Virus kosí migranty a černochy. Drsná a hluboká fakta ze Švédska, Británie a USA!

SVĚT: Co mají společné Švédsko, USA a Velká Británie? Ve všech třech řádí koronavirus. A ve všech třech také nejsou nejvíce zasaženou skupinou běloši. Vysvětlení jsou různá, ale najde se dostatek lidí, kteří tvrdí, že je to kvůli rasismu. Například londýnský starosta Sadiq Khan. Ve Švédsku prý doporučení ohledně koronaviru „špatně vysvětlují“ migrantům.

Pokud jde o Švédsko, píše o něm Nathalie Rotschildová v magazínu Foreign Policy. Švédsko jak známo neomezilo zákonem pohyb osob, ale dle Rotschildové se spolehlo na „kulturu důvěry mezi státem a obyvateli“. Což má ovšem háček. Švédská kultura prý není „dostatečně dostupná“ pro „rozmanitou“ populaci Švédska.

14. dubna byl ve Švédsku zveřejněn průzkum, podle kterého pochází disproporční počet nakažených z komunity migrantů, konkrétně z řad Somálců, Iráčanů a Syřanů, alespoň pokud jde o hospitalzované. „Somálští Švédi tvoří jen asi půl procenta populace, ale v nemocnicíh tvoří 5% pacientů nakažených Covidem-19,“ informuje Rotschildová. Předměstí, kde migranté bydlí, jsou prý také zasažena mnohem více.

Per Brinkemo, bývalý novinář, nyní pracovník v začleňovacích organizacích k tomu tvrdí, že Švédská vláda odmítá vzít v potaz odlišnosti kultur pokud jde o jejich chování. Švédská agentura pro zvládání krizových situací prý přiznala, že překlad informací o viru poněkud trval, ale už začala s osvětovou kampaní. Což Brinkemo schvaluje, ale nestačí podle něho jen informace přeložit, ale musí být prý podány i specifickým způsobem.

Což popsal na příkladu, když se snažil Somálce ve Švédsku informovat o švédském systému dávek. Když pořádal semináře, téměř nikdo nepřišel, i když byly po městě vyvěšeny letáky. Ale když začali migranty obvolávat, sál byl plný. „Byl jsem překvapen, ale moji somálští kolegové nebyli. Vysvětlili mi, že pochází z prostředí se silnou orální tradicí a nemají zkušenosti s jednáním s vládou z jejich domova a věří spíše informacím od nějakého známého zdroje,“ osvětlil tento fenomén bývalý novinář. Švédové oproti tomu jsou zvyklí na psané informace a mají za to, že jsou správné a že by se měly poslouchat.

Tudíž se informace o koronaviru zřejmě nedostanou k velké části migrantské komunity. Zčásti proto, protože nesledují švédská média, a také proto, protože použitý jazyk prý „předpokládá výsledek podle určitého vzorce chování“. Nicméně, ne všichni s tímto názorem souhlasí. Podle Anderse Tegnella ze Švédské zdravotnické organizace, která stojí za švédskou proticovidovou strategií, je příliš brzy dělat závěry, proč jsou migranté více zasaženi. Ozývají se také názory, např. ze samotné somálské komunity, že za větší míru nakažených může to, že jsou migranti koncentrováni v několika čtvrtích, takže pokud se virus začne v jedné šířit, místní se snadno stanou ‚premianty‘ ve statistice. Navíc prý už předtím nebyla zdravotní situace v těchto komunitách valná a protože dotyční nejsou bohatí, v jednom bytě žije i několik generací. Nemluvě o tom, že jsou migranti také více zastoupeni v zaměstnáních s nízkou úrovní kvalifikace, jako např. řidiči taxíku.

Podobné argumenty používá i starosta Londýna Sadiq Khan, který se snaží vyvrátit mýtus, že virus zasahuje všechny stejně a tvrdí, že „černoši, asiaté a lidé z minoritních etnik“ jsou zasaženi více. Odvolává se na studii, podle které tvoří tito lidé 14% obyvatel Británie, ale třetinu všech hospitalizovaných.

Důvody? Podobné jako ve Švédsku. Ve Velké Británii navíc posilněné tím, že údajně 40% doktorů a 20% sester v nemocnicích má tyto kořeny. A v Londýně až 67% pracovníků sociální péče pochází z těchto etnik. Jsou tedy v první linii. A i ve Velké Británii žijí chudí migranti pohromadě a pracují v mizerně placených odvětvích, ve kterých home office opravdu není možný. Což dle Khana znamená, že už tak jsou náchylnější k tomu, aby měli astma, vysoký tlak a diabetes, tedy rizikové faktory při onemocnění koronavirem.

Tato nerovnost dle starosty Londýna rozhodně není neznámá, ale vir ji odhalil v celé nahotě. Sadiq Khan sice vítá, že se bude tímto tématem vláda zabývat, ale je to prý málo. „Co by teď opravdu pomohlo by bylo rozhodnutí sbírat a publikovat pravidelně data o demografii nemocných, abychom mohli reagovat. Nyní známe jen věk a pohlaví těch, kteří virem onemocněli a bohužel zemřeli, ale jen velmi málo dalších informací, včetně etnicity,“ říká a volá po tom, aby se začala tato data sbírat a zveřejňovat hned, aby mohly být komunity chráněny.

„Budou tací, kteří budou tvrdit, že nemoc s původem nic společného nemá. I když to bude pro některé těžké si to připustit, nemůžeme ignorovat bariéry diskriminace a strukturálního rasismu ve společnosti, které přispívají k tomu, že etnické menšiny jsou náchylnější k chudobě, rizikovým faktorům a pracují ve špatně placených odvětvích,“ říká muslimský starosta Londýna a chce změnu a po odeznění viru novou společenskou smlouvu, ve které bude rasová a ekonomická rovnost na prvním místě. Aby už nikdy rozdíl mezi životem a smrtí nebyl závislý na něčí rase, původu a socioekonomickém statutu.

V Americe linku mezi koronavirem a rasismem načrtl Jamelle Bouie, komentátor New York Times. Opět začíná daty. Ve státu Louisiana je třetina obyvatel černochů, ale tvoří 70 % zemřelých na koronavirus. V Alabamě čtvrtinu, ale 44 % zemřelých. I Bouie za touto statistikou vidí nerovnost a diskriminaci, kvůli které černoši v USA údajě nejvíce pracují ve službách a mají nejmenší podíl vlastnictví vozů nebo nemovitostí. „Pokud jsou černí Američané polymorbidní, což zvyšuje riziko viru, je to proto, protože tyto nemoci jsou svázané se segregací a chudobou, které stále převládají v jejich komunitě,“ tvrdí.

Komentátor dále říká, že se nejedná o chybu v systému, ale znak amerického kapitalismu, založeného na ‚bílé nadřazenosti‘, což Bouie rozebírá v různých epizodách historie Spojených států od občanské války po Rooseveltův New Deal. A barva kůže prý i dnes rozhoduje o rozdělení společnosti a o tom kdo bude čelit ‚kapitalistické nerovnosti‘. „Kdo bude bydlet v přeplněných segregovaných čtvrtích? Kdo bude vystaven olověným trubkám a toxickému odpadu? Kdo bude dýchat znečištěný vzduch a trpět astmatem a srdečními chorobami? A když přijde takováto nemoc, kdo zemře první?“ ptá se Bouie.

Bylo prý nad slunce jasnější, že utrpení se bude dělit podle vzorců z minulosti. „Dokud budou tyto vzorce trvat, není cesty k lepší společnosti. Musíme je zlomit, než zlomí ony nás,“ tvrdí Jamelle Bouie.