Volby v Sasku a Durynsku byly zemětřesením a cunami hněvu. Co píšou německá média o volbách

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

NĚMECKO: O politickém zemětřesení či cunami hněvu píší dnes německá média v reakci na výsledek nedělních voleb ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko. V obou získala přes 30 procent hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Durynsku dokonce zvítězila. Pro strany celoněmecké vlády kancléře Olafa Scholze bylo hlasování podle médií katastrofou a debaklem. Zahraniční média píšou o historickém vítězství krajní pravice a výběru mezi morem a cholerou a obavách o německou demokracii.

“Výsledek voleb musí být varováním pro všechny demokraty, jak je možné dlouhodobě rozkolísat politické poměry, když občané považují za špatné ze samé podstaty, o čem vláda rozhoduje a co dělá,” píše v komentáři Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle něj voliči v Sasku a Durynsku strany celoněmecké vládní koalice “kolektivně potrestali”, o výsledku píše jako o “cunami hněvu”.

Sociální demokraté (SPD) dosáhli v obou spolkových zemích jednociferného zisku, v Durynsku se zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) vůbec nedostali do sněmu.

“Byla to celoněmecká témata, která AfD zajistila enormní podporu a která Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dopomohla k raketovému startu,” napsal FAZ. Nová levicová formace BSW, která kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci, skončila v obou zemích na třetím místě. Kancléř Scholz by si měl podle komentáře FAZ nyní uvědomit, že stěžejním tématem, která občany zajímá, je migrace.

Také podle listu Frankfurter Rundschau (FR) byla neděle “vskutku historickým dnem”. “SPD, zeleným a FDP se vrátilo jako bumerang, že se v posledních měsících zabývali jen sami sebou,” napsal FR v komentáři. I řada vládních politiků už v neděli připisovala neúspěch ve volbách vnitřním sporům v berlínské koalici. Časopis Der Spiegel označil výsledek vládních stran v zemských volbách v Sasku a Durynsku za “debakl” a “katastrofu”.

List Süddeutsche Zeitung se v komentáři věnuje nadcházejícím koaličním jednáním, která budou vzhledem k rozložení sil ve sněmech velmi složitá. Sasko a Durynsko se podle něj ocitly na hranici toho, že jim nebude možné vůbec stabilně vládnout. Stejně to vidí například web zpravodajské stanice ntv.

Analýza zpravodajské relace Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD se věnuje fenoménu strany AfD, která ovládla volby – v Durynsku zvítězila, v Sasku skončila jen těsně druhá. Podle této analýzy dlouho platilo, že příznivci AfD volí z protestu. “To se ale změnilo. Poprvé volili lidé AfD, protože jí nejvíce důvěřují, že je schopna vyřešit jejich problémy,” napsal Tagesschau.

List Münchner Merkur píše dokonce o “kontrarevoluci” na východě. Podle něj po zániku Německé demokratické republiky (NDR), kam dnešní Sasko a Durynsko patřily, “převzaly západoněmecké strany východ”. Nyní se ale situace obrací. Také zpravodajský web stanice ntv napsal, že strany Scholzovy vládní koalice – SPD, zelení a FDP – jsou na východě “cizím tělesem”. Klíčovou otázkou podle listu Münchner Merkur je, zda dokáže konzervativní unie CDU/CSU, která je nyní na celoněmecké úrovni v opozici, sehrát roli stabilního centra a získat zpět konzervativní voliče, kteří zčásti přešli ke krajně pravicové AfD a nové krajně levicové formaci BSW. Řádné spolkové volby Německo čekají za rok v září.

Historický úspěch krajní pravice, píší zahraniční média o volbách v Německu

Německá krajní pravice slaví na východě Německa historické vítězství. Tak dnes hodnotí britská BBC nedělní vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Durynsku a její druhé místo v Sasku. Rakouský deník Die Presse napsal, že Němci na východě země volili mezi morem a cholerou, kdy většinu získali superpopulisté z AfD a z levicově protestního Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

“Výsledky znamenají pro krajní pravici první vítězství v zemských volbách od konce druhé světové války, ačkoli má jen malé vyhlídky na sestavení vlády v Durynsku, protože ostatní strany s ní spolupracovat pravděpodobně nechtějí,” uvedla BBC o durynském vítězství AfD. Portál britské veřejnoprávní vysílací společnosti poznamenal, že hlavními tématy pro voliče AfD byly migrace a azyl pro běžence.

“Nedělní volby podtrhly nepopularitu německého vládního semaforu,” dodala BBC s použitím neoficiálního, ale rozšířeného názvu vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Jako semafor se koalici říká, protože barvy vládních stran jsou červená, zelená a žlutá.

Rakouský list Die Presse označil povolební situaci na východě Německa za zkoušku demokracie. “Že východní Německo funguje jinak než západní, je skutečností už dlouho. Pryč jsou časy, kdy po revoluci v Sasku a Durynsku vládli ve stylu zemských knížat politici CDU Kurt Biedenkopf a Bernhard Vogel dovezení ze západu ze Severního Porýní-Vestfálska a z Porýní-Falce,” napsal deník. Podle něj se volbami propast mezi západem země a východní částí, která bývala komunistickou Německou demokratickou republikou, ještě více prohloubila.

Východní Němci se podle Die Presse od svých západních krajanů stále více oddělují. “Pěstují si zvláštnosti a podivnosti, které se 35 let od pádu zdi zdají být bludné,” dodal deník.

Rakouská veřejnoprávní televize ORF uvedla, že AfD a BSW se podělily o východoněmecké dědictví. Toto dědictví podle redaktorky Birgit Schwarzové patřilo kdysi postkomunistické Levici a Křesťanskodemokratické unii (CDU). Obě strany byly totiž na východě země velmi populární a měly charakter lidových stran, naopak strany koalice kancléře Olafa Scholze takovou podporu v regionu nikdy nezískaly.

Francouzský list Le Figaro napsal, že AfD dosáhla v Sasku a v Durynsku rekordních výsledků, čímž v konečném důsledku oslabila Scholzovu vládu, a to jen rok před spolkovými volbami. Také Le Figaro upozornil, že i přes volební úspěchy to bude mít AfD s hledáním koaličních partnerů složité, protože ostatní strany tvrdí, že s Alternativou spolupracovat nebudou.

Východní Němci se podle amerického deníku The New York Times (NYT) přiklonili k extrémům, což lze chápat jako varovný signál o kondici německé demokracie. AfD list označil za krajně pravicové uskupení a BSW pak za novou stranu, která je zakořeněná v krajní levici. NYT poznamenal, že volby byly v Berlíně bedlivě sledovány jako měřítko vzestupu extremistických stran z obou částí politického spektra a také jako slábnutí pozic centristických stran současné vládní koalice. “Bylo to poprvé od konce nacistické éry, co nějaká krajně pravicová strana vyhrála zemské volby,” dodal deník.

ZDROJ: FAZ / Frankfurter Rundschau / Süddeutsche Zeitung / Tagesschau / Münchner Merkur / ČTK