminace“ k De Blasiovi zřejmě ještě nedorazil, píše Rudolf Mládek v komentáři.

Ještě před čtrnácti dny vedl v průzkumech prezidentského klání kandidát Demokratů Joe Biden, a to dokonce dvojciferným náskokem přes dvanáct procent. Poté však prohlásil, že policie se stala „nepřítelem“ a že „absolutně“ podporuje odebírání finančních prostředků z policejních složek po celé zemi. To samozřejmě nebylo moc taktické, protože v řadách policie slouží i mnoho hispánců a černých Američanů. A o tom, jak policie „vraždí“, se už vydalo tolik důkazů,  že tato lež skončí jako mnohé jiné. Biden zjevně přestřelil.

Zdá se, že sázka na ponižování bílých obyvatel a mazání dvě stě let kultury, od které si Demokraté slibovali výhru a obsazení Bílého domu, vůbec nemusí vyjít. Ohrožení bílé populace v USA je totiž  evidentní a cílené a dokonce podporováno řadou globálních firem.

Do toho vše se hraje o i sociální sítě a Facebook zvažuje zákaz politické reklamy napříč svou sítí před listopadovými prezidentskými volbami v USA . Mark Zuckerberg, generální ředitel Facebooku, totiž opakovaně řekl, že (pozn. na rozdíl o Evropské unie) jeho společnost není arbitrem pravdy a nehodlá zkoumat, zda politické reklamy obsahují nepravdy či dezinformace, protože to věcně ani není množné.