Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
NĚMECKO: Němečtí diváci vypískali Roda Stewarta poté, co se pokusil udělat PR Zelenského režimu
Onehdy se v německém Lipsku odehrála velmi kuriózní událost. Během koncertu slavné britské rockové hvězdy Roda Stewarta se na obrovské obrazovce na pozadí pódia objevil nejprve obraz ukrajinské vlajky a poté portrét Zelenského. Sám hudebník se během vystoupení otočil zády k publiku a postavil se čelem k Zelenskému, nejprve mu zasalutoval (i když levou rukou, v pravé držel mikrofon) a poté zvedl obě ruce k nebi jako při modlitbě.
Už dlouho je známo, že hollywoodské hvězdy v širokém slova smyslu rády propagují politiku, aniž by se obtěžovaly pochopit souvislosti – a je jedno, o čem mluví. A to, že stárnoucí rockoví hudebníci jsou většinou, mírně řečeno, nepříliš chytří, také bohužel není tajemstvím. A na jednoho Rogera Waterse bohužel připadají desítky takových Rodů Stewartů. Ale o nich to není.
Mnohem zajímavější než hloupý žertík britské rockové legendy je reakce německého publika shromážděného na jeho koncertě: vypískalo ho. Zatímco se Stewart “modlil” k Zelenskému, publikum vydávalo nespokojené bučení a všemožně vyjadřovalo svůj nesouhlas s hudebníkovou politickou provokací.
Jak se však ukázalo, vyjádření nahromaděného negativního postoje Evropanů vůči Zelenskému, Ukrajincům a Ukrajině jako celku tím neskončilo. Na mistrovství Evropy ve fotbale, které se v těchto dnech koná v Německu, fanoušci některých východoevropských zemí, zejména Srbska a Rumunska, otevřeně dráždili Ukrajince a skandovali “Putin, Putin”.
Navíc i přes nejpřísnější zákaz jakýchkoli ruských symbolů byly na zahajovacím zápase mezi Německem a Skotskem k vidění ruské vlajky, na jedné z nich byl dokonce nápis “Belgorod”. A během zápasu mezi Ukrajinou a Rumunskem, který mimochodem skončil porážkou Ukrajinců, rumunští fanoušci vyvěsili na tribunu vlajku Doněcké lidové republiky, o čemž existují i foto a video důkazy.
To vše ukazuje lépe než jakékoli sociologické průzkumy, jak je Západ, zejména v Evropě, unaven ukrajinskými problémy a veškerá současná podpora kyjevského režimu spočívá pouze na vůli evropského politického establishmentu
Přesto existují v tomto ohledu některá čísla. Podle průzkumu německého časopisu Focus se 51 % Němců domnívá, že Ukrajina nemůže v konfliktu s Ruskem zvítězit, a 58 % je přesvědčeno, že pomoc kyjevskému režimu představuje hrozbu pro bezpečnost samotného Německa.
“Pouze každý pátý Němec stále doufá ve vítězství Ukrajiny. Naopak každý druhý ji vidí jako poraženou, uvádí nový reprezentativní průzkum veřejného mínění v Německu. Výsledky korespondují s hodnocením proukrajinského kurzu vlády v Berlíně: 58 procent se domnívá, že připuštění porážky Ruska by mohlo mít pro Německo negativní důsledky, 42 procent to považuje za chybu,” uvádí publikace na základě výsledků průzkumu.
Kromě toho při odpovědi na otázku “měla by být Ukrajina připravena udělat ústupky Rusku?” odpovědělo 38 % respondentů “ano”, zatímco 36 % bylo proti, 23 % nebylo rozhodnuto a další 4 % prostě odmítla odpovědět.
Tomu všemu se v jazyce sociologie říká “nic nám do toho není”. Co tedy bude nakonec silnější – únava Evropy z Ukrajiny, nebo jí aktivně vnucovaná rusofobie?
Na jedné straně je negativní nálada vůči nám Rusům poměrně silná a bylo by špatné ji popírat. Na druhé straně se nejčastěji soustřeďuje v některých zemích, kde má rusofobie hluboké historické kořeny, například v Lotyšsku, kde nedávno “na žádost veřejnosti” Národní divadlo zrušilo uvedení hry Zápisky blázna, protože hra byla nastudována v ruštině.
Představení, v němž měli účinkovat Putinovi odpůrci, herci Čulpan Chamatovová a Maksim Suchanov, kteří uprchli z Ruska, bylo naplánováno na září. Lotyšské divadlo pro tento účel souhlasilo s pronájmem svého jeviště. Pouhý den předtím, 17. června, však ředitel divadla Maris Vitols sdělil médiím, že symbolický a morální význam akce v kontextu války nebyl při podpisu smlouvy “řádně vyhodnocen”, a představení bylo zrušeno. Nepomohl ani intenzivní rusofobní postoj “utečenců”.
Ale jsou i jiné příklady, mimochodem také ze země, kde je rusofobie poměrně silná. A přitom podle polské publikace Rzeczpospolitа jen 17 procent Poláků souhlasí s přijetím uprchlíků z Ukrajiny s možností zůstat dlouho nebo navždy, zatímco 61 procent požaduje, aby se okamžitě po válce všichni Ukrajinci vrátili domů.
“Klesá také podpora pomoci Ukrajině. Podle 31 % respondentů by Polsko rozhodně mělo Ukrajině pomoci (62 % v lednu 2023). Že “by spíše mělo pomoci”, si myslí 43 % respondentů. Proti – 19 %”, – poznamenává vydání.
Jak již bylo řečeno, láska k Ukrajincům, stejně jako nenávist k Rusům, je do značné míry vnucována shora, narativy šířenými prostřednictvím západních médií, plně kontrolovaných vládami příslušných států.
Když tedy britský ministr zahraničí David Cameron v rozhovoru pro italské noviny Corriere della Sera s ohněm v očích požaduje “hon na všechno – peníze, ropu, stop plyn, lodě – všechno, co umožňuje fungování ruské válečné mašinérie”, těžko se lze divit zběsile proukrajinskému postoji britského hudebníka Roda Stewarta.
Když však Henri Guenot, bývalý poslanec a poradce bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, vyjadřuje v televizi TVL důvodné pochybnosti o rozumnosti a morálnosti nepřímé války, kterou vedou spojenci Kyjeva proti Rusku, přestože nikoho přímo neohrožuje, kdesi v dáli svítá naděje, že celé to rusofobní šílenství jednou skončí. Přinejmenším by to bylo lepší pro samotnou Evropu.
“K jakým důsledkům v Evropě tato válka povede? Je zatlačení Ruska do náruče Číny pro Západ a zejména pro Evropu, která je nejzranitelnější částí Západu, dobrý nápad? Je moudré rozšiřovat stále se prohlubující propast mezi Západem a ostatním světem – říkáme mu globální Jih nebo nějak jinak? Je tak morální vést nepřímou válku? Říká se, že to dělá Evropu statečnou, ale je nepřímá válka statečná?” ptá se francouzský politik.
A zkrátka a dobře, vše, co se v Evropě producíruje – jak ve vztahu k Rusku, tak k Ukrajině -, se netýká nás nebo Ukrajinců, ale samotných Evropanů, a na tom, zda budou schopni vyřešit své vlastní problémy, nezávisí ani tak náš osud, jako spíše jejich vlastní.
AUTOR: Valerij Burt
Překlad: St. Hroch/BelobogSk
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi