Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
RUSKO: Podle uznávaného britského historika se zaměřením na ruské dějiny a emeritního profesora St. Antony’s College v Oxfordu je současné dění na Ukrajině výsledkem dvojice obřích chyb, z nichž se jedné dopustil Západ 10. listopadu, kdy Spojené státy a Ukrajina podepsaly Chartu o strategickém partnerství a nenabídly přitom Kyjevu kromě naděje žádnou ochranu před důsledky z Ruska, které prý děsil i jen „náznak demokratického vývoje“ na Ukrajině. Fatální chybu podle něho učinil i Putin, jenž kvůli invazi nepředpokládal odvetné kroky. Historik naznačil, co teď může ruského vládce potkat, a ukázal, proč Putin na rozdíl od Stalina pohrdá Leninem, který podle šéfa Kremlu bránil ruské expanzi.
Podle britského historika je ruská invaze na Ukrajině výsledkem dvou obrovských strategických chyb, z nichž první přišla 10. listopadu, kdy Spojené státy a Ukrajina podepsaly Chartu o strategickém partnerství, která potvrzovala americkou podporu práva Kyjeva usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Díky tomuto paktu se stalo pravděpodobnější, že Ukrajina nakonec vstoupí do NATO – což má být podle Service pro Vladimira Putina nepřijatelná vyhlídka. „Byla to poslední kapka,“ míní s tím, že právě tehdy začaly přípravy Ruska na útok na Ukrajině.
Západu podle něho Ukrajině nabídl povzbuzení v otázce členství v organizaci NATO, ale zjevně nepřemýšlel o tom, jak takový ukrajinský posun směrem od Moskvy dopadne u Putina. „Nebylo učiněno nic, co by Ukrajince připravilo na negativní reakci, které se jim dostane,“ myslí si.
Jak upozorňuje server The Wall Street Journal, je podle profesora Ukrajina „jedním z horkých míst v mentálním vesmíru Vladimira Putina“ a absence představy o budoucím dění byla fatálním problémem. Připojení Ukrajiny k západním zemím mělo být pro ruského vládce jakousi noční můrou, jelikož si zemi sám nárokoval jako jakýsi satelitní stát.
Historik upozorňuje, že si Putin nemůže dovolit „nechat žít sousední slovanský stát, který má byť jen náznak demokratického vývoje“ – ruský lid by totiž mohl dostat „nebezpečné nápady“.
Za vážnou chybu Service považuje nikoliv jen kroky Západu, druhou ze strategických chyb se totiž dopustila sama útočící země, když Putin podcenil soupeře. „Pohrdá Západem a tím, co považuje za západní dekadenci, dospěl k přesvědčení, že Západ je v troskách, a to jak politicky, tak kulturně,“ jmenuje příčinu tohoto Putinova uvažování s tím, že zřejmě rovněž západní lídry považoval „ve srovnání s ním za nekvalitní a nezkušené“.
Sjednocení Západu po ruské agresi na Ukrajině tak mělo být pro Putina dosti překvapivé. „Zjistil, že nechtěně sjednotil Západ – že to, co udělal, bylo pravým opakem toho, co chtěl,“ ukázal britský profesor s tím, že je přitom Putin pouze „průměrný“.
Ruský prezident podle něho podcenil kromě Západu i samotnou Ukrajinu, její vládu a prezidenta Volodymyra Zelenského, s nímž se setkal v Paříži v prosinci 2019, a diskuse tehdy měla naznačovat právě Putinovu převahu.
Ruský vládce podle Service věřil, že je jeho země „velkou globální mocností“ aby se ruská sféra vlivu měla rozšířit na co nejvíce do bývalých sovětských republik.
Putin přitom podle jeho popisu neinklinoval k sovětské ideologii ve vše směrech a má být antikomunistou, jenž na Lenina pohlíží s „posměchem a odporem“ za to, že brzdil ruskou expanzi.
Zatímco tak prý o Stalinovi může Putin „občas říkat příjemné věci, o Leninovi nikdy neřekl nic pozitivního“.
Lenina Putin nemá uznávat zejména proto, že když v roce 1922 sovětskou ústavou zřídil v rámci Sovětského svazu federaci republik s vlastními hranicemi, umožnil tím později v historii rozpad SSSR na samostatné nezávislé státy v roce 1991. Putin podle historika zastává spíše Stalinovo přání o sloučení všech sovětských republik do velkého Ruska, které by bylo řízeno z Moskvy, jelikož demokracií zcela „pohrdá“.
Nynější konflikt již podle Service směřuje k vleklé válce, která ale skončí podmaněním Ukrajiny. „Srovná Ukrajinu se zemí. Zničením bratrského národa by mohl válku vyhrát. Ale mír nevyhraje. Úkol uklidnit Ukrajince je nad síly Rusů,“ poznamenává s přirovnáním k maďarskému povstání.
Jediným způsobem ukončení utrpení Ukrajinců vidí Service odstavení Putina od moci. To je podle jeho rozboru možné buďto jakýmsi palácovým převratem, který ale nyní prý vypadá „velmi nepravděpodobně“, byť v moskevské historii již rezonoval případ Lavrentije Beriji. Potřeba by prý ale bylo, aby se na zbavení Putina shodli jeho spolupracovníci v Kremlu.
Druhou možností je masové povstání, tedy „obrovský nárůst pouličních demonstrací v důsledku ekonomických potíží“ způsobených válkou a západními sankcemi, to podle něho může sílit spolu s tím, jak bude válka na Ukrajině prodlužovat své trvání.
Service ukázal, že v Rusku se povstání konala v nedávné historii poměrně často, ale pouze dvakrát se odpůrcům podařilo svrhnout politický establishment. „Pokud však dojde ke kombinaci politického nepořádku v ulicích a politického neklidu ve vládnoucí skupině“, jako tomu bylo v letech 1917 a 1991, mohly by se tyto faktory spojit a dosáhnout mocného účinku. To je podle historika v současné době vzdálená možnost, ale „nelze ji vyloučit“.
Invaze na Ukrajinu podle Service není tragédií pouze pro Ukrajinu, nýbrž i pro Rusko. „Ruský lid si nezaslouží vládce, jako je Putin. Za posledních 150 let neměli na své vládce příliš štěstí,“ poznamenává.
Sledujte nás na Telegramu: t.me/cz24news
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi