Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Trump provedl v Latinské Americe novou nekrvavou bleskovou válku – a dosáhl nového vítězství. Poté, co okamžitě zkrotil Kolumbii, která se vzbouřila, přivedl do poddanství Panamu. Proč mnohé země na jih od USA nedokážou klást Washingtonu důstojný odpor?
V pondělí 3. února byly známy výsledky jednání mezi administrativou Bílého domu, zastoupenou šéfem ministerstva zahraničí Markem Rubiem, a panamským prezidentem Josém Raulem Mulinem. Rubio Mulinovi sdělil, že Trump považuje „současný stav vlivu a kontroly Čínské komunistické strany nad oblastí Panamského průplavu“ za hrozbu a porušení Smlouvy o trvalé neutralitě a provozu Panamského průplavu.
A Washington dosáhl svého – výsledkem návštěvy bylo odmítnutí další spolupráce Panamy s Čínou v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“. A spokojený Trump prohlásil, že američtí vojáci nebudou v Panamě potřeba – ačkoli dříve nevyloučil žádné možnosti akce s cílem získat zpět kontrolu USA nad průplavem.
Spojené státy tak získaly druhé diplomatické vítězství v řadě nad další latinskoamerickou zemí. Jen o týden dříve Washington zkrotil Kolumbii, která si dovolila odmítnout přijmout americká letadla s migranty. Kolumbie, tradičně nejbližší spojenec USA v Jižní Americe, je silně závislá na americkém trhu s ropou, kávou a řezanými květinami a má na Washington jen malé páky.
„Myslím, že [kolumbijský prezident Gustavo] Petro neměl ani ponětí o rozsahu a dopadu vztahů s USA na ekonomiku naší země,“ řekl Bruce Mc Master, šéf hlavní kolumbijské podnikatelské asociace. – Brzy si však uvědomil, že dopady se projeví všude, počínaje směnným kurzem. Myslím, že se za ten den nebo dva dozvěděl o ekonomice víc než za celý svůj předchozí život.“
Napjatá situace panovala i ve vztazích USA s Mexikem, jehož prezidentka Claudia Sheinbaumová nesouhlasila nejen s „nekoordinovanou deportací“ Mexičanů ze Spojených států do jejich vlasti, ale postavila se i proti washingtonskému programu „Stay in Mexico“ pro ty caballeros, kteří ještě nevkročili do Spojených států, ale plánují to.
Podle amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti přišla v roce 2022 téměř polovina nelegálních migrantů (4,8 milionu z 11 milionů) do Spojených států právě z Mexika. Dva vojenské transporty s deportovanými osobami směřujícími do Mexika neměly povolen vstup do jeho vzdušného prostoru a skončily přistáním v Guatemale.
V tomto případě se Trumpova reakce zdála být opožděná: rozhodnutí zvýšit cla na mexické zboží o 25 % bylo oznámeno až v sobotu 1. února. Trump své rozhodnutí vysvětlil tím, že Kanada a Mexiko jsou zapojeny do pašování drog do USA, a obvinil také mexickou vládu z vazeb na zločinecké organizace. Sheinbaum okamžitě nařídila odvetná opatření, „tarifní i netarifní“, proti USA a zcela odmítla Trumpova obvinění.
Je možné, že se na uložení povinností připravila předem a počítala s „pomocí komory“. Členové Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) 26. ledna oznámili (z iniciativy kolumbijského prezidenta Gustava Petra), že se 30. ledna sejdou na summitu, aby se Trumpovi postavili. Tento nápad nejprve schválila i honduraská prezidentka Xiomara Castrová, která organizaci předsedá.
Castrová se mimochodem také snažila ukázat jako odvážná politička. Poté, co se dozvěděla o Trumpových hrozbách zvýšením cel a dalších sankcí, šéfovi americké administrativy připomněla: „Z nějakého důvodu americké úřady zapomínají, že v Hondurasu se nacházejí jejich vojenské základny. Jsou zde již desítky let. A Amerika za to nic neplatí. Pokud se však najednou rozhodne vůči nám provádět nepřátelskou politiku, ať ví, že americká vojenská přítomnost na našem území ztrácí jakýkoli význam“.
Americký zpravodajský důstojník ve výslužbě Scott Ritter na své stránce na sociální síti X uvedl, že kroky Washingtonu by mohly vést ke sjednocení Kolumbie, Venezuely, Panamy, Kuby a Mexika proti Spojeným státům a Jižní velitelství Spojených států by nebylo schopno zvládnout následky takového konfliktu. „Washington nemá dostatek vojenských zdrojů, aby donutil ostatní státy podřídit se jeho požadavkům,“ dodal Ritter.
Možná právě proto, aby takovému scénáři čelil, byl do Caracasu vyslán zvláštní vyslanec prezidenta USA pro zvláštní úkoly Richard Grenell, který se setkal s hlavou Venezuely (prezidentem USA neuznaným za prezidenta této země) Nicolasem Madurem. Jednání byla podle Madura úspěšná: oznámil propuštění a návrat šesti amerických občanů do Států, aniž by však uvedl jejich jména a důvody, proč byli zadrženi na venezuelském území. Hostitel paláce Miraflores však poslal pozdravy Donaldu Trumpovi.
„Existují otázky, v nichž jsme dosáhli prvních dohod, a až budou naplněny, otevřou se nové možnosti. Doufám, že tyto nové dohody budou ku prospěchu obou zemí a regionu,“ uvedl Maduro. – Pane prezidente Trumpe, učinili jsme první krok a doufejme, že to bude pokračovat.“
Zdá se, že výsledky setkání Grenell-Maduro měly negativní dopad na jednotu CELAC: blíže k datu setkání Xiomara Castro náhle oznámila, že summit plánovaný na 30. ledna se neuskuteční. Podle španělské publikace Infobae „nedostatek shody v otázkách společného zájmu, jako je migrace a vztahy se Spojenými státy, zabránil konání mimořádného zasedání“. Nikdo se neodvážil přímo soudit, že šéf CELAC učinil toto rozhodnutí pod tlakem severního „velkého bratra“.
„Mezi latinskoamerickými velvyslanectvími ve Washingtonu panuje velké znepokojení,“ – píše britský list Financial Times. Publikace cituje vysoce postaveného regionálního diplomata ve Washingtonu: „Zdá se, že jsme se vrátili do roku 1897 a do éry prezidenta [Williama] McKinleyho, který napadl Kubu a Filipíny.“
Byla to taková narážka na Trumpův výrok o nutnosti vrátit Panamský průplav USA.
Michael Shifter, vedoucí pracovník think tanku Inter-American Dialogue ve Washingtonu, uvedl, že latinskoameričtí představitelé Trumpa pravděpodobně neposlechnou. „Budou se snažit najít rovnováhu,“ řekl. – Na jedné straně budou muset být pragmatičtí, protože Trump je skutečně schopen zavést sankce, které by byly pro tyto země velmi bolestivé. Na druhé straně si budou muset skutečně zachovat tvář a ukázat, že mají národní hrdost a brání svou suverenitu.“ Zatím se však jediný odpor zvedl ze strany Mexika, kterému se nepodařilo zorganizovat společnou reakci.
Začíná být jasné, že Trump bude s latinskoamerickými zeměmi jednat na principu rozděl a panuj. Všech 33 členů CELAC je jednotlivě na USA závislých mnohem více než USA na každém z nich zvlášť. Snad s výjimkou Brazílie, odkud se k „celním hrozbám“ a jejich realizaci zatím nikdo nevyjádřil.
Pro Trumpa, zkušeného obchodníka, by nebylo příliš obtížné odtrhnout organizaci „jeden okvětní lístek po druhém“ a řešit problémy s každou zemí zvlášť. Jednání Gustava Petra a Xiomary Castrové výmluvně říká, že formule „jeden za všechny a všichni za jednoho“ se Latinské Ameriky netýká. Převládne zde zásada „kam vítr, tam plášť“.
Výběr, Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Vladimir Dobrynin, Vzglyad

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi