V Německém Spolkovém sněmu promluvili o americké „okupaci“ Německa

Podle jeho slov se Berlín pokusil s americkými vojáky rozloučit, po tříměsíční korespondenci však dostal následující odpověď: přítomnost vojsk na území Německa se má chápat jako přátelský projev důvěry a spolupráce.

Poslanec zdůraznil, že Evropu „nikdo jen tak neodevzdá“, a proto se každý snaží zajistit vlastní politické zájmy, dokonce i v podmínkách pandemie nového koronaviru.

Stažení amerických vojsk z Německa

Koncem roku 2019 byla vyzvaná spolková vláda Německa poslanci za Stranu levice, aby zrušila smlouvu o pobytu amerických ozbrojených sil v zemi. Podle německých poslanců se jejich přítomnosti využívá pro stupňování napětí ve vztazích s Moskvou.

Dále podotkli, že americká vojska se přesunují v kolonách po dálnicích a železnicích z jedné americké základny na druhou blíž západní hranici Ruska.

Podobná přemístění „porušují duch smlouvy o konečném uspořádání ve vztahu k Německu známé též jako smlouva 2 + 4. Byla uzavřena v roce 1990 mezi NDR, SRN, SSSR, Francií, Velkou Británií a USA. Vylučuje možnost rozmístění a rozvinutí na území bývalé NDR cizích vojsk a jaderných zbraní“.

Podle informací médií je v Evropě skladováno asi 150 kusů taktických jaderných zbraní USA: v Belgii, Německu, Itálii a Nizozemsku. Mj. belgické noviny De Morgen, které loni v červnu zveřejnily kopii zprávy výboru Parlamentního shromáždění NATO, napsaly, že „pumy jsou skladovány na šesti amerických a evropských základnách: Kleine Brogel v Belgii, Büchel v Německu, Aviano a Ghedi-Torre v Itálii, Volkel v Nizozemsku a Incirlik v Turecku“.