• Fakt, že Izrael došel během posledních měsíců k závěru, že je nezbytné zaútočit tak daleko od tradičních oblastí vojenských operací blízko svých hranic, indikuje alarmující eskalaci hrozby Íránu pro izraelskou bezpečnost.
    • Bylo oznámeno, že počátkem tohoto týdne izraelský dron bombardoval palestinskou základnu v Libanonu, která byla údajně financovaná Íránem. Bylo hlášeno, že izraelská vojenská letadla bombardovala íránské vojenské základny na předměstích syrského hlavního města Damašku.
    • Už jenom ta představa, že Washington bude vyjednávat s Íránci, když oni stále ohrožují bezpečnost nejbližšího amerického spojence na Středním Východě, je nehorázná.
    • Faktem je, že dokud Írán neopustí svůj dlouhodobý cíl totálně zničit židovský stát, tak se mezi Washingtonem a Teheránem nemůže odehrávat žádný smysluplný dialog o budoucí smlouvě.
    Izrael čelí nebezpečné eskalaci zástupné války s ÍránemIzrael byl zodpovědný za nedávný útok na íránskou vojenskou základnu v Iráku, používanou k montáži íránských raket středního doletu schopných zasáhnout cíle v Izraeli. Tato hrozba byla považována za tak závažnou, že se vysocí izraelští důstojníci rozhodli provést odvážný nálet, který vyžadoval k proniknutí do saúdskoarabského vzdušného prostoru neviditelná bojová letadla F-35. (Foto: Izraelské vojenské letectvo / Wikimedia Commons)

    Nedávné potvrzení americké armády, že izraelská bojová letadla byla zodpovědná za nedávný útok na íránskou vojenskou základnu v Iráku, odhalila znepokojující rozsah, jakého dosáhla v posledních týdnech takzvaná zástupná válka mezi Teheránem a Jeruzalémem.

    Podle vysoce postavených představitelů izraelských bezpečnostních služeb, kteří se vyjádřili mimo záznam, se základna v severní irácké provincii Saladdín stala cílem útoku, protože panovalo přesvědčení, že se používá k montáži íránských raket středního doletu schopných zasáhnout cíle v Izraeli.

    Tato hrozba byla považována za tak závažnou, že se vysocí izraelští důstojníci rozhodli k odvážnému útoku, který k dosažení cíle a proniknutí do saúdskoarabského vzdušného prostoru vyžadoval použití neviditelných letadel F-35. Není jasné, jestli Saúdové, kterým se nelíbí íránské vměšování v Iráku, dali izraelským vojenským letadlům povolení ke vstupu do svého vzdušného prostoru.

    Útok na základnu místní šíitské milice známé jako Lidové mobilizační síly, které jsou sponzorovány Íránem, proběhl 19. července 2019. Předpokládá se, že výsledkem byla smrt dvou velitelů Íránských revolučních gard (IRGC), a také několika bojovníků Íránem podporovaného hnutí Hizballáh.

    Izrael zatím nepotvrdil, že je za tento útok zodpovědný, ačkoliv izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu silně naznačuje, že za nálet je zodpovědná izraelská armáda. Jak se hromadily spekulace, že za nálet je zodpovědný Izrael, tak se objevily zprávy, že izraelský premiér na plánovaném předvolebním shromáždění řekl: “Upevníme naše kořeny a udeříme na naše nepřátele.”

    Nyní byl rozsah izraelského vměšování potvrzen Spojenými státy, které mají v Iráku 5 000 vojáků. Vojenští činitelé oznámili, že za tento útok je zodpovědný Izrael.

    To bylo poprvé od proslulé Operace Babylon v roce 1981 – náletu na jaderný reaktor Osirak postavený iráckým diktátorem Saddámem Husajnem v rámci jeho snahy získat jaderné zbraně – co Izrael zaútočil na cíl v Iráku.

    Fakt, že Izrael došel během posledních měsíců k závěru, že je nezbytné zaútočit tak daleko od tradičních oblastí vojenských operací blízko svých hranic, indikuje alarmující eskalaci hrozby Íránu pro izraelskou bezpečnost.

    Kromě toho, přichází v čase, kdy Izrael, aby zastavil íránskou hrozbu, podniká, vojenské operace na mnoha frontách. Bylo oznámeno, že počátkem tohoto týdne izraelský dron bombardoval palestinskou základnu v Libanonu, která byla údajně financovaná Íránem. Bylo hlášeno, že izraelská vojenská letadla bombardovala iránské vojenské základny na předměstích syrského hlavního města Damašku.

    Nedávný vzestup izraelské vojenské aktivity ukazuje, kam až je ochoten zajít židovský stát na svoji ochranu vůči zvyšujícímu se ohrožení svých občanů potenciální hrozbou Iránu.

    To také poněkud snižuje věrohodnost podezření, které bylo vzneseno začátkem tohoto týdne na summitu G7 v Biarritzu, že Írán je zapojený do tajných rozhovorů o obnovení vyjednávání o svém kontroverzním nukleárním programu.

    Spekulace, že by to mohlo znamenat diplomatický průlom v zamrzlých vztazích mezi Washingtonem a Teheránem, byla založena na překvapivém příjezdu íránského ministra zahraničních věcí Džaváda Zarífa do francouzského letoviska jako hosta na summit, zjevně na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

    To přimělo Donalda Trumpa říci, že je připraven setkat se za příznivých okolností se svým íránským protějškem, prezidentem Hasanem Rúháním.

    Jakákoliv reálná perspektiva takového setkání byla rychle ztracena poté, co íránský lídr řekl, že ke schůzce může dojít, pouze pokud Washington ukončí svůj program sankcí vůči jeho zemi, takováto předběžná podmínka není pravděpodobně pro nikoho v Trumpově administrativě přijatelná.

    Už jenom ta představa, že Washington bude vyjednávat s Íránci, když oni stále ohrožují bezpečnost nejbližšího amerického spojence na Středním Východě, je nehorázná.

    Faktem je, že dokud Írán neopustí svůj dlouhodobý cíl totálně zničit židovský stát, tak se mezi Washingtonem a Teheránem nemůže odehrávat žádný smysluplný dialog o budoucí smlouvě.

    Con Coughlin je redaktor deníku The Daily Telegraph specializující se na obranu a zahraniční události a významný spolupracovník Gatestone Institute.