Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
TURECKO/FINSKO/ŠVĚDSKO: 18. května stál na pódiu generální tajemník Severoatlantické aliance, Nor Jens Stoltenberg, po jehož boku stáli velvyslanci Finska a Švédska při NATO Klaus Korhonen a Axel Wernhoff.
Byl to jeden z těch okamžiků, o kterých politici sní jako o televizním filmu – okamžik velkého dramatu, kdy se zdánlivé síly dobra střetávají s neúprosným útokem zla, což vyžaduje zásah stejně smýšlejících přátel a spojenců, aby pomohli naklonit misky vah geopolitické spravedlnosti na stranu těch, kteří přijímají svobodu místo tyranie.
Je to dobrý den,“ prohlásil Jens Stoltenberg, “ v kritickém okamžiku pro naši bezpečnost.
Nebylo řečeno, že stovky kilometrů na východě vojenské síly Ruska a Ukrajiny válčí sami mezi sebou ve smrtícím boji na ukrajinské půdě. Nebyla rovněž zmíněna úloha, kterou při usnadnění tohoto konfliktu sehrálo NATO.
Shromáždění však nebylo svoláno za účelem sebereflexe civilního šéfa NATO. Místo toho mělo připomenout pokračování téže politiky rozšiřování aliance, která pomohla vyvolat probíhající boje mezi Ukrajinou a Ruskem.
„Moc vám děkuji za předání přihlášek Finska a Švédska do NATO,“ pokračoval Jens Stoltenberg. „Každý národ má právo zvolit si svou vlastní cestu. Oba jste se rozhodli po důkladných demokratických procesech. A já žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO vřele vítám.„
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg (uprostřed) poté, co 18. května obdržel přihlašovací dopisy od velvyslance Finska Klause Korhonena a velvyslance Švédska Axela Wernhoffa. (NATO)
Den předtím, 17. května, finský parlament odhlasoval vstup do NATO v poměru 188:8, čímž přerušil několikaleté působení Finska jako neutrální země. Finsko tak učinilo v návaznosti na podobnou debatu a hlasování švédského zákonodárného sboru Riksdag.
Obě země uvedly ruskou invazi na Ukrajinu jako svou motivaci k přechodu od neutrality k členství v alianci, jejíž chování se v průběhu let samo změnilo. Z výlučně obranné identity přijalo NATO expanzi jak z hlediska své vlastní velikosti, tak z hlediska svého rozsahu – podnikáním vojenských operací mimo hranice Evropy, které byly jak ofenzivní, tak měly za cíl podpořit politické změny v cílových zemích.
Historická neznalost
Historická neznalost, která se projevila v jednání Finska a Švédska, byla zarážející, pokud jde o roli, kterou NATO sehrálo při vyvolání konfliktu, který tito političtí představitelé uváděli jako důvod, proč usilovali o ochranu členství v alianci. Bylo to, jako kdyby rodina, jejíž dům byl zapálen, hledala útočiště v domě žháře, aby se uchránila před službami hasičů.
Projevovala se také absolutní neznalost vlastní historie. Představa, že by Finsko uvádělo ruskou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jako spouštěcí mechanismus pro porušení svého desítky let trvajícího slibu neutrality, je obzvláště znepokojivá. Finsko jako by zapomnělo na svou vlastní pohnutou minulost, zejména na svou roli v takzvané válce na pokračování v letech 1941-1944, kdy se Finsko po sovětském útoku na Finsko v roce 1939 spojilo s nacistickým Německem v jeho podmanitelské válce proti Sovětskému svazu.
Kratičké dvouminutové video:
Finské jednotky se účastnily obléhání Leningradu, při němž přišlo o život více než milion sovětských civilistů. Pouze díky závazku trvalé neutrality se Finsko vyhnulo logickým důsledkům svého jednání, a to rozdělení a likvidaci jako suverénního státu. Sovětský svaz i pozdější Rusko neústupně usilovaly o to, aby finská půda již nikdy nebyla použita jako odrazový můstek pro zahraniční agresi proti ruskému území. Zdá se, že Finsko zapomnělo jak na závazek, který učinilo, tak na důvody, které za tímto závazkem stály.
Velvyslanci NATO Klaus Korhonen z Finska a Axel Wernhoff ze Švédska s motivačními dopisy 18. května. (NATO)
Také Švédsko uvádí jako důvod ukončení staleté neutrality ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Švédští politici, kteří stojí za tímto rozhodnutím, však zatím nevysvětlili, co přesně je na ruské akci tak odlišného, že se liší například od chování nacistického Německa za druhé světové války.
Jestliže vyvraždění desítek milionů civilistů a zničení národů nestačilo k tomu, aby Švédsko v letech 1939-1945 opustilo svou neutrální pozici, je těžké si představit, jak by akce Ruska, které se neodehrály ve vzduchoprázdnu, ale spíše v kontextu osmiletého konfliktu v Donbasu, který zabil více než 14 000 lidí, a ohrožení ruské bezpečnosti ze strany rozšiřujícího se NATO, mohly být v dobré víře uváděny jako legitimní důvod k zahájení akce.
„Jste našimi nejbližšími partnery,“ pokračoval Stoltenberg. „A vaše členství v NATO zvýší naši společnou bezpečnost.“ To, že to řekl bez zjevného uznání ironie obsažené v těchto slovech a že se velvyslanci Finska a Švédska dokázali vyhnout rozpačitému zamíchání rukama, svědčí buď o pýchou poháněném sebeklamu, kolektivní neznalosti historických souvislostí, nebo o obojím.
Stoltenberg přešel k závěrečné scéně tohoto jednoaktového dramatu.
Žádosti, které jste dnes podali, jsou historickým krokem. Spojenci nyní zváží další kroky na vaší cestě do NATO. Je třeba vzít v úvahu bezpečnostní zájmy všech spojenců. A my jsme odhodláni všechny otázky zpracovat a dospět k rychlým závěrům. V uplynulých dnech jsme byli svědky četných prohlášení spojenců, kteří se zavázali k zajištění bezpečnosti Finska a Švédska. NATO je již v oblasti Baltského moře ostražité a síly NATO a spojenců se budou i nadále podle potřeby přizpůsobovat.
Stoltenberg uzavřel rodinný speciál natočený pro televizi slovy, která se mu brzy vrátí. „Všichni spojenci se shodují na důležitosti rozšíření NATO. Všichni se shodujeme na tom, že musíme držet při sobě. A všichni se shodneme na tom, že jde o historický okamžik, kterého se musíme chopit.“
Do hry vstupuje Erdogan
Turecký prezident Recep Erdogan při projevu na zasedání Severoatlantické rady v roce 2019. (NATO)
Šťastný konec? Ne tak rychle. Do hry vstoupil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se rozhodl, že Stoltenbergovu scénáristickou chvilku překazí. Ne všichni členové NATO byli s nabídkou Finska a Švédska na vstup do aliance srozuměni. Vzhledem k tomu, že NATO je organizace, která se řídí konsensem, stačil jeden nespokojený člen, aby tento pro televizi připravený okamžik zničil. Tímto členem bylo Turecko.
„Stejně jako všichni spojenci v NATO akceptujeme zásadní význam Turecka pro alianci,“ napsal Erdogan v hostující eseji, kterou 30. května napsal pro časopis The Economist,
Je škoda, že někteří členové nedokážou plně docenit určité hrozby pro naši zemi. Turecko má za to, že přijetí Švédska a Finska představuje riziko pro jeho vlastní bezpečnost a budoucnost organizace. Máme právo vědět, zda tyto země, jež budou očekávat, že druhá největší armáda NATO jím přijde na pomoc pi realizaci článku 5, zabrání náboru, získávání finančních prostředků a propagandistické činnosti PKK [Kurdské lidové strany], kterou Evropská unie a Amerika považují za teroristický subjekt.
Erdogan vyzval k vydání „členů teroristických organizací“ ze Švédska jako podmínku pro to, aby Turecko zvážilo jeho žádost o členství v NATO. Erdogan rovněž požadoval, aby Švédsko i Finsko ukončily svá zbrojní embarga vůči Turecku uvalená v roce 2019 v reakci na turecký vpád do severní Sýrie, jehož cílem byly kurdské skupiny napojené na PKK.
Turecko zdůrazňuje, že všechny formy zbrojních embarg – jako je to, které na naši zemi uvalilo Švédsko – jsou neslučitelné s duchem vojenského partnerství pod hlavičkou NATO. Taková omezení nejenže podkopávají naši národní bezpečnost, ale poškozují i vlastní identitu NATO.
Kurdští ozbrojenci z PKK v iráckém Kirkúku, 24. dubna 2016. (Kurdishstruggle via Flickr)
Za současného stavu se zdá, že Finsko ani Švédsko nejsou připraveny přistoupit na Erdoganovy požadavky. Navzdory setkáním delegací Finska i Švédska na vysoké úrovni s tureckými představiteli se zdá, že nedošlo k žádnému pokroku.
Podle Fahrettina Altuna, Erdoganova poradce, Finsko ani Švédsko nepoložily na stůl nic znatelného. Altun řekl švédským novinám, že Turecko potřebuje víc než jen slova. „Není správné, aby Finsko a Švédsko v této kritické chvíli plýtvaly časem NATO,“ prohlásil Altun.
Situaci dále komplikuje skutečnost, že Turecko se zřejmě chystá zahájit rozsáhlou vojenskou operaci v severní Sýrii, která bude zaměřena právě na kurdskou skupinu – Lidové ochranné jednotky neboli YPG -, z jejíž podpory Erdogan obviňuje Finsko i Švédsko.
Podobný vpád v roce 2019 vyvolal zbrojní embargo vůči Turecku, jehož zrušení nyní Erdogan požaduje. A humbuk, který lze očekávat od skupin na ochranu lidských práv, pokud Turecko svou hrozbu invaze do severní Sýrie splní, nejenže prakticky znemožní Švédsku nebo Finsku poskytnout Erdoganovi ústupky, které požaduje, ale také dále zhorší vztahy Turecka s ostatními členy NATO, jako jsou Spojené státy, Francie a Velká Británie, které považují přítomnost Turecka v severní Sýrii za komplikaci svých probíhajících operací uvnitř Sýrie zaměřených proti Islámskému státu (IS). Skutečnost, že se USA, Francie a Velká Británie v tomto úsilí spojily s YPG, jen kalí vodu.
Stoltenberg svolá výroční summit NATO do Madridu na 29. června. NATO má mnoho práce a na prvním místě seznamu je snaha o vytvoření životaschopné reakce na ruskou invazi na Ukrajinu.
Stoltenberg doufal, že se mu podaří využít přihlášky Finska a Švédska jako základ, z něhož by mohl vytvořit atmosféru síly a optimismu, na jejímž základě by NATO mohlo vytyčit cestu vpřed.
Místo toho bude generální tajemník NATO předsedat organizaci, která válčí sama se sebou, není si jistá svou budoucností a není schopna poskytnout soudržnou odpověď na problémy s Ruskem, které mají původ právě v politice rozšiřování, v níž se Stoltenberg snažil pokračovat prostřednictvím nyní zmařených žádostí Finska a Švédska o členství.
ZDROJE: 2 + Nizsie
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi