Velká Británie: Kanál La Manche přeplouvají rekordní počty migrantů

Britské vládě se příliš nedaří odradit ilegální migranty od přeplouvání Lamanšského průlivu – částečně také kvůli tomu, že Francie odmítá spolupracovat. Britské úřady opakovaně obviňují své francouzské protějšky, že nedělají dost pro to, aby zabránily člunům s migranty opustit francouzské teritoriální vody. Na snímku: Ilegální migranti vstupují 7. září 2021 na britskou půdu na pláži u Dungeness v hrabství Kent. (Foto: Dan Kitwood / Getty Images)

Téměř tisíc migrantů z Afriky, Asie a Blízkého východu se během jediného dne pokusilo přeplout Lamanšský průliv na nafukovacích člunech a malých lodích, aby se ilegálně dostali do Spojeného království. Rekordní nárůst ilegálních přeplutí usnadňuje teplé počasí a klidné moře.

Britské vládě se příliš nedaří tato přeplutí Lamanšského průlivu zastavit – částečně také kvůli tomu, že Francie odmítá spolupracovat. Britské úřady opakovaně obviňují své francouzské protějšky, že nedělají dost pro to, aby zabránily člunům s migranty opustit francouzské teritoriální vody.

Přestože se Spojené království zavázalo zaplatit Francii desítky milionů liber, aby migrantům bránila v přeplouvání kanálu La Manche, tak existuje podezření, že francouzská námořní plavidla nakonec doprovází čluny s migranty do britských vod.

Francouzští představitelé namítají, že Spojené království neodstranilo pobídky, které působí jako magnet pro migranty: nejenže nově příchozí obdrží velkorysé dávky sociálního zabezpečení, ale rozhodnutí Spojeného království nezavést průkazy totožnosti v kombinaci se značnou šedou ekonomikou, usnadňuje nelegálním přistěhovalcům najít si práci na černo.

Podle oficiálních statistik sestavených britským think tankem Migration Watch UK vstoupilo 6. září 2021 do Británie nelegálně 785 migrantů, kteří přepluli Lamanšský průliv. Jednalo se o druhý nejvyšší denní počet vyloděných migrantů od 21. srpna, kdy do Británie takto dorazilo rekordních 828 migrantů. Podle BBC byl předchozí denní rekord 482 migrantů, kteří přepluli průliv 4. srpna. Jen v červenci 2021 se do Británie dostalo po moři rekordních 3 510 migrantů.

Organizace Migration Watch UK informovala, že v roce 2021 zatím přeplulo Lamanšský průliv více než 14 500 migrantů na přibližně 600 malých lodích a člunech, což překonalo 8 713 vyloděných migrantů (na 650 lodích) za celý rok 2020. Podle organizace Migration Watch UK je zřejmě skutečný počet příchozích daleko vyšší, než bylo zaznamenáno v oficiálních statistikách a od začátku roku 2021 nebyl ani jeden migrant deportován zpět do žádné z bezpečných evropských zemí, přes které přicestoval. Organizace Migration Watch UK dále uvedla:

„Počet lidí, kteří přeplouvají průliv, stále roste, a to i poté, co bylo Francii od září 2014 vyplaceno téměř 200 milionů liber peněz daňových poplatníků na boj proti nelegálnímu přistěhovalectví (viz zpráva v médiích). To je jen stěží dobrá koupě.“

„Na ‚bezplatné‘ ubytování více než 60 000 žadatelů o azyl a neúspěšných žadatelů vláda podle Zprávy Národního kontrolního úřadu každoročně vynakládá přibližně 400 milionů liber daňových poplatníků, což bude v součtu za dobu deseti let od poloviny roku 2019 činit celkem 4 miliardy liber. Počet ubytovaných osob se přitom od roku 2012, kdy se pohyboval kolem 20 000, ztrojnásobil….“

„Téměř 10 000 lidí bylo ubytováno v téměř 100 hotelech po celé zemi v takzvaném ‚počátečním ubytování‘ vyhrazeném pro lidi, kteří čerstvě požádali o azyl a čekají na přidělení dlouhodobějšího ubytování (podrobnosti jsou v tomto článku).“

„A to navzdory skutečnosti, že, jak nedávno přiznaly zdroje z ministerstva vnitra, ubytování migrantů v hotelech je lákadlem pro další potenciální migranty.“

„Podmínky, které na ilegální migranty ve Spojeném království čekají, jsou takové, že vůbec neodrazují od ilegálních (a nebezpečných) cest, které rovněž také často vedou ke zneužívání azylu (viz také tato webová stránka ministerstva vnitra, která vysvětluje lidem, co získají, pokud ve Spojeném království požádají o azyl).“

„Dávky a možnost bezplatného bydlení pro čekající i neúspěšné žadatele o azyl jen slouží k povzbuzení dalších migrantů k pokusu o nebezpečnou a zbytečnou cestu.“

„98 % dorazivších migrantů požádá o azyl hned, jakmile přistanou,“ informuje ministerstvo vnitra, přestože tito lidé připlouvají z bezpečné země, a ochranu vlastně nepotřebují. Úřady zjistily, že 81 % žadatelů nemá na azyl ve Spojeném království oprávněný nárok. Azylové řízení by mělo být vyhrazeno pouze pro skutečně potřebné.“

Velitel námořní bezpečnostní operace „Ilegální hrozba v Lamanšském průlivu“ (Clandestine Channel Threat) Dan O’Mahoney vysvětluje:

„Tento nepřijatelný nárůst počtu nebezpečných přeplutí mají na svědomí zločinecké gangy a také nárůst ilegální migrace po celé Evropě.“

„Zaměřujeme se na zločince na všech úrovních a zatím jsme zatkli téměř 300 zločinců a dosáhli jsme 65 odsouzení a zabránili jsme více než 10 000 migrantů v nelegálním vstupu do Spojeného království.“

„Ale pořád je toho před námi ještě hodně. Nový vládní plán pro přistěhovalectví je jediným věrohodným způsobem, jak napravit nefunkční azylový systém, rozbít obchodní model zločineckých gangů a dopravit migranty do země bezpečně a legálně.“

Spojené království očividně sleduje dvoustrannou strategii na omezení toku migrantů: vyjednává dvoustrannou dohodu s Francií a reformuje britský azylový systém.

Anglo-francouzská hraniční dohoda

V listopadu 2020 se ministryně vnitra Priti Patel zavázala zaplatit Francii 28 milionů liber (33 milionů eur) za zastavení ilegálního přeplouvání Lamanšského průlivu. V rámci této dohody Francie zdvojnásobila počet policistů hlídkujících na francouzských plážích, což mělo za následek výrazný pokles ilegálních přeplutí. Jak se ale počet migrantů zachycených Francouzi zvyšoval, přesunuli pašeráci lidí své operace dále na sever podél stovek kilometrů dlouhého francouzského pobřeží.

V červenci 2021 Priti Patel souhlasila, že zaplatí Francii dalších 54 milionů liber (63 milionů eur) na zvýšení počtu policejních hlídek podél severního pobřeží Francie. Součástí dohody bylo i zvýšení využívání leteckého dohledu, včetně dronů, a vypracování dlouhodobého plánu technologicky „chytré hranice“, která by zabránila nelegálnímu přeplouvání průlivu.

21. července 2021 Patel parlamentnímu výboru pro vnitřní záležitosti řekla, že 60 % ilegálních migrantů přichází z Belgie a že migranti, kteří překročili kontinentální Evropu, se hromadí nejen v Calais, které je na evropské pevnině Anglii nejblíž, ale i podél celého francouzského pobřeží.

7. září Priti Patel pohrozila Francii zadržením slíbených plateb kvůli nízkému počtu zachycených migrantů. „Naše platba závisí na výsledcích a my jsme tyto výsledky ještě neviděli,“ řekla. „Ty peníze jsou podmíněné.“ Patel se důrazně dožadovala toho, aby Francie do konce září zmařila tři čtvrtiny pokusů o přeplutí. Pohrozila také vracením lodí přepravujících migranty přes Lamanšský průliv zpět do francouzských vod.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin odpověděl, že návrh Priti Patel je v rozporu s námořním právem a obvinil ji z vydírání:

„Francie nepřijme praktiky, které jsou v rozporu s námořním právem, ani finanční vydírání. Británie musí svůj závazek dodržet. Sdělil jsem to britské paní ministryni.“

Pierre-Henri Dumont, poslanec francouzského Národního shromáždění za Calais, prohlásil, že francouzské pobřeží je příliš dlouhé a členité na to, aby se dalo uhlídat:

„Máme ke hlídání příliš mnoho kilometrů pobřeží. Francouzské pobřeží je obtížné monitorovat, protože migranti se mohou skrývat na mnoha místech. Je tam hodně silnic, lesů a stromů. I když sledujete jednu malou nebo velkou část francouzského pobřeží na 100 procent, pašeráci si najdou místo k vyplutí někde jinde.“

„Pokud to není Calais, tak to může být Normandie, a pokud to není Normandie, může to být Belgie. A když nevyrazí z Belgie, tak mohou vyplout z Nizozemska.“

Starostka Calais Natacha Bouchart uvedla, že za shromažďování migrantů v jejím městě je zodpovědná britská „šedá ekonomika“ a „systém štědrých sociálních dávek“. Prohlásila:

„Chtějí jet do Anglie, protože tam mohou očekávat lepší podmínky než kdekoliv jinde v Evropě a kdekoliv na světě. V Anglii nemají žádné průkazy totožnosti a migranti tak mohou snadno najít práci mimo formální ekonomiku, která není ve skutečnosti kontrolována.“

„Calais je rukojmím Britů. Migranti sem přicházejí, aby se dostali do Británie. Situace je zde sotva zvládnutelná. Hranice Spojeného království by měla být přesunuta z Calais na anglickou stranu Lamanšského průlivu, protože my tady nejsme od toho, abychom za ně dělali jejich práci.“

Konzervativní poslanec Tim Loughton obvinil francouzské úřady z nedodržování dohody:

„Francouzi mají odlišný výklad námořního práva a to jim dává záminku k tomu, že nejenže nedělají to, co podle mezinárodního práva dělat mohou, ale nedělají ani to, co podle mezinárodního práva vlastně dělat mají.“

„Cestující na těchto lodích páchají hned dva trestné činy: prvním je pokus nelegálně vstoupit do Spojeného království a druhým je platba organizovanému zločinu. Oba poskytují důvod k zachycení těchto lodí, k bezpečnému zadržení cestujících a jejich vrácení do Francie. Francie se vymlouvá a věší nám bulíky na nos.“

Craig Mackinlay, konzervativní poslanec za volební obvod Thanet South v hrabství Kent, řekl, že vracení lodí zpět do Francie by bylo „velmi účinným opatřením“.

„Nesmíme se bát a musíme zvážit okamžité vracení všech, kteří dorazí touto ilegální cestou, zpět do Francie. A zapomeňme na diplomatické jemnosti.“

„To by především rychle ukázalo, že tato trasa nefunguje a migranti by jednoduše přestali mrhat svými penězi a přestali by to zkoušet.“

Lee Anderson, konzervativní poslanec za volební obvod Ashfield, dodal:

„Měli bychom tyto ilegální imigranty vysadit na francouzské pláži a zaslat francouzské vládě účet za jejich přepravu.“

Francouzské úřady oponují, že nebudou přijímat zpět migranty ze Spojeného království, které v důsledku brexitu ztratilo zákonné právo vracet uprchlíky do zemí EU.

Britský zpravodajský časopis The Week cituje výrok Jamese Forsytha v deníku The Times, že francouzské a britské zájmy v této otázce „nejsou v souladu“:

„Francie přijala loni 92 000 žádostí o azyl, kdežto ve Spojeném království to bylo jen 27 000 žádostí. Francie se tedy tím, že z ní migranti odplouvají, rozhodně netrápí. Faktem je, že přeplutím průlivu ‚téměř nejde zabránit.‘ Obchodníci s lidmi i migranti vědí, že ‚žádná civilizovaná země nemůže lidem dovolit utonout na moři,‘ a proto migranti nastupují na přeplněná plavidla. ‚A proto Británii čeká podobná krize, jaké čelila Itálie před třemi lety, i když v poněkud menším měřítku.'“

Imigrační reforma

Ministryně vnitra Priti Patel se zavázala, že provede reformu britské imigrační politiky, aby zastavila ilegální přeplouvání kanálu. 6. července představila návrh azylového zákona – Zákon o občanství a ochraně hranic – jehož cílem je odradit migranty od ilegálního vstupu do Velké Británie tím, že tvrdě zakročí proti obchodníkům s lidmi a usnadní deportaci migrantů, kteří se v zemi nacházejí ilegálně.

Mezi hlavní ustanovení patří:

• Nové a přísnější tresty pro ty, kteří se pokusí ilegálně vstoupit do Velké Británie – zvýšení trestu za ilegální vstup na čtyři roky vězení (oproti současným šesti měsícům) a zavedení doživotních trestů pro pašeráky lidí.
• Poskytnutí dodatečných pravomocí Pohraničním silám (Border Force) k zastavení a otočení plavidel podezřelých z převozu ilegálních migrantů do Velké Británie a na základě dohody s příslušnou zemí – například s Francií – jejich vrácení tam, odkud do Velké Británie vypluli.
• Zvýšení trestu pro migranty, kteří poruší příkaz k deportaci a vrátí se do Velké Británie, na pět let vězení (oproti současným šesti měsícům).
• Zavedení zrychlených právních procesů, které umožní rychlý odsun ilegálních migrantů ze země.

Ministryně vnitra Priti Patel ve své zprávě pro Parlament uvedla:

„Britští občané již mají plné zuby otevřených hranic a nekontrolované migrace. Mají už dost nefunkčního azylového systému, který stojí daňové poplatníky více než miliardu liber ročně. Mají už dost nafukovacích člunů ilegálně připlouvajících k našim břehům, které mají pod palcem zločinecké gangy.“

„Mají už plné zuby zpráv o migrantech, kteří se bohužel na těchto nebezpečných, ilegálních a naprosto zbytečných cestách utopili. Mají už dost obchodování s lidmi a moderního otroctví. Mají už dost ekonomických migrantů, kteří předstírají, že jsou ubohými uprchlíky.“

„Už ztratili trpělivost s dospělými lidmi, kteří ve své žádosti o azyl předstírají, že jsou dětmi. Mají už plné zuby lidí, kteří se do Británie pokoušejí dostat ilegálně před těmi, kteří dodržují platné zákony. Mají už dost zahraničních zločinců – včetně vrahů a násilníků – kteří se proviní proti našim zákonům, a potom zneužívají náš soudní systém a institut lidských práv, abychom je nemohli vyhostit.“

„Britští občané už nechtějí slyšet, že na žádném z těchto problémů nezáleží – a nechtějí dále poslouchat řeči o tom, že je rasistické dokonce i jen přemýšlet o řešení těchto problémů a snažit se tuto nefunkční azylovou proceduru napravit.“

„Britští občané opakovaně hlasovali pro znovu převzetí kontroly nad našimi hranicemi. A teď mají konečně vládu, která jim naslouchá. Naše priority jsou prioritami britských občanů.“

„Poprvé za několik desetiletí budeme rozhodovat o tom, kdo do naší země může vstoupit a kdo musí odejít.“

Náměstek ministryně vnitra pro kontrolu imigrace Chris Philip dodal:

„Spojené království tady vždy bude pro ty, kteří to opravdu potřebují. My však rozhodneme, kdo si naši pomoc zaslouží.“

„Ilegální imigrace toto rozhodování podkopává. Místo toho, aby si Spojené království mohlo vybrat děti a rodiny, které azyl nejvíce potřebují, umožňuje ilegální imigrace prodrat se na začátek fronty lidem, kteří za to zaplatili pašerákům lidí.“

„Neexistuje horší příklad ilegální imigrace, než jsou čluny přeplouvající Lamanšský průliv. Přibližně 80 % osazenstva těchto člunů tvoří mladí svobodní muži, kteří zaplatili pašerákům lidí s úmyslem podvést náš azylový systém. Neutíkají před válkou. Ve Francii není válka. Ani v Belgii a ani v Německu se neválčí. Jsou to bezpečné evropské země s dobře fungujícími azylovými systémy. Přeplutí Lamanšského průlivu je nebezpečné a zcela zbytečné a překazí šanci na azyl těm, kteří to nejvíce potřebují, včetně žen a dětí.“

„Náš právní systém potřebuje reformu, protože umožňuje zneužívání. Lidé se ve snaze vyhnout deportaci opakovaně odvolávají na lidská práva, opakovaně žádají o azyl a předstírají, že jsou obětmi moderního otroctví. Právní procedury s tím spojené často trvají mnoho let. Velmi často se ale později zjistí, že tito lidé na azyl vůbec neměli právo. Například v roce 2017 bylo 83 % stížností vznesených ve vazbě na poslední chvíli za účelem zmaření deportace později vyhodnoceno jako neopodstatněných….“

„Tento návrh zákona obsahuje také opatření týkající se posuzování věku. Jsme jedinou evropskou zemí, která nepoužívá vědecké metody zjišťování věku migrantů. Nedávný přezkum v hrabství Kent týkající se 92 lidí, kteří se vydávali za nezletilé, zjistil, že přibližně polovina z nich ve skutečnosti nezletilá nebyla. Existují velmi zřejmé a závažné otázky bezpečnosti. To, že 23letí muži úspěšně předstírají, že jim je méně než 18 let, a poté bydlí a chodí do školy s 16letými dívkami, nemůžeme tolerovat.“

Hlavní slabinou tohoto návrhu zákona je, že deportace migrantů budou záviset na ochotě Francie a dalších zemí EU přijímat tyto migranty zpět.

Britský premiér Boris Johnson se důrazně dožadoval toho, aby Francouzi „napnuli své šlachy“ a zabránili dalším migrantům v cestě do Británie:

„Do naší země se chce dostat velké množství lidí a my děláme vše pro to, abychom povzbudili Francouze k přijetí opatření nezbytných k zamezení jejich příchodu.“

Natalie Elphicke, poslankyně Konzervativní strany za Dover, vyzvala k přijetí nouzových zákonů, které by britským Pohraničním silám poskytly pravomoc vracet čluny přepravující migranty zpět:

„Na začátku jich bylo několik, pak stovky a nyní je jich 1 000 za den a Francouzi na ně jen vesele mávají a přejí jim ‚Bon Voyage‘ (Šťastnou cestu!). Pokud tyto čluny nezastaví Francouzi, tak je musíme důraznou kontrolou našich hranic zastavit, otočit a vrátit zpět my.“

Britská komentátorka Melanie Philips dospěla k závěru, že problém s ilegální imigrací neskončí, dokud v sobě britští lídři nenajdou odvahu k zavedení „drakonických“ opatření:

„Snaha přimět Francouze, aby tento ilegální provoz zastavili, je vyhýbáním se skutečnému problému. Důvodem, proč se chce tak mnoho migrantů dostat do Británie, je to, že se pro tyto lidi stala nejatraktivnější destinací na světě. Migranti si jsou velice dobře vědomi toho, že současná Británie je příliš shovívavá a měkká. Vědí, že Britové otrocky dodržují zákony o lidských právech, a to ztěžuje jakoukoliv deportaci migrantů a že tedy mají velkou šanci, že z Británie nikdy deportováni nebudou a místo toho budou moci v zemi zůstat a získat placené ubytování, dávky a všechny sociální služby.“

„Pro ukončení této frašky musí Británie všechny tyto pobídky odstranit. Musí takové migranty poslat někam mimo Británii, zatímco bude vyřizovat jejich žádost o azyl – musí je umístit třeba na nějakou výletní loď v Severním moři, na ostrov Man, na Falklandské ostrovy – kamkoliv. Musí je deportovat do první země, do které uprchli, nebo je rovnou přepravit zpět do Francie. Každý, kdo nemá náležité osobní doklady, by si měl uvědomit, že nikdy nebude mít nárok na britské občanství a že nikdy nezíská přístup k britským zdravotním, ubytovacím a sociálním službám.“

„Udělat něco takového by však nevyvolalo jen bouři obvinění z rasismu, krutosti, nelidskosti a podobně. Soudy by to zakázaly. Aby mohla Británie tato drakonická opatření potřebná k zastavení tohoto ilegálního migračního toku přijmout, bude muset opustit Evropskou úmluvu o lidských právech a možná také Úmluvu o právním postavení uprchlíků – což zatím rozhodně není ochotná udělat.“

„Ovšem změna britské interpretace námořního práva je na tom podobně jako často přetřásaný nápad přehodnotit lidskoprávní legislativu. Britská vláda může svoji interpretaci mezinárodního práva změnit, jak se jí zlíbí, nepohodlným faktem však zůstává to, že Spojené království příslušné smlouvy a úmluvy podepsalo, a je jimi vázáno.“

„Pokud Británie nebude moci v budoucnosti akceptovat podmínky těchto smluv a úmluv, tak od nich musí odstoupit. Jinak bude muset přijmout to, co bude zákonitě následovat a souhlasit s tím i proti své vůli. Toto ale Boris Johnson nemůže připustit a nezbytnou akci nikdy nepodnikne, protože to by vyžadovalo odvahu a leadership a to je pro Borise příliš obtížné.“

Autor: Soeren Kern