Vladimír Stwora: Kozel zahradníkem. Důležité info o Prymulovi

Prymula je znám svými těsnými vazbami na pharmaceutické lobby, jeho dcera vlastní firmu Biovomed, která provádí klinický výzkum pro farmaceutické společnosti z celého světa. V září se zjistilo, že Prymula má také od poloviny června živnostenské oprávnění mimo jiné pro výrobu zdravotnických prostředků. Takže nejen jasná vazba na Biovomed, ale i podnikání ve výrobě zdravotnických prostředků.

Z dřívějška se o Prymulovi ví, že je tvrdým zastáncem povinného celoplošného očkování proti čemukoliv. Je pravděpodobné, že na jeho popud nakoupí stát miliony nebezpečných vakcín za sta miliony korun a Prymula bude trvat na tom, aby každičký člověk v tomto státě byl infikován. Big Pharma jásá.

Kdo je Prymula jako člověk? Je to ambiciózní tvrdý hráč bez skrupulí bažící po moci, namyšlený, bezohledný, nafoukaný panák. Bohužel má titul, něco o tom ví, takže každou debatu utne způsobem „hele, kdo je tady odborník, ty nebo já? Tak drž hubu a poslouchej.“

Z toho, co o něm víme, můžeme usuzovat na prvky sadismu v jeho povaze. Sadistovi působí potěšení trápit jiné lidi, může pociťovat až orgastické vzrušení omezovat druhé. Pokud takový deprivant dostane moc – pánbůh s těmi, kterým vládne.

S Prymulou přichází jistota, že koronavirus s námi ještě dlouho bude a my ho budeme potírat a potírat.

Rád bych se mýlil, ale obávám se, že s Prymulou máme vyhlídku na smutný podzim, mizerné Vánoce plné náhubků, desinfekce a všech možných zákazů. Zatím neměl možnost je vydat. Teď má.

Mimochodem přehnané lpění na náhubcích, neustálá desinfekce společných prostor, fanatické vytváření sterilního prostředí bude mít za následek podlomení přirozené imunity našich organismů, takže až udeří deštivé dny, zasáhnou nás chřipky a rýmy více než kdykoliv předtím. To samozřejmě vyvolá ještě větší paniku, každé onemocnění bude připisováno na vrub koronaviru a z toho budou ještě větší omezení a zákazy. Nechci ani pomyslet na tisíce mrtvých – ne následkem koronaviru, ale z izolace, depresí, strachu, nebo vyhnutí se nutným lékařským zákrokům.

Je-li můj odhad věci příštích správný (doufám, že není, ale co když), pak se stát dále zadluží dalšími biliony dluhu, protože stovky a tisíce firem a živnostníků bude živořit na hranici existence a mnohé to nezvládnou, stovky tisíc lidí budou přežívat na hranici chudoby, školy zůstanou zavřené nebo omezené ve svém poslání učit. Prymulovy zákazy a nařízení vysají z obyčejných lidí radost a chuť do života, jakýkoliv společenský život a možnosti cestovat budou potlačeny. A mediální bubny šířící strach a paniku neumlknou.

Nakonec Prymula dostane od pana prezidenta metál za „záchranu státu“.

Babiš opravdu nemohl ve svém panoptiku šašků, loutek, nemakačenků, bezpáteřních prospěchářů a tlučhubů najít nikoho horšího než Prymulu. Často si říkám, proč to Babiš dělá a jestli to dělá schválně nebo z hlouposti. Jako by mu nestačilo, že tuto zemi beztak vlastní prostřednictvím svých více než 250 firem pod hlavičkou Agrofertu. Není to totiž poprvé, kdy dosadil kozla zahradníkem. Vezměme si takovou Jourovou. To je osoba, která škodí zájmům naší země 24 hodin v kuse, sedm dnů v týdnu. Jen těžko by se mezi vládními úředníky a podržtaškami našel nebezpečnější a fanatičtější eurohujer než Jourová. Babiš by ji mohl odvolat ze dne na den a poslat soudruhům do Bruselu někoho normálnějšího, ale on ji tam drží a drží.

Myslím, že Babiš jedná takticky a pro sebe. Jemu jde o to, aby zůstal dobrý v očích veřejnosti. Na špinavou práci si najímá tvrdé a bezohledné roboty. Takže Prymula vyhovuje BigPharma a možná ještě někomu, kdo chce decimovat populaci, Jourová vyhovuje Bruselu a tím jistí dotace pro Agrofert. Že oba jednají proti lidem, kteří je platí, je vedlejší. On sám navíc nic, on muzikant; zůstane v očích veřejnosti čistý a opět volitelný.

Dosud jsem měl tendenci Babiše před Chvilkaři omlouvat, argumentoval jsem „no jo, on není dobrý, ale kdo na jeho místo?“. Ale možná přišel čas, aby Babiš šel. A ať si s sebou laskavě vezme Jourovou, Prymulu, Hamáčka (já vím, Hamáček – jiná strana, ale stejná krevní skupina) a další své poskoky.

Nač ten spěch?

Ministr Vojtěch oznámil rezignaci v pondělí 21. Ve stejný den vystoupil Babiš s trapným projevem k národu, kde si sypal popel na hlavu za selhání a nabádal k semknutí se. Ve stejný den byl Vojtěch odejit. Ve stejný den jmenoval prezident republiky jeho dosavadního podřízeného Prymulu novým ministrem. A od 22. už je Prymula v úřadě.

Takový fofr není normální. Rezignující politici mívají přechodné období, kdy setrvávají v úřadě, než se vybere nástupce a předá se agenda. Co se vlastně stalo? Obávám se, že jsme svědky něčeho většího než jen rezignace jednoho ministra.

A mimochodem první slova nového ministra ještě v neděli: „Nouzový stav má své výhody, a pokud ten nárůst takovýto bude, tak si myslím, že je namístě o něm uvažovat,“