Zákeřný projev lstivosti a násilné prosazení na úkor většiny. Profesorka Hogenová k Prague Pride

Paní profesorko, u našeho posledního rozhovoru mě zaujala vaše myšlenka, že „vládnoucí moc si ustavila prostředek pro upevňování statu quo i u mladých, kteří tím, že rozumějí ‚opičí inteligenci‘ v ovládání moderních technologií, mají pocit, že rozumějí všemu“. Je pravdou, že u lidí o skoro generaci mladších než já lze pozorovat až bezmeznou víru v to, že „moderní technologie“ spasí svět. Nahradí manuální práci, ale dokonce ve smyslu „umělé inteligence“ bude formulovat umělecká díla a zastane i další kreativní činnosti. Dá se to vnímat jako něco, z čeho máme mít radost?

Ano, je to přesně tak, mladí představují digitální generaci, která téměř nerozumí věcným podstatám, bere vážně jen ty nominalistické, které se stávají podstatami, pokud při ukazování na věc prohlásíte jméno věci. Zde brutálně chybí porozumění věcnosti, jež se získává dlouhým procesem usebírání a uvlastnění. Vytknete-li jim, že nerozumí tomu, co se děje v politice, odvětí vám, že k volbám chodí, nerozumějí vůbec otázce. Jména slov jim nahrazují věcné podstaty. Pokládají formy za obsahy. Prozrazuje je řeč, kterou používají, je velmi jednoduchá, což je také odraz z angličtiny, tíhnou k „modernitě“, jež je pouhou nuancí, nemající věcný a smysluplný obsah. Důležité je jen to, aby se odlišili od starých.

Několikrát jsem slyšel od členů liberálních stran, že ti, kteří odmítají hlavní témata jejich agendy, „odmítají pochopit moderní svět“, „odmítají akceptovat posuny ve společnosti“ a „odmítají modernitu“. Bavíme se o těch, co pochybují o manželství homosexuálů, o „boji za klima“, genderové rovnosti apod. Jako by byla nějaká „povinnost modernity“. Pokud mě paměť neklame, neříkali i komunisté v 50. letech, že jen reakcionáři se odmítají podřídit pokroku, který je nezbytný? Lze to srovnávat?

Samozřejmě že jde o paralelu s komunisty. Alan Dulles představil plán po druhé světové válce, jak ovládnout svět. Rozdělit společnost tak, aby se stala manipulovatelnou, a to je nejlepší, postaví-li se mladí proti starým, ženy proti mužům, děti proti rodičům, studenti proti učitelům, rozvolníme-li sexuální morálku atd. tím, že budeme osvobozeni od starých hledisek! Velký Mao Ce-tung to uměl nejlépe, kulturní revoluce v Číně představuje padesát milionů mrtvých, viz „Palte na štáby!“. Studenti vyházeli profesory z pekingské univerzity z oken a zabili je. Stačilo pár Maových hesel.

Za moderní a progresivní bylo považováno i zahájení olympijských her v Paříži. Během ceremoniálu účinkovali muži převlečení za ženy a ženy převlečené za muže a katolíky pobouřila zjevná podobnost jednoho z inscenovaných obrazů, na němž takové osoby zaujaly polohu jako u obrazu Poslední večeře Páně od da Vinciho. Napadlo mě: Co o sobě chce říci Francie, když při události, která má prezentovat to nejlepší z národa, předvede toto?

Boj liberálů je většinou jen projevem imperiálního fallere (lstivosti), jak se dostat k moci. Naši mladí Piráti jsou toho důkazem, nemají na to vést společnost, neznají celky bez marga, nemohou pocítit odpovědnost asymetrického charakteru. Francie je zmatená!

V Praze probíhá festival Prague Pride. V jeho rámci probíhají „klubové“ aktivity, během nichž spolu diskutuje „queer komunita“ třeba i na téma sexuální výchovy školních dětí s přihlédnutím k homosexualitě a k podobným tématům či rodinné politiky ohledně téhož. Vrcholem je, jak známo, veřejný průvod. Jistě nechceme nikomu upírat právo sdružovat se. Jaký je nicméně váš pohled na podobné akce, a to jak na části normalizující možnost osvojení dětí gayi a lesbickými páry, tak na onu demonstraci sexuální odlišnosti?

Jinakost patří ke svobodě lidí, ale nikoli téměř násilné prosazování jinakosti na úkor většinové společnosti. Přinejmenším to, co dává jinakosti právo na uznání, nemůže být upíráno těm, kteří vůči této jinakosti jsou tzv. normální, vždyť i oni mají právo na svou jinakost. Člověk se nesmí stát konstantou, kterou si vytvoříme ze své jinakosti, každý člověk má absolutní hodnotu, vždyť má schopnost transcendovat jsoucna do platnosti posvátné. Člověk není rozumné zvíře, je víc než zvířetem, používajícím rozum, to by měli pochopit především „ajťáci“ v politice a v decizi obecně.

Pokud se bavíme o katolické církvi, víře a konzervativním i liberálním… Češi jsou považováni za málo věřící národ, nicméně podstatná část společnosti má pocit, že veřejné průvody „queer komunity“ či urážení křesťanství je něco, co je popuzuje. Znamená to, že víru sice nesdílejí, ale považují ji za součást našeho dědictví? Je v tom rozpor?

Není v tom rozpor, křesťanství v sobě nese prapočátky dobra a zla, získané z antické filozofie, ta to převzala také od svých předků, jde o počátky, které se vždy znovu rodí, poprvé a naposled, a tak znovu „počátkují“, rodí se a vstupují do lidských duší jako základ života. Bez počátků se člověk mění na zvíře, na bestii. Nelze žít jen pro budoucnost, jsme povinováni svým mrtvým nést jejich odkazy dál tím, že jim porozumíme z té nejhlubší hlubiny, proto se vzděláváme. Školy tu nejsou jen pro využívání lidí na trhu, to si myslí jen trhovci. Jsme tu, abychom nesli lidství jako náš základní smysl.