USA CHRLÍ NOVÉ PENÍZE JAKO O ŽIVOT!!!

Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news

USA: Minulý rok byl ve Spojených státech opět ve znamení růstu peněžní zásoby, k čemuž bezesporu přispěly stimulační balíčky spojené s koronakrizí. Tento trend by mohl pokračovat i v tomto roce, jelikož se očekává rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena schválit nový ekonomický balíček, jenž zřejmě opět přinese i plošné šeky. Zatímco velké množství Američanů je vítá, jiní je označují za „helikoptérové peníze“. Podivně se jeví i čísla přicházející z americké centrální banky (FED), ty ukazují, že se počet peněžních prostředků s nejvyšší likviditou za jediný rok zvedl více než čtyřikrát. Má to hned vícero vysvětlení.

Spojené státy v minulém roce opět zvýšily svoji finanční zásobu a množství oběživa se za minulý rok zvýšilo z 1 720 miliard dolarů (k lednu 2020) na 1 970 miliard dolarů (leden 2021).

Růst peněžní zásoby rovněž zaznamenaly i bankovní vklady, ty vzrostly z 1 582 miliardy dolarů na 3 362 miliardy dolarů.

Za vzrůst množství peněz v ekonomice může bezesporu aktuální expanzivní monetární politika americké centrální banky, která avizuje, že bude i nadále pokračovat v silné stimulaci ekonomiky, FED si totiž od svých kroků slibuje výrazné snížení nezaměstnanosti, ta je nyní na hodnotě 6,3 procenta.

Zvyšování peněžní zásoby lze očekávat i vzhledem k výrokům nového amerického prezidenta Joea Bidena, ten se totiž již před vstupem do své funkce několikrát vyjadřoval, že má zájem o prosazení nového stimulu tamní ekonomiky za pomoci toho, že chce plošné rozdávání šeků na 1 400 dolarů. Ty by měly putovat k Američanům s výjimkou vysoko příjmových skupin, u těch Biden jasně řekl, že jim žádné neočekávané peníze dát nehodlá.

Uvažovalo se také o jiných prostředcích, jak do ekonomiky nalít 1,9 bilionu dolarů, které dříve Biden avizoval, Američané však preferují plošné rozdávání šeků.

Problém se schvalováním takového stimulu může být vzhledem k lepšícím se makroekonomickým ukazatelům, počet lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti klesá a očekává se i růst letošního HDP Spojených států o 4,6 procenta. Bidenův balíček se tak může jevit jako neodůvodněný.

Se stimulačními programy již nešetřil ani Bidenův předchůdce Donald Trump, ten v minulém roce přišel hned s dvojicí balíčků, z nichž rekordní podpora podepsaná na konci loňského března činila balík v objemu 2,2 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun).

V prosinci pak začal putovat k Američanům další záchranný balíček, tentokrát ve výši 900 miliard dolarů (přibližně 19,4 bilionu korun).

I Trump pak stejně jako nynější americký prezident prosazoval plošnou podporu, což se projevilo například, když v minulém roce schválil přímé platby ve výši 1 200 dolarů. Mnozí lidé pak tyto peníze označovali za „helikoptérové“ a často je využili například k experimentům na akciovém trhu či na trzích s kryptoměnami.

Z „tisknutí peněz“ si již mnozí Američané dělají legraci, a vznikají tak různé satirické weby, které na politiku FED upozorňují svébytným způsobem. Příkladem může být web Brrr.money, který porovnává kurz dolaru vůči kryptoměnám a akciovým indexům.

Mnohé pak zaskočilo dosti podivné zvýšení měnového agregátu M1, tedy ukazatele tzv. úzkých peněz, jenž vykazuje, v jakém množství se nachází nejlikvidnější část peněžních prostředků v ekonomice. Nejčastěji centrální bankéři do agregátu M1 zahrnují oběživo a vklady na bankovních účtech. Přestože v posledních letech počet peněz v ekonomice rostl, při pohledu na minulý rok na grafu tohoto agregátu vidíme až téměř neuvěřitelný růst.

FOTO: Strmý růst agregátu v posledních letech, Zdroj: fred.stlouisfed.org.

Vysvětlení tohoto vysokého nárůstu je hned několik, kromě samotného tisku peněz je jeho původcem zejména změna ve vykazování složek v M1 americkou centrální bankou, ta totiž do něj nově od května loňského roku zahrnuje i složky, jež byly dříve označovány za méně likvidní, a tedy patřily do dalšího agregátu, M2, tedy toho, který většinou kromě oběživa (jeho součástí je i agregát M1) zahrnuje i některé méně likvidní složky, jako jsou například termínované vklady.

Největší změnou od loňského května je zahrnutí složky dalších likvidních depozitů do M1. Jedná se zejména o spořicí vklady, které byly rozhodnutím FED z 24. dubna 2020 zbaveny regulačního rozdílu. Mezi transakčními účty a spořicími vklady byl tímto usnesením zrušen limit převodu v délce šesti měsíců, a centrální banka tak nyní uvádí tuto složku ekonomiky v rámci těch s nejvyšší likviditou.

FOTO: Agregáty M1 a M2 podle FED. Zdroj: federalreserve.gov.

Nová statistická data americké centrální banky teď tuto položku vykazují pod pojmem „ostatní likvidní vklady“ a zahrnuje jak vklady spořicí, tak i další kontrolované vklady.

Přesunutí této složky do M1 významně zvýšilo peněžní agregát M1, přičemž ponechává peněžní agregát M2 beze změny. Například v lednu letošního roku by byl zřejmě agregát M1 bez této položky menší o více než přibližně 11 000 miliard dolarů (bez spořicích vkladů by z kolonky dalších likvidních vkladů zůstala pouze část zahrnující „další kontrolní vklady“).