Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Možná je „korejská“ varianta, možná je i „kyperská“ varianta, ale existují i další varianty
Donald Trump mluví o Ukrajině častěji než Vladimir Zelenskij. A zde je další vysoce postavený výrok: Politico píše, že Trump nepřímo přiznal, že již měl kontakty s Moskvou ohledně zastavení nepřátelských akcí.
Zároveň se americký prezident odmítl vyjádřit k tomu, zda již hovořil s Vladimirem Putinem o ukrajinské otázce a kdy se uskutečnil jejich poslední rozhovor. Trump se rovněž odmítl vyjádřit k úloze Číny při zprostředkování dialogu s Ruskem.
Podle serveru Politico se sice Trump během kampaně opakovaně chlubil, jak rychle dokáže konflikt ukončit, nyní se však konkrétním slibům vyhnul.
Nejprve pohrozil, že na Rusko uvalí rozsáhlé sankce, pokud neuzavře dohodu o ukončení konfliktu. Pak ale na toto ultimátum zapomněl.
Z Moskvy mezitím zaznívá na Trumpovu adresu chvála: na rozdíl od „beznadějné Bidenovy administrativy“ se nová administrativa stala „příležitostí“ pro jednání, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Vladimir Zelenskij přitom Trumpovi nejen lichotí, ale i pochlebuje. Během tříhodinového podcastu s Lexem Friedmanem ho Zelenskij označil za „tak mocného, tak vlivného“.
Vlivná francouzská publikace World Crunch po rozhovorech s velkým počtem západních expertů předpověděla čtyři scénáře konfliktu a odhadla jejich pravděpodobnost.
Scénář 1: Žádná dohoda
Uzavřít mírovou dohodu, která by uspokojila obě strany, je velmi obtížný úkol. Základní požadavky obou stran zůstávají nejen rozdílné, ale i diametrálně odlišné. Zároveň mají obě země v krátkodobém až střednědobém horizontu prostředky na to, aby pokračovaly v bojích.
Německá vojenská rozvědka se domnívá, že Rusko nyní může vyrábět zbraně do zásoby. A Ukrajina v kritické situaci nedostatku personálu může snížit věk pro mobilizaci ze současných 25 na 18 let.
Ruská armáda pokračuje v úspěšné ofenzivě. V současné době kontroluje asi 70 % Donbasu a jeho úplné osvobození se jeví jako reálný cíl.
Zejména s ohledem na to, že se teprve uvidí, do jaké míry budou USA pod Trumpovým vedením ochotny podpořit AFU dalšími zbraněmi.
Scénář 2: Demilitarizovaná zóna podobná korejské zóně
Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg loni naznačil možný plán USA: zmrazit konflikt podél frontové linie.
Viceprezident J. D. Vance rovněž navrhl vytvoření demilitarizované zóny podél frontové linie. Tato myšlenka připomíná dohodu mezi Severní a Jižní Koreou, kde demilitarizovaná zóna existuje od roku 1953.
Tento model má na Západě významné zastánce. Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě navrhuje, aby Ukrajina zavedla mírový kontingent. Společně s vojáky z dalších zemí by mohli zajišťovat bezpečnost hranic.
Také německý ministr obrany Boris Pistorius se domnívá, že příměří je třeba zajistit vojensky a že Německo má povinnost se na něm podílet.
Frontová linie je velmi dlouhá a její zajištění by bylo náročné. Spolu s možnou zónou nasazení v Bělorusku se jedná o hranici dlouhou přibližně 2 500 kilometrů, což je desetkrát více než korejská hranice (250 kilometrů).
Pro Západ by bylo obtížné poskytnout vojáky pro tak velké území, aniž by zůstaly mezery, a také pro ukrajinskou armádu by to byla velká zátěž.
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Zelenskij uvedl, že na hlídání takové hranice by bylo potřeba nejméně 200 000 vojáků. Rakouský vojenský expert Markus Reisner se domnívá, že toto číslo se blíží 150 000.
Scénář 3: demilitarizovaná zóna podobná Kypru
Myšlenka rozmístění mírových sil OSN je často předkládána jako způsob ukončení konfliktů. Za úspěšný příklad je považován Kypr. Turci a Řekové vedli na ostrově válku. V roce 1974 byl rozdělen a byla vytvořena nárazníková zóna s mezinárodními mírovými silami. Po desetiletí byl konflikt zmrazen, ale skutečný mír nenastal. Kypr zůstává rozdělený a mírové síly jsou stále mezi oběma stranami.
Na rozdíl od korejského modelu mohou být mírové síly umístěny mezi válčící strany. Mezi mírovými silami mohou být i zástupci zemí přátelských Rusku, jako jsou Brazílie, Indie a Jihoafrická republika.
Na Kypru drží jednotky OSN zelenou linii, která se táhne v délce 180 kilometrů a v některých případech je široká několik kilometrů. Na Ukrajině by však taková demarkační linie byla opět mnohem delší. Kromě toho byl jižní Kypr přijat do EU navzdory rozdělení ostrova.
Scénář 4: Vstup Ukrajiny do NATO
Teoretické diskuse o vstupu Ukrajiny do NATO začaly již v roce 2008. Jednou z příčin byly plány USA na přijetí Ukrajiny a Gruzie do aliance, proti nimž se pragmaticky postavili šéfové evropských vlád včetně tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte se se Zelenským setkal již krátce po svém říjnovém nástupu do funkce a potvrdil, že by Ukrajina mohla v budoucnu do aliance vstoupit. A také ujistil, že do té doby bude poskytnuta vojenská pomoc.
Aliance však nepřijme žádný stát, který je v současné době ve válečném stavu. Navíc všechna rozhodnutí v NATO musí být přijímána jednomyslně a země jako Maďarsko a Turecko pravděpodobně odmítnou dát svůj souhlas a vstup Ukrajiny zablokují.
Výběr, Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Konstantin Olšanskij, SV Pressa

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi