Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Pokud se mají odsoudit války, tak pak všechny. A to jak ty současné, tak minulé. Nebudeme si namlouvat, že je ve světě nějaký hegemon, který by neměl alespoň do nějaké míry imperiální choutky. Ale tím, kdo rozhodně vyčnívá nad všechny a staví se do role samozvaného „světového policajta,“ jsou USA.
Ovšem správný policajt by přece neměl jít proti lidem. Jenže za těmito válkami zůstává příliš mnoho nevinných mrtvých. Tedy policajt je zde občas jen krycí jméno okupanta. Ale ono je docela běžné, že se pro veřejnost každá okupace vždy nějak „vhodně“ zdůvodní. Pravý účel je zcela jiný a nikdy ne navenek tak úplně patrný. Navíc, v každé válce hrají roli „neviditelné“ a nikým nevolené elity v pozadí.
A aby byl „plebs“ s válkou svolný, vždy se „vztyčí“ nějaký ten „false flag“. Tak, jak je falešné zdůvodnění války, tak jsou falešné i záměry okupantů. A to jakýchkoli. Nebudeme si namlouvat, že by byly za jakoukoli okupací jen samé dobré dobré úmysly. Je ovšem zajímavé, že proti největšímu světovému okupantovi nebyly nikdy uvaleny sankce, sportovci a umělci nebyli ve světě perzekuováni a ani občané nebyli v zahraničí šikanováni.
Samozřejmě poslední větu myslím ironicky. Nemyslím, že by kvůli své vládě měli trpět občané dané země. Ale my všichni vidíme, že většina vlád i médií si to myslí. Ovšem i v tomto směru myslí poněkud selektivně…
Ale konec úvah, podívejme se na ty „dobré“ války, které naše vláda i média uznávají jako „správné“ a mrtvé civilisty včetně dětí jen za „vedlejší efekt dovozu demokracie“. Nutno ovšem podotknout, že intervence USA byly mnohdy (ale ne vždy) realizovány na pozvání loutkové vlády, některé intervence zaplatily životem statisíce civilistů, jiné se obešly bez obětí. Mnohdy se pak USA vměšují do politiky jiných zemí prostřednictvím CIA, ovšem tyto akce níže uvedeny nejsou. Jedná se skutečně o čistě vojenské operace.
Vojenské operace USA od roku 1980 do současnosti
25. dubna 1980 Írán: Americká vojenská akce Operace Eagle Claw na osvobození amerických rukojmích na okupované americké ambasádě v Teheránu se nezdařila. Obsazení americké ambasády v průběhu revolučních zmatků kolem ajatolláha Chomejního se odehrálo na pozadí vydání íránského šáha Rezy Pahlavího z americké nemocnice, kde se léčil, do Íránu.
1982 Nikaragua: Contra war Od roku 1982, Contras, odpůrci Sandinistů v Nikaragui operujících z Hondurasu, dostávali vojenskou a logistickou pomoc z USA. Byla to partyzánská válka vedená Contra rebely proti levicové vládě Nikaraguy od roku 1981 do roku 1990, s významnou podporou USA .
09/1982 Libanon: Spojené státy se účastní „mezinárodních mírových sil“ v libanonské občanské válce . Zásah selže po několika krvavých sebevražedných útocích a mnohonárodní síly opouštějí Libanon v únoru/březnu 1984.
25. října 1983 Grenada: Levicový premiér Maurice Bishop je svržen a popraven pučisty. Oznámení nové vlády, že nastolí vojenskou diktaturu, přimělo generálního guvernéra k podání žádosti o vojenskou intervenci do USA , kterou následovaly i státy Organizace východokaribských států (OECS).
14. dubna 1986 Libye: Jako odvetu za libyjské teroristické činy Spojené státy bombardují cíle v Tripolisu a Benghází (operace El Dorado Canyon). Operace El Dorado Canyon byl americký nálet proti cílům v Libyi. Nasazeno bylo letectvo Spojených států, námořnictvo Spojených států a námořní pěchota Spojených států. Útok měl být odveou za útok na berlínský noční klub La Belle 5. dubna 1986.
3.7.1988 Írán: Let Iran-Air-655, osobní letadlo Iran Air Airbus A300, je sestřeleno nad Hormuzským průlivem (Perský záliv) křižníkem s řízenými střelami USS Vincennes , který byl součástí operace Ernest Will, během tankerové války v první válce v Zálivu.
20.12.1989 Panama: Panama je okupována USA (Operace Just Cause). Zatčený panamský vládce, generál Manuel Noriega, byl unesen, obviněn z obchodu s drogami a praní špinavých peněz a 10. července 1992 odsouzen ke 40 letům vězení.
03/1990 Libérie: jako reakce na občanskou válku v Libérii zahájily USA operaci Sharp Edge. Prvním cílem byla úplná evakuace občanů USA uvězněných v hlavním městě Monrovii. V srpnu 1990 bylo evakuováno 1 648 cizinců a uprchlíků z hlavního města Monrovie a dalších shromažďovacích míst v severní části státu. Poté už v místě americká vojska zůstala. Operace byla prohlášena za ukončenou 15. února 1991. Mezitím, s vypuknutím války v Zálivu v Iráku 2. srpna 1990, se pro zájmy USA objevilo mnohem významnější „operační místo“.
1990 Kolumbie: V drogové válce v Kolumbii financují USA polovojenské jednotky pro boj s komunistickými rebely, tzv. FARC-EP.
8. 8. 1990 Saúdská Arábie: Po irácké invazi do Kuvajtu 2. srpna 1990 vysílají Spojené státy ozbrojené síly do Saúdské Arábie, aby se připravily na útok na Irák.
01–02 1991 Kuvajt: Operace Desert Storm (Pouštní bouře) vojska USA vpadla do Kuvajtu a ukončila iráckou okupaci této země. Stále si vzpomínáme na slzavé mediální „vystoupení“ dcery kuvajtského diplomata s „falešnými“ zprávami o zvěrstvech a masakrech páchaných Iráčany. Jednalo se o jednu z mnoha akcí pod „falešnou vlajkou“.
1992 Jugoslávie: v únoru – březnu zahajuje NATO několik vojenských operací pod nejvyšším velením USA ve prospěch Chorvatů a Bosňanů, proti Srbům.
27. 8. 1992 Irák: USA zřizují bezletovou zónu pro irácká letadla v Iráku severně od 36° severní šířky a jižně od 33° severní šířky. Letecká válka se obnoví na omezeném základě až do roku 2002, „údajně“ proto, aby odradila Saddáma Husajna od náletů na irácké Kurdy na severu a šíity na jihu země a aby zabránila dalšímu náletu na Kuvajt.
9. prosince 1992 Somálsko: mise OSN UNITAF a UNOSOM II, USA vysílají do Somálska na žádost generálního tajemníka OSN a usnesení Rady bezpečnosti OSN 28 000 vojáků , aby ukončili občanskou válku (stažení v roce 1994 po krvavém neúspěšném pokusu o zatčení generála Mohammeda Faraha Aidida.)
27.6.1993 Irák: Americké válečné lodě podnikají misi proti Iráku a odpalují 23 řízených střel
08/1994 Haiti: Operace Uphold Democracy pod tlakem Rady bezpečnosti OSN prosazují americké jednotky návrat prezidenta Jean- Bertranda Aristida, který byl svržen vojenským převratem v roce 1991. Od dubna 1995 do konce roku 1997 bylo Haiti pod mandátem OSN.
20.8.1989 Súdán: v odvetě za útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii provedly USA nálet na údajnou továrnu na jedovaté plyny. Později ukázalo, že to byla továrna na drogy Ash Shifa .
03-06 1999 Jugoslávie: Kosovská válka, NATO pod velením USA provedlo rozsáhlé bombardování proti cílům v Jugoslávii, aby si vynutilo stažení srbských sil a policejních sil z Kosova, přičemž došlo i k bombardování civilních cílů. Po uzavření příměří byla provincie Kosovo obsazena jednotkami KFOR a byla ustanovena prozatímní civilní vláda spravovaná Organizací spojených národů. Poté předaly USA islámské Kosovo, historické území Srbska, do rukou albánské drogové mafie. Hlavním motivem „uloupení“ Kosova byla zřejmě výstavba nyní největší vojenské základny USA v Evropě. Většina evropských politiků konání USA – včetně bombardování civilistů a ukradení Kosova – schvalovala.
11/2001 – 08/2021 Afghánistán: Operace Trvalá svoboda (rozšířená na Afghánistán, Filipíny, Somálsko, Gruzii, Kyrgyzstán, Saharu), po teroristických útocích islámských fundamentalistů (většinou občanů Saúdské Arábie) v New Yorku a Washingtonu dne 11. září 2001 , USA začaly 7. října operací Trvalá svoboda s cílem svrhnout Taliban (Islámský emirát Afghánistán), na straně aliance NATO-USA padlo do roku 2020 3600 vojáků, afghánských obětí bojových operací bylo přes 36 000. V roce 2021 bylo v Afghánistánu zaznamenáno celkem třináct úmrtí vojáků Západní aliance. Všechny oběti pocházely z USA a zemřely na následky útoku při evakuaci údajně „zranitelných“ na kábulském letišti. Operace se nešťastně nezdařila. Několik hodin poté , co odešel poslední americký voják, Taliban oficiálně převzal vládní záležitosti v Kábulu . Slušný „World Saver Nation“ nechal své tahouny, jako bylo asi 60 psů, kteří vyhledávali bomby, v klecích v krupobití granátů na letišti v Kábulu. Věrni heslu tohoto národa „co už není užitečné, to už nás nezajímá“!
Od roku 2001 Somálsko: v rámci operace Trvalá svoboda americké námořnictvo „zabezpečuje“ námořní obchodní cesty kolem somálských vod.
20. března 2003 Irák: Operace Irácká svoboda, síly koalice 48 národů zaútočily na Irák ve válce v Zálivu a svrhly vládu Saddáma Husajna. Předstírané odůvodnění USA, že je nutné zabránit použití údajně operačních zbraní hromadného ničení Saddáma Husajna, se ze strany USA ukázalo jako nepravdivá narážka a předstíraný „válečný důvod“. Jednalo se tak o další „false flag“ v jehož jméně zemřelo mnoho lidí. Na dotaz reportéra, zda tato intervence stála za 500 tisíc mrtvých dětí, odpověděla Albrightová, že ano. Jde tak o další mrtvé, které mnoho politiků schvalovalo. Irák byl dočasně spravován jako protektorát, v létě 2005 se konaly volby a státní záležitosti byly oficiálně předány volené vládě. Američtí vojáci opustili zemi v roce 2011.
03/2004 Haiti: po pádu prezidenta Jean-Bertranda Aristida vysílají na Haiti 50 a později 200 mužů, aby připravili mnohonárodní přechodné síly Rady bezpečnosti OSN.
2000-2011 Somálsko: Americké námořnictvo bojuje se somálskými piráty hlavně u pobřeží Somálska ve spojení s dalšími námořními jednotkami z různých zúčastněných zemí.
03/2011 Libye: Vojenské nálety a námořní operace NATO a USA s řízenými střelami proti Libyi s cílem prosadit bezletovou zónu a zabránit vojenským úderům Muammara Kaddáfího proti povstalcům v zemi podporovaným USA. Opět se jednalo o zástupný důvod, ve skutečnosti došlo po likvidaci Kaddáfího k následnému rozvrácení Libye, která se dosud z této intervence nevzpamatovala. Útok na Libyi záhy zapříčinil uvolnění dosud takřka neprodyšně uzavřené cesty ze subsaharské Afriky do Evropy. Válka v Libyi tak zásadním způsobem uškodila nejen Libyjcům, ale také Evropanům. Zda byl právě toto jeden z důvodů rozvrácení Libye, dnes můžeme jen spekulovat. Hlavním důvodem likvidace Kaddáfího pak byl fakt, že nikdy nebyl loutkou Západu.
03/2014 Uganda: Americké speciální jednotky přijíždějí do Ugandy, aby pomohly silám Africké unie při pátrání po podezřelém válečném zločinci Josephu Konym.
09–10 2014 Libérie: Operace United Assistance – v rámci boje proti epidemii eboly v západní Africe zřídili američtí vojáci od září v Libérii léčebná zařízení za účasti 539 vojáků. Poté bylo podle zpráv z médií v západní Africe nasazeno až 4 700 vojáků (to už jistě nebylo jen kvůli ebole). Za řízení mise odpovídalo velitelství 101. výsadkové divize.
06/2014 Blízký východ: od června 2014 provádějí USA operaci Inherent Resolve v boji proti teroristické milici Islámský stát (IS). Připomínám, že tato bojůvka je právě „dítětem“ USA.
2015 Jemen: Pokračující vojenská intervence v Jemenu od roku 2015.
7. dubna 2017 Sýrie: nálet USA na vojenské letiště ash-Shaʿirat v Sýrii, nálet na vojenské letiště ash-Shaʿirat provedly americké síly ráno 7. dubna 2017 . Lodě amerického námořnictva vypálily asi 60 řízených střel Tomahawk na vojenské letiště al-Shaʿirat v Sýrii.
14. dubna 2018 Sýrie: nálet na Dúmu v Sýrii, během náletu na Damašek a Homs 14. dubna. V roce 2018 americké, francouzské a britské síly bombardovaly syrská zařízení poblíž Damašku a Homsu. V reakci na údajný útok syrské vlády chemickými zbraněmi na cíl v Dúmě. Tento údajný útok, známý „divadelním představením“ bílých přileb, byl jen další „falešnou vlajkou.“
2. ledna 2020 Irák : Letecký útok s cílem zabít íránského generála Qassema Soleimaniho, 3. ledna 2020, kolem 1:00 místního času (2. ledna 2020, 23:00 SEČ) byl proveden na příkaz prezidenta USA Donalda Trumpa. Soleimani byl zabit americkou armádou v Iráku pomocí dronu.
Na závěr tohoto naprosto střízlivého výčtu, kde jsou uvedeny vojenské akce jen za posledních asi 40 let, lze poznamenat, že i Ukrajina je tak trochu válkou USA, neboť tato země oligarchů je především posledních 8 let pod plným vlivem USA. Ostatně, také Majdan byl v jejich režii. Zda zasáhnou oficiálně i vojensky, se teprve uvidí.
Pro orientaci zde uvádím prohlášení Jonathana Guyera, novináře z The American Prospect, kde objasnil politickou strategii, kterou Bidenova administrativa sleduje.
„Je naprosto jasné, že Bidenovi nejbližší poradci, ať už Nicholas Burns nebo jiní bývalí Obamovi spolupracovníci jako Michèle Flournoyová, mají úzké vazby na zbrojní průmysl. Jsou poradci zbrojního průmyslu nebo mají role v think-tancích a dalších organizacích podporovaných zbrojním průmyslem.
A když se podíváte na tyto nejbližší poradce Joea Bidena, kteří mluví o národní bezpečnosti, velmi agresivně, velmi militaristicky, podporují politiky, které prospívají zbrojnímu průmyslu, vyvolává to u těchto lidí otázky o střetu zájmů.“
Joe Biden měl po desetiletí rozhodující vliv na zahraniční politiku USA a obhajoval válku v Iráku , která byla založena na lži a byla podle mezinárodního práva nezákonná. Jako americký viceprezident prosazoval globální válku s drony a obklopil se poradci, kteří zřejmě mají na mysli především zájmy zbrojního průmyslu.
Sledujte nás na Telegramu: t.me/cz24news
Autor: Slovanka
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi