Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
NĚMECKO: Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038.
Berlínská vláda odsouhlasila, že v rámci plánu na ústup od hnědého uhlí poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun).
Na část peněz určených na kompenzaci by si měl sáhnout i Daniel Křetínský, český miliardář, jehož EPH vlastní v Německu těžební společnost Mibrag.
Německo není zdaleka jedinou zemí, která odchází od těžby hnědého uhlí jako energetické suroviny.
Na konec doby uhelné upozorňují znalci energetického trhu téměř jednohlasně. Odchod od uhlí je neodvratitelný, jednotlivé státy se budou lišit jen v rychlosti, s jakou krok učiní, a v chytrosti, s jakým plánem, jak uhlí nahradit, přijdou.
Úspěch či neúspěch těchto plánů pak přímo ovlivní, kolik bude stát elektřina. Zmíněný analytik Šnobr odhaduje, že cena elektřiny v příštích letech ve středoevropském regionu vystoupá z dnešních zhruba 50 eur za megawatthodinu na 60 až 70 eur, možná i více.
„Nikde jinde takové idioty nenajdete“
„Jsme jediná země, jež tvrdí, že postaví jadernou elektrárnu v reálném čase a za peníze, které jsou poloviční, až třetinové oproti skutečnosti. Nikde jinde takové idioty nenajdete, v tom jsme naprosto výjimeční.“
Michal Šnobr, expert na energetiku, menšinový akcionář ČEZ
Důvodem je jednak stoupající cena povolenky na emise oxidu uhličitého, jednak zavírání jaderných elektráren v Německu a chystaný ústup od uhlí. Německý trh potáhne ceny i v Česku, protože česká energetika je s německou těsně provázána. „Česko je z pohledu energetiky německou spolkovou zemí, žádný zdejší politik nemá vliv na ceny elektřiny, jež platí čeští spotřebitelé,“ říká Šnobr.
Německý plán odškodnění
Německý ministr financí Olaf Scholz uvedl i podrobnosti, jak spolková vláda odškodní firmy, pro něž konec těžby hnědého uhlí bude znamenat radikální zásah do jejich hospodaření. Společnosti v západním Německu mají obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur.
Ústup od uhlí v Evropě
Švédsko – zbývá poslední elektrárna Värtaverket, odstavena má být do roku 2022.
Itálie – odejde od uhlí do roku 2025.
Dánsko, Finsko – obě země chtějí přestat využívat uhlí do roku 2030.
Rakousko – má dvě uhelné elektrárny, žádný oficiální plán, co s nimi, zveřejněn nebyl.
Francie – chce uzavřít uhelné elektrárny do konce příštího roku.
Slovensko – stát do roku 2023 přestane dotovat provoz dvou posledních uhelných elektráren.
Spolková vláda poskytne také až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.
Vláda spoléhá, že produkci elektřiny z uhlí převezmou nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu.
Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty, napsala agentura Reuters.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi