Velká výměna vězňů: Němci a Poláci skřípají zuby, ale poslušne drží huby, podřídili se

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

RUSKO : Velká výměna vězňů mezi Ruskem a USA, během níž byl propuštěn například Ruskem držený americký novinář Evan Gershkovich, se stává trpkou záležitostí zejména pro Evropu. Zatímco Američané a Rusové oslavují návrat vězněných, v Evropě zaznívá strach, že dohoda bude akorát motivovat Rusko k uvěznění dalších lidí a ruským agentům předá signál, že se na Západě nemusejí obávat následků. Nejhůře dle serveru Politico dohodu nesou v Německu, které se rozhodlo propustit vraha Vadima Krasikova, a v Polsku, jež dle hlasů tamní opozice vydalo „svého nejcennějšího agenta Rusům, aniž by za to cokoli dostalo“.

Výměna vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy, o níž agentura AP hovoří jakožto o největší v postsovětské historii, se týkala 24 osob a dle informací agentury ji předcházelo mnoho měsíců jednání a ústupků některých evropských zemí.

AP jmenuje, že mezi 24 vyměněnými byli novináři, političtí disidenti, podezřelí ze špionáže, počítačový hacker a podvodník či muž odsouzený za vraždu.

A přestože Rusko propustilo výměnou za 8 svých občanů z pětice různých zemí 16 osob, nepanuje o akci na Západě pouze dobré mínění. Den po historické výměně vězňů se dle serveru Politico potýkají se smíšenými pocity například Němci.

Politico zmiňuje, že největší cenu pro Moskvu měl zejména Vadim Krasikov, plukovník ruské tajné služby FSB napojený na Kreml, který byl v Německu odsouzen na doživotí za vraždu čečenského disidenta v berlínském parku za bílého dne v roce 2019.

Server The Moscow Times poukázal, že Kreml příslušnost Krasikova k FSB přímo potvrdil. „Krasikov je zaměstnancem FSB,“ řekl v pátek novinářům dle serveru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že sloužil v elitní a tajné jednotce Alfa. Dodal též, že Krasikov „sloužil s některými lidmi pracujícími v prezidentově ochrance“.

Jak připomíná agentura Reuters a list The New York Times, Vadim Krasikov, se nechvalně proslavil v Německu tím, jak bezostyšně svou vraždu Čečence s gruzínským občanstvím Zelimchana Changošviliho spáchal. Pár minut chůze od německého Bundestagu a úřadu tehdejší kancléřky Angely Merkelové Krasikov na Changošviliho vypálil z pistole Glock za slunečného srpnového dne tři výstřely, přímo před očima dětí u dětského hřiště. V blízkosti houpaček ruský agent vytáhl pistoli, střelil svůj cíl do zad a následně ještě klidně přistoupil ke své oběti a klidně ji dvakrát za pozornosti přítomných dětí a rodičů střelil do hlavy.

Přestože byl tento čin posouzen následně soudem jako vražda „se zvlášť závažnými přitěžujícími okolnostmi“ a soudce upozorňoval, že se bývalý vůdce čečenských povstalců Changošvili již dávno zřekl jakéhokoli násilného boje za nezávislost Čečenska, The Wall Street Journal již před téměř rokem naznačoval, že by Krasikova Washington rád namísto ve výkonu trestu viděl na svobodě v Rusku kvůli jeho ceně při vyjednávání s Moskvou.

V Německu jde dle serveru Politico o nemálo třaskavé téma a německý kancléř Olaf Scholz, během čekání na příjezd propuštěných na letiště v Kolíně nad Rýnem, měl pronést, že rozhodnutí deportovat vraha odsouzeného na doživotí po pouhých několika letech ve vězení „nikdo nebral na lehkou váhu“. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková poté v rozhlasovém rozhovoru pro BR24 označila čtvrteční rozsáhlou výměnu vězňů za „velmi citlivé dilema“, které „právem vede k velké, velké potřebě rozhovoru“.

Dle právničky rodiny zavražděného bylo propuštění Krasikova pro pozůstalé „nepochopitelné“, a byť jsou dle ní „rádi za každý zachráněný život“, rádi by se předtím zúčastnili alespoň jednoho jednání v této věci.

Dohoda vyvolala dle serveru odezvu i v Polsku, kde se vláda dostala pod palbu kritiky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) za to, že do ní nebyl zahrnut Andrzej Poczobut, polský novinář vězněný v Bělorusku. V rámci výměny Polsko propustilo španělsko-ruského novináře Pavla Rubcova, známého také jako Pablo Gonzales, španělsko-ruského novináře, který byl zatčen v únoru 2022 u hranic s Ukrajinou po obvinění, že je agentem ruské rozvědky. Bývalý koordinátor zvláštních služeb za vlády PiS Mariusz Kamiński podoktl, že nyní Polsko vydalo tohoto „svého nejcennějšího agenta Rusům, aniž by za to cokoli dostalo“.

Někteří podotýkají, že v roce 2022 Polsko, v té době pod vládou Práva a spravedlnosti velmi kritizované Bruselem, muselo do unijní centrály vysvětlovat i zadržení Gonzalese, interpretované jako útok na svobodnou žurnalistiku.

V Německu pak navíc dle serveru Politico organizace na ochranu lidských práv a opoziční politici argumentovali tím, že propuštění odsouzeného vraha výměnou za politické vězně poskytuje ruskému režimu další páku. „Mohl by to být precedens,“ naznačil vysoký politik opoziční CDU Roderich Kiesewetter. „Obávám se, že se zvýší riziko sabotáží nebo terorismu ze strany Ruska,“ dodal s tím, že ruský prezident Vladimir Putin ukázal, že se jeho pohůnci nemusejí obávat následků.

Jak moc velkou cenu měl Krasikov pro Rusko pak naznačují též střípky z vyjednávání, kdy se Německo zdráhalo na dohodu přistoupit. Podle amerického představitele, který si ponechal anonymitu, aby mohl mluvit o věci otevřeně, bylo pro Washington největší překážkou při uzavírání dohody přesvědčit Scholze, aby s propuštěním Krasikova souhlasil. Dle bulharského investigativního novináře Christa Grozeva bylo Německo původně ochotno Krasikova propustit pouze výměnou za uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného, načež po jeho smrti hodlalo Německo přistoupit jen na výměnu osmi vězňů namísto jednoho.

ZDROJ: