Usnesení zavádí pojem konečných vojenských uživatelů v Číně. Nyní platí sankce pro prakticky jakékoli vysoce technologické komponenty a elektroniku.

Omezení exportu produkce vojenského a dvojího určení existovala již dříve. Platila však pro malou skupinu specifického zboží. Kdežto zboží používané převážně v civilní sféře bylo ze speciálních exportních omezení vyloučeno. USA například Číně samozřejmě nedodávaly součástky svých vojenských letadel. Ale letecké motory pro civilní letouny anebo programovatelná hradlová pole (FPGA, Field Programmable Gate Array), čipy a další high tech technologie byly dodávány do Číny bez speciálního povolení ministerstva obchodu.

Nová širší pravidla upřesňují, že když může být jistá produkce, součástky nebo software teoreticky použity ve vojenské technice, platí pro ně exportní omezení. Byl také zformulován pojem konečný vojenský uživatel, což může být každá, včetně civilní, společnost, jejíž činnost něčím posiluje čínskou armádu.

Nepřesnost formulací nového usnesení Ministerstva obchodu USA vzbuzuje spoustu otázek. Například kola jsou také používána na vojenských vozidlech. Mají být tedy zavedena omezení na dodávky pneumatik?

Všichni lidé, včetně vojáků, používají prostředky osobní hygieny. Znamená to tedy, že pro výrobce zubní pasty platí pravidla amerického ministerstva obchodu jako pro společnost, která přispívá ke zvýšení bojeschopnosti čínské armády? Víc než to, ministerstvo navrhlo rozšíření americké jurisdikce také na zahraniční společnosti, znamená to tedy, že také zahraniční výrobci zubní pasty musí dělat stresové testy a počítat eventuální ztráty?

Tyto otázky se mohou zdát smyšlenými, ale největší tchajwanský výrobce čipů TSMC již má co dočinění s reálnými problémy. Tato společnost je největším zahraničním dodavatelem mikročipů pro Huawei, proto na sobě cítí nátlak ze strany USA, jež vyzývají ke zrušení dodávek čínskému výrobci s odkazem na to, že se ve výrobě používá americké zařízení. Je naprosto jasné, že nová opatření amerického ministerstva obchodu jsou zaměřena na zákonodárné zakotvení politiky Washingtonu ve sféře zastavení technologického rozvoje Číny, řekl Sputniku vědecký pracovník Finančního výzkumného ústavu Lidové univerzity ČLR Wang Peng.

„Jde o pokračování dlouhodobé politiky Trumpa zaměřené na ekonomické a technologické zadržování Číny. Zákaz platí pro zboží, které Čína nedokáže vyrobit samostatně anebo má slabé technologické kompetence.

Trump dal jasně na srozuměnou, jakou politiku hodlá provádět, již před nástupem na prezidentský post, takže není nic divného na tom, že USA dnes zpřísňují exportní politiku. Trumpova administrativa využívá navíc epidemii jako důvod na obvinění Číny a posílení konfrontace mezi ní a USA. Trumpova vláda obviňuje Čínu z toho, že nečelila šíření epidemie v dostatečné míře, což nakonec způsobilo utrpení amerického lidu. Jak vidíme, USA již zformulovaly téma diskuse, kterým je potlačení a obvinění Číny,“ poznamenal expert.

Nynější opatření jsou logickým pokračováním kurzu Washingtonu na zastavení technologického rozvoje Číny, který byl zahájen již loni, když ministerstvo obchodu zařadilo Huawei a řadu dalších čínských technologických společností na černý seznam. Tato opatření ale narazila tenkrát na velký odpor ze strany amerického byznysu. Čína je totiž obrovské odbytiště jejich produkce a služeb. Pouze Huawei nakoupila v roce 2018 od Qualcomm, Intel, Micron Technology Inc. и Broadcom Inc. Produkce zboží a služby za 13 miliard dolarů. Ministerstvo obchodu USA nejednou prodloužilo pod tlakem technologické lobby prozatímní licenci na dodávky zboží pro Huawei. Četné společnosti začaly navíc dodávat produkci přes vlastní zahraniční struktury. Nový dokument ministerstva obchodu má tyto „zadní vrátka“ zavřít. Americká vláda ale nevyhnutelně narazí na silný odpor ze strany byznysu, řekl expert Wang Peng.

„USA mohou zavést tato opatření, narazí však na problém čtyřstranné hry. Vždyť k zainteresovaným stranám patří nejen vlády USA a Číny, ale také byznys obou států. Čína je pro americké společnosti největším odbytištěm. A jejich cílem je samozřejmě maximální zisk. V situaci, kdy světový obchod zažívá pád, a kvůli šíření epidemie klesá počet objednávek, americké společnosti sotva tuto politiku podpoří. Budeme sledovat hru americké vlády s americkým byznysem a patřičně reagovat na tuto hru. Například snížit s pomocí dvoustranných jednání nátlak americké vlády na Čínu, ještě víc otevřít čínské trhy, ukázat americkým společnostem, že mají na dosah atraktivní podmínky a zisk. Dá se tak posílit motivace amerických společností pro čelení rozhodnutím vlastní vlády,“ dodal Wang Peng.

Expert má za to, že nynější opatření zapadají do celkové americké strategie vůči Číně. Přičemž v nejbližších letech se trend oddálení pozic Pekingu a Washingtonu zachová bez ohledu na to, zvítězí-li Trump v nadcházejících prezidentských volbách.

V USA se již vytvořil vzácný stranický konsensus ohledně nutnosti zadržovat Čínu za jakoukoli cenu a dělat z ní geopolitického soupeře. Kvůli tomu dochází k útokům některých představitelů washingtonského politického establishmentu na Čínu v kontextu šíření pandemie covid-19. V situaci, když má vnitřní systém poruchy, je velmi důležité upoutat pozornost obyvatelstva na vnější hrozby a najít obětního beránka. Tím spíš, že se blíží volby. Cožpak je možné dnes přiznat vlastní chyby?

Z krátkodobého hlediska může být politika Washingtonu účinná. Verzi úniku viru z wuchanské laboratoře podpořili jak američtí politici, tak „nezávislá“ americká média. Je vidět trend rozdmýchávání Washingtonem protičínských nálad. Může to také odvrátit byznys od čínského trhu a připravit Čínu o americké vysoké technologie.

Na druhou stranu bude Čína nucena pátrat po náhradě amerických technologií nejdřív u jiných dodavatelů a pak vyvinout vlastní. Čína tak nebude nakonec americké společnosti potřebovat. Vlastně dokonce Pentagon byl proti rozšíření exportních sankcí a poukázal na to, že hrozba ze strany Číny není tak velká, aby byly americké společnosti připraveny o odbytiště, a tedy i prostředky pro další R&D. Zatím však o všem zřejmě rozhoduje ministerstvo obchodu a protičínští jestřábi, kteří chtějí zamezit dodávkám technologií. Jenže otázka spočívá v tom, pomůže-li to Americe, aby se stala znovu velikou?