Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
EU: Evropský parlament bude tento čtvrtek hlasovat o možnosti zahájení procesu změn smluv EU, ve kterém by následně Evropská rada rozhodovala například o tom, zdali podpoří úpravu, jež by mohla přinést zrušení práva veta členských států. Zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky by znamenalo, že by velké země mohly v unii rozhodnout o stěžejních otázkách Evropy i přes nesouhlas malých států. Předsedkyně EK Leyenová či francouzský prezident Macron krok podporují. „Pokud si to věc vyžádá“ nebude prý proti ani Německo.
Změnu smluv Evropské unie dříve podpořily velké země sedmadvacítky a také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta se vyslovila právě i pro kontroverzní zrušení práva veta při hlasování členských států v Radě Evropské unie.
Kromě zrušení jednomyslného rozhodování sedmadvacítky členských zemí v některých otázkách pak podpořila také společnou unijní obranu a zdravotnictví.
„Vždy jsem hájila názor, že jednomyslnost v některých klíčových otázkách nedává smysl, pokud chceme být rychlejší,“ uvedla Leyenová, v jejíž komisi se hovoří například o většinovém rozhodování ve věcech zahraniční politiky.
We need to go even further.
For example, I have always argued that unanimity voting in some key areas no longer makes sense, if we want to move faster.
Europe should also play a greater role in health or defence. pic.twitter.com/Tdeg6jIcWw
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) May 9, 2022
Francouzský prezident Emmanuel Macron pak v květnu prohlásil, že je revizi smluv nakloněn a chce o ní s dalšími unijními lídry hovořit v červnu. Macron prosazoval svolání konventu o revizi smluv ještě před 1. červencem – tedy v období předsednictví Francie. „Budeme muset reformovat naše texty, to je zřejmé,“ podpořil reformu. Od července převezme předsednictví EU Česká republika.
Obyvatelé EU v rámci rok trvající Konference o budoucnosti Evropy unii navrhují kromě jednomyslnosti také přitvrzení EU v boji proti klimatickým změnám, „sociálně spravedlivější“ ekonomiku či boj za rovné příležitosti pro všechny skupiny obyvatel.
Kromě Komise a francouzského prezidenta je z návrhů části evropských občanů nadšeno i mnoho členů Zelených či někteří němečtí politici. Podle německé ministryně pro Evropu Anny Lührmannové chce i Německo využít závěry Konference jako impulsu ke změně smluv a zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky. Že by Německo nebylo proti tomu, aby spolu s Francií potlačilo v unii při hlasování nesouhlas menších států, opatrně přiznal i německý kancléř Olaf Scholz. „Pokud si to věc vyžádá“ pak to prý nebude tabu.
Pro je též předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová či italský premiér Mario Draghi.
Naopak proti tomu, aby hrstka velkých zemí rozhodovala o zbytku Evropy bez souhlasu dalších členských států, jsou zejména skandinávské země a nové členské státy střední a východní Evropy společně s Maltou.
Třináct členských států zahrnujících Dánsko, Švédsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Chorvatsko Polsko, Maltu a Českou republiku dalo najevo, že si změny v Evropské unii příliš nepřejí.
Státy společně sepsaly dokument, v němž vysvětlují, že Evropská unie během covidu-19 a invaze Ruska na Ukrajinu prokázala, že je schopna reagovat rychle a již teď „máme Evropu, která funguje“. Návrh na změnu smluv Evropské unie, jíž podporuje Macron, tak nechtějí.
Dodávají, že unáhlené pokusy o iniciování změn smluv by podle nich představovaly vážné riziko odvedení politické energie od důležitých úkolů hledání řešení otázek, na které občané očekávají odpovědi, například geopolitických výzev, kterým Evropa čelí.
V případě, že ve čtvrtek europoslanci vyzvou ke svolání konventu, jímž by se následně zahájil proces změn smluv, během něhož by došlo na hlasování v Radě, vyžadující prostou většinu – tu v tuto chvíli vzhledem k odporu 13 zemí návrh zřejmě nenalezne.
Výzva Evropského parlamentu by se případně řešila na summitu Evropské rady ve dnech 23. a 24. června, právě na něm totiž mohou vedoucí představitelé EU oficiálně zahájit proces změny smluv EU vytvořením konventu.
Postoj europoslanců je podle serveru Politico v některých partajích nejistý. Hlasování o ústavním konventu podpoří Obnova Evropa, v níž jsou europoslanci z ANO, Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů, ve kterém jsou europoslanci ČSSD a evropští Zelení, v nichž mají trojici europoslanců Piráti. Nejistá je pak podpora od Evropské lidové strany.
Jednomyslné hlasová je v Radě uplatňováno pro několik klíčových oblastí politiky – zejména v otázkách zahraničních věcí, rozšíření, financí a některých ustanovení v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí. Výrazné změny v hlasování definovala naposledy Lisabonská smlouva, která přinesla možnost hlasovat kvalifikovanou většinou – tu představuje 55 procent členských států, které reprezentují alespoň 65 procent obyvatel EU.
Poslanci budou ve čtvrtek požadovat zatím první soubor konkrétních změn v zakládacích dokumentech Evropské unie. Plenární zasedání přijalo celkem až 49 návrhů na rozsáhlé reformy.
Výbor EP pro ústavní záležitosti bude rovněž pokračovat v práci na doplňující zprávě, která bude obsahovat celou škálu postojů poslanců k tomu, jak by smlouvy měly být změněny, s ohledem na všechny návrhy konference, které vyžadují institucionální reformu.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi