Zadlužování v Evropě je chronický problém, krize se určitě vrátí, varuje Šichtařová. Proč to ale EU nehodlá řešit

Podle přesvědčení Šichtařové Bruselu vůbec nejde o sledování fiskální disciplíny zemí, protože mnohem víc jej zajímá, jak se určitá země chová v politických otázkách. Ekonomka na to například poukazuje na příkladu Itálie, se kterou Evropská komise na podzim roku 2018 bojovala kvůli rozpočtu.

„Mezi Bruselem a Římem tehdy došlo k celkem velké roztržce. Brusel vyhrožoval pokutou. Řím zase vyhrožoval, že by Itálie mohla opustit eurozónu. Navíc celkem správně poukazoval na to, že v pozadí roztržky nestojí rozpočet, ale protiimigrační politika Říma, která se lišila od přístupu Paříže i Bruselu. Brusel proto netlačil za rozpočet na Paříž, ačkoli její deficit k HDP byl ještě hlubší než u Říma,“ vysvětlila Šichtařová.

Ekonomka pak poukazuje na to, že i v roce 2019 se situace znovu opakovala, když Itálie a Francie byly Evropskou komisí varovány, že jejich návrhy rozpočtů riskují porušení pravidel EU o dluhu a snižování deficitů.

„Tentokrát byla však situace o to horší, že zemí, které mohou porušit pravidla, bylo víc a bylo mezi nimi i Slovensko. Evropská komise proto tentokrát nejednala tak akčně jako v roce 2018, kdy šla proti italské vládě, “ píše Šichtařová.

Podle ní je tedy zcela jasné, že pokud si dohledový orgán v Bruselu nezvládl ohlídat přílišný dluh, nezvládl by udržet pod kontrolou ani inflaci. Šichtařové se přitom zdá, že v Bruselu se upevnila myšlenka, že by inflace mohla „požrat“ dluh.

„Tato myšlenka není ničím novým ani převratným. I to už tu bylo. Bohužel hyperinflace, která měla požrat dluhy, přišla do meziválečného Německa a možná, že právě ona měla velký podíl na tom, že se k moci dostal Hitler,“ poukazuje ekonomka na možné důsledky v případě, že by se při řešení dluhu spoléhalo na inflaci, která sice dokáže zbavit ekonomiku dopadů předlužení, ale vytvoří zase jiné problémy.

Podle Šichtařové totiž není náhodou, že klíčové centrální banky světa drží meziroční spotřebitelskou inflaci těsně pod 2 %. „Bojovat s vysokou inflací není vůbec snadné! Inflace určitě není dobrým řešením,“ shrnula ekonomka.

„Dnes už je zřejmé, že se zadlužování v Evropě stalo chronickým problémem. Po krizi v roce 2020 se žádný dluh nejeví jako „dost velký“ a politici, a dokonce i velká část ekonomů se tváří, jako by dluh byl jen číslem a nemusel se platit,“ píše Markéta Šichtařová s tím, že země mající dluh nad 60 % HDP by naopak měly usilovat o jeho snížení.

Ekonomka ale nepochybuje o tom, že to všichni vědí. Problémem ale je, že na to nikdo nedbá. Šichtařová však neúnavně bude trvat na tom, že rozpočtová disciplína je jediným řešením zadlužení.

„To je však přesně to, co Evropa odmítá. A protože přemíra dluhů je kořenem toho, proč jsou dnes tak bizarně nízké úrokové sazby, a ty jsou zase důvodem, proč je dnes tak těžké rozumně spravovat své peníze, nelze očekávat, že by se situace v dohledné době zlepšila. Nemá smysl popírat realitu a nalhávat si, že tyto dluhy může Evropa ustát. Dluhová krize se vrátí. A s ní se ještě zhorší podmínky pro ukládání peněz, “ varovala na závěr česká ekonomka Markéta Šichtařová.