JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

ZAMĚSTNANCI, NENECHTE SE POSÍLAT NA TESTY!

ČESKO: Nechtěla jsem se už věnovat testování zaměstnanců, protože je toho všeho vážně příliš moc. My jsme už jeden zaměstnanecko-testovací spor vyhráli a byla jsem ráda, že by se toho dalšího ujali jiní advokáti. No ale: člověk míní – život mění. Jak jinak – psali mi lidi.

Myslím si, že je strašně nefér, že je testování jejich zaměstnanců nařízeno zaměstnavatelům. Jsou to další náklady, které musí nést (samozřejmě jsou i takoví zaměstnavatelé, kteří celou tuhle šarádu schvalují, což je nepochopitelné), i když jim stát část proplatí – vlastně nám to ukradne z veřejného zdravotního pojištění. Až nebude na léčbu rakovin a infarktů, víte, kam peníze šly.

 

Horší to ale mají zaměstnanci. Ti se musejí nechat testovat jako zviřátka.

 

Milostné zvířátko
uděláme z vás,
kolem hrdla dáme
pozlacený pás.
Přehezká kraboška
skryje tvářičky
a v měkounké botky
dáme nožiky.
Budete jak Mílek
krásně vypadat.
Svět zajásá,
když vás uzří tancovat.

 

A teď k věci. V opatření se píše:

Zaměstnavatelé uvedení ve větě první jsou povinni zajistit nejpozději od 3. (5.) března 2021 pro své zaměstnance POC antigenní testy na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 prováděné poskytovatelem zdravotních služeb nebo testy na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, které lze použít laickou osobou, a to s frekvencí alespoň jedenkrát za týden.

 

Ve své naivitě jsem si to představovala tak, že naplnění tohoto hloupého nařízení se bude provádět tak, že zaměstnavatel buď dá zaměstnancům testy k samodomo použití anebo že zajistí nějakou zdravušku, která ty testy našmrdlá.

 

A ono ne. Zaměstnavatelé prostě nařídí zaměstnancům, že si mají testy zařídit sami. To znamená, že zdraví jedinci mají jet do města, kde se nechávají testovat hlavně nemocní. Jestliže se brazilská mutace přenáší prakticky jen silou myšlenek nebo zlým pohledem, jak nás denně informují pisálkové ze Seznamzprávy, pak takovou strategii absolutně nechápu.

 

V opatření se uvádí, že zaměstnavatelé uvedení ve větě první jsou povinni vyzvat své zaměstnance, aby podstoupili preventivní test a zaměstnanci jsou povinni na výzvu zaměstnavatele testování podstoupit. Pokud jim zaměstnavatel dá testy, musí si je nějak provést a výsledky podle dalšího opatření oznámit.

 

Z toho asi zaměstnavatelé dovodili, že svojí povinnosti dostojí, když prostě napíšou zaměstnanci: bez výsledku se nemusíš vracet. A pak mu dají pár šupů. Šílené, strašné, sprosté. Braňte se.

 

  • viděla jsem, že jsou zaměstnanci nuceni podepisovat různé souhlasy – i s tím, že je test v jejich zájmu a že souhlasí s nakládáním s osobními údaji. Nic takového nepodepisujte;
  • požadujte, ať vám zaměstnavatel zajistí bezpečné podmínky pro práci. Těmi se nedá rozumět, že vás nutí jezdit na testovací centra, kde jsou nakažení tou nejhorší chorobou, kvůli které všichni zemřou, včetně gorilPožadujte, ať vám zaměstnavatele potvrdí, že na sebe bere riziko, že se tam nakazíte;
  • odmítněte výtěry z nosohltanu. Od dob, kdy se ještě vyhrožovalo, že děti snad budou chodit ještě do škol, víme, že existují testy, které zásahy do tělesné integrity nevyžadují;
  • podejte žalobu proti mimořádnému opatření (jen teď nevím, zda k NSS nebo MS Praha, když není jasné, o jaké mimořádné oaptření vlastně jde, no kdo tohle rozlouskne).

 

Právní maglajz – já jsem přeci jen měla sakra být soudkyně, to bych si smlsla!

 

Vtipné je, že zaměstnavatelům je celý ten testovací absurdistán nařízen podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2006 Sb., o ochraně veřejného zdraví a současně podle § 2 odst. 2 psím. m) zákona č. 94/2001 Sb., Pandemický zákon (pardon za zkratku, ten celý debilní název nevypisuju, nemám k tomu cancu úctu).

 

Chápe to prosím, prosím, prosím někdo? JAK může být jedno opatření obecné povahy vydáno podle dvou zákonů? Asi hlavně proto, že slavný Pandemický zákon v § 2 odst. 2 uvádí, že mimořádným opatřením je „příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19.“ Příkaz je zjevně uložen zaměstnavatelům. Z Pandemického zákona ale vůbec nevyplývá, že by se testování měli zaměstnanci povinnost podrobit. A ne, fakt, ale fakt nemůže povinnosti generovat opatření obecné povahy.

 

Když se ještě zákony psaly normálně (z. č. 258/2000 Sb.) psalo se v nich: Fyzická osoba má povinnost podrobit se laboratornímu vyšetření.

 

Chápete ten rozdíl? Dnes zákony vypadají, jako by je psaly cvičení orangutani. Ne, počkat: cvičené veverky. Přeci jen mám nějakou úctu k Planetě opic.

 

Takže proto je na zaměstnance použit bič, který tak dobře funguje už rok: neurčité zmocnění v § 69 odst. 1 písm. i), podle kterého mimořádným opatřením je zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Jednoduše cokoli.

 

Jediný problém je, že Městský soud v Praze jasně řekl, že pokud opatření zasahuje do lidských práv, nemůže být podle § 69 odst. 1 písm. i) nařízeno celostátně. Hahahahahaha. Já už nemůžu. Máte číslo na Chocholouška?

 

Ale vlastně ne, MS Praha řekl, že roušky nejsou zásahem do práv, i když bez nich jste nemohli do práce ani nakoupit. Tak jak by mohly být nějakým zásahem testy. Moje lékařka na ORL mi jasně řekla, že tomu nerozumím, že ty testy jsou jako úplně v pohodě a nikomu nic nedělají a že je teda dost sprostý a bezohledný si ho jako naprosto zdravá osoba neudělat, když mi to nabízí, jinak ten boj nevyhrajem. Tak já si jdu dát pivo a brblat do polštáře.

 

Zdroj: https://stavbeznouze.cz/

Odeslat komentář