JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Týden Petra Hampla: Nikdo není dokonalý

PONDĚLÍ 20. DUBNA

Co odlišuje inteligentního člověka od tupce? Kupodivu to není na prvním místě výkonnost mozku (ať už je měřena IQ nebo jinou veličinou), protože jde víc o to, jak s tím materiálem kdo pracuje.
Inteligentní člověk je schopen akceptovat nové informace. Jeho názory se vyvíjejí, jeho náhledy se mění. Tupec má předem jasno. A definitivně.
Inteligentní člověk je zvědavý. Chce věcem přijít na kloub. Nikdy nemá pocit, že tomu rozumí zcela. Tupec není zvědavý, protože on už ví. Nové informace jsou pro něj jenom k tomu, aby potvrdily to, co už věděl.
Inteligentní člověk se s vámi pouští do diskuze proto, aby na konci té debaty rozuměl něčemu, čemu teď ještě nerozumí. Tupec s vámi debatuje, aby vám sdělil své stanovisko.
A to nejdůležitější nakonec. Inteligentní člověk dokáže rozlišit mezi hodnotami a názory.
Příklady hodnotových postojů: Pro svobodu stojí za to umírat. Miluji svou vlast. Národ je víc než jedinec. Každý lidský život má obrovskou hodnotu. Hodnotové postoje mají být pevné.
Příklady názorů: Vysoké rozpočtové deficity vedou k chudobě. Vládní investice jsou zdrojem bohatství. Migranti z islámských zemí se nikdy nemohou přizpůsobit naší kultuře. Migrace vede ke zvýšení národního bohatství. Názory se mají vyvíjet s tím, jak zjišťujeme nová fakta.
V podstatě jde o zdravé ego. Člověk s přerostlým egem nesnese pomyšlení, že by jeho původní stanovisko mohlo být nepřesné nebo dokonce chybné. Zakomplexovaný člověk taky ne. Inteligentní lidé mají normální ego.

ÚTERÝ 21. DUBNA

Koněv v tom není sám. Euroobolševická chátra útočí také na památku Winstona Churchilla. Oba se provinili tím stejným – postavili se na odpor velkoněmecké říši.

STŘEDA 22. DUBNA

Běží bouřlivá diskuze o tom, jestli karanténa nebo promořování. Co má dělat opozice, když chce body a neví, který názor jí přinese větší popularitu? Šéf ODS Petr Fiala na to kápnul. Jednoznačně prohlásí, že “vládní postup byl chybný”, ale nesdělí nic o tom, jakou strategii by zvolil on. Zato si prý můžeme být jisti, že tu neznámou věc by dělal rozhodněji, systematičtěji a profesionálněji než současný premiér. Jiří Drahoš byl vlastně průkopníkem nového politického stylu.

ČTVRTEK 23. DUBNA

Málokdo o sobě může říct, že byl většinu života tak věrným fanouškem a obdivovatelem VK staršího jako já. Volil jsem jeho ODS, četl jeho články, jeho myšlenky formovaly moje mládenecké myšlení. A dosud si pokládám za nesmírnou čest, když jsem pozván do Institutu Václava Klause. Vždy jsem hájil jeho kroky podniknuté v 90. letech, i když jsem kvůli tomu občas přišel o některé příznivce (a i když to dnes celé vidím složitěji).
S nadšením jsem vítal každý náznak, že profesor Klaus nezůstal mentálně v 80. letech, ale uvědomuje si novou realitu. Jeho varování před neziskovkami, nadnárodními organizacemi včetně EU, odpor vůči kulturnímu marxismu a „liberální demokracii“, protesty proti volnému pohybu pracovních sil, občasnou kritiku „velkokapitálu“ apod. A vítám dosud.
Na druhou stranu, jsou věci, které přijatelné nejsou, a žel jich přibývá. Onen nešťastný seminář o tom, že Češi pracující v montovnách si nezaslouží lepší platy. Opakovaně vyjadřované sympatie vůči kalifu Erdoganovi. Výpady proti variantě, že by během krizového období vláda mohla ochránit důležité firmy před převzetím zahraničním kapitálem. A naposledy „vzpoura davů“ proti virové nákaze. To je nedůstojné profesora a emeritního prezidenta, staví ho to někam na úroveň pubertálních demonstrantů proti počasí. A co hůře, VK se ani nenamáhá předstírat, že si o problematice něco přečetl. Prostě má od začátku jasno.
Václav Klaus pořád zůstává velkým mužem, hodným obdivu. Ale je dobré si připomínat, že nikdo není dokonalý a že i velcí mužové mohou mít velké úlety.

PÁTEK 24. DUBNA

Bez ohledu na vládní tempo rozvolňování neobnovím své besedy dřív než v září.
Současný stav mě poškozuje (zkuste prodávat knihy, když nemůžete zasáhnout lidi mimo internet), ale mám smysl pro zodpovědnost. A také úctu k milionům lidí, kteří přinesli značné oběti a jejichž oběti teď byly spláchnuty do záchoda. Pro některé to znamenalo “jenom” protivnou karanténu, pro některé velkou finanční ztrátu, pro některé taky nevratné zničení živnosti.
Při tom všem je ale dobré si připomínat, že téměř každá chyba je napravitelná. Zničenou ekonomiku jednou opravíme, korporace jednou vyvlastníme, místo zemřelých lidí se narodí noví a po zdecimované morálce přijde nějaké morální či náboženské obrození. To je železný zákon dějin. Nikdo nezůstane na dně už navždy.
Pouze islamizace a výměna obyvatelstva je nevratná. Navždy. Bez jakékoliv naděje na změnu.
Nenechme si tedy zkazit náladu. Škoda každé hodiny, kdy se zbytečně užíráme. A řešme spíš, jak zabránit ještě horšímu.

SOBOTA 25. DUBNA

Turci zaútočili na Evropu a Američané dlouho dělali, že nic.
Teď máme reakci. Američané Turecku poskytnou nejpokročilejší světovou technologii vzdušného vedení války (kompletní přístup ke všem tajemstvím bojových letounů páté generace). Realistickou možností se tak stává bombardování Atén, Říma… a konec konců i Prahy.

NEDĚLE 26. DUBNA

Tak se mi do ruky dostal časopis Future City 2020, který shrnuje pohled řady manažerů a konzultantů na současnou situaci. Zajímavé čtení.
1) “Současná situace je příležitost” a tuny manažerského slovního průjmu, o kterém ani mluvčí nevědí, co znamená.
2) Každý se především pokouší prodat, co má na skladě, což jsou většinou “koncepce” a “konzultace”, občas doplněné nějakým kusem software.
3) Sdílený předpoklad, že po výpadku poptávky přijde vlna růstu a “nastane obrovský boom.”
Všichni se manažersky usmíváme, všichni máme na powerpointu stejná hesla, a jedeme dál. Bonusy za kvartál snad budou, a o nic jiného nejde. Už chápete, za co jsou ti lidé placeni? Rozhodně to není za skutečnou práci. Ani za schopnost něco pochopit nebo dokonce vyřešit.
Vzpomínáte na Hussainova ministra informací, který měl americké vojáky přímo v budově, a vydával prohlášení o slavném vítězství nad Američany? Začínám věřit Martinu Konvičkovi, že hroucení bude rychlejší, než si umíme představit.

Odeslat komentář